Poznámky z Rady ČT: Věcná, ale nechápající Lipovská, nesmyslné úkoly Matochy, glosující Šarapatka a mlčící většina

KOMENTÁŘ. Ne, že bych ve svém bohatém korporátním životě nezažil podobné projevy nekompetence, ale nechápu, proč to celé muselo trvat přes pět hodin, glosuje maratonské předposlední zasedání Rady České televize novinář a předseda správní rady Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) Michal Klíma. Víc než pětihodinový záznam si poslechl celý a své poznámky vtělil do následujícího textu.

Připomeňme, že šlo o zasedání, na kterém Rada ČT náhle odvolala členy své dozorčí komise. Situace kolem Rady se však mezitím ještě dále vyhrotila. Předseda René Kühn a místopředseda Jaroslav Dědič oznámili rezignaci a poměry v Radě se zabýval i parlament.

Po přečtení facebookových postů radního Zdeňka Šarapatky a rozhovoru s odvolaným předsedou dozorční komise Jiřím Staňkem jsem se opakovaně pokoušel o kontakt s radní Hanou Lipovskou, abych měl i její názor.

Bohužel nepovažovala za nutné mi ani odpovědět, takže jsem byl nucen si celý záznam poslechnout a udělat si názor podle něj. Vzhledem k tomu, že jsem ale neměl k dispozici podkladové materiály, které měli členové Rady, musel jsem se spolehnout na jejich interpretaci v záznamu.

Rada se zabývala v zásadě třemi důležitými tématy: pozemkem, na němž stojí studio ČT v Ostravě, odvoláním svého profesionálního poradního orgánu – dozorčí komise – a komunikací a PR české televize a vnímáním ČT jinými médii.

Odvolání dozorčí komise přitom nebylo na programu a zjevně o něm nevěděli předem všichni členové Rady. Většinu z prvních tří a půl hodin záznamu Rada věnovala problematice pozemků ostravského studia. Zhruba deset minut pak odvolání dozorčí komise. Zbytek PR a komunikaci ČT, v rámci čehož se někteří členové snažili dozvědět, kteří novináři ČT jsou jinými médii vnímáni nejnegativněji.

Pozemek v Ostravě

Věcná podstata problému: budova ČT stojí na cizím pozemku. Jde o dědictví dávné minulosti; datuje se do roku 1967. ČT nyní navrhuje odkoupit pozemek od realitního podnikatele, který v srpnu podepsal smlouvu o smlouvě budoucí na koupi od vlastnic žijících v zahraničí. Koupě se týká většího území, parcela budovy ČT tvoří jeho malou část.

ČT má tři měsíce od podpisu smlouvy o smlouvě budoucí mezi zájemcem o pozemky a zahraničními vlastnicemi na to, aby využila předkupního práva (plynoucího z faktu, že je majitelem na něm stojící budovy) a koupila pozemek sama. Ovšem za cenu uvedenou ve smlouvě, tedy za cenu, za níž budoucí nabyvatel kupuje celé území. Termín vyprší za týden od jednání Rady (19. listopadu).

Jde o dlouhodobě neřešenou situaci, a nakonec návrh řešení management ani nepředložil Radě s dostatečným předstihem, byť určité informace už předkládal v září. Smlouva o smlouvě budoucí je na cenu cca 1,6 milionu Kč, což je cca o 40 % vyšší než jsou dva odhady, které si ČT obstarala.

Radní Hana Lipovská koupi na jednání rozporovala s tím, že nejde o postup s péčí řádného hospodáře, má-li se kupovat za vyšší než odhadní cenu. Ředitel Petr Dvořák vysvětloval, že nejde o rozpor s péčí řádného hospodáře, že v zájmu ČT je cenu přijmout, protože jinak bude vystavena požadavku na výrazně nevýhodné nájemné, bude čelit významným komplikacím při vstupu na pozemek atd.

Radní Pavel Kysilka upozorňoval, že Rada nedostala dostatečný popis a vyčíslení rizik a zdůvodnění, proč i při vyšší ceně nedojde koupí k porušení zásad péče řádného hospodáře.

Komentář Michala Klímy

Radní Lipovská postupuje čistě formalisticky. Cituje právní rozbor, který si opatřila. Je vidět, že nemá žádné zkušenosti z řízení firmy, a zjevně si je ani neumí představit, takže nechápe, že určitá míra rizika je jeho nevyhnutelnou součástí. Navíc také nechápe princip předkupního práva plynoucí ze situace v níž ČT je, zejména to, že ČT buď pozemek koupí za sjednanou cenu nebo vůbec.

Plete si svou roli radní s rolí manažerky na nižším stupni řízení. Nicméně žádný jiný záměr než tuto nezkušenost, nekompetentnost a aktivismus z jejího jednání doložit nelze.

Pavel Kysilka naopak správně pojmenovává, co Rada nedostala a co by jako zkušený manažer očekával. Nicméně ani on nepřihlíží k tomu, že se jedná o velmi malou částku z hlediska hospodaření celé ČT. Neschválením koupě pozemku se ČT dostane do obtížné situace. Hlavní zodpovědnost jde nicméně podle mne za managementem ČT, který věc podcenil a nevyřešil včas a v situaci, kdy ČT nebyla pod časovým tlakem.

