Ázerbajdžánský ekonom Gubad Ibadoglu, který popisoval korupci v ropném a plynárenském průmyslu a důvody, proč Ázerbajdžán nemůže dodržet slíbené závazky vůči Evropě, aniž by přeprodával ruské zdroje, je v ohrožení života a potřebuje akutní operaci srdce. V polovině prosince to řekla v Evropském parlamentu ve Štrasburku jeho dcera, právnička Žala Bajramová, která zastupovala svého otce na vyhlášení Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Ibadoglu byl jedním ze tří finalistů na ocenění, nemohl se ale ceremoniálu zúčastnit, protože jej ázerbajdžánský režim drží v domácím vězení a neumožnil mu ani účast online.

Gubad Ibadoglu žil již řadu let v exilu v Londýně, když se v červenci 2023 vydal do Ázerbajdžánu postarat se o svou nemocnou matku. V rodné zemi byl přepaden a zadržen během jízdy autem při zinscenované nehodě a on i jeho manželka byli brutálně napadeni skupinou asi dvaceti zamaskovaných mužů, popsala Žala Bajramovová.

Její matka, Ibadoglova manželka, utrpěla při incidentu závažná zranění, následně se jí ale podařilo dostat ze země. Gubad Ibadoglu byl ale zatčen a obviněn ve vykonstruovaném procesu z padělání bankovek poté, co policie v jeho opuštěném bytě v Baku našla údajně padělané bankovky v hodnotě 40 tisíc dolarů.

Ibadoglu byl podle výpovědi své dcery Žaly ve vězení mučen a jeho zdravotní stav se výrazně zhoršil.

„Můj otec se snažil ukázat světu, že Azerbajdžán není spojencem Evropské unie, ale Ruska. Přeprodává ruský plyn a ropu, které jsou dodávány do Evropy jako ázerbajdžánské produkty. Režim jej proto chce umlčet,“ řekla ve Štrasburku Bajramová.

„Azerbajdžán netěží v současné době dostatek plynu a nemá ani tolik ropy, aby mohl pokrýt závazky vyplývající z dohod s EU. Podle výzkumu mého otce se Azerbajdžán těžbu ropy dokonce utlumuje a ukončí ji zřejmě během následující dekády. Důvod, proč je můj otec přesvědčen, že ropa proudící do Evropy přes Azerbajdžán pochází z Ruska, je kapacita ropovodu. Pouze ten z Ruska má dostatečnou kapacitu na takové dodávky, jaké Azerbajdžán prodává zemím EU, ropovody z ostatních zemí sousedících s Azerbajdžánem takovou kapacitu nemají,“ vysvětlila.

Gubad Ibadoglu byl letos v dubnu propuštěn z vazby a přemístěn do domácího vězení, stále však nesmí opustit Baku. Po přemístění do domácího vězení se podrobil lékařskému vyšetření, které odhalilo, že se mu během pobytu ve vazbě rozšířil kořen aorty na 5,2 cm, což znamená, že nutně potřebuje operaci srdce.

Podle Bajramové může konkrétně Česká republika sehrát důležitou roli v tlaku na azerbajdžánskou vládu kvůli propuštění jejího otce, nebo alespoň ohledně poskytnutí potřebné zdravotní péče.

Ázerbájdžán je v současné době třetím největším dodavatelem ropy do Česka, letos k nám v období od ledna do října přiteklo z Ázerbájdžánu téměř 2,2 milionu tun ropy za 33,3 miliardy korun. Loni to bylo ve stejném období 1,6 milionu tun ropy za 23,9 miliardy korun.

Do Česka proudí z Azerbajdžánu také plyn.

Bez ruského plynu to nepůjde

Gubada Ibadoglu nominovala na Sacharovou cenu europarlamentní skupina Zelení / Evropská svobodná aliance na základě intervence české europoslankyně Markéty Gregorové.

„Evropský parlament je velmi kritický k dohodám Komise s Azerbajdžánem týkajícím se plynu a nafty. Díky Gubadu Ibadoglu víme, že část nafty dodávaná Azerbajdžánem do Evropy pochází z Ruska. Azerbajdžán by jinak nebyl schopen naplnit kvóty, které slíbil,“ řekla HlidacíPes.org Gregorová.

