Povinná vojna: v EU ji má devět zemí, v Česku se o ní po 20 letech znovu mluví
Vyprávět o tom, jak cenným artiklem bývala před rokem 1989 modrá knížka, může opět přijít do módy. V Česku v posledních dvaceti letech dospěla řada ročníků, jichž se odvody na vojnu a posuzování zdravotního stavu netýkaly, to by se ale mohlo změnit. Některé evropské země už povinnou vojnu znovu zavedly, jiné ji nikdy neopustily.
Byl čtvrtek 18. listopad roku 2004 a řada mladých mužů měla o důvod víc zajít ten den s kamarády „na jedno“. Tehdejší prezident Václav Klaus totiž podepsal zákony, které po 140 letech ukončily na českém území povinnou základní vojenskou službu.
Uplynulo dvacet let – a časy se i vlivem ruské agrese proti Ukrajině mění.
Od 18 do 60 let věku
Od ledna 2005 sice platí, že česká armáda je plně profesionální, po celou dobu ale platila a platí branná povinnost při ohrožení státu nebo za válečného stavu pro všechny od 18 do 60 let věku.
V této věkové skupině ale ubývá lidí, kteří kdysi vojenský výcvik absolvovali a česká armáda nyní nemá ani přehled o tom, kolik potenciálních branců by mohla mít v případě nutnosti k dispozici.
Stále častěji se proto mluví o takzvaných administrativních odvodech, které by měly tyto informace zajistit. Vedle zástupců armády to nedávno zmínil i vrchní velitel – prezident Petr Pavel. Podle něj to ale „nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby“.
Na druhé straně náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka se netají přesvědčením, že by Česko mělo „zvážit zavedení povinné nebo dobrovolné vojenské služby“.
„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je potřeba společenskou shodu, ale ta tu není,“ připustil však Řehka.
Část politiků již naznačila úvahy o povinných vojenských cvičeních, možnosti zapojení majitelů zbrojních průkazů či takzvaném dobrovolném předurčení (dobrovolník by nejprve podstoupil jen zdravotní prohlídku, výcvik by absolvoval až se zhoršením bezpečnostní situace), ale povinné odvody podle ministryně obrany Jany Černochové „nejsou na pořadu dne a neuvažujeme o tom“.
Téma povinné vojenské služby se ale už stalo strašákem pro část veřejnosti, která to vnímá jako cestu ke konfliktu s Ruskem. Dezinformace před prezidentskou volbou ostatně „slibovaly“, že pokud vyhraje Petr Pavel, „zatáhne nás do války, rozešle povolávací rozkazy a pošle Čechy bojovat na Ukrajinu“.
I neutrální Rakousko
Bez zajímavosti není podívat se na to, jak je to s povinnou vojnou jinde v Evropě. O znovuzavedení povinné služby už rozhodly vlády ve Švédsku (2018), Litvě (již v roce 2015), v Gruzii a v Lotyšsku.
Mluví se o ní v Polsku (to ale už v březnu 2022 zavedlo nový systém „placené dobrovolné všeobecné vojenské služby“), v Německu, v Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a už řadu let i ve Francii (zvažovanou variantou je měsíční výcvik pro všechny občany ve věku 15 až 17 let).
Nizozemsko má zatím vojenskou službu na základě dobrovolnosti, ale také tam je ve hře i vojna povinná.
Naopak v Británii, která má ryze profesionální armádu už od roku 1963, se o změně neuvažuje. Téma to zatím není, jak se zdá, ani v Itálii, ve Španělsku, v Belgii ani v Portugalsku.
Například v již zmíněném Lotyšsku, které vojnu zrušilo stejně jako Česko před dvaceti lety, má od letošního roku branná povinnost trvat 11 měsíců a týká se mužů ve věku 18 až 27 let.
Počátkem letošního roku předložil šéf srbské armády oficiálně prezidentu Aleksandaru Vučićovi návrh na návrat povinné vojenské služby v délce 100 až 120 dní (v posledních 13 letech byla povinná vojna v Srbsku zrušena).
Povinnou vojenskou službu pro své občany má v Evropě Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Turecko, Estonsko, Bělorusko, Řecko, Kypr, Ukrajina a – Rusko. Půlroční povinnou vojenskou službu (s možností vykonat jí formou civilní služby podobně jako v Česku před rokem 2004) má dokonce neutrální Rakousko.
