Petr Pithart: Havel a Klaus. Dva alfa samci, kteří rozdělili českou společnost
Václav Havel a Václav Klaus se měli doplňovat a ne soupeřit. Ale oni si asi nemohli pomoci, byly to silné osobnosti. Prostě dva alfa samci. Ti dva uhranuli českou společnost, která tak pukla na dvě části hned na počátku své nové existence. Byla to smůla, zatracená smůla, tvrdí další z výrazných aktérů polistopadové politiky Petr Pithart. A v textu pro HlídacíPes.org analyzuje, v čem bylo jablko sváru.
SMR mobil článek Mobile (207411)Prezident a předseda vlády, Václav Havel a Václav Klaus, byli v „devadesátkách“ daleko nejsilnější figury politické scény České republiky. Nebyli to spojenci; to bylo dáno Ústavou, která definovala jejich role, nic nenormálního. Oni ale představovali dva zcela odlišné světy snad ve všech parametrech.
Česká republika je parlamentní republikou ale s prvky poloprezidentské republiky, tedy se silnějším prezidentem, než by odpovídalo učebnicové definici ústavního práva. Havel, stejně jako před válkou prezident Masaryk, by si byl přál americký prezidentský systém, zatímco Klaus by nejradši britský systém Westminsterské demokracie, kde „vítěz bere vše“ (ten ovšem už Velké Británii v čisté podobě neexistuje, protože už neexistují jen dvě velké politické strany).
Nejen napětí, ale i nepřátelství
Oba pánové si přáli vlastně totéž, jenomže pro odlišné funkce: aby byl prezident, resp. premiér, obdařen většími pravomocemi. Na tom není nic divného, takové přetahované se dějí i leckde jinde a je to v pořádku, pokud oba politici zůstávají v mezích ústavnosti. To Havel i Klaus nakonec zůstávali, i když je k tomu musel někdy přidržet Ústavní soud. Tedy zejména Klause, když „opoziční smlouvou“ chtěl změnit beze změny Ústavy volební systém směrem k tomu britskému.
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)A tak Klausovou hrdinkou byla Margaret Thatcherová, zatímco Havlovým vzorem, měl-li jaké, byli tehdejší američtí prezidenti Bush senior a Clinton.
Petr Pithart odhaluje zákulisí událostí po listopadu 1989 též v nové knize HlídacíPes.org.
Získat ji můžete zde: České průšvihy 1989–2024.
Publikace mapuje fatální selhání české polistopadové politické elity.
Oba státníci, Havel i Klaus, byli i povahově zcela odlišní. Byli to tedy političtí nepřátelé? Byli, ale k jejich chvále třeba říct, že oba kohouti se ovládali: snažili se své zcela odlišné koncepty politiky prosazovat klidně, bez zvýšeného hlasu.
Ale často právě za tím sebeovládáním bylo možné odtušit silné napětí. Kdo tedy viděl do zákulisí Hradu a „Strakovky“, totiž úřadu předsednictva vlády, ten byl svědkem něčeho většího než napětí: ano, bylo to občas i osobní nepřátelství. „Dva kohouti na jednom – dejme tomu – smetišti“. Moderní řečí: dva „alfa samci“.
To ale zakládalo něco fundamentálnějšího, než co by se dalo řešit ústavní cestou. Byl to spor o samu podstatu demokratické politiky. Pro Klause to byla svobodná soutěž politických stran, pro Havla co možná silná občanská společnost (civil society).
V prvním plánu tohoto sporu třeba dát za pravdu Klausovi. V druhém už ne: tato soutěž může být společnosti užitečná jedině za předpokladu, že Klausovy politické strany působí ve státě, ve kterém svobodně působí co možná rozvinutá občanská společnost. Pro jejich spor se ustálily pojmy „politická politika“ versus „nepolitická politika“.
Inspirace Havlíčkem a Masarykem
Spor obou Václavů se stal a zůstal poněkud nesrozumitelný pro toho, kdo neznal historickou tradici osobitého, paradoxního pojmu „nepolitická politika“. Poprvé tento pojem použil Karel Havlíček Borovský pár let před revolucí 1848: když nemůžeme být účastni mocenské politiky (v boji o počet mandátů), dělejme zatím politiku nepolitickou (ve smyslu ne-mocenskou) – zakládejme všemožné české spolky: kulturní, vzdělávací, čtenářské, svépomocné, různé ty matice školské, městské besedy…
Abychom byli připraveni, až to bude možné, účastnit se opravdové politiky, mocenské, totiž v bojích o hlasy voličů.
Havlíčkova výzva nebyla oslyšena. Spolkaření se stalo velmi populární a mluvilo se o české až posedlosti spolkařením. Ale už se nedočkal časů, kdy bylo možné účastnit se voleb do české Zemské rady a do Říšské rady (voleb ovšem nikoli všeobecných, nýbrž jen pro bohatší vrstvy), a kdy postupně vznikaly zárodky politických stran a pak, v osmdesátých letech, plnohodnotné politické strany.
Tehdy jakoby přebírá štafetu Masaryk a opět mluví o nepolitické politice jako o „práci drobné“. Politické strany nestačí, nebudeme-li dostatečně vzdělaní, organizačně zdatní… Jeho jistý distanc, nedůvěra k politickému stranictví plynula i z jeho nešikovnosti: hledal, kde by se cítil politicky doma, ale stále to nenacházel, a tak se nakonec nechal zvolit do Říšské rady za sociální demokraty na Valašsku. Do exilu pak odejel jako poslanec za stranu, která měla jediného poslance, a to jeho.
Dalo by se říct, že jeho nedůvěra k politickým stranám plynula z nedůvěry tehdejších poltických stran k němu. Masaryk byl totiž velice silná osobnost, ale politicky i nábožensky osobnost, jak to říct, neskladná. Havel musel mít Masaryka politicky za svého příbuzného.
Klausův nástup
Havel neměl důvěru v tradiční parlamentarismus, speciálně v politické strany. Zcela otevřeně to vyslovil v eseji Moc bezmocných z roku 1978, který se stal záhy ikonickým.
Po převratu setrval na svých postojích. Na prvním sněmu OF v půli prosince 1989 řekl, že Občanské fórum by se nemělo stát politickou stranou, ale zůstat hnutím. Zároveň mne navrhl do funkce představitele tohoto hnutí. Zřejmě nevěděl, že já mám odevždy jinou představu.
Psal jsem o tom už v létě 1968 v Literárních novinách. Že demokratické poměry ve státě zaručuje jedině svobodná soutěž politických stran. Tehdy Havel psal o potřebě opoziční strany, ale jen jedné, jako korigující vládnoucí stranu komunistickou. To ovšem nebyla soutěž politických stran.
Teď jsem se svou představou narazil. Už na druhém sněmu OF na začátku ledna 1990 se ukázalo, že většina delegátů sdílí myšlenku hnutí; když jsem řekl, že se blíží volby a my se musíme stát řádnou stranou, sál začal bučet. Ve funkci představitele jsem zůstal jen do začátku února 1990.
V prvních svodných volbách v červnu 1990 OF drtivě zvítězilo, získalo přes 50 %. Ale už na podzim téhož roku na prvním sněmu byl zvolen předsedou Václav Klaus. A na jaře 1991 prosadil rozdělení hnutí a založil Občanskou demokratickou stranu. Menší část OF, řekněme ta havlovská, se pojmenovala jako Občanské hnutí.
Spor graduje
Spor mezi Havlem a Klausem začal gradovat. Klaus prosazoval demokracii jako soutěž standardních politických stran. Havel plédoval pro silnou občanskou společnost. Malér byl v tom, že oba prosazovali svůj koncept demokracie na úkor konceptu druhého.
