Petr Pithart: Praha v obklíčení a hrozba silné ruky nad Pražáky i Nepražáky
KOMENTÁŘ. Mám rád volební mapy. Tím spíš, lze-li je i srovnávat třeba s těmi z doby, kdy bylo u nás začátkem minulého století uzákoněno všeobecné volební právo. Jedno poučení je skoro vždycky jisté: Praha byla a je něco extra.
Ve volebních mapách jsou názorně obsaženy celé naše moderní politické dějiny. Navíc i dějiny našeho průmyslu, dopravy, politických zvratů či také národnostních poměrů. Tím, jak jsou stálé, i tím, jak a kde se mění.
Jedna z aktuálních map, kterou jsme teď po eurovolbách mohli vidět, byla jednoduchá, modročerná. Modrá barva byla všude tam, kde lidé do Evropského parlamentu volili Babiše a jiné strany než ty vládní. Celá republika byla modrá, jen uprostřed byl flíček černý. Kroužek, ve kterém lidé volili koalici Spolu, respektive vládní strany.
Kontrast nemohl být větší. Praha versus zbytek republiky! Je to samozřejmě zjednodušení, ale je v něm i varovné poselství.
Jak i Zeman přiznal chybu
Když jsem jako člověk žijící většinu života v Praze poprvé na podzim 1996 přijel do svého volebního obvodu č. 44 (Chrudim) zahájit volební kampaň do Senátu (byly to vůbec první volby do horní komory Parlamentu ČR), byl už celý obvod oblepen plakáty sdělujícími, že Pražáka už tu neuvidíte!
Tak to mám předem prohraný, říkal jsem si; to určitě zabere, vím dobře, co ta slova mimo Prahu znamenají: ti nafoukaní fouňové, nezajímáme je, jsme jim dobří, akorát když k nám přijedou na chalupu a potřebují něco sehnat nebo spravit…
Zeman sám později uznal, že to byla „největší chyba jeho vlády“ – a to už je co říci, při vědomí, jak je samolibý a ve svých očích neomylný!
A to už vůbec nemluvím o tom, jak o Pražácích smýšlejí lidé ještě dále, na Moravě, v Brně… Naštěstí nejde o nenávist, spíše o nějaká nacionalistické řevnění.
Vždyť je snad všem jasné, že ti namyšlení, sebevědomí, natvrdlí (dosaďte si dle libosti) Pražáci, pokud jde o jejich vědomí o světě nepražském, moravském, nota bene slezském, za to nemohou a určitě to nemyslí zle. Pražáci prostě jen nevědí.
Zajímají se o prostory mimo hlavní město jen když někam vyjedou nebo se tam rekreačně usídlí. To jsou z nich pak třeba i znalci, patrioti, milovníci ba i sponzoři rozvoje místních lokalit.
Nicméně je faktem, že Čechy (historicky knížectví, pak království) jsou horopisně „spádové“ směrem do Prahy. Praha je také nejstarším z „nepohnutých“ metropolí jednotlivých států. Srdce českého knížectví bylo chvilku na Levém Hradci a pak už jen v Praze. Po celé Evropě se metropole stěhovaly, v Čechách však sedí pod Hradčany až víc než tisíc let.
Čechy byly a jsou uzavřenou kotlinou, obkrouženou věncem hor, Morava (markrabství) je naopak otevřená jako jedna velká brána na sever i na jih, do Krakova i do Vídně.
Čechy dnes postrádají regiony, osobité kraje s osobitou minulostí, mentalitou řečí, vírou… Morava vždycky byla členitá, už v raném středověku se dělila na „úděly“, dodnes jsou v ní dobře rozpoznatelné, osobité regiony. Ne jen vtom, že tam jinak zpívají a pijí…
A Slezsko? O tom my v Praze v podstatě nic nevíme. Tam, co je Ostrava? Nebo Opava? Ta Karviná? Jak jsou tam pořád ještě i ti Poláci? A jacísi Šlonzáci. Jsou tam ty doly, hutě, nebo už nejsou? Pořádně to nevíme. A máme někteří cosi jako špatné svědomí, že ten kus republiky jsme v Praze do našeho státního vědomí moc nevpustili.
