Politika není chléb a hry, nařídil soud opakování voleb ve Strakonicích. Trikolóra v nich propadla
AKTUALIZOVÁNO. Více než rok poté, co Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil platnost komunálních voleb v jihočeských Strakonicích pro řadu pochybení tamního vládnoucího hnutí Strakonická veřejnost, šli v sobotu lidé ve městě k volbám znovu. Šlo zároveň o první volby, ve kterých kandidovalo hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Stejně jako v roce 2018 vyhrála znovu Strakonická Veřejnost (64,72 procenta). Trikolóra dostala jen 3,32 procenta.
„Volby ve Strakonicích již tuto sobotu. Naši kandidáti, bez jakýchkoli politických zkušeností, tam odvádějí velkou práci. V pátek jsem byl ve Strakonicích se podívat a důvěra lidí k našim kandidátům byla na ulicích cítit,“ pochvaloval si tento týden Klaus na svém Facebooku. Nakonec jeho hnutí u voličů propadlo.
Lidé ve Strakonicích byli u komunálních voleb vloni v říjnu a nyní zas. Soud totiž vloni v listopadu vyhověl námitce lídra opoziční Změny pro Strakonice na neplatnost voleb a nařídil jejich opakování.
Dosavadní vedení města (které jej do opakovaných voleb spravovalo s omezenými pravomocemi a v rozpočtovém provizoriu) podle verdiktu soudu zneužívalo radniční zpravodaj ke své politické propagaci, znemožnilo politické konkurenci komunikovat s voliči prostřednictvím výlepů plakátů na území Strakonic a vysílání místní Strakonické televize „od roku 2016 prokazatelně nezveřejnilo vystoupení žádného člena opoziční politické strany či uskupení“.
Podle soudu to již „přesáhlo jen metody politické propagace a spíše ji přibližuje politické propagandě“. Hlavní závěry soudu připomínáme níže. Verdikt Krajského soudu potvrdil i Ústavní soud.
Trikolóra a průzkum z Facebooku
„Velmi vítáme, že obecné soudy i Ústavní soud ČR se jasně postavily proti dlouhodobě tolerovaným zlořádům, tedy pošlapávání systému, kdy mají mít všechny kandidující subjekty stejné podmínky. Věříme, že daná rozhodnutí soudů přinesou očištění českého politického systému od podobných excesů a rovněž si voliči uvědomí, že ten, kdo zneužívá svého postavení, deformuje základ demokracie a bez sebereflexe by se neměl podílet na rozhodování věcí veřejných,“ říká právník Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský.
Loňské říjnové volby byly podle soudu v rozporu se zásadou volné, rovné a svobodné soutěže politických stran.
Strakonická veřejnost byla i tak hlavním favoritem opakovaných voleb. Věřila si ovšem i Trikolóra. Její předseda Václav Klaus na svém Facebooku dokonce ve středu odpoledne představil anonymní průzkum, podle nějž by byla jeho strana druhá a mohla pomýšlet na 16 % hlasů. Když se Klause na zdroj průzkumu ptali novináři Deníku N, vysvětlil, že „průzkum našel na Facebooku“. Skutečný výsledek Trikolóry (3,32 procenta) se od Klausova průzkumu výrazně lišil.
Zrušení výsledků voleb ve středně velkém okresním městě je v Česku výjimečné. Anulovanými volbami ve Strakonicích, a především argumentací soudního senátu v čele se soudkyní Terezou Kučerovou, se proto už vloni detailně zabýval i HlídacíPes.org.
Důvody, proč občané Strakonic museli znovu k volebním urnám, stojí za pozornost i mimo hranice volebního obvodu a s odstupem času.
Soudkyně v odůvodnění svého rozhodnutí popisuje zneužívání moci, využívání síly médií, byrokratické obstrukce, představy, že město (stát) lze řídit jako firmu i výroky politiků, že oni vlastně politici nejsou (konkrétní ukázky výroků soudu pod článkem, pozn. red.). Tedy postoje a výroky známé i z celostátní politiky.
Politika nemá být „chléb a hry“
Soudkyně Tereza Kučerová zdůraznila, že senát k rozhodnutí zrušit celé volby dospěl „na základě skutečností, které byly v řízení prokázány na základě rozsáhlého dokazování“.
„Zejména bylo prokázáno dlouhodobé záměrné ovlivňování veřejných médií v dispozici obce, díky čemuž byla účelově omezena volební kampaň před volbami do zastupitelstva města Strakonice,“ vysvětlila už vloni na dotaz HlídacíPes.org soudkyně.