Nikoli ale symetricky. Klaus, který měl pravdu, pokud šlo o nezastupitelnost standardních politických stran, potíral potřebnost občanské společnosti: neustále opakoval, že když chce někdo něco prosadit, ať si založí politickou stranu. Jinak ale všechny ty „nevládky“, „neziskovky“ žijící navíc také ze státních prostředků, nemají žádný mandát k tomu něco prosazovat. Vlastně tady nemají co dělat.
Mohutně přeháněl; žily a žijí především z obětavosti občanů, kteří nechtěli vstupovat do politiky, ale chtěli se angažovat v konkrétních věcech obecného zájmu. V „nepolitické politice“.
Havel se v prvních letech po převratu domácí politikou zabýval méně, než by měl; snad nejenom podle mého mínění. Věnoval se politice zahraniční, kde byl velmi úspěšný. Například Visegrád, v prvních letech, do vstupu do NATO a EU, velmi užitečný projekt, byl jeho dílem; Klaus ho sabotoval od počátku.
Také ve zprvu obolavělých, přecitlivělých vztazích s Německem Havel významně přispěl k jejich normalizaci; Klaus naopak ze strachu ze sudetských Němců, postaru z „revanšismu“, těžil do konce své politické kariéry.
Zatracená smůla
„Nepolitická politika “ a „politická politika“ by se ideálně měly doplňovat. Strany a straníci usilují o moc, resp. o podíl na moci, občanští aktivisté o vliv. Ale v podání Václava Havla a Václava Klause se tak nedělo. Havlova seberozvinutější občanská společnost by neobstála v politických krizích.
Představoval si ideální společnost jako hustou síť všelijakých spolků, samosprávy a nadací a hnutí: takže když se vyskytne nějaký problém, lidé se ad hoc sejdou, zvolí si svého představitele, sepíší petici, obrátí se na příslušná místa a problém se vyřeší. Nebo také nevyřeší… A tak pořád a pořad, znovu a znovu. Kritici tohoto pojetí správy věcí veřejných ji nazývali posměšně „adhokracií“. Ale ta neměla na to plnit roli kontroly moci.
Tu dokáže plnit ničím neomezená pluralita politických stran. Jejich opět ničím neomezená soutěž ve volbách. Ano, to je pak ten ošklivý boj o moc, který se Havlovi příčil. Komu ne, ale jinak to nejde.
Česká společnost v devadesátých letech byla tak napínána svárem dvou koncepcí politiky, který Klaus a Havel ke škodě všech dramaticky zosobňovali. Ti dva se měli doplňovat a ne rivalizovat. Ale oni si asi nemohli pomoci, byly to silné osobnosti.
Prostě dva alfa samci.
Byl to „český průšvih“? Ti dva uhranuli českou společnost, která tak pukla hned na počátku své nové existence. Byla to smůla, zatracená smůla.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
79 komentářů
„žily a žijí především z obětavosti občanů, kteří nechtěli vstupovat do politiky, ale chtěli se angažovat v konkrétních věcech obecného zájmu“
To už bohužel dávno není pravda. Opravdu vlivné organizace občanské společnosti žijí především z politických peněz – od státu, od obcí, ale taky ze zahraničí. Ty spolky a neziskovky, které si na politické peníze nesáhnou, nemají dlouhodobě šanci, protože ekonomicky silné organizace jim lidi, mediální prostor, i samu agendu, atd. snadno přetáhnou.
A tady je důležitá věc: pokud chcete politické peníze, musíte politicky vyhovět. Státu, obci nebo zahraničnímu sponzorovi. Že by tedy z nepolitické „práce drobné“ plynula obroda politiky, to už dávno nehrozí, protože si ji politika zkorumpovala.
smůla byla,že celá společnost byla nezralá a nezralá byla i opozice.S chartisty jsem měl osobní zkušenost a připadali mi jako hoschštapléři obrácení naruby.Usilovali o publicitu v zahraničí a kriminál jim nevadil,leda by byl moc dlouhý.Protože potom mohli očekávat udílení různých cen a s tím spojené peníze.Havel byl z nich asi jediný kdo věděl co ta demokracie vůbec je.Klaus si hleděl jen sám sebe a to se mu i podařilo-zbohatnul a o víc mu nešlo.A Češi ? Ti tu byli navíc.A jak vidím,tak dodnes navíc jsou.
Pan. P. Pithart titulkem o dvou alfa samcich, kdy je řeč o V. Havlovi a V, Klausovi, kteří rozdělili českou společnost. Je to tak půl na půl. V. Klaus má obavy z možného kancléře Německa Merze, kterého zadupavala kanclerka Merkelova do spodních pater politiky. Taková RFE má pozastavene financovani. Vzpomínám na jednu zpravu na RFE, byl zvolen nový papež K, Wojtyla.
Otevřu okno a slysim zvony sv. Kunhuty, děkan p. Zeichmeister byl již informován jinými pojitky. Ano takové to bylo ten listopadový podvecer, mlha, sychravo a jasně zvoneneni.Trvalo to ještě hodně roku, než došlo ke zmene. Nějaka paní vzpomínala v rozhlase , jaké byly krupave tehdy rohliky, někdy rohliky z Lidla jsou pěkné houzve a stoji 3 koruny. Jako ta babicka s tou vetvickou v KOSTNICI na hranici s Husem. Svatá prostoto, cesky a tak je to se vším od 11/1989.UK vojáci plní bojové úkoly u Kurska a prez. Trump se za ně primlouva při jednání o primeri, které má vyustit v mír, který prezident Putin upravuje pro Rusko. To jsou jen zablesky reality a lidského jednání dnešních dnů
Za „vynoření“ a vzestup Václava Klause může ale jedině Václav Havel, který si ho „nechal dobrovolně navézt“ do své počáteční revoluční suity a pak už to (a Václava Klause) nezvládl.. I u těch disidentů byli ekonomové, ale Václav Havel si tam přes Ritu Klímovou toho Václava Klause vnesl, protože on zřejmě nechtěl ty ekonomy kolem r. 1968 typu Věnka Šilhána, Zdislava Šulce, aj. Pak ho Václav Klaus víceméně zapozadil, ale naopak i Václav Havel by Václavu Klausovi měl děkovat, že mu zajistil jeho opětovnou volbu už prezidenta samostatné ČR, protože v té době nového státu měl Václav Klaus jiné starosti s ustanovením nového státu.. Za případné doby trvání Československa by se Václav Havel už nikdy prezidentem nestal…
Neumím zhodnotit, na jaké výši je naše současná občanská společnost. Vždy je menšina lidí aktivní a většina si žije jen své životy. Naopak politické strany se nacházejí dlouhodoběji v krizi. Být politikem je velice náročná profese s nejistou kariérní budoucností. Slábnoucí politické strany jsou postupně nahrazovány různými hnutími, jež vznikají kolem silných a velice bohatých jedinců. Skoro vždy jde o silně vyhraněné a podnikatelské zájmy. Politická diskuse se zcela vyprázdnila a je nahrazena monology a marketingem. Kvalita demokracie se stává stále více jen formální…
Jistě – dá se to tak popsat, ale i jinak, totiž že takto (příslušnými experty) špatně byla navržena a sepsána naše nová Ústava. Sice ty experty !omlouvá“ že jí museli splácat narychlo, když se dělila republika, ovšem výsledek je právě tento kočkopes. Který nikoliv jen že dává oběma stranám poměrně silné pravomoci, ale řadu dalších důležitých opatření nedefinuje vůbec a nechává je (asi) na politické dohodě, nebo co.
tyhle spory o tom „kdo co může“ se neděly jenom za Klause a Havla, ale taky třeba mnohem později za prezidenta Zemana – ani jeho kritici nechtěli přijmout, že tak koná podle jeho vlastního výkladu nejednotného obsahu Ústavy.