Neuvěřitelné je ale zejména to, že žádné vedení ČT ani žádná Rada ČT v minulosti majetkové poměry svých nemovitostí nevyřešily, a to ani v situaci, že jedno z jejich hlavních studií stojí na pozemku, jehož majitelky žijí ve Švýcarsku a nemají s nimi poměry užívání pozemku nijak upravené.

Mimochodem, je velmi nešťastné a kontraproduktivní, že takováto obchodní záležitost se diskutuje veřejně a s nahrávkou na webu. Protistrana obchodního vztahu je tak ve výrazné výhodě, protože dostává plnou informaci o strategii ČT. Jednání o takto nízkých částkách by měla být v plné kompetenci generálního ředitele ČT. Pro zajímavost: v jiném bodě Rada projednávala a schvalovala dokonce i pronájem umístění nabíjecí stanice pro elektrokola na pozemku ČT v Brně.

Odvolání dozorčí komise

Následují hlasování za účasti 13 radních. Je rozhodnuto, nákup pozemku zamítnut a ČT v Ostravě bude mít zásadní provozní problémy a zřejmě ČT i finančně poškodí. Nicméně překvapivě Rada následně na návrh ředitele Dvořáka souhlasí, že pokud dostane obratem relevantní materiály, je ještě ochotna do 19.11. své rozhodnutí přehodnotit. Radní Kysilka to vítá a i radní Lipovská tento postup podporuje a navrhuje, aby Rada situaci stabilizovala.

Ihned po hlasování se hlásí radní Lipovská s prohlášením:

Velmi komplikovaná jednání spojená s ostravskou kauzou odhalila a potvrdila řadu problémů. V prvním kroku si musíme udělat pořádek sami u sebe. Na této kauze jsme viděli řadu věcí, které nefungují a selhávají. Po čtyřech měsících setkávání s členy dozorčí komise vyplynula diskuse na dnešním dopoledním jednání Rady, z níž vyplynula jednoznačná nutnost přistoupit v souladu se Zákonem o ČT k odvolání dozorčí komise a přijetí zásad pro volbu nové a její následnou volbu.

A načítá návrh usnesení: Rada ČT konstatuje, že vyslovila vážné výhrady k práci dozorčí komise jako poradním orgánu Rady. Rada na základě těchto výhrad odvolává dozorčí komisi.

Později vychází najevo, že zmíněným „dopoledním jednáním Rady” se myslí setkání těch členů, kteří byli fyzicky v budově ČT (většina). Ti, kteří se zúčastnili až oficiálního odpoledního jednání po internetu, na jednání nebyli a o plánu odvolat komisi nebyli předem ani informováni. Navíc Rada ani nejednala v plném složení.

Hlasování o odvolání. Pro: Váňa, Matocha, Šlégr, Kratochvíl, Karmazín, Kašparů, Bradáč, Veselý, Kysilka. Proti: Šarapatka, Doktor. Zdržel se: Kühn

Před hlasováním nebyla žádná diskuse, což je v kontrastu s tříhodinovou diskusí o pozemcích. Je to pozoruhodné, nicméně nikdo to nerozporuje. Radní Šarapatka si následně stěžuje, že nebyl na dopoledním jednání o důvodech odvolání, nezná tyto důvody, nebyl předem informován o návrhu o odvolání, jakkoliv připouští, že diskuse o nutnosti obměny dozorčí komise probíhaly i dříve.

Předseda rady Kühn vysvětluje, že považuje podklady dodávané Dozorčí komisí za „ne úplně dostatečné“. Kritický tón významné části Rady trvá delší dobu. Pnutí mezi významnou částí členů Rady a komisí podle něj není novum.

Komentář Michala Klímy II.

Podle mého názoru to, co jsem slyšel, nelze hodnotit jednostranně. Kdyby odmítnutí bylo definitivní, domníval bych se, že Rada rozhodla chybně přes veškeré pochopení pro to, že měla důvod cítit se nekomfortně z nedostatečného zdůvodnění a pozdního předložení věci.

To je ale na osobní postih zodpovědných – třeba krácení prémií, ale ne na poškození televize. Pokud ale Rada následně slíbila věc ještě znovu posoudit a pokud tedy ještě včas koupi pozemku schválí, je na celou věc třeba nahlížet jinak.

To, že management televize dlouhodobě nemá vyřešené vztahy s majiteli pozemků, na nichž sídlí jeho stěžejní budova (a možná obecně budovy), je pro mne nepochopitelné. Také nechápu, jak tento stav mohl opakovaně procházet audity, když navíc, jak vyplynulo z jednání, budova nejen že stála na cizím pozemku, ale televize ani neměla smlouvu o nájmu, a za užívání tak neplatila.

Generální ředitel Petr Dvořák sice vysvětloval, že ho o této věci bývalé vedení ostravského studia neinformovalo, nicméně to existenci tohoto problému neospravedlňuje.