Azerbajdžánská ropa pokrývá nyní kolem pěti procent potřeby Evropské unie. V případě plynu se jedná zhruba o sedm procent.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala v červenci 2022 v Baku memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie.

Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do EU ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu.

Patrioté nominovali Elona Muska

• Sacharovovu cenu za rok 2024 získali čelní představitelka venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia, kterého opozice prohlásila zvoleným prezidentem v červencových volbách, v nichž se údajně podvodem udržel u moci Nicolas Maduro.
• Machadová a Urrutia byli nominováni Evropskou lidovou stranou, Urrutia také Evropskými konzervativci a reformisty. Europoslanci uznali Edmunda Gonzáleze Urrutiu zvoleným prezidentem Venezuely rezolucí přijatou v září.
• Frakce Socialistů a demokratů a skupina Renew Europe nominovali na Sacharovovu cenu společně dvě nezávislá hnutí žen – palestinské Women of the Sun a arabsko-židovské Women Wage Peace. Obě hnutí uzavřela v březnu 2022 historické partnerství usilující o ukončení krveprolití. Jejich vedoucí představitelky hnutí byly mimo jiné nominovány na Nobelovu cenu míru.
• Europarlamentní frakce Levice nominovala šest palestinských novinářů, z nichž čtyři jsou po smrti. Levice nominací chtěla upozornit na to, že v období od 7. října 2023 přišlo v pásmu Gazy o život nejméně 116 novinářů, z toho 111 Palestinců.
• Frakce Patrioté pro Evropu a Evropa suverénních národů nominovali na Sacharovovu cenu Elona Muska, generálního ředitele společností SpaceX a Tesla a od roku 2022 také majitele platformy X (dříve Twitter), který podpořil desítkami milionů dolarů kandidaturu Donalda Trumpa v posledních prezidentských volbách a má se stát součástí jeho administrativy.

Gubad Ibadoglu ve své studii popsal, proč tyto závazky Ázerbajdžán nebude schopen naplnit z vlastních zdrojů.

„Současné trendy naznačují, že domácí spotřeba dosáhne 14 miliard m³ v roce 2023 a přibližně 15 miliard m³ v roce 2026 (…) Vzhledem k tomu, že v Ázerbájdžánu pravděpodobně nedojde k výraznému nárůstu těžby před koncem současného desetiletí, potřebuje Ázerbájdžán více času, aby mohl do Evropy vyvážet 20 mld. m³. Plány na zvýšení dodávek plynu do Evropy pravděpodobně ohrozí rostoucí domácí poptávka Ázerbájdžánu (dodatečný plyn pro potřeby průmyslu a plynofikaci obytných oblastí) a pomalá těžba plynu. Jediným schůdným způsobem, jak by země mohla splnit své závazky vůči Evropě do roku 2027, by tedy byl nákup dalšího plynu z Ruska a Turkmenistánu. To by bylo vzhledem k politickému odůvodnění energetického memoranda mezi EU a Ázerbájdžánem zcela kontraproduktivní,“ napsal Ibadoglu v závěru své studie s názvem „Posouzení potenciálu spolupráce mezi EU a Ázerbájdžánem v oblasti energetiky a jejího dopadu na závislost EU na plynu na Rusku“, kterou vypracoval v roce 2023 coby hostující profesor na Londýnské škole ekonomie a politických věd.

Europoslanci vyzvali Komisi k přehodnocení dohody

Evropský parlament přijal už v září 2023 rezoluci, v níž mimo jiné vyzval ázerbájdžánské orgány, aby propustily všechny politické vězně a požadoval, aby byly uvaleny sankce na ázerbájdžánské úředníky, kteří se dopustili závažného porušování lidských práv.

Letos v dubnu přijali europoslanci usnesení, v němž vyzvali představitele Azerbajdžánu, aby odvolali veškerá obvinění proti Qubadu Ibadogluovi a umožnili mu podstoupit léčbu v zahraničí.

