Po dvou letech bez Kellnera je PPF jinou firmou. Změny urychlila i válka na Ukrajině

Typickým znakem pro PPF pod vedením Petra Kellnera byla snaha „mít všechno, nebo nic“, jakkoli ani to neplatí absolutně. Když kupoval firmy a podíly v nich, cílem bylo mít ideálně sto procent akcií – pak mohl, nebo nemusel následovat prodej v době, kdy to bylo výhodné. Tam, kde PPF držela jen menšinový podíl, to po čase končilo prodejem; příkladem je třeba pojišťovna Generali či Mall Group. Nyní, dva roky po Kellnerově tragické smrti, je v PPF patrný větší důraz na otevřenost a ochotu spolupracovat s jinými partnery.

Rodině Petra Kellnera se přesně před dvěma lety nečekaně a za dramatických okolností změnil život – v úzkém, soukromém smyslu i v tom širším, podnikatelském. Úspěšný podnikatel a nejbohatší Čech dne 27. března 2021 tragicky zahynul při havárii vrtulníku na Aljašce. PPF je nyní v mnohém jinou firmou, což odráží i to, jak se v posledních dvou letech změnilo Česko i svět – byznysově i (geo)politicky.

Rusko a Čína byly pro PPF dlouho dva klíčové byznysové trhy. Už nejsou. Z Ruska se firma začala stahovat ještě před ruskou agresí proti Ukrajině, válka ale vše urychlila. I když to způsobilo mnohamiliardové ztráty, nový generální ředitel PPF Jiří Šmejc to prezentoval jako morální krok: „Pro mě to představuje spíše vyjádření dobrých mravů než neúspěch,“ komentoval dopady stažení z Ruska na hospodářské výsledky skupiny.

Završil tím i své osobní ruské angažmá: byl to právě Šmejc, kdo pro Kellnera v Rusku rozjížděl Home Credit a další investiční aktivity. Podobně aktivně se angažoval i v expanzi do Číny.

Tamní Home Credit byl nějaký čas pro PPF zlatým vejcem; ještě před pěti lety platilo, že zhruba ze sedmnácti milionů aktivních klientů, jež Home Credit globálně měl, tvořili polovinu právě Číňané a podíl dále rostl. Ale tyto časy jsou také pryč: dílem kvůli důsledkům covidu, dílem kvůli změnám čínské regulace a politiky.

„Čína je dnes jiná než před deseti lety. Zvýhodňuje a upřednostňuje státní firmy a netají se tím. Do toho přišel covid s velmi tvrdou regulací. My jsme dnes připraveni na všechny scénáře včetně úplného odchodu z Číny. Když sledujete, kam spěje geopolitika, je to velmi realistické,“ řekl v podcastu Insider člen představenstva PPF Vladimír Mlynář s tím, že firma v Číně „obchodní příležitosti ani budoucnost už v tuto chvíli nevidí“.

Klausovi ano, Zemanovi ne

Do dobrých vztahů s Čínou (i s Ruskem) a tamním establishmentem přitom PPF v minulosti vložila spoustu kapitálu – finančního, politického i lobbistického. Svého času si Jiří Šmejc veřejně pochvaloval, že za nebývale vstřícným obratem české politiky k Číně („obrodou česko-čínských vztahů“) stojí právě PPF a Home Credit.

Do Prahy v té době přijel s rozsáhlou delegací čínský prezident Si Ťin-pching, do Česka létalo hned několik pravidelných přímých linek z Číny, Praha se hemžila čínskými turisty, na Hradě Miloš Zeman a jeho lidé hostili pravidelná česko-čínská byznysová fóra, čestným poradcem prezidenta byl (od roku 2018 stále nezvěstný…) Jie Ťien-ming a jeho společnost CEFC se tvářila, že „to tu všechno koupí“.

Těžila z toho především PPF, respektive Home Credit, který po letech snažení úspěšně získal v Číně licenci na poskytování nebankovních půjček. Teď je vše jinak.

„Úvěrové portfolio v Číně jsme za poslední dva roky snížili o devadesát procent. Naše angažmá v Číně je dnes relativně nízké,“ říká Vladimír Mlynář. I když s postupným otáčením kormidla zpět na Západ začal ještě Petr Kellner, nyní je už obrátka obřího investičního plavidla zcela zjevná.

Labutí písní za pročínskými snahami dnes již bývalého prezidenta Miloše Zemana byl jeho lednový rozlučkový telefonát s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Zeman v něm podle Hradu požádal čínského prezidenta „o podporu společnosti Home Credit, která v Číně čelí restriktivním opatřením“. A to přesto, že v té době už PPF dávala najevo, že v Číně hledá strategického partnera, jemuž by svůj byznys prodala.

Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis, navíc upozornil, že čínské vyjádření k rozhovoru se Zemanem žádnou žádost o pomoc společnosti Home Credit neobsahuje. Pokud si tím chtěl Zeman zajistit vděčnost, nedočkal se. I když PPF dlouhodobě spolufinancuje Institut Václava Klause, firma na dotaz Seznam Zprávy potvrdila, že s žádnou podobnou podporou dalšího prezidenta na penzi nepočítá.

Deset procent pro Šmejce

Novou hlavou PPF se loni v červnu stal Jiří Šmejc. Vystřídal minoritního akcionáře Ladislava Bartoníčka, který se řízení společnosti chopil bezprostředně po tragické smrti Petra Kellnera. Šmejc podle vyjádření firmy pracuje bez nároku na pravidelný plat, odměnou mu má být, že pokud do tří let splní (neveřejná) nastavená kritéria, získá deset procent akcií PPF, respektive opci na odkup až desetiprocentního podílu ve skupině.

Jisté benefity má ale jeho působení už teď; když jsme v úvodu připomínali stažení PPF z Ruska, součástí prodeje byl i prodej 35procentního podílu v kazašské bance Home Credit Bank. Koupila ji investiční společnost Emma Capital, a Jiří Šmejc byl tak v jedné osobě na straně prodávajícího i kupujícího.

Podle Šmejce, který už jednou akcionářem PPF byl (od roku 2005; v roce 2012 svých pět procent akcií směnil za třináct procent ve skupině Home Credit), je každopádně post v čele největší tuzemské investiční společnosti „profesně vrcholem toho, co může podnikatel v České republice dosáhnout“.

Připomeňme, že Šmejc se původně k PPF v minulosti dostal skrze svou účast na ovládnutí televize Nova v roce 2003. Novu pak spolu s Kellnerem výhodně prodali. Historie se ale občas opakuje, a tak od roku 2020 TV Nova do portfolia PPF znovu patří.

Akcionářská struktura PPF se po smrti Petra Kellnera pochopitelně zcela změnila. Majoritním akcionářem skupiny se s podílem 59,358 procenta stala vdova Renáta Kellnerová, každé ze čtyř dětí Petra Kellnera získalo 9,893 procenta. Ze všech se tedy přes noc – byť za neveselých okolností – stali miliardáři; výkon akcionářských práv potomci vesměs svěřili do rukou hlavní majitelky Renáty Kellnerové.

Její aktivita může být pro řadu lidí překvapující. Na druhou stranu je s PPF srostlá už řadu let, začínala v ní už v devadesátých letech minulého století, kdy ještě nebyla manželkou Petra Kellnera. O odkaz svého muže tedy nepečuje pouze pietně, ale i prakticky: chodí na jednání, zajímá se o strategické směřování společnosti.

Angažmá Kellnerové je tedy „větší než malé“: účastní se pravidelně jednání nejužšího vedení a každé klíčové rozhodnutí managementu musí posvětit (nebo odmítnout). Se Šmejcem ale zjevně dlouhodobě dobře vychází.

„Naši rodinu s Jiřím pojí dlouholeté přátelství. V letech 2005 až 2012 byl klíčovou osobou PPF, navíc s Petrem často a do hloubky diskutoval o obchodních aktivitách skupiny a dobře znal jeho uvažování. Proto jsem velmi ráda, že Jiří přijal mou nabídku na pozici ředitele PPF, a přeji mu mnoho úspěchů při rozvoji Petrova odkazu a dalším budování skupiny,“ nechala se loni v červnu slyšet Kellnerová.

Konzervativnější, než jsme byli

Svou roli hraje v novém směřování PPF i angažmá Daniela Křetínského. Ten je členem poradního týmu rodiny a také partnerem nejstarší Kellnerovy dcery Anny. Jeho vliv v PPF je spíše neformální, nicméně s Jiřím Šmejcem, který je též v „rodinném týmu“, se dohodnout umějí.

O tom svědčí i některé jejich společné investice z nedávné doby: koupili spolu zámek Marais jihozápadně od Paříže, který chtějí provozovat jako luxusní hotel, již nějaký čas mají společně luxusní resort na Maledivách. Členem poradního týmu rodiny je ještě Ladislav Bartoníček, kolem něhož se ale šíří zvěsti, že by mohl být jako minoritní akcionář vyplacen.