V detailech týkajících se délky služby a odvodového věku (či účasti žen) se podmínky liší. Například v severských zemích jsou sice mladí muži (v Norsku i ženy) formálně odvedeni, ale k výcviku jich je pak reálně povolána jen část, případně (jako v Dánsku) personální požadavky armády zvládají naplnit dobrovolníci.
Strategické dokumenty české armády k roku 2030 zatím počítají s cílem třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a zhruba 4300 lidí v zálohách.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Jan Urban: Donald Trump jako prorok změny. K horšímu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Souhlasím s povinnou vojenskou službu, ale v zájmu rovností i pro ženy. Podobně, jako v Izraeli.
Tak narukuj a neotravuj vlastenče.
Za těch 20 let co byla zrušena presencni vojenská služba se dostalo do politiky rada politiku, kteří žijí v bubline.Je zřejmé, že je potřeba, nápravy. Rozhodně je lepší budovat kasarny a výcvikova střediska, jak F-35a chybí moderní protivzdusna obrana. To je tvrda realita. MO Černochová upřednostňuje nakladnejsi letectvo, jak pozemní vojsko a protiraketovou obranu a NGS gen. Rehka ji v tom asistuje a tím pádem to jaksi to nedává smysl.
Fascinují mě lidé, kteří sice nedokáží napsat krátký příspěvěk bez desítek hrubek (překlep je něco jiného oproti 5ti hrubkám v holé větě), chybějící interpunkce a s pokulhávajícím smyslem textu, ale zároveň si o sobě myslí, že mají na to, aby dávali rady ať už komukoli a při nejhorším „těm nahoře“.
Stejní odborníci, vašeho ražení, jsou v nemalém zastoupení ve vládě a podívejte kde jsme.
Světe div se, že vás a vám podobným nikdo nebere vážně.
Bohužel. Samozřejmě lze souhlasit s tím že v případě války je určitá branné povinnosti i z civilu potřeba – což ale lidé poznají rychle sami, až jim budou padat bomby na domy . Že asi nikdo jiný než právě takto mobilizované civilní složky je z těch trosek tahat nebude.
Jenomže a je to poměrně obvyklá chyba téhle vlády, že těm lidem dnes neřekne „budeme od některých z vás požadovat v případě války to a to, za takových podmínek, tak a tak – a na to vás už nyní /za nějakých podmínek/ vycvičíme.
Ono těch variant je skutečně povícero – řekněme od dobrovolných hasičů, Červenej kříž, skautů, až dejme tomu ke klukům co uměj řídit drony.. (Byl bych opatrnej u těch zbrojných průkazů. Slečna co má v kabelce pistolku na zastrašení násilníka asi nebude v bitvě nic platná)
A co místo toho udělá naše moudrá vláda s ještě moudřejším prezidentem? Vyhlásí informaci o “ takzvaně administrativních odvodech“, pro všechny ze kterých ten občan samozřejmě nepozná a stát mu to teď předem neřekne,
jestli ho pošle na ruskej front, nebo něco jinýho. Takže to zákonitě musí politicky padnout pod stůl. Zrovna teď když se blížej volby, a za rok budou parlamentní..
„Slečna co má v kabelce pistolku na zastrašení násilníka asi nebude v bitvě nic platná“
Rozhodně bude platnější než petrph, bez pistolky, s klávesnicí v ruce a s rozumem kdesi v oblasti, kde slunce nikdy… nesvítí.
Je na čase alespon na půl roku až rok tu vojnu pro mamánky a mladé hochy zavést . Já jsem tam byl 2 roky a neubylo mne . Velmi rád na vojnu v Olomouci vzpomínám . To byly časy u zdravotáků . A žádná ztráta času to nebyla . Jen atˇ jdou !
Užíval jste si mazáckou vojnu, jo?
To víte no, co je pro jednoho ztráta času, je pro druhého to nejlepší, co zažil.
Je mi takových lidí zcela upřímně líto, jestli je mazácká vojna to nejlepší, co v mládí zažili.
Ono totiž to posuzování ztráty času je značně individuální. Pokud pocházíte z tak nuzných poměrů, že ta gumárna byla pro vás tak úžasná a zásadní, že na ní vzpomínáte i ve vašich 55+ letech, pak se vám nedivím. A zároveň vás hluboce lituji.
Vojna byla příležitost se mnohému naučit. Kdo chtěl. Já šil naposled potkana na cvičeních z patofyziologie a potom až sebevraha na vojně. A jak se mi to hodilo, když jsem pak doktoroval na pionýrských táborech, kde se šilo každou chvíli.