Je to daleko, je to jaksi složité, nepřehledné. A poněkud zaostalé, teď, kdy se uhlí už skoro netěží a hutě stojí před úpadkem.
Tři bývalé historické země tak trochu samy pro sebe. Bohužel bez samosprávy. Zemanových čtrnáct krajů, vylobbované krajské zřízení, mnohé historicky přirozené vázanosti a souvislosti přerušilo. Zeman sám později uznal, že to byla „největší chyba jeho vlády“ – a to už je co říci, při vědomí, jak je samolibý a ve svých očích neomylný!
Hlavní město jako by se jaksi vydělilo ze státu: volí jinak než zbytek země. Že tomu je tak i jinde v Evropě? Je, někde, ale ne tak nápadně.
Silná ruka pro všechny
V těch výše vzpomínaných senátních volbách jsem to nakonec i jako Pražák zvládnul, dokonce třikrát po sobě. A vždycky proti papírovému favoritovi z ODS, která tehdy brala skoro všechno.
Protože mně tehdy došlo, jakým Pražákem být nesmím, chci-li získat důvěru Chrudimáků, Havlíčkobrodských, Hlinečáků… A od té doby mne také trápí ta pražská sebestřednost, sebezahleděnost.
Dodnes to platí a projevilo se to i v posledních volbách. Z mého hlediska volili Pražané samozřejmě dobře, jenže jak to, že důvody své volby nedokázali sdělit „zbytku země“?
Dnes hledím na mapu posledních voleb a – varuji. Rozdělení na Prahu a zbytek země je ze všech rozdělení to nejnebezpečnější.
Jsou historické, geopolitické, horopisné či jaké determinanty pražské výlučnosti tak fatální? Jsou zkušenosti Pražáků a všech těch ostatních tak odlišné? Vždyť ta naše země puká! Co s tím? Máme ji nechat pukat dál?
Znovu a znovu myslím na to, že jsme propásli příležitost ustavit na začátku devadesátých let zemské zřízení a jsem si jist, že jistá autonomie samosprávných zemí na Praze by dokázala politické mimoděčné „protipražské“ postoje mírnit nebo dokonce eliminovat.
Teď už je pozdě „honit bycha“. Tenkrát (na jaře 1992) čeští poslanci České národní rady hotové, paragrafované návrhy mé vlády na ustavení zemského zřízení odmítli vůbec na plénu projednávat: že by prý tak vznikl nový dualismus a Morava by se dříve či později trhla. Jaký to byl nesmysl! Ukazující právě to, že politická Praha o aspiracích Moravy nic nevěděla.
Vzpomínám na své dvanáctileté senátorské zážitky a zkušenosti a myslím si – trvám na tom, že ne namyšleně – že jsem tam dokázal nebýt jen Pražákem, ale právě že jsem s vědomím všech těch historických a dalších okolností přinejmenším svým voličům dokázal být politikem celostátním a přitom i jejich. Jinak by mě přece třikrát nezvolili. Rozuměl jsem jim a podle možností pomáhal.
Dnes hledím na mapu posledních voleb a – varuji. Rozdělení na Prahu a zbytek země je ze všech rozdělení to nejnebezpečnější.
Vede – a to ještě v tom lepším případě – k tomu, že se vládě (v té Praze) máloco důležitého podaří, že vše trvá nekonečně dlouho, že se nic strategicky důležitého nepostaví. Převažuje lokální sobectví: ano, postavte to, ale jen ne za naším dvorkem!
Vážnější je, že můžeme jako demokratických stát skončit na pravém nebo levém extrému, což ve finále vyjde nastejno, a vydat se Orbánovou nebo nějakou jinou cestou k autoritářskému režimu.
Praha je dnes obklíčena nejen jako politický střed, ale musí navíc odolávat „zbytku“ republiky jako většinové „politické periferii“.