Bez zajímavosti není, že všechny čtyři Kellnerovy děti (Anna Kellnerová, Marie Isabella Kellnerová, Lara Kellnerová, Petr Kellner), přestože se jinak viditelněji neangažují, se nově objevily alespoň v dozorčí radě rodinné nadace. „Už dříve, jak dospívaly, jsme děti s našimi filantropickými aktivitami seznamovali. Probírali jsme s nimi, proč jsme se do toho pustili. A ony teď se mnou pokračují v práci, kterou jsme s Petrem započali,“ komentovala to Renáta Kellnerová.

Každodenní řízení PPF má vedle Šmejce na starosti sedmičlenný investiční výbor. Právě tato struktura – šéf a pár blízkých manažerů – byla pro chod PPF typická i za „vlády“ Petra Kellnera. Uvnitř PPF si nadále pochvalují, že jsou „nekorporátní korporace“ a že na rozdíl od jiných mamutích firem jim to stále zaručuje velkou flexibilitu a rychlost rozhodování.

Je přirozené, že Šmejc se začal více obklopovat svými lidmi, spolupracovníky, které zná například ze svého působení v Home Creditu, Air Bank nebo své investiční společnosti Emma Capital. Příkladem může být člen investičního výboru Ondřej Frydrych, který řídí Home Credit China, nebo nedávný návrat marketingového experta Jakuba Petřiny, jenž stál u úspěchu Air Bank a dříve působil i jako šéf marketingu Home Creditu, odkud jej Šmejc dobře zná.

„Zásadní rozdíl je asi v tom, že Jiří Šmejc je víc nakloněný k investicím s partnery a spolupracím, kdežto Petr Kellner preferoval absolutní kontrolu,“ potvrdil v rozhovoru pro Hospodářské noviny dlouholetý ředitel lidských zdrojů PPF Petr Janák.

Dokládají to i některé investice z poslední doby: nákup 9,10procentního podílu v německé mediální společnosti ProSiebenSat.1 Media SE nebo jihoafrického výrobce katamaránů Leopard, firmy Robertson and Caine.

Rozdíl v přístupu nového vedení firmy popsal v již citovaném podcastu Insider Vladimír Mlynář: „Za Jiřího Šmejce jsme více otevření a schopní spolupráce s jinými partnery. Více jsme se rozkročili. Je to dané tím, že za Petrova života to byla jeho firma, a tedy jeho riziko. Jiří Šmejc je v jiné pozici. Firma je teď rodiny a my spravujeme její majetek, a to je jiný typ rozhodování. V takovém případě jste určitě konzervativnější, než když to děláte se svými penězi. Jsme určitě konzervativnější, než jsme byli, ale zachovali jsme si svou DNA – rychlost rozhodování, neformálnost, to, že nejsme korporace, my jsme právě zcela nekorporátní firma.“

Politika vůči politikům

V Česku se těžko najde někdo, kdo by PPF neznal a alespoň někdy nevyužil některé ze služeb a produktů z jejího portfolia. Ať už jde o sledování televize Nova, volání přes mobilního operátora O2, připojení na internet od Cetinu, půjčku od Home Creditu nebo o návštěvu pražské O2 areny. A kdo ví, třeba se brzy stanou široce dostupnými i léčiva vyvíjená v biotechnologické firmě Sotio.

Hlavní těžiště společnosti je nyní v telekomunikacích, bankovním sektoru i nebankovních půjčkách, mediálním a technologickém byznysu či nemovitostech (například jen v USA má PPF investováno v nemovitostech za půl miliardy dolarů). Svůj vnější vliv si i po dvou letech bez Petra Kellnera zachovává.

„PPF představuje nejvyšší patro byznysu, takže je přirozené, že zahrnuje i politiku a diplomacii. Nadnárodní firmy jako PPF mají vliv na společnost a jsou předmětem celospolečenské diskuse,“ okomentoval postavení PPF již zmíněný Vladimír Mlynář.

Aureola šedé eminence, která pomáhá určovat českou zahraniční politiku podle svých obchodních zájmů, je ale jak se zdá na ústupu. Podnikání převážně na předvídatelných, otevřených a demokratických západních trzích zkrátka funguje na základě jiných principů než v totalitní Číně a autokratickém Rusku.

Stažení z Ruska i ústup z Číny jsou změnou nejen pro podnikání PPF, ale i pro její „politiku vůči politikům“. Obejít by se tak po mnoha letech mohla i bez pochybných spojenců, jakým byl v poslední dekádě Miloš Zeman a jeho okolí.