Odvolání dozorčí komise je spornější, tedy zejména jeho provedení a chybějící odůvodnění. Ale nakonec i z vystoupení radního Šarapatky vyplynulo, že tím zas až tak překvapen nebyl. Neznám přesně roli a úkoly komise stanovené jí Radou, ale ať už je jakákoliv, i od ní bych očekával, že se majetkovými vztahy k nemovitostem ČT bude zabývat a že to, že jedno z hlavních studií má budovu na cizím pozemku, pro ni nebude překvapením z čistého nebe.

Další dvě hodiny

Hlavním tématem pokračujícího jednání Rady ČT byly vnější vztahy a komunikace. Zprávu přednesl ředitel komunikace Vít Kolář. Naprosto nepřiměřené množství času rada věnovala tomu, že jeden člen Rady na Facebooku viděl, že někdo na Hithitu nabízí prohlídku ČT za 1500 Kč/osobu, přičemž se ukázalo, že radní většinou nechápou, co je to Hithit a jak funguje, takže padaly návrhy jako, že je třeba, aby to Hithit zastavil atp. Byla to zcela bizarní diskuse.

Dalším hlavním tématem byla debata o tom, proč televize ve výčtu mediálních partnerství neuvádí udílení cen Paměti národa Post Bellum a spolupráci s Člověkem v tísni. Vít Kolář vysvětlil, že proto, že nejde o mediální partnerství, které zajišťuje jeho úsek, ale o běžný televizní přenos.

Někteří radní ale stále trvali na tom, že to má být uváděno. Kolář se jim marně snažil vysvětlit, že nemůže uvádět něco, co neorganizuje, a pokud by to dělal, musel by uvádět téměř všechny přenosy, protože každý přenos je komunikace svého druhu.

Diskutuje se o monitoringu ohlasů v médiích. Ty pozitivní jsou mnohanásobně vyšší než negativní. Nejvíce negativní prohlášení vůči ČT měli v médiích prezident Zeman, mluvčí Ovčáček, V. Klaus ml. a T. Okamura. Radního Matochu zajímá, kteří redaktoři jsou v médiích kritizováni nejvíce. Kolář vysvětluje, že to není relevantní, protože všechna média citují významné politiky, když vysloví kritiku, takže negativní ohlasy jsou číselně vysoké, ale stále jde o jednu kritiku. Navíc je jasné, že kritika se týká těch novinářů, kteří jsou sami kritičtí vůči politikům. Ale Matocha trvá na tom, že chce dodat seznam.

Dále radní zajímalo, proč si ČT najímá externí PR agentury Stance, Ami Communication a Bison&Rose. Celkový roční objem jejich odměn (za rok 2019) byl 2,2 milionu Kč. Radní Lipovské se zásadně nelíbí, že ČT je partnerem soutěže Podnikatel roku, kterou spoluorganizuje společnost Ernst Young, která ale současně audituje ČT.

Nechce si nechat vysvětlit, že v tom není žádný problém mj. i proto, že jde o zcela různé i mezinárodně oddělené součásti koncernu EY. To už vytočilo ředitele Petra Dvořáka a zvýšil na H. Lipovskou hlas: Kategoricky, ale kategoricky se ohrazuji proti tomu, co řekla paní Lipovská. Paní radní, přestaňte vytrhávat věci z kontextu tady i na sociálních sítích. Jste v tom přebornice.

Ředitel komunikace Kolář pak řekl radní Lipovské, že mu vadí, že jeho činnost jako mnohaletého profesionála hodnotí, jako by šlo o činnost party lumpů.

Jednání končí tím, že v bodě různé (!) generální ředitel upozorňuje, že už v září předložil Radě žádost o doplnění rozpočtu na rok 2020 vzhledem k pandemii, ale Rada se tím vůbec nezačala zabývat. Na jeho výzvu se Rada usnáší, že se tedy rozpočtem zabývat bude.

Komentář Michala Klímy III.

Těch pět a čtvrt hodiny je opravdu silný zážitek a lepší potvrzení Parkinsonova zákona jsem nezažil. V principu platí, že čím méně významná věc, tím déle se tomu Rada věnuje. Ale odvolání svého ekonomického poradního orgánu zvládne bez diskuse za několik minut. Rozpočtu organizace se nevěnuje vůbec.

Celkově se radní téměř nezapojují. Předseda Kühn vede jednání s úzkostlivou formálností, ke každému bodu je připravena Hana Lipovská. Formálně sice věcně, ale často s nechápáním toho, jak funguje firma s tisícovkami zaměstnanců a mnohamiliardovým rozpočtem.

Občas mluví radní Matocha, který zadává managementu úkoly, jejichž smysl není jasný asi ani jemu a často vůbec nespadají do kompetence Rady. Kysilka mluví minimálně, Šarapatka po vzdáleném připojení spíše glosuje. Ostatní vůbec nebo téměř vůbec. Radní Bradáč vystoupil jen jednou také s úkolem na management a v jediné větě, kterou přednesl, si popletl termíny gesce a jurisdikce.

Ne, že bych ve svém bohatém korporátním životě nezažil podobné projevy nekompetence, ale nechápu, proč to celé muselo trvat přes pět hodin.