Ve verdiktu například kritizuje přístup k politice ve stylu „chléb a hry“. Ten ve Strakonicích spatřuje například v nabídce svozu odpadů zdarma, MHD zdarma, či v tom, že radnice uspořádala oslavy 100 let od vzniku Československa už před volbami, měsíc před skutečným datem výročí, s odkazem na možné nepříznivé klimatické podmínky.
„Chatrně působí argumentace starosty města o tom, že ve volební kampani je dovoleno vše (i nereálné sliby či zkreslená nebo zavádějící prohlášení), když to dělají všichni,“ píše se dále v odůvodnění.
Výběr z odůvodnění rozsudku Krajského soudu,
kterým 20. listopadu 2018 zrušil platnost komunálních voleb ve Strakonicích
(celý je ke stažení ZDE)
- (…) až příliš alibisticky zní v této souvislosti proklamace zástupců Strakonické Veřejnosti o tom, že oni nejsou politiky, resp. těmi pravými politiky; taková vyjádření nejsou v dnešní společnosti bohužel výhradní licencí Strakonické Veřejnosti, ale přesto, či spíše právě proto nemohou být jako „polehčující“ okolnosti pro jakkoliv nestandardní postup těchto uskupení zohledňována).
- (…) město je prakticky ovládáno radou města z většiny tvořenou členy Strakonické Veřejnosti, která je nadána řadou pravomocí, díky nimž má možnost řídit chod města, obsazovat vedoucí posty významným místních podniků a zavazovat si tak vhodnou nominací i některé čelné představitele konkurenčních stran a uskupení (což ale opět není výhradní licencí Strakonické Veřejnosti a neděje se tak pouze ve Strakonicích, ale lze se s tím – tu v menší, tu větší míře – setkat i v jiných obcích a městech, což ale nesmí být příčinou toho, že by soud takové praktiky mohl aprobovat).
- (…) Kde končí svobodné volby, začíná nesvoboda, tyranie, diktatura. Jak mrazivě v tomto kontextu vyznívají svědectví získaná v průběhu dokazování v rámci tohoto řízení o panujícím strachu (ze msty) ve Strakonicích, o ztichlé veřejné diskusi, o obavách o vlastní názor…
- (…) ke státu, ale ani k veřejnoprávní korporaci, jakou představuje například obec, nelze přistupovat jako k privátnímu majetku. Obec, ani stát nejsou firma a obecní majetek (teplárna, pivovar aj.) není jeho základním kapitálem. Občan není zaměstnancem vítězné politické strany.
- (…) budiž toto rozhodnutí novou příležitostí pro občany Strakonic a pro politický život v tomto městě, jenž se v poslední době přístupem vládnoucí garnitury zúžil vesměs jen na starořímské poskytování zábavy a některých služeb města zadarmo a jenž může být nyní probuzen k novému životu, probudí-li se z této letargie i voliči.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
5 komentářů
A potom že soudci nezasahují do politiky. Podobné argumenty lze použít obecně na všechny zvolené politiky – a šlo by tedy takto rušit výsledky jakýchkoliv voleb. A to si zase nemalujme, že by snad naši formálně uvažující soudci rušili jen ty „špatné “ :)))
Co je na tom naprosto pochybné je samozřejmě ten časový odstup – až po volbách, kdy už jsou výsledky známé. Tak jestli to má mít nějaký legitimní smysl, nechť soud řeší ty námitky ještě předem, v době předvolební agitace Pak to smysl má. Ale po volbách? Takové vypráskané právo snad nemají ani v Kocourkově..
Na kterého politika či na které volby by šlo použít celé zdůvodnění rozsudku?
Nejen můj názor:
a) Trikolóra netrikolóra, lidi mají jiné starosti.
b) Demonstrace – shromáždění poražených proti demokratickým volbám.
Jsem sice Pražák, ale ve Strakonicích mám příbuzné a místní politickou situaci na dálku sleduji. Míra korupce a nezájmu o občany, která tam panovala před předchozími volbami převyšovala formát okresního města. Fungovaly tam obdoby oposmluv mezi stranami, které se před volbami „nemohly přijít na jméno“.
Nejlepší odpověď dali sami Strakoničáci svým včerejším hlasováním. Hnutí Strakonická veřejnost z nich vychází s ještě silnějším mandátem, než v anulovaných volbách.
Volby ve Strakonicích byly hlavně protestem proti rozhodnutí krajského soudu, který se odvážil zasahovat do rozhodnutí lidu. Lidové hlasování bývá ovlivněno různými pouličními našeptávači, proto může odporovat i ústavě včetně listiny práv. I v takové demokratické zemi jako je Švýcarsko v 70. letech v jednom kantonu v referendu neprošlo volební právo žen, takže poslední slovo měl soud, který ženám volit dovolil.