S tím že pochopitelně do vysoké politiky jdou silné osobnosti, které se tam snaží prosazovat své názory a požadavky. Pokud se tam dostane někdo slabý – už historicky lze zdokladovat, že to pak mělo často špatné následky nejen pro něj, ale pro celý stát
Pohádky o tom že chce nějaký politik dělat něco „pro lidi“, at si laskavě nechají na předvolební hesla..
Alfa samci? Snad poskokové ne? Rozvrátili česko, Klaus vydatně pomohl nejrůznějším podvodníkům aby vytunelovali ČR. Jediné co by se mu dalo připsat k dobru je amnestie kterou udělil na konci prezidentského mandátu, ale ani to nezvládl protože jí udělil i těm nejšílenějším zlomyslnejm zmetkům který by světlo světa spatřit raději ani neměly. Aktuální situace kdy se opět vracíme k diktatuře je i jejich vina, zanechali za sebou repubbliku zanedbanou, zadlluženou, rozkradenou a slabou, Alfasamci:D:D:D To jste mne vzkutku pobavil.
nene .Tohle nebyli žádní alfasamci . Pravé české Alfasamce komunisti důkladně zlikvidovali. Jenom proto se tu roztahovali tihle psanci..
Degraduje vše co nemá silnou opozici a přísná pravidla aby se nekradlo.Nikdo neposlouchal Kryla a nakonec se ukázalo že měl pravdu.
Když nedojde k potrestání viníku rozkrádání, důvěra občanů se zhroutí.Autority nebudou uznávány a dojde k společenskému zmatku a pádu demokracie.Promiňte ale pokazily jste to hned ze začátku.
Rozdělení společnosti je morální zločin.Měl by být přísně trestán, protože v jeho důsledku se zobrazuje zánik svobody a nastolení totalitních systémů.Lidé za to nemůžou.Dokud stát potřebuje mafie a kmotry k tomu aby fungoval ,vždy to dopadne na stejnou …Blbě.
Klaus byl Kikina, ne alfasamec
Chyba nebyli to 2 alfa samci. Jeden alfa samec a jedna teplá Kikina.
Největší neštěstí po listopadu bylo vpuštění komunistů z Prognostického ústavu do vedení OF a do vlády
…ale to jde opět za Václavem Havlem…. On se tlačil do čela republiky, ale neměl k tomu spolupracovníky a pak když „narostli“ nové osobnosti, tak už byl „odsunut“ na prezidenta s omezenými pravomocemi (byť on tu a tam něco do medií „vyštěkl“)…
josefe/Miroslave, Václav Havel neměl s Prognostickým ústavem nic společného. Už tehdy tušil, že s Václavem Klausem není něco v pořádku a nechtěl jej ani jako ministra financí. Byl ale „uštěkán“ svým okolím, Václavem Klausem samotným a bohužel i voliči. Až později se ukázalo, že pravdu měl Václav Havel a ne lidé z jeho okolí a voliči. Voličům bohužel toto poznání trvalo podstatně déle. Byl to právě Václav Klaus, který se do čela republiky tlačil a voliči mu jeho sliby spolkli i s navijákem. Já byl tehdy na začátku let devadesátých mezi nimi a dnes bych se přes tu ruku, která tu kandidátku do volební urny vkládala, nejraději praštil. Já jsem sice rychle prohlédl, jiní však bohužel ne.
Václav Havel byl členem Římského klubu, což je takový EUrobolševický Prognosťák.
Nějak jste se opomněli A. S. Pergiollové zmínit o Svobodných zednářích, Cosa nostře, Ku Klux Klanu a možná z vlastní iniciativy přidáte i ještě něco dalšího. Vůbec bych se nedivil.
Skeptiku, mě opravdu stačí „jen“ ten Římský klub.
Kde se ve vás bere taková náhlá skromnost A. S. Pergillové?
To není skromnost. To je prostě „váha“ oné pochybné organizace, která jen vydávala katastrofické předpovědi, co nikdy nevyšly (protože k tomu nebyl sebemenší důvod).
Nepoužití váhy Svobodných zednářů, Cosa nostry a Ku Klux Klanu je ve vašem případě A. S. Pergillové pořádnou skromností.
Skeptiku, proč bych něco takového dělal? Ono opravdu stačí tohle sdružení často nevzdělaných nebo polovzdělaných a téměř vždy neúspěšných persón, jejichž prognózy, ať byly sebekatastrofičtější, prakticky nikdy nevyšly.
Proč byste něco takového dělal? Protože takové věci jste v minulosti dělal rád a často. Vaše vlastní prognózy, ať byly sebekatastrofičtější, vám skutečně prakticky nikdy nevyšly. Viz článek z 27. 12. 2022 Rok, kdy Putin zjistil, že se Evropa bez jeho plynu obejde: A. S. Pergill napsal:
27.12.2022 (17:43)
Kdyby Putin počkal 3-4 roky – až by začala EU padat na hubu z Green Dealu, tak by nás už měl dávno (ve vztahu k začátku války na Ukrajině) namazané na chleba. Konec citátu. Už na tu hubu padáte A. S. Pergillové? Já ne. Nevím čím si maže chleba Putin, já si chleba mažu choceňskou pomazánkou.
Skeptiku, zavírání klíčových továren, útěk firem mimo EU, útěk lidí mimo EU, to vše tu běží a rok od roku se situace zhoršuje. Současná EU je na tom hůř než EU v době, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu.
Pokud se něco zhoršuje, pak je to stupeň prolhanosti A. S. Pergillů, kteří se nezmohli podat žádný příklad počtu lidí, kteří z EU utekli, natož případně uvést konkrétní jména lidí, kteří z EU utekli, alespoň tedy jména těch významnějších. Pouze kecy a výmysly. A s těmi podniky, které měli utéci z EU je to nemlich to samé. Žádné konkrétní podnikly jste A. S. Pergillové neuvedli. Asi si máme jak ty lidi, tak ty podniky vyhledat sami. Patrně na Parlamentních listech, na Sputniku, případně na iDnes a na Novinkách. Možná i na Blesku. Opět nic neříkající kecy a A. S. Pergillovské bláboly.
