Postavíme tři nové Temelíny – z obnovitelných zdrojů, plánuje ČEZ
Jen s malou nadsázkou řečeno: obnovitelné zdroje v Česku definitivně zvítězí poté, co kompletní řešení domácích solárních elektráren začne lidem nabízet IKEA… A ta už na tom skutečně pracuje. Za poslední rok se energetika v Česku i přístup lidí k ní rapidně změnila. Jen za to (zatím) nemůže švédský nábytkářský řetězec, ale Putinova válka proti Ukrajině.
„Nabízíme na klíč fotovoltaické řešení pro domácnosti,“ pochlubil se na nedávné konferenci „Energetická svoboda: rok od ruské války a český výzvy v energetické nezávislosti“ Jakub Lelek, ředitel pro veřejné otázky společnosti IKEA pro ČR, Maďarsko a Slovensko.
Český zákazník si nicméně na řešení nazvané Home Solar – zahrnující solární panely na střechu a jednoduchý řídící systém – musí ještě chvíli počkat: V tuzemsku se na rozdíl od devíti jiných zemí, kde švédský řetězec s nábytkem působí, tato služba zatím ještě připravuje. I bez toho se ale soukromý solární boom v Česku v posledním roce rozjel ve velkém. „Poděkovat“ za to můžeme Putinovi.
Například jen samotný ČEZ v loňském roce do sítě připojil rekordních 21 325 malých fotovoltaických elektráren. Pro srovnání: V roce 2021 to bylo 5870 a o rok dříve jen 4080. Zájem o vlastní solární panely tak meziročně vzrostl čtyřnásobně. I kvůli tomu plánuje ČEZ jen letos do úprav distribuční sítě investovat 6,5 miliardy korun.
Nálepka solárních baronů
Varování, že solární (re)start se dá snadno i přepálit, nabízí sousední Polsko. Jak upozornily Hospodářské noviny, Polsko má za sebou sice čtyřletý solární boom, jenže poté, co se trh postupně nasytil a zájem opadl, mnoho instalačních firem zbankrotovalo a bez záruky na své nové solární elektrárny i na jejich servis zůstalo před 700 tisíc domácností. Ještě v roce 2015 mělo „solár“ na střeše sotva pět tisíc domácností, koncem loňského roku jich bylo 1,2 milionu, přibližně 14 procent domácností. V Česku mají střešní elektrárny zatím jen čtyři procenta domácností, ale zájem i realizace rychle roste.
Velké množství nových malých zdrojů může být zároveň podle expertů rizikem pro stabilitu a bezpečnost sítě. Technologie už ale výkyvy umějí vykrývat, například dálkově snižovat výkon v období vrcholů výroby z obnovitelných zdrojů.
Podle Kamila Čermáka, generálního ředitele ČEZ ESCO, v Česku jen doháníme to, co jsme v poslední dekádě zaspali – jak v energetických úsporách, tak v příklonu k obnovitelným zdrojům. Zejména pak na úrovni vlády, ale i samospráv. „Jsou tu tisíce radnic, stovky nemocnic, desítky tisíc škol a příležitost, jak je udělat energeticky úsporné, ležela dlouho ladem,“ upozorňuje Čermák.
Zdůrazňuje ale své přesvědčení, že bez nových zdrojů jaderné energetiky se nárůst obnovitelných zdrojů v Česku zvládnout nedá. „Jako přechodový zdroj potřebujeme stále i plyn, i kdyby jen kvůli centrálnímu zásobování teplem, než i zde přejdeme na tepelná čerpadla, biomasu či vodík. Plyn ale potřebujeme totálně derusifikovat,“ konstatuje Čermák.
„V nejbližších letech nás čeká rekonstrukce Ukrajiny. To je na jedné straně pozitivní, ale problém bude s odchodem kvalifikované pracovní síly.“
Jen sama energetická společnost ČEZ do roku 2030 plánuje mít 6000 MW výkonu z obnovitelných zdrojů, to je produkce odpovídající třem Temelínům. „K tomu ale potřebujeme velké výkony, to neutáhnou domácnosti. To musí být velké solární a větrné projekty a tam musí vláda pomoct s komunikací. Bohužel z minula tu má fotovoltaiku špatnou nálepku skrze solární barony.“
Ušetřit až 87 % nákladů
Rok 2022 byl v investicích do obnovitelných zdrojů rekordní jak v Evropě, tak i v Česku. „Stát se rozpohyboval, vytváří systémové prostředí a dobré podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů – biometanu, větrných elektráren, vodíku i fotovoltaiky. Připravujeme pro to finanční nástroje, legislativu,“ shrnuje místopředseda vlády Marian Jurečka, vedle ministra práce a sociálních věcí v tu chvíli ještě i úřadující ministr životního prostředí.