Nezbaví-li se politická Praha soudnou, velkorysou politikou vlády a parlamentu tohoto dvojího obklíčení, bude tu za čas vládnout silnou rukou nějaký ten autoritář, a to nad všemi. Nad Pražáky i Nepražáky.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Do vztahů USA se zeměmi Blízkého východu promluví i Trumpův rodinný byznys
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
28 komentářů
Mně tohle všechno připadá jako úplný kecy. Pražáci… napřed by se ale mělo uvažovat o tom, kolik se jich opravdu v Praze narodilo a jsou tedy ti echt Pražáci a kolik jich je náplava. A pak by logicky vyvstala otázka, která by měla předcházet tomu povídání pana Pith., a to jak to, že třeba ta chrudimská náplava najednou v PRG volí jinak, než by volila „doma“… Anebo nevolí jinak? A jak to tedy, že ta volební mapa je taková, jaká je… A ještě – když se na Pražáky dívají mimopražští tak skrz prsty, nesvědčí to o jejich malosti? Vždyť oni se tak vlastně dívají na své krajany, co se naplavili do PRG!! Proč to dělají? Není to náhodou tím, že nemají dostatečné intelektuální vybavení na to, aby si ten stav uvědomili? A mimochodem – kolik členů vlády a vysokých úředníků, kteří převážně rozhodují o zemi (samozřejmě spolu s logicky co se týče původu velmi pestrobarevnou Sněmovnou a Senátem) je z PRG a kteří z nich jsou náplava třeba z Chrudimi? Myslím si, že před těmi kecy, ze kterých není vůbec patrný důvod, proč je nastalá situace s volebními mapami taková, jaká je, by si jejich autor měl udělat průzkum, kolik Nepražáků o zemi rozhoduje a potom by výsledky takových zjištění měl aplikovat na úroveň myšlení těch, kteří se na tzv. Pražáky dívají tak, jak se dívají. A mimochdem – to, že v Praze nevíme moc o Karviné by se dalo klidně vyvážit i tím, ze v Karviné zase nevědí nic moc o problémech v Praze. Je to tak asi 1:1 a je to myslím normální, tak mi není jasné, proč pan Pith to tak jednostranně používá jako argument pro to, jak špatný a povýšenecký je přístup tzv. Pražáků (píšu „tzv.“ proto, že jejich velká část se v PRG nenarodila, tak si vlastně pan P. tak trochu – omlouvám se za ten výraz – sere do vlastního hnízda) k lidem v regionech. A to nemluvě o tom, že je to tvrzení dost vycucaný bůhví odkud.
Souhlasím s Vámi. Rodilý Pražané ve vládě možná ani nejsou. Rozhodně i podle akcentu našich politiků je znát, že každý odněkud přišel, ať už z Brna, Jižních Čech nebo odjinud. Navíc je i velký rozdíl mezi Pražáky, kteří sem přišli v letech normalizace a Pražany, jejichž předci sem přišli, ať už za císařského Rakouska nebo první republiky. Jejich přístup k tomuto městu a potažmo celé republice je diametrálně odlišný. Ti dříve příchozí „Pražané“ si udržují vztahy a tradice z místa příchodu po generace, ale sem přišli, aby toto město zvelebili a dělali dobré jméno celé republice nejen u nás, ale i v cizině. Ti později příchozí „Pražáci“ sem mnohdy přišli kvůli anonymitě sídlišť a kariérou. Na tomto městě a potažmo celé zemi jim vůbec nezáleží. Jen od pondělí do pátku tu chodí do práce a přespat do bytu a na víkendy a svátky mizí domů na venkov. Takže by si měl pan Pithart uvědomit, že v Praze nejsou jen Pražáci, ale i Pražani a mezi nimi je velký rozdíl.
Zemské zřízení by samozřejmě znamenalo nový dualizmus a pokusy neúspěšných politiků na celostátní úrovni prosadit se aspoň na úrovni zemské a pak se vymezovat vůči centru. Opět by nastávalo pnutí a různá „špecifiká“, jak jsme to zažívali se Slováky.
Možná, kdyby se zemské zřízení udělalo hned po válce, tak by to bylo stabilnější než ta přetahovaná se Slováky.
Po 68 totiž Československo ovládli Slováci, kteří si po 89 uvědomili, že si Češi uvědomili, že Slováků je menšina a tak politici nedostateční na celostátní úroveň, chtěli vládnout aspoň na menším Slovensku.
Zemské zřízení tu fungovalo od roku 1918 do roku 1949. Tak po jaký válce? Po korejský? A navíc zrušení zemského zřízení bylo v roce 1990 označeno parlamentem za komunistický zločin, který do dnes nebyl napraven. A za další zrušení krajů a obnova zemského zřízení by ušetřilo až 200 miliard ročně.