… a to rozhodně neplatí.. Václav Havel měl hned s revolucí takovou aureolu, že si mohl vybrat prakticky koho chtěl…. Že se ale pak projevila jeho zoufalá nerozhodnost, tak za to nemůže Václav Klaus… Rita Klímová byla disidentkou, ale i tak ji Václav Havel vůbec nemusel poslechnout s návrhem na Václava Klause.. Měl ekonomy z r. 1968 – ti ale byli „minulí“ komunisté a ta jeho nerozhodnost k nim – byť mnozí z nich byli také disidenti, tak zapříčinila ten nástup „chlapců“ z Prognostického ústavu – tehdy včele s Valtrem Komárkem, který svou výřečností si tu svoji „ekonomickou linku“ nové vlády dokázal hravě prosadit, která ale ho pak samotného smetla. A i na tom měl nepřímý podíl Václav Havel, že se Komárka nezastal, aby pak byl rád, že předsedou vlády se stal Marian Čalfa, který ho pak vodil na provázku – a i za to byl Václav Havel rád, protože pokud by měl on tehdy řídit vnitřní politiku, tak by se republika rozpadla daleko dříve… On se pak „mohl“ věnovat svým megaplanetárním projevům a dostávat tak metály a čestné doktoráty… Doma nebyl hrdinou „dalších“ dnů po revoluci, protože jeho „kádrová“ práce byla mizerná (proč třeba odešel z pozice ředitele jeho politického odboru Jiří Pehe po krátké době u něj, pak exces s Ivanem Medkem, aj.,). Kdyby tehdy si prosadil, že ministr financí musí být Komárek, nebo Šilhán, nebo Šulc, nebo Zukal, tak by to vypadalo jinak než za Klause,Ježka, Dlouhého, aj. . Já tedy jsem Václava Klause a kol. v ODS nikdy nevolil… Václav Klaus byl pro mě daleko výraznější a prospěšnější v pozici prezidenta, protože dokázal klást otázky velice nepříjemné zejména pro EU, které se ukazovaly jako zásadní, kdežto Václav Havel zejména v tom druhém období prezidenta ČR, byl jen korouhvičkou „mocných..“. U něj by pak určitě platila parafráze z „Moci bezmocných“ na Bezmoc mocných…
josefe/Miroslave, po bitvě je každý generálem a vy byste se snad povýšil i na maršála Sovětského svazu. Václav Havel měl tušení, že s Václavem Klausem možná nebude všechno v pořádku, ale bylo to pouze tušení. Sám toho o Václavu Klausovi tehdy nevěděl téměř nic a tak se nechal přesvědčit Ritou Klímovou, Jiřím Dientsbierem a nakonec i samotným Václavem Klausem. Václav Havel prostě nechtěl ublížit člověku, o kterém on sám téměř nic nevěděl a tak dal na mínění druhých. Václavu Klausovi tehdy podlehl téměř celý národ, já bohužel také. Ti ekonomové z osmašedesátého by byli asi přínosní pro naši republiku v roce 1968, ale v roce 1990 už těžko. Představovali překonaný ekonomický model. A i Waltr Komárek byl spíše znalcem ekonomiky kubánské než té kterou tehdy republika potřebovala. Vnitřní politika byla polem působnosti pro předsedu vlády, kterým byl Petr Pithart a dělal tu politiku lépe než později Václav Klaus. Republika se rozpadla díky troufám si říci ruským, respektive kágébáckým kecům, kterým Slováci naletěli a poté, co Slováci předvádějí dnes lze říci, že se té náchylnosti podléhání kecům ruských tajných služeb a jejich pomahačů nezbavili dodnes.
… po bitvě každý generálem být nemusí, ale tady Václavu Havlovi (VH) ten rozpad federace kardinálně prospěl… Pokud by Československo trvalo, tak by VH mohl dělat disidenta v nové době, ale rozpadem republiky mu Václav Klaus pomohl, že V.H. „využil“ logického vakua vzniku nové republiky a hrdě se hlásil opět do funkce, kterou předtím ne až tak slavně s celou svoji suitou opustil… Já tedy tehdy tu dobu cca 3/4 roku bez prezidenta V.H., jsem ho nepostrádal… Ale nepopírám, že byli i tací, kteří se na jeho opětný návrat třásli s upřímnou radostí… A vnitřní politiku tehdy Petr Pithart prohrál na plné čáře, proto také odkráčel na cca 4 roky do bezvýznamna a pak mu pomohl vznik senátu, že byl i jeho předsedou (tedy znatelně lepším oproti nynějšímu Vystrčilovi, který je v podstatě loayální loutkou už jiné ODS, protože ta původní tehdy ve svém ranku tzv.lidská práva měla „na háku“… Jeho skotačení na Tchai-wanu bylo až komické). A že by rozpad republiky měl by být dle vzoru KGB ? To by Václav Havel pak měl té KGB poděkovat, že ho vrátila do popředí ramp a rampiček…
Skeptiku, ono je to trochu složitější. Faktem je, že za pokusu o co nejčistší tržní ekonomiku jsem se vytáhli na +- současnou úroveň, zatímco někdy od přelomu století, kdy jsme se „harmonizovali“ s polobolševickou EU a pak do ní vstoupili, se jakýkoli hospodářský růst zastavil. A nyní jsme spíš ve stádiu úpadku a ekonomického propadu, což je opět dáno bruselskými bolševiky a jejich vládou.
Pokud rozpad federace někomu prospěl, pak to byli především Vladimír Mečiar, Dušan Slobodník, Michal Kováč, tehdy i Milan Kňažko, Víťazoslav Moric, Jozef Prokeš, Anna Belousovová – Malíková a další a další. Těm rozpad Československa prospěl a také za něj silně bojovali. Václav Havel mezi ně určitě nepatřil. Ze strany české mezi ně patřil Václav Klaus. Na něj jste josefe/Miroslave nějak zapomněl. Ve vnitřní politice si Petr Pithart za ty dva roky vedl určitě lépe, než později za šest let vlády Václav Klaus. Podniky privatizované v době vlády Petra Pitharta existují dodnes a prosperují. Podniky privatizované v době vlády Václava Klause byly z velké míry rozkradeny, vytunelovány a řada z nich zcela zanikla. Nevidím nic komického na údajném „skotačení“ pana Vystrčila na Taivanu. Ale vaše skotačení u Národního muzea v Praze josefe/Miroslave komické určitě bylo.
Skeptiku, když jsme končili přijímač na vojně a podepisovali jsme v podstatě text přísahy, tak jsme mj. vyplňovali formulář, kde jsme, pro náš ročník už poněkud neaktuálně, měli podepsat, že jsme nebyli členy Vlajky nebo Hlinkovy gardy. Tak jsem se jednoho kolegy ze Slovenska žertem zeptal, zda byl příslušníkem Hlinkovy gardy a on mi odpověděl zcela vážně: „No čo, veď tam boli všetci slušní Slováci.“
Na což jsem si vzpomenul v roce 1989/1990, kdy na Slovensku začaly separatistické aktivity, protože prostě tohle je jasný rozdíl mezi našimi národy.
pro Skeptik 22/3 : o politicích Slovenska nebyla v článku řeč – tedy sdělení o jejich „hmotných“ vítězstvích, tak to je mimo… Snad jen aby zaujala ty slovenská jména, která ale s rozpadem federace logicky vyvanula…Článek je o Václavu Havlovi a Václavu Klausovi – a z nich „hamtáním“ majetku se vyznačoval především Václav Havel, který“ sice nic nechtěl, ale všechno nakonec dostal..“ s konotací, že „ale ten majetek chtěla švagrová..“. A ve vnitřní politice Petr Pithart v podstatě pohořel, protože po dvou letech ve funkci předsedy vlády ČR, tak další volby prohrál… A privatizace „jeho“ vládou – tak to byla především Škoda Ml. Boleslav, ale další „privatizace“ třeba takové Rakony Rakovník se Tomáši Ježkovi nepovedla, protože on ji chtěl privatizovat za každou cenu, aby vůbec nevyčkal na probíhající restituci, kterou pak – jako škodu restituentovi, musel zaplatit stát… Dalším takovým extemporem Tomáše Ježka byl prodej Čokoládoven o.p. firmě Nestlé znamenal to, že z původních asi 13ti závodů minimálně půlka přestala existovat (Diana Děčín, Orion v Praze, perníkárna v Karlíně, Velim ve Velimi, Soja Kolín, PTP v Lomnici nad Popelkou, Lipo Liberec, Maryša Rohatec). Tedy Nestle na koupi vydělalo už jen tím, že prodalo bývalé zrušené závody… To byla taková meganaivita dogmatického privatizátora Tomáše Ježka… A skotačení Vystrčila je na každém výjezdu, kde on udává hlavně to, že prezentuje hodnoty Václava Havla – tedy něco, co ODS nikdy nedělala..
