Tak tvrdá koruna, jakou nabízejí některé směnárny v centru Prahy (místy i 16 Kč za euro), ještě nikdy v historii Česka nebyla. A také ještě dlouho nebude… Nejeden zahraniční turista si tak z Prahy odváží zážitky, které hlavnímu městu ani Česku dobrou reklamu nedělají. Vedle předražených taxíků jsou to právě extrémně nevýhodné kurzy nabízené některými směnárnami.

Zatímco boj s podvodnými taxikáři se městu dlouhodobě nedaří, směnárny má zkrotit nový směnárenský zákon. Ten se ze stádia úvah už přiblížil realitě. V březnu skončilo připomínkové řízení a v průběhu dubna jej ministerstvo financí hodlá postoupit vládě.

Hlavní změnou je možnost, která se směnárnám pranic nelíbí – zákazník bude moct do dvou hodin od výměny peněz přijít zpět a transakci anulovat, tedy nechat si vrátit své peníze až do ekvivalentu 1000 eur.

Nával kolem směnáren

„Klienti by mohli ve lhůtě dvou hodin obchod takzvaně stornovat a žádat vrácení peněz. Tím chceme reagovat na situaci, kdy řada klientů zejména z řad zahraničních turistů nevěnuje dostatečnou pozornost předsmluvním informacím o podmínkách směny, čehož někteří směnárníci využívají při nabízení nepříliš výhodných směnných kurzů,“ říká mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.

I když jsou některé nekalé praktiky směnáren – jako různé kurzovní lístky v jedné provozovně, skryté poplatky či extrémně nevýhodné kurzy – známé už řadu let, politici si téma vzali za své teprve nedávno. Poté, co na problém začal důsledně ve svých internetových videích upozorňovat dokumentarista a reportér Janek Rubeš.

Pokuty (v Kč) udělené ČNB směnárnám 

ZDROJ: ČNB

Kredit Rubešovi přiznává i poslanec za Starosty Jan Farský. Ten je spolu s Vítem Rakušanem, Petrem Gazdíkem a třemi dalšími poslanci podepsán pod návrhem nového směnárenského zákona

„Spolupracovali jsme na tom i s Jankem Rubešem. Zajímali jsme se o to, zda má ČNB nebo ministerstvo financí nějaký návrh, ale bez úspěchu, a proto jsme sepsali vlastní návrh. Teprve až když jsme náš návrh vložili do systému, tak se ministerstvo rozhýbalo. Pro nás je podstatné, aby se ten problém vyřešil,“ říká Farský.

Vláda v demisi poslanecký návrh odmítla s tím, že připraví svůj. I když už prošel připomínkovým řízením, před vypuknutím hlavní turistické sezóny se ho schválit nepodaří.

„I kdyby měl návrh zákona podporu napříč politickými stranami, bude legislativní proces v Poslanecké sněmovně a v Senátu trvat řadu měsíců. To vyplývá z parlamentních lhůt, které je třeba dodržet. Účinnost před letošní letní turistickou sezónou je proto krajně nepravděpodobná,“ říká za ministerstvo financí Jakub Vintrlík.

Pokuty nesmí být likvidační

„Zdá se, že konečně to téma začalo být i natolik politicky atraktivní, že se k němu hlásí řada politiků z vlády i z opozice,“ podotýká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který má na starost mimo jiné i přípravu nových pravidel právě pro směnárny.

„Návrh na úpravu směnárenského zákona jsme dávali ministerstvu financí už před rokem a půl Mezi tím i možnost, aby ten, kdo směňuje, mohl od směny ustoupit do dvou hodin po kontraktu. To bez změny zákona nejde,“ říká Hampl.

Dohled nad směnárnami ze zákona vykonává právě Česká národní banka. I když zákon umožňuje už nyní trestat směnárny pokutami až do výše pěti milionů korun, nejvyšší pokuta, kterou kdy ČNB některé směnárně uložila, byla milion korun. ČNB to vysvětluje tím, že podle právního řádu nesmí být uložená pokuta být pro sankcionovaného likvidační.

(Seznam sankcí udělených směnárnám i s odůvodněním ČNB lze najít ZDE.)

„My tyto nefér praktiky systematicky dlouhodobě postihujeme, sankcionujeme a udělujeme za ně pokuty. Určitě je možné říct, že ČNB má sankcionovat víc. Ale ani sankcionování, ani černé listiny, ani videa, která se virálně šíří, nepomáhají dostatečně,“ říká Hampl. Proto je podle něj jediné správné řešení změna zákona.

ČNB prosazuje i to, aby každá směnárna mohla mít vystaven jen jeden kurzovní lístek. Tedy žádné „VIP kurzy“ vedle těch reálných či lístky, na nichž je dopsáno „toto není kurzovní lístek“, jak se to děje dnes.

Žádná centrálně nařízení maximální či minimální výše kurzu koruny k zahraničním měnám se ale nechystá.

„Směnárna klidně může dál vyplácet za jedno euro jen 16 korun, musí to ale jasně napsat. A vedle bude směnárna, která má bude mít kurz za 25. Nikdy jsme nebyli stoupenci tvrdých regulací, kdy bychom řekli, kurz musí být takový. Musí ale fungovat elementární pravidla – možnost vrátit transakci a mít jeden kurzovní lístek,“ shrnuje Hampl.

Směnárny se brání

S tím nesouhlasí zástupci směnáren. Podle nich je možnost vracení peněz do dvou hodin od transakce „v případě směnárenské transakce nevhodná a v současném právním prostředí naprosto nesystémová“.

„Jsme přesvědčeni, že současná právní úprava poskytuje dostatek prostoru na postihování jakýchkoli nezákonných praktik,“ říká Václav Vlasák, zástupce Asociace směnáren.

„Již nyní se v praxi zákazníkovi směnárny snaží vyjít vstříc, pokud se výsledek transakce neshoduje s jeho očekáváním,“ ujišťuje Vlasák.

Že by se směnárnám podařilo navzdory řadě připomínek, jež k zákonu zaslaly, změnu zastavit, je však nepravděpodobné.

Podle Farského lze současné kroky připodobnit k okolnostem, za nichž se v roce 2014 měnil zákon o ochraně spotřebitele – tehdy to bylo kvůli takzvaným šmejdům. Tedy předváděcím a prodejním akcím, kde bylo zejména seniorům nevybíravým způsobem vnucováno zboží.

Na nekalé praktiky obchodníků upozornil v dubnu 2013 dokumentární film Šmejdi režisérky Silvie Dymákové, vyvolal značnou odezvu a významně přispěl k tomu, že se tématem začali zabývat i zákonodárci.

„Myslím, že je zjevné, že téma směnáren zvedl Janek Rubeš, on byl ten, kdo tomu dal tu obrovskou energii. Bohužel ne stejně se daří vyřešit problém taxi. Ale rozdíl je v tom, že to je v pravomoci magistrátu, směnárny se dají řešit zákonem,“ říká Jan Farský.