„Nechceme, aby moderní energetika byla jen doménou bohatých, na podporu dosáhnou i lidé z nižších příjmových skupin. Jde i o to, aby se v té nabídce dotací dokázali zorientovat. Každá domácnost, každý výrobní provoz, který to může využít, by měl mít v budoucnu svou fotovoltaiku. U domácnosti v tom postupujeme velmi rychle. Musíme ale řešit i spotřebu a její vyrovnávání mimo letní období. Naše ambice je, abychom to tempo posledního roku udrželi i v dalších letech,“ říká Jurečka.
Limitem podle něj nemají být finanční zdroje, problém ale očekává z hlediska dodavatelské kapacity, dostupnosti technologií i lidské kapacity, kdy firmy nestačí naplňovat stávající poptávku.
Na toto riziko s výhledem do budoucna upozorňuje i Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace: „S válkou na Ukrajině souvisí i to, že nás čeká v nejbližších letech rekonstrukce Ukrajiny. To je na jedné straně pozitivní s ohledem na uplatnění výrobků, ale problém bude s odchodem kvalifikované pracovní síly.“
Příkladem projektu, který bezprostředně reaguje na nárůst cen energií v důsledku Putinovy války proti Ukrajině, je dotační program Nová zelená úsporám Light. Určený je na zateplení domu, izolaci střechy, podlah půdy a stěn domů anebo výměnu oken a dveří v domácnostech seniorů a nízkopříjmovým domácnostem, jež pobírají příspěvek na bydlení. Jednorázově lze získat až 150 tisíc korun.
Podle odhadů expertů podobná investice může přinést značné úspory na vytápění, u starších domů i v rozmezí tři až šest tisíc korun měsíčně. Například podle Petra Holuba, zakladatele a ředitele společnosti Budovy21, se „na dobré renovaci rodinného domu se dá uspořit dokonce až 87% energetické spotřeby“.
Nastupující ministr životního prostředí Petr Hladík ujišťuje, že v projektu „Nová zelená úsporám Light“ peníze nedojdou. „Budeme je navyšovat tak, jak budou potřeba. Přijde navíc i podpora fotovoltaiky, výměna starých uhelných kotlů i starých plynových kotlů za tepelná čerpadla,“ říká Hladík. Podmínkou nicméně bude, že takový objekt bude muset být nejprve zateplen.
„Podobné programy na úspory energie se mnohonásobně vrátí. Má to větší smysl než různé energetické balíčky či zastropování cen energie nebo příspěvky na bydlení. To jsou krátkodobá opatření, ale rekonstrukce a zateplení je na dlouhou dobu,“ říká architektka a výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů.
„Ani dotace 90 % na stotisícovou investici nemusí být pro řadu lidí dosažitelná – je mnoho domácností, která nemá deset tisíc na nenadálý výdaj.“
Vláda by podle ní měla jít příkladem a začít u sebe a u svých budov. „Ať ukáže, že to lze dělat dobře a efektivně. U veřejných budov je pořád velký potenciál a velká možnost, co renovovat,“ upozorňuje.
Příkladem dalšího nevyužitého potenciálu jsou bioplynové stanice – ať už se budou využívat rostlinné zbytky, prasečí kejda či gastroodpady. „Každý zemědělský podnik, za nímž nebude stát bioplynová stanice, je a bude pro Česko špatně,“ podotýká Petr Hladík.
Umět mluvit s lidmi
Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, připomíná, že jen samo Česko má z evropského modernizačního fondu příslib 500 miliard korun, jež mají jít právě na rozvoj obnovitelných zdrojů, na zateplování budov a další úsporná opatření. „To jsou mimochodem peníze, jejichž původ je v prodeji emisních povolenek. I když jsou často kritizované, ve skutečnosti nám pomáhají transformovat energetiku,“ říká Sedlák.
Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že lidé nutné změny v energetice chápou, ať už kvůli aktuální válce na Ukrajině či kvůli dopadům klimatické změny. „Většinová shoda společnosti je, že klimatická změna probíhá, způsobil ji člověk a je třeba ji řešit. Větší podporu obnovitelných zdrojů si přejí čtyři pětiny lidí,“ říká Martin Philipp, analytik ze společnosti z Ústavu empirických výzkumů STEM.