Aha – moravský nacionalista, kterému vadí údajná nadvláda Čech a který, tak nějak automaticky, uvažuje o zemi Moravskoslezké, aniž by se pozastavoval nad nadvládou Moravy nad Slezkem. To by nebyla nadvláda, že? Slezko je přece moc malé!
Zemské zřízení by neušetřilo vůbec nic! Naopak! Všechno by se zdvojovalo.
Pokud by se mělo něco zjednodušit, tak se vrátit ke starým okresům a krajům. Bylo jich méně a stejně jich tak část dodnes funguje.
A co okresy a země? Pak by se ušetřilo dost, ne?
Ono je to jednoduché. V Praze je soustředěna inteligence, jak ta, která se tam narodila, tak i ta, co tam z venkova utekla. Na venkově převažuje hloupost. Ale to je chyba všech vlád od roku 1989. Nechaly Babiše ovládnout tisk. Na venkově chcípl pes. Vše podlehlo mýtu peněz, všechno se optimalizovalo. Třeba doprava. Kdo nemá auto, nebo ho již ze zdravotních důvodů nemůže řídit, ocitá se v izolaci a jediné informace pobírá z mobilu. A to ruské propagandy využijí.vKultura je sprosté slovo, protože se finančně pro venkov nevyplatí. Lidé jsou tak nesoudní, že si myslí, že když estébák skoupil zemědělskou půdu v jejich vesnici, že je tím živí, ne že náš stát o tu půdu obral! Jen nevím, kdo z nich jí technickou řepku. Ale značně zdeformoval cenu půdy a omezil růst českých zemědělců (nemyslím tím tisicihektarové podnikatele v zemědělství). Jeden by myslel, že moudrý venkovan nikdy jeho jméno do urny nehodí a světe div se! Moudří venkované již vymřeli. A také díky modle optimalizace. Ona i teď zdárně pokračuje a z venkova vytváří skanzen estébáckého myšlení. A vyplatí se to skutečně na venkově tak šetřit? Nezchudneme nakonec podle receptu rudé Káti všichni, i v Praze?
Autorovi jde podle textu o vládu silné osvícené oligarchie. Ne o demokracii. Brno a Ostrava jako ovladatelné pražské úděly. Taktika pražského levharta
Vážený pane Pitharte, máte pravdu, ale je potřeba se i zamyslet nad tím, kdo vládne z Prahy. Rozhodně to nejsou Pražáci ale v podstatě výsadek z Moravy nebo ještě hůře v minulosti až ze Slovenska. Přeji Vám hodně zdraví!
1. To, že by něco spravilo zemské zřízení, si nemyslím. Ano, přijedu za přáteli na Moravu a jsem Pražák se všemi těmi více či méně hanlivými přívlastky. Ale týmiž přívlastky jsem vítán sousedy na chalupě, která je 60 km za Prahou.
2. Nedůvěra, odpor až nenávist lidí na venkově vůči měšťanínům je historicky daná a není problém ji dokumentovat hned od doby vzniku měst ve středověku. Kdo je ale původcem? Městští lidé se svou povýšeneckou arogancí vůči venkovu. Tehdy i dnes. A při hodnocení každých volebních výsledků speciálně.
3. A ještě k volebním mapám. Bydlím v pražské městské části, kde volební výsledky pravicových stran dosahují 80%. Při nejvyšší volební účasti v republice. Ale přitom zde žije vysoké procento lidí, kteří nejsou bohatí, exkluzivně vzdělaní, jsou na tom evidentně materiálně hůř, než velká část lidí na venkově. Přesto jdou volit pravici jako jejich úspěšní sousedé. Tato psychologie platí i na venkově, ale s opačným znaménkem. I mnoho těch úspěšných, vzdělaných a bohatých venkovanů volí proti Praze. Demonstrativně.
Varování – ale před čím? Před arogancí, povýšeností, nedostatkem sociálního citu a sebestředností Prahy, nebo před provincionalismem a sklonem ke zkratkovitým řešením zbytku republiky? Mám výrazný pocit, že to druhé je pouze odpovědí na to první. Elita není elitou, pokud necítí odpovědnost za nejohroženější a vyhýbá se „drobné práci“. Ba okřikuje a vysmívá se.
