Potěmkinova vesnice jménem centrální nákup
Přes dvě třetiny nákupů „povinných“ komodit jdou mimo centrální zadávání. Vláda tak ignoruje nejen vlastní závazné usnesení, ale i program podle kterého „Nákupy zboží a služeb budou v maximální možné míře centralizovány“, píše v článku pro HlídacíPes.org předseda think-tanku EconLab Jiří Skuhrovec.
V zahraničí si ho pochvalují, u nás v praxi stále nefunguje. Mohlo by přinést férovější soutěže, ročně ušetřit 800 milionů korun a desítky sporů u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Obce, kraje i nemocnice ho chtějí – vláda jim ale doporučuje, ať se zařídí samy. Řeč je o centrálním zadávání veřejných zakázek, jehož praxi mapuje nová studie think-tanku EconLab, představená v pátek v poslanecké sněmovně.
Dvě třetiny nákupů mimo centrální zadávání
Plán přijatý v roce 2011 zněl jasně – každé ministerstvo přijme 7-12 lidí, do roka povinně začne centrálně nakupovat pro své podřízené organizace, za dva roky pak i pro obce a kraje – budou-li mít zájem.
Měly se nakupovat jednoduché komodity, u kterých lze ušetřit na cenách, a hlavně nemá smysl, aby každá organizace sama vypisovala náročné výběrové řízení na totéž: elektřina, zemní plyn, nábytek, kancelářský materiál, auta.
V naší studii jsme porovnali data o všech zadaných zakázkách s poslední vládní statistikou centrálních nákupů. Ukázalo se, že přes dvě třetiny nákupů „povinných“ komodit jdou mimo centrální zadávání.
Vláda tak ignoruje nejen vlastní závazné usnesení, ale i program podle kterého „Nákupy zboží a služeb budou v maximální možné míře centralizovány“.
Následující přehled ukazuje, jak tento závazek ministři promítli do praxe – tedy kolik procent komodit se skutečně nakoupilo centrálně v jednotlivých resortech.
Jak ministerstva „plní plán“
(Ministerstvo vnitra „plní plán“ na 182 %, neboť vedle povinných komodit nakupuje centrálně pro policii a hasiče řadu dalších položek. V ostatních resortech naopak není centrálně nakupováno ani 100 % – tedy všechny povinné komodity jako elektřina, zemní plyn, nábytek nebo auta.)
Zdroj: EconLab, Ministerstvo pro místní rozvoj (2015)
Ministerstva vnitra úspěšně centrálně zadávalo už před přijetím strategie v roce 2011. Dnes takto nakupuje téměř dvakrát více komodit, než kolik povinně musí. Podle studie je totiž jediným ministerstvem, které na centrální zadávání vyčlenilo dostatek lidí – a ti se mu více než vyplácí. Centrální nákupy šetří čas a peníze policii či hasičům, kteří si kvůli nákupům nemusí držet specializovaný personál.
Zbytek vlády bohužel více či méně zaspal. To dokazují nejen čísla z roku 2014, ale právě i aktuální počty přidělených zaměstnanců. Agendu nákupů pro celý resort má totiž na starosti jeden až pět lidí, což ostře kontrastuje s nově schválenou ambicí vedle rezortních nákupů zavést i nákupy pro celou vládu.
Kde je zakopán pes
Chybí však nejen lidé, kteří by plán uvedli do praxe, ale i elektronické nástroje. Vládou prosazovaný NEN totiž podle zadavatelů (ministerstva nevyjímaje) nemá funkcionality potřebné pro centrální zadávání. Alternativní řešení, která nezahrnují povinnou migraci všech státních organizací do tohoto nástroje, však zatím zvažována nejsou.
Studie uzavírá, že bez patřičného personálního a softwarového vybavení centrální nákupy nefungují nikde v Evropě. Zákonná omezení navíc výrazně komplikují širší centrální nákupy pro organizace mimo ministerské resorty. I kvůli nim ČR míjí příležitost zadávat pro obce, z nichž 96 % v průzkumu vyjádřilo zájem na dobrovolné bázi centrálně nakoupené zboží odebírat.
S takovými nákupy nicméně vládní plán do roku 2020 nepočítá – samosprávám nezbývá než si zorganizovat centrální nákupy samy, legislativě navzdory.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Agrofert je opět oficiálně Babišův. Svěřenský fond AB private trust I skončil
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Pokud vím, tak ostravská radnice nakupuje centrálně a elektronicky už řadu let. Nemyslím si, že je jedinou organizací státu, která tak postupuje.
Takže proč by jedna státní organizace nemohla prostě předat druhé jak software , tak know how.