Zároveň vyzvali Evropskou Komisi, aby posoudila možnost pozastavení strategického partnerství s Ázerbájdžánem v oblasti energetiky a aby trvala na tom, že budoucí dohoda o partnerství musí být podmíněna propuštěním všech politických vězňů a zlepšením celkové situace v oblasti lidských práv v této zemi.

Na posledním letošním plenárním zasedání v prosinci schválil Evropský parlament další rezoluci, která opět požaduje okamžité propuštění všech politických vězňů v Ázerbájdžánu včetně jmenovitě Gubada Ibadoglu a vyzývá Ázerbájdžán k ukončení represí a zrušení právních předpisů omezujících činnost nezávislých médií a nevládních organizací.

Tlak vyvíjí také Spojené státy americké. V září 2023 vydalo americké ministerstvo zahraničí prohlášení, v němž vyzvalo ázerbájdžánskou vládu k okamžitému propuštění Gubada Ibadoglu.

V únoru 2024 byla ve Sněmovně reprezentantů USA předložena rezoluce požadující okamžité propuštění a odsuzující zadržování doktora Gubada Ibadoglu a následující měsíc byla podobná rezoluce předložena i v Senátu.

Ázerbajdžánské ministerstvo zahraničí na svých webových stránkách dosud zveřejnilo pouze reakci na dubnovou rezoluci Evropského parlamentu.

„Usnesení přijaté Evropským parlamentem dne 25. dubna 2024 je nepodložené a otevřeně zkresluje situaci v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu. Schvalování takových jednostranných a neobjektivních usnesení se pro Evropský parlament již dávno stalo běžnou záležitostí. To nelze považovat za nic jiného než za výslovnou politickou objednávku těch sil v Evropě, které směřují k dalšímu zhoršení vztahů s Ázerbájdžánem. (…) Znovu vyzýváme Evropský parlament, aby přestal zasahovat do vnitřních záležitostí a soudních procesů Ázerbájdžánu,“ cituje ministerstvo svého mluvčího Aykhana Hajizadu.

Zmrazí i důchody rodičů obviněných

Případ Gubada Ibadoglu je nyní zmražen, rodina nezná žádné datum soudního líčení a nemá žádné soudní rozhodnutí, řekla HlídacíPes.org Žala Bajramová.

„Otec je ve špatném zdravotním stavu, je pod policejním dohledem, nesmí vycestovat do zahraničí. Zároveň nemá momentálně žádnou možnost příjmu, zkoušeli jsme prodat náš dům, ale to není možné. Otec si tedy musel vzít úvěr od banky, aby mohl pokrýt základní životní potřeby.“

V Ázerbájdžánu je nyní podle Bajramové kolem 340 politických vězňů, většinou se jedná o novináře, výzkumníky a aktivisty.

„Podle odhadů dalších více než 500 osob nesmí vycestovat ze země. Narůstá počet vykonstruovaných obvinění z finančních trestných činů a v takových případech jsou státem zmrazené například i důchody rodičů obviněných. Nezávislá média jsou blokována, mohou fungovat jen na sociálních sítích, nesmí ale dostávat žádné příjmy ze zahraničí. Lidskoprávní aktivisté žijící v exilu, včetně naší rodiny, dostávají pravidelně výhrůžky smrtí. Navzdory tomu všemu není Ázerbájdžán dosud vnímám jako nepřátelská země,“ podotýká Bajramová.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je u moci od roku 2003. Před ním zemi ovládal jeho otec Hejdar Alijev, a to již před rozpadem SSSR z pozice prominentního člena komunistické strany.

V únoru 2024 Ilham Alijev opět zvítězil v prezidentských volbách, které opozice bojkotovala a označovala za zmanipulované.

Volby v Ázerbajdžánu dlouhodobě kritizuje také OBSE, opakovaně je prohlásila za netransparentní a nedemokratické. Lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují na porušování lidských práv, pronásledování ázerbájdžánských disidentů a omezování svobody projevu.