Prašáci vědí úplně všechno, proto se nemusí na venkově ničemu a nikomu přizpůsobovat.
On se kdysi pan ministr Bojar směrem k Moravě vyjádřil, že co je na východ od Průhonic, to ho prostě nezajímá.
S těmi regiony v Česku pan autor taky nemá pravdu, viz např. Chodové, nebo třeba spiritistické tradice na severu Čech.
A k té náplavě – z okolních regionů šli do Prahy velice často jedinci „vymočení“, jejichž morálka není zrovna v regionu jejich původu brána jako etalon. Což se poté promítá do hodnocení pražáků v regionech.
Viz známý brněnský vtip (doufám, že k němu budou pouštěči příspěvků milosrdní):
V Brně, na druhém nejvýznamnějším historickém náměstí, Zelném trhu, je kašna zvaná Parnas. I přistoupí k ní turista a začne z ní pít. Jeden z místních ho osloví:
„Kemo, nelemté tu vasru, ščijó tam morgoši!“
(pro neznalé hantecu „Příteli, nepij tu vodu, močí do ní Romové“)
Turista praví:
„Promiňte, dobrý muži. Jsem z Prahy a neznám bodrou řeč místního lidu.“
„I já jen řekl, abyste pil opatrně, vodička je studená.“ Tak abyste nenachladl.“
Jednoduché:“díky“ VK nastavenému výběru daní/podle sídla firmy,ne provozovně jak to je např. v Estonsku/je HDP Prahy 203% HDP EU a HDP Karlovarska/navzdory 20ti letům v EU/ na úrovni Rumunska.
Už jsem to zde několikrát psal, že podobná řevnivost vůči centru je všude na světě, takže s Pražany samotnými to nemá nic společného. Je to zkrátka takový kulturní kolorit, který se projevuje v politice, ve sportu, v kultuře…zkrátka ve všech oblastech života. Fakticky vzato je centrum té které země vždy koncentrací toho nejlepšího co daná společnost vyprodukuje, což možná v Čechách, zemi plebejců, kteří si libují v průměru a oceňují outsidery, působí jako hadr na býka. Mě se to líbí, protože alespoň máme vtipy o pražácích a brňácích a člověk se u piva může pohádat i kvůli totální prkotině. Myslím si, že ve způsobu organizace naší země to moc nebude…neefektivita a jízda se zataženou ruční brzdou má mnoho jiných příčin.
Obávám se, že ta hlavní města jsou též koncentrací toho nejhoršího. Od korupce až po organizovaný zločin. Ostatně prodávat heroin v Praze na Václaváku asi vynese víc, než když ho půjdete prodávat na náves v Dolních Kotěhůlkách.
Trochu to připomíná známý Ezopův příběh s jazyky.
Tak, tak, a je koncentrovaný na chodově.
Co se té korupce a organizovaného zločinu týče, tak ono Brno si v této oblasti také nevede nijak špatně, že Pergille/Šimůnku. Vždyť vy to tam přece dobře znáte.
Pěkně, ale velmi opatrně napsáno, aby se vrchnost v Praze nehněvala.🙂
Praha je samozřejmě v mnoha věcech „extra“, také si to „Pražáci“ umí vždy „nějak“ zařídit. Praha je hlavně bezedná díra na peníze, kam se z donucení (zákona) sbíhá asi 85% všech daní, ze kterých poté milostivě, vrchnostensky přerozdělí asi 25% zpět do regionů, zbytek se při pražském vládnutí ztratí… Při přerozdělování jsou po Praze dále neprávem zvýhodněna další tři města, Ostrava, Plzeň a Brno, ostatní musí sušit a držet „ústa“. Smutné dědictví po postsocialistickém levičákovi Klausovi a jeho ministrování na financích.
V normálních zemích, jako je například Německo, zůstává 40% daní v regionu, kde se vytvořily, ne v Berlíně, nebo dříve v Bonnu, ale tam kde stojí „továrna“, firma,…, 30% dostává země a zbývajících 30% stát.
