Podpora EU s válkou na Ukrajině stoupá, čeští stoupenci czexitu to ale nevzdávají
Ruská agrese proti Ukrajině proměnila – alespoň dočasně – přístup Čechů k Bruselu. Poslední týdny posílily důraz na společnou obranu v rámci NATO, ale i Evropské unie, jejíž podpora znatelně vzrostla. V hypotetickém referendu o setrvání v EU by, podle posledního průzkumu agentury STEM, ano s jistotou řeklo 54 % lidí. Tábor těch, kdo naopak vidí naději v czexitu, je ale stabilní – a čeká na příležitost.
Mladý muž jménem Nikolas Podešva oslavil 1. května své osmnácté narozeniny. Na tom by nebylo nic tak zvláštního – nebýt toho, že se v českobudějovické nemocnici narodil osm minut poté, co se Česko oficiálně stalo součástí Evropské unie. Spolu s ním je čerstvě „dospělé“ i české členství v EU.
Přístup Čechů k Bruselu se v čase mění. Rozložení nálad ve společnosti takto vykreslil průzkum agentury STEM zhruba měsíc před ruským vpádem na Ukrajinu:
Zdroj: se svolením STEM
Podpora Evropské unie se po vypuknutí války citelně zvýšila. Například u hypotetického referenda s otázkou, zda si občané přejí setrvání Česka v EU, se jasné ano zvýšilo z únorových 46 % (kterým končí následující graf) na současných 54 %.
Zdroj: se svolením STEM
Vysoká je podle STEM také podpora společného postupu na úrovni EU v klíčových oblastech bezpečnostní agendy. Téměř univerzální podporu má posilování (respektive budování) společných obranných sil (85 % souhlasí) a společný nákup ropy a plynu (84 %).
„Důležitá je ovšem interpretace těchto dat: nárůst podpory nesouvisí s vyšší spokojeností s fungováním těchto institucí, ale s posilujícím pocitem ohrožení a vymezení se v geopolitické rovině,“ zdůrazňují autoři výzkumu STEM.
Vykreslování říše zla
Dlouhodobě přibývá lidí, kteří se sami identifikují jako odpůrci Bruselu. Například v říjnu 2019 jich bylo 17 %, v únoru (před začátkem války na Ukrajině) to podle STEM bylo už 32 %.
Tomu jde aktivně naproti část českého politického spektra. Především SPD si na tom postavila významnou část své image a dlouhodobě prosazuje „přijetí zákona o referendu, který by umožnil našim občanům hlasovat o členství v mezinárodních organizacích (EU a NATO)“.
Snaha zavést v Česku ústavní zákon o obecném referendu byla v minulém volebním období sice vytrvalá, ale nakonec nenaplněná. Pokud by prošlo, k vypsání referenda o vystoupení z EU by podle některých návrhů mohlo stačit i pouhých 100 tisíc hlasů.
„V referendu i ve sněmovně budeme hlasovat pro co nejrychlejší opuštění EU. V případě Czexitu chceme prosadit smluvní partnerství s evropskými zeměmi, které umožní volný pohyb občanů, zboží, peněz a služeb na základě vzájemných smluv a podle zákonů a zájmů ČR, které budou pro nás prospěšné. Podporujeme spolupráci suverénních zemí,“ představuje strana Tomia Okamury svoji vizi.
Právě snaha vykreslovat Evropskou unii jako „říši zla“, zdroj problémů a podporovat dezintegrační snahy je dlouhodobě i jedním ze zásadních prvků ruské propagandy. Ostré vymezování se proti „diktátu Bruselu“ a výzvy k vystoupení z EU jsou obvyklou součástí obsahu i tuzemských konspiračních a dezinformačních webů.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Vznikají i nové organizace, které mají odchod z EU jako hlavní cíl, jako například ostravský spolek Odchod (s podtitulem Společně pro #czexit) založený v červenci 2020. Od roku 2021 je i členem organizace Eurexit Movement, který spojuje euroskeptické spolky ze šesti zemí EU.
Pozadu nezůstávají i méně úspěšné politické strany, jako je Suverenita, KSČM, Volný blok nebo Trikolora. „Jasně a jednoznačně deklaruji, že Trikolora vždy podpoří veškeré iniciativy, které povedou k posílení naší národní suverenity, respektive k rozvolnění našich vztahů s EU včetně referenda o vystoupení. Prvním krokem musí být nadřazení našich zákonů nad unijní legislativu. O našich věcech se musí rozhodovat doma, ne v Bruselu či v Berlíně,“ řekla předsedkyně Zuzana Majerová Zahradníková na únorovém sněmu Trikolory.