Pro A. S. Pergill 22. 3. 2025 (9:52)
….. napsali A. S. Pergillové, kteří se v minulosti sami chlubili členstvím v KSČ a absolvováním VUMLu a nyní spílající lidem v Bruselu do bruselských bolševiků! To je krásný příklad, jak zloději dovedou ne křičet, ale přímo řvát: chyťte zloděje!
Skeptiku, já vždy chápal bolševismus jako státní mocí, podporovanou okupanty, vynucované zlo, se kterým nic nenadělám a musím se mu nějak přizpůsobit.
Uvítal jsem 17. listopad a dění po něm. O to víc mě štve (ne-li něco peprnějšího), že se od našeho bratříčkování s EU a posléze vstupem do toho SSSR č. 2, dostáváme za nadšeného hýkání „demokratů“ zpět před ten rok 1989. Jistěže o něco málo bohatší a vybavení technologiemi, které tehdy nebyly.
Nicméně Brusel maká jak úl pilných včeliček na tom, abychom brzy byli v horším stavu, než za minulého režimu. V podstatě jsou už nedostupná či nedostatková i některá zboží, která byla za těch komunistů přímo s banální samozřejmostí dostupná. A lidí pod oficiální hranicí chudoby už máme víc než za předlistopadového režimu.
Pro josef 22. 3. 2025 (21:32)
josefe/Miroslave o slovenských politicích v článku nebyla řeč, ale ve vašem příspěvku byla řeč o tom, komu rozpad Československa prospěl. Vy jste nepravdivě uváděl Václava Havla, kterému rozpad Československa neprospěl, a tak jsem vám připomněl slovenské politiky, kterým skutečně kardinálně prospěl a vy jste je jaksi opomněl, přestože to byli oni, kteří o rozpad republiky usilovali a kteří z rozpadu Československa minimálně v prvních letech prospěch měli. Těch podniků privatizovaných v době vlády Petra Pitharta bylo podle knihy Tomáše Ježka Privatizace české ekonomiky, vydané Vysokou školou ekonomickou, celkem šedesát. Tuto knihu byste měl dobře znát josefe/Miroslave. Tak že zanikly čokoládovny. Přesto máme z těch zbývajících čokoládoven čokolády na trhu dost a dost a cenu čokolády neovlivňují zaniklé čokoládovny, ale drahé kakao. A co těch ostatních 59 podniků? Ty fungují a prosperují a odvádějí státu daně, včetně vámi zmiňované Rakony Rakovník. A jak dopadla privatizace podniků v době vlády Václava Klause? To víme všichni a trvalo dlouho, než jsme se z té privatizace „vylízali“. Petr Pithart volby prohrál, ale nebylo to zásluhou nějaké špatné činnosti vlády Petra Pitharta, ale bylo to v důsledku keců a slibů Václava Klause, na které národ včetně mě tehdy naletěl. Důsledky této naší tehdejší volby jsme pak nesli řadu let a částečně neseme dodnes. Kdyby i po volbách 1992 vládla vláda Petra Pitharta a dotáhla privatizaci dokonce ona, určitě by to nebyl takový propadák, jakým privatizace v době vlády Václava Klause byla.
Skeptiku (24.3.2025 (14:01))
nemáte pravdu, nejen drahé kakao, ale i likvidace tuzemských výrobců a přinejmenším oligopol těch zahraničních se do ceny čokolády promítají.
A za Klause šla ekonomika spíš nahoru (protože trh), zatímco později šla do kélu (protože státní dirigismus, jaký tu byl před rokem 1989). Nebo si snad myslíte, že je bruselský úředník chytřejší a vzdělanější než moskevský? Obávám se, že maximálně zkorumpovanější.
pro Skeptik 24/3 : opět chyba s Václavem Havlem, protože kdyby stále byla federace ČSFR, tak by si on dál vůbec neškrtl (foneticky správněji neškrt), protože přes slovenskou část FS by jeho návrh na prezidenta nikdy nemohl projít… Slovensko dobře vědělo, že co jim tam způsobil – ať tedy skutečně nebo domněle… Měl tam sice několik pomocníků typu Bútory, Langoše, Ferko Mikloško, ale bylo jich málo a ti by nemohli způsobit jeho kladný obrat pro Slovensko… Pokud tedy skeptiku si myslíte, že Václavu Hvalovi způsobil rozpad federace osobní újmu, tak jste na velkém omylu…
Pro A. S. Pergill 24. 3. 2025 (14:01)
Já si především myslím A. S. Pergillové, že se svými bláboly za každou cenu trapně vnucujete do diskuze, která se vás netýká.
Pro josef/Miroslav 24. 3. 2024 (21:46)
Já jsem nikde nenapsal, že rozpad federace způsobil Václavu Havlovi újmu. Napsal jsem, že z rozpadu federace neměl prospěch. Ten prospěch měli ti, na které jste vy zcela zapomněl.
pro Skeptik 25/3 …že by Václav Havel neměl z rozpadu federace prospěch, ačkoli právě pak už „jen“ za ČR se stal 2x prezidentem, no to může vyslovit jen exot… Nejvyšší funkce ve státě, které pak přináleží pokorná suita podržtašků, směsice veškerých „udělených“ řádů a ne- řádů, které se dmuly na hrudi V.H., a v USA zcela otevřený „congress“, který po každé návštěvě V.H. lapal po dechu (těhotné i netěhotné congressmanky a senátorky předčasně rodily z úchvatu VH) a frenetický potlesk za jeho projevy VH tam, že to bylo slyšet až na zaniklou planetu Pluto… A vy – skeptiku, budete tady tvrdit, že Václav Havel prospěch z rozpadu Československa neměl…. Ještě dnes tak na něj vzpomíná hrstka statečných…
josefe/Miroslave, ty řády a potlesk v kongresu by Václav Havel sklidil i kdyby tím prezidentem nebyl. Na rozdíl od Slovenské národní rady dokázaly v kongresu USA ocenit Václava Havla z lidské stránky a kongresmenům bylo zcela fuk, zda je nebo není prezidentem. Většina kongresmenů ani netušila, že Václav Havel tím prezidentem je. Tudíž že Václav Havel prospěch z rozpadu Československa neměl tady tvrdím a tvrdit budu. Navzdory vám josefe/Miroslave.
pro skeptik 31/3 : jestli tedy neměl Václav Havel prospěch z rozpadu federace – tedy v době kdy pak už za ČR byl 2x prezidentem, tak to jsem přesvědčen, že by to o Havlovi netvrdila ani jeho nejbližší suita okolo něj… Pokud to tvrdíte vy, tak máte zřejmě přehnanou pokoru na V.H., protože jeho skutky za těch pak 10 let jsou jiné… Nevím o tom, že by pak v congressu USA ještě dále mluvil… On tedy jezdil do USA jezdil velmi rád – určitě raději než třeba na Moravu, respektive jeho takové „vracení se, nevracení se“ z „kondičního pobytu v Portugalsku v době, kdy tady byly povodně, kdy on se „vrátil“ do země – kde byl prezident, až za cca více jak týden po přírodní katastrofě… Skoro by tedy se nechalo eufemisticky říct, že – vašimi slovy, on byl za 10 let prezidentýrování „chudák..“.