Pražáci mají s likvidací okrajových částí republiky velikou zkušenost, Sudety by od roku 1918 mohly vyprávět historii bídy a centrálního nezájmu. V roce 1935 si už „Pražáci“ byli vědomi hrozby a tak upravili volební zákon tak, aby okrajové části republiky, nemohly ovlivňovat centrální pražskou samolibost. I když ve volbách 1935 jasně zvítězila Sudetoněmecká strana podvodným povolebním přepočtem získala o 2 křesla v parlamentu méně, než druzí agrárníci. Trest na sebe nenechal dlouho čekat – zasloužené září 1938.
Znovuzvolení Babiše a ANO, bude jenom malinkou kosmetickou odplatou za centrální pražské vládnutí. Může to skončit i mnohem hůře. Stačí, když si lidé v regionech uvědomí, že už nechtějí být pražské ovce. Myslím, že je to nejlépe vidět v příhraničních oblastech s Německem, Rakouskem a Polskem. Mohlo by to například začít občanskou daňovou neposlušností, přestat státu odvádět jakoukoliv daň. Na chvíli, 2-4 měsíce je ukládat na jiný účet a pražský centralismus se položí, jako domeček z karet. Veliká škoda, že se obyvatelé ČR neumí domluvit a sjednotit. 😅
Pražák – to je vysoce nakažlivá nemoc, postihující všechny náplavy. Pražáci vždycky volili blbě a celá republika na to doplácí.
Celá republika doplácí na náckomunistické ústí.
Žiji v Praze téměř 50 let a pražákem jsem se nikdy nestal a nestanu. Když přijedu do rodného Plzeňského kraje mám možnost na rozdíl od okolí Prahy , obdivovat nádhernou přírodu a lidi, kterým rozumím. Vždyť Praze vládnou s převahou přivandrovalci, nepražáci. Když vidím Bendu z ODS, jak šlape po schodech paneláků a prosí , aby mu voliči dali hlas, to je příklad naší bezprizorní elity.
A nejenom proto mám rád svůj rodný kraj.
Ministr Dvořák /stan pro EU/ „se divil“,že HDP Prahy je 203% průměru EU/3. nejvyšší v EU po Lucembursku a
Irsku/ a Karlovarsko je v HDP na úrovni Rumunska/od 2004 dokonce pokles/.Holt „způsob výběru daní“ a la VK
kdy daně se „mají vybírat“ podle sídla firmy „mají svůj dopad“!
Je mi líto, ale pan Pithart si vybral pro své rozjímání naprosto špatnou mapu. To snad přece musí vědět že v případě eurovoleb ta koalice Spolu nemá žádný politický smysl, protože její zvolení europoslanci se pak rozejdou v Bruseli do různých (nadnárodních) poslaneckých klubů. Takže žádná společná politika SPOLU v europarlamentu neexistuje, a jedine vysvětlení te obklicene Prahy, je to že právě její občané uvěřili více té zcela veřejné deklarované propagandě SPOLU totiž antibabišismus. Což je tedy skutečně malo a skutečně se to jejím stranám v budoucnu vymstí.Coz se ale ukazuje, třeba při pohledu na výsledky jejich jednotlivých stran (a ty v té mapě vidět nejsou) projevuje i dnes.
V Praze jsou amorální náplavy z celého Česka. To nejhorší co v politice bylo po městech, odešlo do Prahy. Dnes je to vidět ve sněmovně-senátu s 5slepencem. Na hradě i u ÚS to není o nic lepším.
Neumíš počítat a sledování současných událostí ti taky moc nejdou soudruhu. Takže správně je to takto. Amorální čtyřslepenec anospdksčssd BYL to nejhorší co tuto zemi potkalo.
Nejhorší kvalitu vidím v ANO (zdvojnásobení dluhu ČR během 2 let), SPD, Trikolora, Pro, Stačilo, …. – populistické nesmysly, nenabízejí žádná řešení, jenom štěkají, slouhové fašistického Ruska…
Díky Bohu, ještě nevládne v ČR nevzdělaná většina vašeho formátu. Ústavní soud nesídlí v Praze, ale v Brně na adrese Joštova 625, 660 83 Brno…
Vytahovat zemské zřízení za současnosti je jak flekovat stovku a mít při tom plonkovni desitky. Tenhle vlak dojede a bude to hodně drsné pro všechny. Hodně se lze a krade, zlo se prosazuje, jsou silne obavy z dalsiho retezeni události a střetu.