Demokratické parlamentní strany naopak setrvání a aktivní členství Česka v EU plně podporují. Současná vláda také od 1. července, v rok „dospělého českého členství“, podruhé v historii přebere předsednictví EU.
Referendum jednou za sto let. Zatím jediné v české historii bylo o vstupu do EU
První a dosud jediné všelidové hlasování v historii Česka, respektive od vzniku Československa v roce 1918, se konalo v červnu 2003: týkalo se právě vstupu do Evropské unie.
Volební účast tehdy byla 55,21 % a pro vstup do EU hlasovalo 77,33 % lidí ze zhruba 4,5 milionu těch, kteří přišli. Před 18 lety, k 1. květnu 2004, se díky tomu Česká republika stala řádným členem Evropské unie.
Z toho také plyne častá námitka odpůrců Bruselu: „O vstupu se hlasovat mohlo, ale o vystoupení už hlasovat nemůžeme?“
Argumentem proti referendu obvykle je, že lidé nejsou ve své většině schopni pochopit všechny složité konsekvence a jsou snadno manipulovatelní, zejména když je řešení černo-bílé, tedy ano – ne. V protikladu k tomu je klasické populistické schéma, podle nějž si „malá skupina elitářů“ uzurpuje právo na pravdu a nenaslouchá „moudrému lidu“.
Jenže pokud jde o teoretické hlasování o czexitu, je tu významný rozdíl. V roce 2003 Češi o vstupu do EU rozhodovali v době, kdy byly vyjednány všechny přístupové podmínky a lidé, pokud chtěli, mohli hlasovat se znalostí věci. Naopak hlasování o odchodu by bylo převážně emotivní, bez vědomí toho, co to skutečně přinese, respektive způsobí.
Jak upozorňuje sociolog Daniel Prokop, kdyby se v Británii původní referendum rozdělilo na konkrétní otázky, zřejmě by skončilo jen drobnou úpravou podoby členství Británie EU, a ne brexitem. Problém je v oné nezvratné černo-bílé volbě. Británie EU opustila kvůli jedinému velmi těsnému hlasování, ovlivněnému vyhrocenou a zhusta lživou kampaní v době vrcholící migrační krize.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
29 komentářů
Snaha interpretovat kritiku současného uspořádání EU jako ruskou propagandu je hrubou demagogií a manipulací. Autor by se dobře uplatnil v Rudém Právu před 45 lety. EU má velice vážné problémy, otevřeně přiznává demokratický deficit a nese velkou část odpovědnosti za dnešní ruskou agresi proti Ukrajině. Primitivní totalitní potlačování kritických názorů ničemu neprospívá.
Tak ona ta demagogie a agitace pana Fialy je též srovnatelná s roky před ’89..
Souhlasím. A ještě dodám, že EU se svým způsobem chová jako imperiální mocnost, která má tendenci se rozpínat (viz komisař pro rozšíření EU apod.). No a najednou je tu střet s další imperiální mocností. Ukrajina je jeho smutnou a tragickou obětí.
Podpora EU stoupá? Aby tu nebylo přání otcem myšlenky. Přepadení Ukrajiny a „reakce“ EU naopak jasně ukázaly, jak to v EU „sankce-nesankce“ funguje. Německo i další „pilíře EU“ si jedou tvrdě podle hesla „bližší košile než kabát“ a u Německa bych se i vsadil, že o útoku vědělo předem. Paktování Merkelové s Putinem a současná situace jenom opět potvrzuje dávnou historickou zkušenost, že kdykoliv se Němci a Rusové sčuchli, doplatil na to zbytek Evropy.
Pokud bychom nebyli v EU, tak:
1. Neměli bychom tak dorasované uhelné elektrárny a teplárny (dtto doly), tj. snadněji bychom část plynu nahradili uhlím a mohli bychom urychleně, od února, pracovat na obnově plynáren (svítiplyn, vodní plyn – ono to na sebe navazuje, při výrobě svítiplynu vzniká z uhlí koks a ten se dá použít na výrobu vodního plynu)
2. Neměli bychom zákaz frakování, takže už dnes bychom mohli mít navrtané alespoň jedno z ložisek na našem území (a v nějakém zrychleném režimu rozestavěno jeho napojení na stávající plynovodnou síť).