Vláda ale podle něj musí umět s lidmi i v tomto ohledu komunikovat. Lidé se v tématu příliš neorientují, problém je i to, že část společnosti si nemůže dovolit ani zlomek nutné investice do energetických úspor, či nových čistějších zdrojů energie.
„Ani dotace 90 % na stotisícovou investici nemusí být pro řadu lidí dosažitelná – je mnoho domácností, která nemá deset tisíc na nenadálý výdaj. Transformace energetiky tedy musí být hlavně sociální, nebo nebude vůbec,“ upozorňuje Philipp a dodává: „Pokud chci zvýšit zateplení domů a sídlišť s méně majetnými, je třeba mluvit jinak, než když mluvím ke klimatickým fanouškům. To jsou úplně jiné skupiny. Pokud je v opatření slovo dar, dotace, tak to chtějí, pokud je tam zákaz a zpoplatnění, principiálně to nechtějí.“
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Drahé energie: čím budeme topit, čím svítit? Zeleno-jaderná vize s meziplynem
Ivan Kytka: Země v jaderné pasti. Británie jako varování pro Česko?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
„Nastupující ministr životního prostředí Petr Hladík ujišťuje, že v projektu „Nová zelená úsporám Light“ peníze nedojdou. „Budeme je navyšovat tak, jak budou potřeba.“ – jen aby se jim ty tiskárny na peníze nezadřely.
Když se nezadřely zásluhou vlády ping. paroubka, která prosadila zákon č. 180/2005 Sb., tedy oze tunel za bilion korun, nebo zásluhou bureše a jeho pravidelného předvolebního bezuzdného rozhazování a podepisování každého nesmyslu, který před něj v Bruselu předložili, tak se nezadřou ani dnes, widláku.
Teď vládne pětikoala a teď ona šíleně navyšuje prachy pro solární barony. Předchozí vláda udržovala na tomto poli stagnaci, až nás za to bruselští a ekologičtí aktivisté kritizovali.
Tři Temelíny jsou k ničemu. Je třeba si uvědomit, že FV elektrárna produkuje elektřinu jen během cca 17% své existence, zatímco JE kolem 80%. Čili první násobení je 80/17 (kolikrát vyšší výkon bychom museli v těch FV panelech instalovat oproti jadernému bloku). Další je, že výkon FV panelu klesne za 20 let na 80 % JE je na 100 procentech výkonu i po 60 letech (to už je výkon FV panelu, když to dobře jde, prakticky na polovině – 51,2%). Čili musíte počítat buď obměňování panelů, nebo dostavování dalších (= další peníze). Jistěže garance výrobců nepokrývají pokrývání panelů prachem, dešťovými kapkami, jinovatkou, sněhem apod.
JE produkuje energii tehdy, když je jí zapotřebí, EVE jen když svítí slunce, více-méně náhodně. Tudíž další násobení, dané ztrátami při skladování. Přečerpávacích elektráren na to dost nemáme, ani míst na jejich postavení. Takže bateriová úložiště. Stojí podstatně víc než jaderný blok o srovnatelném výkonu, ale na rozdíl od něj dávají jen tu elektřinu, kterou do nich nacpeme (a to ještě ne všechnu).
Kdo by chtěl žít vedle úložiště, v němž je při plném nabití energie +- jedné hirošimské jaderné bomby (což je stav, kdy je exploze nejpravděpodobnější – pod Londýnem stojí úložiště s kapacitou cca 0,1 Hirošimy, které by nám stačilo na pár desítek minut celostátní spotřeby a lidé proti němu protestují jako diví, a já se jim vůbec nedivím)?
Kde na to vezmeme lithium?
Kde vezmeme ty stovky a tisíce tun mědi na nová vedení?
Bude reálné postavit stovky až tisíce km nových vedení, když Německo k vůli odporu zelených dodnes nezvládlo postavit vedení od větrných parků v Severním moři na průmyslový jih a jihozápad státu – pasíruje ji proto přes bývalou NDR, Polsko a nás?
U nás by to asi dopadlo stejně jako v tom Německu: Možná bychom postavili (s EUrodotacemi) FV panely, ale nebyli bychom s to energii z nich skladovat a nebyli bychom ani s to ji dovést ke spotřebiteli, protože by zelení zablokovali stavbu příslušných vedení. Pokud by náhodou ty elektrárny zrovna jely, šla by elektřina z nich „do země“. Výrobcům by to na pokřivené EUrounijní karikatuře trhu, v níž se platí elektřina vyrobená, nikoli dovedená ke spotřebiteli, pochopitelně nevadilo.