Pro josef 2. 4. 2025 (11:13)
josefe/Miroslave pokud jsem já vůči Václavu Havlovi přehnaně pokorný, pak jste vy přehnaně nenávistný. Možná vás mrzí, že Václava Havla uznávali na celém světě, kromě kágébáckými kecy ovlivněného Slovenska a samotné Moskvy. Vás neuznávají ani v České republice, přestože jste tak „statečně“ vystupoval na schodišti Národního muzea a utržil jste tak nanejvýš ostudu. Z vlastní zkušenosti vím, jak Václava Havla uznávali nejen v USA, ale i v Polsku, Německu a dalších a dalších zemích. Dokonce i v Alžírsku, když jsem řekl, že jsem z České republiky, tak první, co mi na to Alžířané řekli, bylo: á Vaklav Havel. C četli jako k. Můžete se snad něčím takovým pochlubit vy? Nebo například Václav Klaus? Nebo snad Miloš Zeman? Po těchto lidech a i po vás josefe/Miroslave ve světě ani pes neštěkne. Václava Havla znali bez ohledu na rozpad nebo nerozpad Československa a to bez ohledu na to, zda v Alžírsku nebo kdekoliv jinde lidé věděli nebo nevěděli, zda je nebo není nějakým prezidentem. Stačilo, že jej lidé znali jako Václava nebo Vaklava Havla. À propos, byl to Václav Klaus, který patrně z obav, aby mu Václav Havel náhodou nepřekazil jeho vysloveně zlodějskou privatizaci, odebral Václavu Havlovi téměř všechny kompetence a učinil z něj pouze reprezentační figurku. Na to jste josefe/Miroslave nějak zapomněl.
… já jsem neměl – a ani nemám nenávist k V.H. Já jsem ho předtím až tak neznal, ale pak co se „vyjevil“ prý jako hrdina, tak jsem začal „pozorovat“ jeho skutky… Velmi dobře ho třeba popsala jeho bývalá milenka Jitka Vodňanská v týdenním seriálu v LN, velmi dobře ho popsal také třeba Daniel Kaiser v jeho knize o V.H… Čili já vám neberu vaši adoraci o V.H., ale já za celou dobu jeho prezentýrování po listopadu 1989, jsem k němu žádnou pokoru nenašel.. A sebral-li mu Václav Klaus pravomoci, tak to bylo jen dobře, protože ani prezident nemůže být mimo mantinely – nejsme prezidentský systém (ale i kdyby ČR byla „prezidentská“ republika, tak nevím, že jak by on si s tím poradil, když celou dobu „první slávy“ 1989-1992 ho „učil“ Marian Čalfa…). A měl-li úspěchy v USA, tak ani myšlenkou se za celou dobu se nezasloužil o zrušení víz pro naše občany chtějící cestovat do USA – to je jen takový pelyněk k jeho přítulnosti k USA..
josefe/MIroslave, tu knihu o Václavu Havlovi od Daniela Kaisera jste četl asi dost nedbale, neboť Daniel Kaiser se ve své knize vyjadřuje o Václavu Havlovi celkem velmi příznivě. Nevím co napsala o Václavu Havlovi v Babišových Lidových novinách Jitka Vodňanská, neboť žádné Babišovy noviny ani časopisy nečtu, Jitku Vodňanskou neznám a o tom, že by měla být milenkou Václava Havla čtu ve vašem příspěvku poprvé v životě. Václav Havel byl mezi mantinely i v rámci kompetencí, které měl před tím, než mu je Václav Klaus sebral. Tak že Václavu Klausovi nešlo o nějaké mantinely, ale o to, aby mu snad Václav Havel nemohl žádným způsobem zasahovat do jeho ostudné privatizace, která nám napáchala tolik škod, na které doplácíme dodnes. A jen maličkost, která vám kvůli vaší až zarážející neznalosti unikla: na vyjednávání rušení víz máme u nás ministerstvo zahraničí. Toto spadá do jeho kompetencí, ne do kompetencí prezidenta. Na co bychom to ministerstvo zahraničí pak vlastně asi tak měli? Pro srandu králíkům? Nebo pro srandu josefa/Miroslava?
Své četné výhrady omezím na dvě, které mi připadají významnější než všechny ostatní.
Za prvé: „svobodná soutěž politických stran“ jako „podstata demokratické politiky“ v pojetí V. Klause. Nenecháme-li se mást slovy a zaměříme-li se na činy, snadno uvidíme, že celá slavná „soutěž stran“ byla pouhou Klausovou proklamací (samozřejmě nikoli jedinou). Jestliže se vedle ODS začala vzmáhat jiná významná síla, mělo by to hlasatele „politické soutěže“ naplnit vděčností, že se jeho idea stává tělem: konečně je s kým soutěžit. Jenže vůbec ne. Jakmile se objevila ČSSD coby potenciálně vlivná strana, ing. Klaus z Prognosťáku jí upřel právo na Lidový dům; nezačal s ní politicky soutěžit, ale zkusil jí vyhladovět, ekonomicky zničit, či alespoň výrazně poškodit. (ČSSD se z toho dodnes nevzpamatovala – a už asi nevzpamatuje.) Na řeči se nesmí dát.
Za druhé: Petr Pithart jakoby mlčky přejímal Havlovo pojetí „občanské společnosti“ coby jakési permanentní opozice k politickým stranám, jakoby politické strany neměly s občanstvím nic společného. Toto pojmové zmatení je třeba odmítnout, dnes jako před třiceti lety. Kdo se bude v politice angažovat, pokud budeme stále a stále opakovat, že politická strana stojí mimo občanskou společnost? A že tedy každý z nás své občanství nejlépe osvědčí tím, že si s žádnou stranou nezadá. (Naše „strany“ působí dojmem, že k nim „občané“ přesně takto přistupují.) Politické strany jsou nezastupitelnou součástí občanské společnosti – u nás tedy spíše dokladem její politováníhodné slabosti.
A nakonec k té „zatracené smůle“: díky židovské knize Genesis bychom měli vědět, že všechno na tomto světě se pokazí nikoli „časem“ či „v průběhu“, ale vždy hned na počátku. Že to patří k našemu lidství. Za ta staletí bychom se s tím už měli smířit.
Společnost nikdo rozdělovat nemusel.Nikdy žádnou homogenní entitou není a nebyla.Hlavní problém dneška je snaha bránit lidská práva,ale na občanská kálet.Občane jen plať a nech se opkrádat.Z toho pramení okrádání majitelů pozemků nelegálními stavbami měst a neplacením nájmů,vykrádáním státní kasy různými šíbry a nekonečné politické lži o jakési demokracii,kterou ale neustále oklešťujeme údajně potřebnými zákony,které ovšem dělají akademici s 5 tituly a řídit se tím má Pepa z hospody.Fakt demokracie na přání.
Dobrý den, podle mého názoru nastalo podstatné rozdělení přijetím „Opoziční smlouvy“, po němž zmizel původní občanský étos, že přes doprovodné obtíže máme společný cíl, a to svobodnou, slušnou, spravedlivou a prosperující společnost. Po OPO smlouvě nastoupila opět resignace a nezájem o veřejné dění (především volby) v duchu tvrzení „Oni si to tam nahoře stejně udělají, jak chtějí!“
Své četné výhrady omezím na dvě, které mi připadají významnější než všechny ostatní.
Za prvé: „svobodná soutěž politických stran“ jako „podstata demokratické politiky“ v pojetí V. Klause. Nenecháme-li se mást slovy a zaměříme-li se na činy, snadno uvidíme, že celá slavná „soutěž stran“ byla pouhou Klausovou proklamací (samozřejmě nikoli jedinou). Jestliže se vedle ODS začala vzmáhat jiná významná síla, mělo by to hlasatele „politické soutěže“ naplnit vděčností, že se jeho idea stává tělem: konečně je s kým soutěžit. Ale kdež. Jakmile se objevila ČSSD coby potenciálně vlivná strana, ing. Klaus z Prognosťáku jí upřel právo na Lidový dům; nezačal s ní politicky soutěžit, ale zkusil jí vyhladovět, ekonomicky zničit, či alespoň výrazně poškodit. (ČSSD se z toho dodnes nevzpamatovala – a už asi nevzpamatuje.)