Ovšem nevím, zda takovou službu náhodou nekupuje od privátu (přes privát), nezkoumal jsem. To by pak všemu bylo jinak – bylo by asi absurdní mít stovky různých obchodních plnění na dodávku téhož, jakýsi megaKocourkov – za dodávku téhož zaplatí stát jako celek násobky možného.
Bylo by zajímavé vědět, jak tomu je – s případným agregátem takovýchto outsourcingů téhož, jedné a téže služby v x vydáních….
Překvapuje mě nízké plnění v případě ministerstva v jehož čele stojí člověk, který se ve volební kampani kasal tím, kolik že miliard neušetří díky centrálnímu nákupu.
To je dosti komické, kdyby právě on své sliby realizoval pouze vlažně.
Víte – ta potíž s oním „bylo by asi absurdní mít stovky různých obchodních plnění na dodávku téhož“ . Totiž přesně takhle je to nastaveno. Nejsou žádné společné státní peníze ze kterých by stát jako jediný objednával a platit „za všechny společně“. Je to přesně naopak, státní rozpočet se skládá ze stovek místních rozpočtů jednotlivých veřejných institucí, které si za svoje přidělené peníze objednávají a platí co přesně potřebují a když to potřebují a ve formě jaké to potřebují, a od koho to potřebuji.
Ergo bude nutné opatrně odzkoušet zda ten nově vytvářený agregát outsourcingů téhož bude efektivně fungovat z mnoha aspektů logistiky i kvality . Když už jste použil ten termín „outsourcing“, tak doufám že i Vám snad dojde, že dejme tomu centrálně vysoutěžená firma „s nejnižší cenou“ z Prahy, bude asi těžko dojíždět často třeba do Olomouce aby tam řešila dle potřeby místního úřadu jeho urgentní potřeby.
A nebo si představte lokalitu kde má určitý mobilní operátor špatný signál. Potom jistě rovněž uznáte že i zde tento centrální nakoupený bude zde na dvě věci, i kdyby byl náhodou o pětník na minutě levnější
No a i Vám snad dojde, že škála produktů a služeb nakupovaných státními organizacemi není neomezená, naopak – myslím si, že je právě že dosti zúžená, vyprofilovaná jak typově, tak procesně. A tedy že software i odpovídající a požadovaná kompetentnost a kompetence lidí je si velmi podobná.
Společně sdílené peníze jistě nejsou, ovšem jsou velmi podobné potřeby, jejich uspokojování je tak možné algoritmizovat.
Jistě že šizuňkům a těm, co mají stát za hejla, vyhovuje, aby vzniklo několik tisíc sobě si velmi podobných platforem zajišťovaných soukromými firmami , objednaných a hrazených diskretním způsobem.
Ostatně i centrálně vysoutěžená firma z Prahy může mnohé řešit z Prahy, dnes máme firmy, sídlící v USA, ale určité služby jsou jim zajišťovány z Indie. Takže tak trochu nafukujete problém logistiky do podoby časů, kdy se spoléhalo na dostavníky a poštovní holuby.
Jednoduše řečeno – software na míru je hezká věc, jen by se to nemělo zvrhnout v tisíce různých měření v podstatě téhož. Nemluvě o tom, že takový software není vůbec udělán na míru.
Brněnský magistrát má typologicky i procesně téměř stejné potřeby jako ostravský, už rozumíte ?
Ono i když uvádíte příklady z IT, když se nad tím zamyslíte, tak ani to nemusí mít smysl. Různé resorty řeší různé úkoly. Proč by si měl dejme tomu rezort zemědělství dávat společně s rezortem financí vyrábět na míru program na kontrolu výběru daní? Proč třeba rezort kultury se zemědělstvím společně program na evidenci skotu?
Ale i když přejdeme ze státní správy na oblast samospráv, chápu že magistrát brněnský řeší podobné problémy jako ostravský, ovšem zcela jiný než starosta vesničky o několika stech lidech. Ani ten si asi s nimi společný stejný SW kupovat ani dělat na míru nebude..
Tím chci říct, ono je jistě možné že v určitých případech může být pro instituce řešící stejné problémy vhodné se spojit a společně si objednat produkt společně. Dokonce, je to pozoruhodné, i bez centrální direktivy státu a jinak.(před časem o tom jednala města na společném semináři, dlouhá diskuze k tomu na http://www.root.cz/clanky/otevrena-mesta-iniciativa-chce-open-source-na-radnice/
Ale v řadě případů to výhodné není. Nakonec tedy,pokud se snad domníváte že státem centrálně smlouvané řešení musí být nejlepší, včetně podpory, podívejte se na „uspěchy“ některých státních IT systémů z posledních let..