I když meziročně hospodářská kriminalita v Česku poskočila o devět procent, v dlouhodobém srovnání je počet vloni zjištěných trestných činů z oblasti hospodářské kriminality – 13 637 – velmi nízký. Například před deseti lety bylo v Česku zjištěno 27 633 trestných činů jako jsou třeba dotační podvody, zneužívání informací v obchodním styku či poškozování věřitele a další. Jenže pokles je to do značné míry umělý.

Průměrná škoda z hospodářské kriminality činí v ČR statisticky sice „jen“ 660 tisíc korun, v řadě případů jde ale o milionové, někdy i stamilionové částky.

Takovou byla třeba rozsáhlá zpronevěra, kdy z účtů strojírenské firmy ve Fulneku na Novojičínsku zmizelo postupně zhruba 300 milionů korun. Ty si postupně někdejší hlavní ekonom firmy, který mimo jiné propadl patologickému sázení, poslal na vlastní účty či bankovní účty příbuzných.

Hoďte tam tři sta tisíc

Podle výše způsobené škody patří zpronevěrám v Česku za loňský rok mezi nejvýznamnějšími trestnými činy v oblasti hospodářské kriminality až třetí místo.

Na druhém místě jsou podvody, jichž přibývá zejména ve virtuálním světě. Jak varuje i Česká národní banka, „veřejnost se s podvody v platebním styku stále častěji setkává například ve formě podvržených odkazů v e-mailech, chatovacích aplikacích či SMS či podvodných telefonátů od falešných bankéřů, policistů či jiných institucí“.

Příkladem je nedávný případ z Teplic, kde se v nákupním středisku muž chystal vložit do bitcoinmatu 300 tisíc korun, které před tím na základě instrukcí falešného bankéře vybral ze svého účtu. Akci mu na poslední chvíli úspěšně rozmluvil kolemjdoucí policista v civilu, pracující na oddělení hospodářské kriminálky, který šel náhodou okolo.

„Jelikož v poslední době mají s těmito podvody policisté mnoho zkušeností, chtěl kriminalista dalšímu skutku zabránit. Oslovil muže a zeptal se ho, co jde dělat. Když mu popsal sled událostí několika posledních hodin, bylo hned jasné, že se jedná o podvod,“ citoval server iDnes.cz policejní mluvčí Ilonu Gazdošovou.

Jak plyne z Crime Report 2022 – přehledu hospodářské kriminality za roky 2008 až 2022, který zpracovala forenzní společnost Surveilligence – jedničkou v tuzemské hospodářské kriminalitě je co do výše celkové škody krácení daní.

Nejvýznamnější trestné činy hospodářské kriminality podle celkové škody (v milionech Kč)

ZDROJ: Crime Report 2022, se svolením Surveilligence

„V letech 2015 až 2020 počet zjištěných trestných činů hospodářské kriminality postupně klesal. V roce 2021 se v Česku dokonce snížil o 32,5 %, to byl ale důsledek změny legislativní kvalifikace. Vloni se počet těchto trestných činů zvýšil o devět procent,“ shrnuje Jan Lalka, šéf Surveilligence.

Vývoj hospodářské kriminality v ČR 2008 – 2022

ZDROJ: Crime Report 2022, se svolením Surveilligence

Výrazný propad v hospodářské kriminalitě přišel v roce 2021 ne proto, že by se tyto zločiny přestaly páchat; to jen novela trestního zákoníku posunula výše hranice škod a následků trestných činů.

„To v důsledku znamenalo umělé snížení kriminality. Tato změna se projevila zejména u majetkové a hospodářské kriminality,“ připustila sama policie.

Objasní se každý druhý

V absolutních číslech policie v roce 2022 meziročně řešila o 1127 případů více. Pokud se nějaký obor hospodářské trestné činnosti v Česku příliš nevyplácí, je to kategorie pojistný podvod, kde je objasněnost – i díky aktivní součinnosti pojišťoven – nejvyšší. V loňském roce (s ohledem na započtení nově objasněných případů z předchozích let) se dokonce vyhoupla na rekordních 128 %.

Vývoj trestného činu pojistný podvod (do výpočtu objasněnosti vstupují i objasněné případy z přecházejících let, proto může v některých letech číslo přesahovat 100 %)

ZDROJ: Crime Report 2022, se svolením Surveilligence

Na opačném spektru objasněnosti je trestný čin „porušení povinnosti při správě cizího majetku”:

ZDROJ: Crime Report 2022, se svolením Surveilligence

„Průměrná objasněnost případů byla vloni v České republice 58 %. Pro srovnání – na Slovensku to bylo jen 49 %. V obou zemích ale objasněnost vloni klesla, v Česku byla historicky nejvyšší v roce 2021, to bylo 67 %,“ říká Jan Lalka.

Mezi nejsofistikovanější druhy ekonomické kriminality s dlouhodobě nízkou objasněností podle něj patří zejména úpadkové trestné činy. Jde o trestné činy související s právními vztahy mezi věřiteli a dlužníky jako je třeba poškozování věřitele či porušení povinnosti v insolvenčním řízení.