Protože jsme v EU, tak můžeme akorát se sevřenými hýžděmi čekat katastrofální následky vypnutí ruského plynu buď Rusy nebo Němci.
POkud bychom neměli agenta bureše jako premiéra, tak jsme mohli mít o jeden blok navíc v Temelíně a přes Polsko jsme mohli dovážet LNG, jsi chtěl říct lžirgile. Zákaz frakování samozřejmě neexistuje.
Je mi líto. Soutěž by nejspíš vyhrál Rosatom a byly by problémy, zejména nyní.
USA silně omezují produkci zemního plynu („ekologický“ Biden ruší to, co zavedl Trump, za něhož se USAS staly z dovozce ropy a plynu vývozcem), takže nebude ten LNG kde vzít. A, mimochodem, výhodnější by bylo ho vozit po vodě (DOL) než tahat trubkami.
Tvoje fantasmagorie o tom kdy by co vyhrál a co by se kudy vozilo jsou samozřejmě pro smích, lžirgie. S tím dolem jsi ještě směšnější, když ses tu před časem ztrapňoval nesmyly na téma výtlaku tankerů. Každopádně platí, že bez bureše bychom měli navíc jeden jaderný blok a možnost dovážet LNG.
Za Babiše by se ten blok nestihl postavit. Teď bychom měli rozestavěný blok a v něm utopenou spoustu peněz.
Rosatom jednoznačně nabízel nejlepší podmínky, jak po stránce ceny, tak i po stránce zapojení českých firrem. Uvádí to spousta odborníků. Navíc má po světě nejvíc rozestavěných io dokončených projektů (na to existují objektivní statistiky).
To máš pravdu. Za agenta bureše se nestihlo postavit lautr nic. Jinak jsi jako obvykle mimo mísu, protože o podmínkách tendru a jednotlivých nabídkách víš ještě míň než kolik toho bureš stihl postavit. Jedno je jisté všechny tímto způsobem zaměřené ČESKÉ firmy by se účastnili bez ohledu na generálního dodavatele, protože tak moc jich zase není. A tady máš opět pravdu, korupčníci s rosatomu mají nejvíce rozestavěných reaktorů, které už roky nejsou sto dokonočit nemluvě o těch, které nejsou sto vůbec začít stavět.
Jsou tu jiní, kteří o podmínkách tendru psali a hovořili.
Zákaz frakování byl schválen naší poslaneckou sněmovnou někdy začátkem února tohoto roku, na základě diktátu EU (jak dnes vzniká kolem 80 procent „naší“ legislativy). Možná Putin čekal na to, až tyhle zákazy projdou parlamenty členských států EU 🙂
Pochopitelně, tento zákaz je dílem Putinových agentů jednak v Bruselu, jednak v „zelených“ organizacích.
Jistě budeš lžirgile tuto svou další fantasmagorii doložit minimálně číslem sbírky, ve které byl tento „zákaz“ zveřejněn. Prozatím totiž platí, že europarlament jakýkoli zákaz frakování na půdě eu ODMÍTL.
Mě stačí, že tato informace prošla sdělovacími prostředky, za velkého jásotu Putinových zelených agentů.
Trvalo mi pět minut, než jsem našel článek:
https://www.armadninoviny.cz/bridlicovy-plyn-v-evropske-unii-nevyuzita-prilezitost.html
kde je na mapce ČR mezi státy, kde je frakování zakázáno 🙂
Tak to ti stačí málo a jako obvykle doložit nejsi schopen nic, lžirgile. O blábolení na téma „diktátu EU“ nemluvě. Možná kdyby sis přečetl tebou odkazovaný článek nebo alespoň popisek pod tou mapkou, tak by ses opět neztrapnil. Kdyby sis třeba udělal rešerši, tak by ses dozvěděl, že vláda (Nečasova) zákaz frakování ZAMÍTLA. Ale to bych po tobě chtěl moc, že. zákazu frakování postavila
Ano, Nečasova vláda tento zákaz zamítla, ale Fialova vláda ho před nedávnem nadšeně přijala. Prošlo to našimi sdělovacími prostředky.
Ze začátku jsem EU bral jako dobré společenství. Postupem času nám začali diktovat jak máme žít a co pěstovat atd.. Z ČR se stal „narkoman“ bez dávky EU nepřežijeme. Nechápu v jedné věci Ukrajince proč chtějí do EU, asi vůbec netuší o co vlastně jde.