Problémem také je, že u velkých FVE je v rozvaděčích superskleníkový SF6 (jako zhášeč jisker a elektrických oblouků – dříve se používaly z hlediska skleníkového efektu neškodné oleje na bázi PCB, zakázané na základě kampaní ekologů), víc než 22 tisíckrát skleníkovější než CO2 a podstatně déle (přesná hodnota není známa právě pro jeho nepatrné meziroční úbytky, hluboko pod úrovní chyb měření) perzistující v atmosféře.
Dalším problémem je to, že pokud nahradím pole nebo louku černými FV panely, tak jednoznačně přispívám k ohřevu planety, protože ty černé panely vyzařují po svém zahřátí právě ty vlnové délky, které zachycují skleníkové plyny, zatímco původní terén odráží z významné části ty vlnové délky, které projdou zpět do vesmíru. A energii odvedené elektřiny nemůžeme brát jako „zmizelou“, protože i ona se v naprosté většině promění na teplo (viz zákony termodynamiky), akorát se uvolní jinde.
MMCH, kdybychom u všech budov natřeli střechy na bílo, udělali bychom proti záhřevu planety víc, než kdybychom je posázeli FV panely. To se dá vcelku snadno spočítat.
Bohužel, už ten nadpis řadí ten článek do kategorie fake news, že vlastně ani není nutné s ním hlouběji polemizovat, stejně jako se už nepolemizuje s prokremelsými vweby, ty se rovnou zavírají..
Ostatně – pokud tedy hovoříme o komunikaci státu s občany, tak v době kdy se vláda hrdlí s důchodci o tisícovku, vypadá prohlášení nového ministra životního prostředí že v projektu „Nová zelená úsporám Light“ peníze nedojdou (dále se hovoří o stovkách miliard), naprosto groteskně
Autor píše nesmysl, 6000 MW solárních panelů je zhruba trojnásobný výkon Temelína, ale ne produkce. Temelín svým instalovaným výkonem 2172 MW ročně vyprodukuje zhruba 15,8 TWh elektrické energie. 6000 MW solárních panelů ročně vyprodukuje cca 6,3 TWh.
Zajímavé slovní spojení „klimatický fanoušek “ = ekoterorista? 😀
S čím konkrétně pomůže větší podpora OZE? Prodraží stabilizaci sítě, přesměruje toky peněz (dotace) a všechno platí konečný spotřebitel ať má a hůře či nemá na střeše FVE.
Pokud instalace OZE neumožní zavření uhelné elektrárny, tak je to k ničemu. Zákazník bude platit dotace, stabilizaci a ještě kapacitní zálohu tě uhelky.
Problém je, že fotovoltaika (i větrníky) neprodukují žádné teplo. Zatímco uhelná, ale i jaderná, elektrárna mohou zbytkové teplo (za turbínou) dodávat jako teplárenskou páru, tyhle krámy nic takového nemohou. Takže při „dekarbonizaci“ se musí počítat nejen s náhradou elektřiny, ale i s náhradou teplárenského tepla z těchto zdrojů (lidé přejdou asi na topení elektřinou, protože jim nic jiného nezbyde). A musí se počítat i s náhradou zdrojů, které primárně produkují teplárenskou páru a pouze kogenerují elektřinu. MMCH vytápění teplárenskou párou (včetně uhelných a jaderných elektráren) se týká cca 1,5 milionu domácností.
A to pomíjím fakt, že část uhelných elektráren (a tepláren) slouží i jako spalovny odpadů, včetně nebezpečných, které by neměly končit na skládkách (a není žádoucí jejich častý, či dokonce pravidelný, transport přes celou republiku).
Fotovoltaika produkuje spoustu nevyužitelného tepla!
Tmavé panely se zahřejí, od nich se ohřívá vzduch, vlnová délka odraženého záření se zkrátí a místo aby záření uniklo zpět do vesmíru, ohřívá jako tepelné záření další předměty a vzduch.
Nad panely se vytváří tepelné ostrovy.
Solární panely tak přispívají ke globálnímu oteplování mnohem víc než atomové elektrárny a to ještě musíme brát v úvahu teplo a zplodiny při výrobě panelů.