Já se na vojně naučil základy klinické mikrobiologie (jako náčelník laboratoří zdrav. praporu) a jsou to vědomosti a dovednosti, které mají svou cenu dones.
A asi nejdůležitější je zvládnutí schopnosti vycházet s někým, kdo je váš nadřízený, je blb a s jeho názory zoufale nesouhlasíte, ale musíte z této situace dokázat vybruslit. To chybí současným „mamánkům“, střídajícím jedno zaměstnání za druhým kvůli konfliktům na pracovišti, jako praseti drbání.
Měl jste fešáckou vojnu privilegovaných.
Porovnejte třeba s PTPákama. Vy do toho nemáte vůbec co mluvit z vaší pozice (jestli to byla ztráta času nebo ne).
Ale vůbec nejsem překvapený, tušil jsem co jste zač.
Budete se možná divit, ale PTP, v době své existence, byli u ostatních vojáků předmětem závisti, protože zatímco vojáci dostávali jen služné, PTP dostávali plat odpovídající dělnickým profesím, které zastupovali (což byly tehdy proti služnému i více než desetinásobky) a měli přitom veškeré zajištění (strava, oblečení, ubytování, jídlo) zdarma stejně jako vojáci. Vím to od tatínka, který sloužil za Čepičky.
Druhou věcí je, že s onou „privilegovanou vojnou“ byly spojeny také odpovědnosti za mnohé průšvihy. Někdy i takové, které člověk nemusel být ze své pozice schopen odvrátit. Já dělal i řadového hygienika ve spartakiádním vojenském táboře vedle letohrádku Hvězda na Vypichu a z oblibou to charakterizuji slovy „jednou nohou v kriminále, druhou v blázinci, prostě na roztrhání“. Takové odpovědnosti řadový bigoš prostě nečelil.
A taky se nám tam jeden důstojník opravdu zbláznil – začal lézt po čtyřech a pást se na trávě. Skončil přes údolí ve vojenské nemocnici ve Střešovicích, na psychiatrii.
Jenže závist na penězích (ostatně kde jinde) dokáže i z rakoviny udělat lukrativní věc (v očích klasického českého člověka, byl jsem toho svědkem, kdy typický čech záviděl někomu rakovinu a s ní spojené peníze – vyplácení z životní pojistky). Tak se nedivím, jak na PTPáky někteří čuměli, primitivové. Ale už vám nikdo neřekl, že většina PTPáků jakékoli peníze NIKDY neviděla, ty totiž zůstávali u velitelů. A to, že měli všechno + „platy“ je absolutní pitomost. Oficiálně to bylo tak, že jelikož jsou „šmejdi“ a vrazi apod. tak z těch vámi uváděných peněz právě platili všechno, ubytování, jídlo, ošacení a dohled nad sebou samými, prostě všechno. A ten zbyteček často končíval v kapse velitele.
Pozval bych vás na klubové srazy bývalých PTPáků, kde byste mohl povědět, jak se měli PTPáci dobře… přijmete to? A abych nebyl úplně zlomyslný, budu vás varovat hned, na vám podobným jsou pěkně ostrý.
A je to tady opět, Francie, která nás již jednou prodala se opět stává tim co nám historie ukazuje, jak jsme nepoucitelni.Italie stahuje Patrioty se Slovenska, Madar rád pomůže. A tak se ve stínu realizace JE prezidenti obou zemí , náš je generál, opět neporozumi neprůhledné ucelovosti jednání prezidenta Macrona. Kdo jednou zradil, nemá zábrany, aby tak učinil znova. To nám sdeluji dejiny.
Když znáte tak dobře dějiny, tak máte jistě přehled o událostech roku 1968…
Fajn..půjdou také ženy do zákopů? Hlavně ty co bojují za ty rovnopráva..
Povinná vojna v žádném případě. K ničemu to není. Spíše uzákonit povinnost žadatele o státní službu – absolvovat profesionální vojenskou službu. 3 roky v armádě a můžeš do policie, k justiční stráži, k bezpečnostní agentuře nebo stát se soudcem či žalobcem.
A co na způsob světa Roberta H. Heinleina (např. „Hvězdná pěchota“): Plná občanská práva, včetně práva účasti na volbách, má pouze ten, který si „odkroutil“ vojenskou službu? Určitý smysl to dává: Kdo pro stát byl ochoten nasadit život, ten to s ním i v těch volbách bude myslet pozitivně.