Tohle se vědělo už před tím, než jsme do té oprátky vlezli. Sice už tehdy byla snaha cenzurovat negativní informace o EU, ale nebylo to zdaleka v takovém rozsahu jako dnes. Kdo chtěl, tak se dostal k informacím, co je EU zač, a volil proti. Bohužel to nestačilo.
No ona EU je jistě hodna mnohé kritiky a snah o její reformu. To je bezpochyby holý fakt. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že pokud bychom si „diktovali jak máme žít“ sami, nebylo by to lepší, ani horší. Prostě bysme nadávali na „Český diktát“ namísto toho Bruselského. To, že se chováme jak se chováme (pokud píšete o narkomanu, který bez dávky EU nepřežije) jde na vrub především nám. Když dostaneme dotaci a „prožereme“ jí, namísto toho, abychom jí smysluplně využili, je primárně náš problém. Chováme se jako malé dítě, které dostane pytlík bonbónů, všechny schroupe ještě ten den a pak křičí, že už nemá bonbóny a vyžaduje další 🙁
Nemáte pravdu. EU cíleně a systamaticky z členských zemí ty „narkomany“ dělá. Asi jako drogová mafie, která vám dá pár prvních dávek zdarma s tím, že to bohatě dostane zpět, až získáte návyk.
Ale zdaleka ne každý je takový vůl, aby na to té mafii skočil. Můžu litovat narkomany jako oběti, ale současně nemůžu popřít jejich spoluúčast na vlastní závislosti.
Na úrovni státu je tato závislost dílem eurohujerských stran a jejich voličů.
Naše spoluúčast spočívá v tom, že po lživé a jednostranné (odpůrci vstupu nedostali přístupu do sdělovacích prostředků) kampani necelá polovina populace hlasovala pro vstup a jen zhruba čtvrtina proti.
Osobně by mě zajímalo, kolik těch „nadšenců“ by po zkušenostech se skoro dvěma desetiletími života v EU hlasovalo stejně. V Rakousku dělali průzkum několik let po vstupu a dost velká část těch, co hlasovala pro uvedla, že by po zkušenostech, které po vstupu získali, hlasovala proti.
U nás je dílem agenta bureše, lžirgile. Plynové napojení na polský terminál LNG ani nový blok nejsou jen a pouze kvůli burešovi.
Pavle, je to jednoznačně legislativou EU a vyhlašováním „dekarbonizace“ a dalších nesmyslů. Už jsem viděl rozbor, podle něhož některé alternativy ruského plynu nestojí také proto, že při naprosto nesmyslných termínech, vnucovaných z Bruselu, by se prostě tyhle investice nestačily vrátit, tj. vydělat na svoje postavení.
A to ukončení spalování „totálně všeho“ (soudruzi už chtějí zakázat i pálení biomasy) nejlépe před rokem 2030 (prostě, „pětiletku splníme za tři roky“ – jak za komunistů) je dílem negramotů z bruselských kanceláří, nikoli občanů, nikoli odborníků.
Demagogie prostá… teorii „omezené suverenity“ odmítám.. a je jedno zda ji prosazoval Brežněv nebo dnes EU.
Souhlas. EU se v řadě situací chová jako nebožtík SSSR.
Lze konstatovat ono známé: „Je možné pouze obelhávat neomezený počet lidí omezenou dobu, nebo omezený počet lidí neomezenou dobu.“
Naprostá většina lidí, kteří v době kolem našeho vstupování do EU podlehli lživé propagandě o její výhodnosti, už vystřízlivěla, nebo se tomuto stavu začíná blížit. Zůstávají jednak sociální parazité, kterým naše členství v EU přináší bezpracné zisky (a někdy i politickou moc), a lidé s mentalitou členů náboženských sekt, neschopní korigovat své přesvědčení rozumovou úvahou na základě zkušenosti. Ti budou, pochopitelně, podporovat naše členství v této dnes již jednoznačně škodlivé organizaci i nadále.
Už dnes se také dost výrazně rýsuje rozdíl mezi Německem,. Francií a dalšími státy původní E12, které by nejraději Ukrajinu Putinovi prodaly a také sabotují pomoc Ukrajině (prostě: noví Mnichované) a mezi novějšími státy, které Ukrajině pomáhají co mohou, protože vědí, že pokud padne Ukrajina, jsou na řadě ony. Pokud tyto rozpory pošlou EU do kopru, bude jen dobře.