Za druhé: Petr Pithart jakoby mlčky přejímal Havlovo pojetí „občanské společnosti“ coby jakési permanentní opozice k politickým stranám, jakoby politické strany neměly s občanstvím nic společného. Toto pojmové zmatení je třeba odmítnout, dnes jako před třiceti lety. Kdo se bude v politice angažovat, pokud budeme stále a stále opakovat, že politická strana stojí mimo občanskou společnost? A že tedy každý z nás své občanství nejlépe osvědčí tím, že si s žádnou stranou nezadá. (Naše „politické strany“ působí dojmem, že k nim „občané“ přesně takto přistupují.)
A nakonec k té „zatracené smůle“: díky židovské knize Genesis bychom měli vědět, že všechno na tomto světě se pokazí nikoli „časem“ či „v průběhu“, ale vždy hned na počátku. Že to patří k našemu lidství. Za ta staletí bychom se s tím už měli smířit.
Václav Havel na rozdíl od Václava Klause žádnou ostudu Czechii neudělal.
V.H udělal daleko větší … svou všeho schopností i ohebnou páteří
Tak jsme se dozvěděli, že jsi všeho schopný a máš obecnou páteř.
Mimochodem otázka stojí zda by Havel vůbec stál o ten americký model. Protože tam je to sice prezident kdo řídí i se svojí vlastní najmenovanou vládou celý stát-ale tim pádem skutečně řídí a rozhoduje o všem a zodpovídá za všechno. Čili právě ta real politika o kterou Havel zjevně nestal.
A jestli právě pro něj nebylo bližší nechat tuhle real politiku(někdy u nevdecnou) řídit premiérem, zatímco sám zasahovat jen občas a v případe ch kdy sám chtěl.
Tomuto špatnému kulisákovi bylo vše jedno, jemu stačily světla ramp, zdarma přísun bourbonu, cíg s velbloudem, koksu .. a pak nechal za sebe šéfovat své kamarády= důstojníky StB …
Narcis a alkoholik. Nic víc, nic míň.
Problém není s neziskovkami, ale s politickými neziskovkami. Jistěže dobrovolní hasiči, rybáři, zahrádkáři atd . jsou pro společnost spíše přínosem. Nicméně neziskovky, protlačující nějakou agendu, která neprošla řádnými volbami (lidé ji prostě odmítli), ty jsou těmi škůdci, kteří se snaží eliminovat demokracii a nahradit ji jakousi vládou pochybných aktivistů.
IMHO je tohle obrovský problém a jediné, co mě v té souvislosti napadlo, že by neměly být povoleny (případně by měly být zrušeny) neziskovky s agendou, kterou už má některá z politických stran. Čili pokud máme stranu zelených, neměly by se povolovat neziskovky s ekologickou tématikou, například.
Pavel Šafr, Češi mezi pravdou a lží. Příběhy z české historie očima novináře, vydal spolek Free Czech Media s podporou deníku Forum 24 v roce 2022, vydání 2., strana 274:
Oproti stavu, kdy v čele státu stojí Miloš Zeman, byl Václav Havel solidním a civilizovaným protějškem s ohromným rozhledem, doslova světovou celebritou, za níž také do Prahy světové celebrity putovaly. A kromě nich k nám směřovali díky Havlovi i skuteční státníci. Tím výrazně přispěl k návratu našeho národa ze sovětského barbarství do civilizace a vtiskl ranému období obnovené svobody neopakovatelný ráz a hluboký smysl.
Pavel Šafr, Češi mezi pravdou a lží. Příběhy z české historie očima novináře, vydal spolek Free Czech Media s podporou deníku Forum 24 v roce 2022, vydání 2., strana 280:
Klaus byl na počátku své cesty zajímavým a vůči světu otevřeným liberálním intelektuálem. Přesto po padesáti letech dospěl až do pozice konzervativce východního stylu, který nemá co by jiného konzervoval než vypjatý nacionalismus, typicky postsovětskou hrůzu z odlišnosti a autokratické pojetí moci. Prostě všechno to, co známe u extremistických skupin v bývalých komunistických zemích.
Je mi líto, V. Havlovi chybělo ucelené a systematické vzdělání, což byl jeho hendikep proti Klausovi i Zemanovi. A nakonec se ukázalo, že oním skutečně kvalitním státníkem byla paní Olga Havlová. Škoda jí.
Zatím co Klausovi a Zemanovi komunistický režim získat vzdělání dovoloval, Havlovi po různých peripetiích dovolil pouze získat maturitu na chemické průmyslovce. Vlastní pílí a úsilím získal znalosti, ke kterým se Klaus a Zeman nikdy nedostali. Se svými znalostmi si Havel získal respekt a uznání, o kterém se Klausovi a Zemanovi ani nesnilo.
Pavel Šafr, Češi mezi pravdou a lží. Příběhy z české historie očima novináře, vydal spolek Free Czech Media s podporou deníku Forum 24 v roce 2022, vydání 2., strana 274:
Oproti stavu, kdy v čele státu stojí Miloš Zeman, byl Václav Havel solidním a civilizovaným protějškem s ohromným rozhledem, doslova světovou celebritou, za níž také do Prahy světové celebrity putovaly. A kromě nich k nám směřovali díky Havlovi i skuteční státníci. Tím výrazně přispěl k návratu našeho národa ze sovětského barbarství do civilizace a vtiskl ranému období obnovené svobody neopakovatelný ráz a hluboký smysl.
Konec úryvku z knihy. Alespoň jeden z vás A. S. Pergillů byste si mohli knihu Pavla Šafra přečíst.
Je mi velice líto, ten zlom po smrti paní Olgy byl jasně pozorovatelný. Samostudiem můžete jistě získat dosti široké vzdělání, ale bez solidního základu vždy riskujete zásadní nedostatky a hlavně absenci celkového obrazu.
Mj. to ostatně ukazuje i angažmá V. Havla mez pavědci z Římského klubu.
To já bych A. S. Pergillové považoval za pavědce takové jedince, kteří se během let jednou chlubí studiem lékařské fakulty, pak studiem plísní, pak údajným studiem, údajným přednášením a údajnou habilitací na Vysoké škole ekonomické, pak údajným studiem, údajným přednášením a údajnou habilitací na Vysoké vojenské škole a poté aby tomu nasadili korunu, tak ještě studiem VUMLu. To jsou teprve pavědci!
Skeptiku, ta vysoká vojenská škola patřila do ranku ekonomických VŠ. VUML jsem musel dělat na mateřské fakultě, nicméně jsem se tam setkal s mnoha zajímavými lidmi z celé univerzity, takže to kupodivu jakýsi smysl mělo.
Skeptiku, existuje lékařská mikrobiologie, v jejímž rámci se mj. vyskytují i mikroskopické houby, laicky plísně. Existuje i hygiena, v jejímž rámci se mj. analyzují některé toxické produkty mikroskopických hub v potravinách (limity pro ně má definovány i EU), životním / pracovním prostředí a dokonce i v lidech. A potřebujete na takové bádání vysokou školu, což může být i lékařská fakulta. Ale protože tyhle problémy zasahují do více oborů, mají o to zájem i přírodovědci, ekonomové, technici (a zdaleka ne jen potravinářští), ale i vojáci, např. některé toxické produkty z plísní byly v Indočíně použity v podstatě jako náhražka yperitu, a jako „bonus“ oproti němu zvyšují citlivost na ionizující záření, výhoda při jaderné válce. Můžete se tedy na tomto poli setkat s badateli s tituly MUDr., RNDr., MVDr., Mgr i Ing.
Vaše studium VUMLu mělo ten smysl, že se máte nyní na diskuzích Hlídacího psa čím chlubit.