To jsem o kousek výš napsal taky. Problém je, že to teplo nejde nijak využít a opravdu jen ohřívá planetu. Pochopitelně, nějakého rozboru, nakolik je tento efekt větší či menší než spalování uhlí, které FV elektrárna údajně nahradí, se od IPCC, dlouhá léta vedené žeezničním inženýrem živícím se spekulacemi s emisními povolenkami, nedozvíte. To by totiž byla věda, a ne trapná agitka, jaké známe my, starší z dob před listopadem 1989.
Z článku: “ I kvůli tomu plánuje ČEZ jen letos do úprav distribuční sítě investovat 6,5 miliardy korun.“ Když se sečtou náklady na přímé dotace a nepřímé náklady, třeba do distribuční sítě, ale i do cenově nákladné administrativy z dotacemi souvisejícími jak na straně státu tak podniků, dojdeme k číslu ze kterého se zamotá hlava, k číslu za které bychom mohli mít několik Temelínů a být úplně v klidu. Je potřeba si říci, že stát na tyto dotace nemá a financuje je státním dluhem. Leč posvátná zelená kráva je tak nedotknutelná, že vláda chystá škrty na důchodech, výrazný růst daní u živnostníků, ale o těchto zelených slepých uličkách se nesmí ani jen diskutovat. Pan prezident Klaus před tím vším již dávno varoval, stýská se mi po něm.
Myslím, že není reálné, aby ČEZ za 7-8 let postavil tolik obnovitelných zdrojů, aby dodávaly do sítě tolik energie, kolik by dodávaly tři Temelíny. Ostatně, na svých stránkách ČEZ ani nic takového netvrdí. https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/druhy-nejlepsi-rok.-cez-loni-navysil-vyrobu-bezemisni-elektriny-ze-slunce-o-12-procent-173488 Zřejmě půjde o instalovaný výkon 6000 MW. Zjednodušme to kvůli snadné pochopitelnosti. Pokud by šlo jen o fotovoltaiku, s tím dokáže kvůli nestabilitě dodat do sítě ročně 6000 GWh el. energie.
Jeden Temelín do sítě ročně dodává 15 860 GWh. Tři Temelíny by tedy do sítě dodávaly ročně 8x více energie, než ČEZem plánované OZE.
Stavění OZE jsou jen peníze spláchnuté do WC.
Nemám nic proti fotovoltaikám na střeše rodinného domu, nebo na chatě daleko od distribuční sítě.
Kolega má na chatě 40 Wp panel, který dá ven na střechu, když tam přijede a 9 Wp za oknem, na udržování nabití baterie. Na svícení a malou LCD TV mu to stačí. Doma má panel 100 Wp na nabíjení koloběžky.
Dokud je fotovoltaika v ulici na dvou, třech střechách, tak se nic neděje.
Problém by nastal, kdyby těch fotovoltaik tam bylo hodně, trafo by se odlehčilo a rostlo by mu na sekundáru napětí.
Ještě větší problém by byl, kdyby soláry dávaly větší výkon než je odběr, výkon se začal přenášet na vysokou stranu a na VN straně na primáru by narůstalo napětí.
Proto se budou muset regulovat přetoky do sítě a to nebude nic jednoduchého ani levného.
Problém je i ta fotovoltaika, snižující odběr. I ta rozkolísává síť. Fotovoltaika má pozitivní význam pouze v ostrovním režimu, kdy se sítí neexistuje žádná interakce.
Proto bez povolení můžete provozovat soláry pouze pokud je to galvanicky odděleno od od distribuční sítě.
Ale i to by dělalo problémy, kdyby jich bylo hodně. Vyleze Pupenec, odběry začnou používat svojí energii, trafa se odlehčí a naroste napětí. Kdyby se tak stalo na velkém území, mohl by nastat i blackout. Na menším by to jen mohlo odprásknout elektroniku těm, co zůstali připojeni.
Můžeme mít klidně i milion Temelínů ve FV panelech a větrnících, ale bude to zcela k ničemu, pokud tu elektřinu nebudeme mít jak skladovat do doby její potřeby.
Stávající úložiště jsou přitom cenově tak „výhodná“, že baterka, schopná pár hodin dodávat výkon jednoho temelínského bloku stojí o něco víc než ten blok, a ještě žádnou energii nevyrábí, jen vypustí část energie, kterou jsme do ní vložili. A všechny ostatní způsoby uložení elektřiny jsou buď dražší (jako třeba vodík), nebo na ně nemáme vhodné podmínky (přečerpávací elektrárny).