Moje studium VUML mělo ten smysl, že jsem si jednou týdně pročetl časopis Current Contents (vycházel s týdenní periodicitou) a vypsal si žádanky o separátní výtisky prací zde citovaným autorům, mj. Úroveň byla tak ubohá, že jsem zažil i „výuky“, v nichž se ze zadních řad pokřikovalo na vyučujícího: „Vole, když to sám neumíš, tak proč to učíš?“
A možná ještě k tomu V. Havlovi: Z oblasti beletrické tvorby je známo více příkladů, kdy zavedený spisovatel se po smrti manželky na dlouho, ne-li navždy odmlčel, protože ta manželka silně na jeho tvorbě participovala.
V. Havlovi se v oblasti politické angažovanosti mohlo stát s paní Olgou něco podobného.
Pro A. S. Pergill 25. 3. 2025 (13:20)
No, je vidět, že vám manželky ještě nezemřely A. S. Pergillové, a tak nás tu svými výplody obšťastňujete už řadu let.
Na mojí tvorbě participují akorát kočky, zejména když něco píšu a ony mi skáčou po klávesnici. Ale mám jich 5, takže mi snad vydrží. Loni zmizely dvě, paradoxně ty nejmladší.
No, že to co na diskuzích Hlídacího psa napíšete A. S. Pergillové je tak akorát pro kočku, většina čtenářů Hlídacího psa zjistila už dávno.
… no ale Václav Havel studoval i vysokou školu (myslím chemickou), ale přestalo ho to bavit, tak to zapíchl…. No ale jeho bratr Ivan byl dokonce za minulého režimu kandidátem věd… Kolik občanů republiky bylo v poměru na jednoho kandidáta věd ? Je tedy v tom jakási dichotomie, že jeden sourozenec měl vzdělání, aby druhý pak nemohl, že ? Měl zřejmě předurčeno vzestup k jiným zářným zítřkům, později i válečným zítřkům, že zlu se musí odporovat v zárodku….
josefe/Miroslave (pokud vás náhodou také není více jako A. S. Pergillů) o vysokoškolských studiích Václava Havla jsem v jeho životopise na wikipedii nelezl pouze toto: Z kádrových důvodů nebyl přijat na žádnou vysokou školu humanitního zaměření, a proto v letech 1955–1957 studoval na ekonomicko-inženýrské fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Poté se pokusil přestoupit na pražskou filmovou fakultu Akademie múzických umění, byl však odmítnut a zpět na České vysoké učení technické už přijat nebyl. Tak že vaše informace josefe/Miroslave jsou mírně řečeno nepřesné. Jeho bratr Ivan proti režimu aktivně nevystupoval, nikdy nebyl disidentem. Kdyby tomu tak bylo, dopadl by zcela jistě stejně jako jeho starší bratr. Že by byl Václav Havel už od svého mládí k něčemu předurčen nic nevím a nic tomu nenasvědčuje. Vy jste snad byl už od svého mládí předurčen k nějakému strhávání vlajek?
… předurčen byl… Kdysi Pavel Tigrid – ještě v minulé době, řekl Kunderovi, že nedostane Nobelovu cenu za literaturu, protože na toto udělení jsou v ČSSR jiní – tím myslel i Havla, resp. i pak Seiferta, který pak „vyšel“ jako méně kontroverzní ve vztahu k režimu… Tehdy protičeskoslovenský exil měl své mantinely, které nebyly pro každého, ale spíše jen pro tehdejší politické oponenty typu Václava Havla, který pak po revoluci své blazeovanosti zcela podlehl… Pro běžného občana ČR nezajistil přes kongres USA ani zrušení víz do cest tam, aby pro USA občany to zajistil hned po listopadu hned jak mohl…
Tak on josefe/Miroslave Pavel Tigrid rozhodoval o udělování nobelových cen??? A vy jste viděl dokonce do jeho hlavy co si myslel a co si nemyslel vy proroku? A Václav Havel měl zajišťovat udělování-neudělování víz pro občany České republiky? K čemu pak tedy máme ministerstvo zahraničí? Nepomáhal vám ten váš příspěvek psát nějaký vykastrovaný samec tura domácího?
pro Skeptik 23/3 : tak Pavel Tigrid přímo nerozhodoval o udělení Nobelových cen (NC), to je pravda… Na druhé straně musel vědět, že i udělení NC je mnohdy i pod politickým vlivem – a ta jeho RFE byla přímým patronátem pod CIA , tedy ne nevýznamného subjektu mezinárodní politiky… A Václav Havel v té době svého disentu, tak pochopitelně pro možné udělení NC byl variantou, která ale byla po zásluze přebita Jaroslavem Seifertem… Ale tehdy Tigrid to Kunderovi řekl napřímo, že na NC nemůže být navržen on, ale jen „pouze“ tací protirežimní bojovníci tady doma – byť ten Seifert nebyl v pravém slova smyslu vězněm svědomí, což ale nebyl ani Václav Havel, protože z těch disidentů to byl rozhodně Petr Uhl, Václav Benda, Ivan Martin Jirous, aj. .. Jak píše Václav Havel v „Dopisech Olze „, tak on v tom vězení mohl dělat i pikniky…
josefe/Miroslave, lidem rozhodujícím o udělování Nobelových cen ve Švedsku a v Norsku byly nějaká CIA a RFE zcela ukradené a nejsem si ani jist, zda o existenci nějaké RFE vůbec věděli. Do jejich zemí RFE nevysílala. Stejně tak jim byl zcela ukradený Pavel Tigrid, který mohl pronášet své názory a domněnky, ale to bylo všechno. Ani o existenci Pavla Tigrida lidé rozhodující o udělování Nobelových cen nejspíše neměli ani ponětí. Lidé rozhodující o udělování Nobelových cen se řídili vlastním úsudkem, s čímž vy máte asi problém a tak nasloucháte radám jakéhosi vykastrovaného samce tura domácího.
Skeptiku, Nobelovy ceny za mír byly vysoce zpolitizované a velice často je dostali lidé, kteří je podle úsudku mnohých dostat neměli.
Je opravdu rozdíl mezi Heyrovským (N. cena za objev polarografie) a Seifertem.
MMCH, když se kdysi rozhodovalo mezi Jiráskem a Sienkiewiczem (Proti všem versus Quo vadis), tak to vyhrálo to druhé, přestože je to v podstat prvoplánová křesťanská agitka, výstavbou děje, i postavami srovnatelná s budovatelskými romány, zatímco Jiráskovo dílo popisuje a hodnotí křesťanství daleko složitěji, i s jeho chybami a protiklady, které se v době krize (vedoucí ke vzniku reformace) naplno projevily.
Pokud A. S. Pergillové nevíte o čem je diskuze, která probíhá mezi jinými čtenáři a která se vás netýká, tak se do ní laskavě nezapojujte a publikujte své plky někde jinde.
Skeptiku, moje příspěvky jsou k věci, jako ostatně vždy. Nobelova cena za literaturu i Nobelova cena za mír jsou silně zpolitizované a zpravidla je dostávají docela pochybní jedinci.
Vaše příspěvky jsou k věci A. S. Pergillové, ale k věci zcela jiné než té, které se týká diskuze jiných čtenářů, do jejichž diskuze se jako trapný otrava vnucujete, přestože ani jeden z diskutujících čtenářů na vaše nesouvisející bláboly není zvědavý.
Oba dva si hráli jako malí kluci, stejně nezodpovědně vůči občanům, s odstupem času jsou vidět ty velké chyby ,které oba v zájmu svých pomýlených přesvědčení nadělali a jak lehkovážně naložili s majetkem i znalostmi a vědomostmi obyvatel České republiky. Škoda slov.