Prezident Miloš Zeman staví ekonomickou kompetenci ve svém žebříčku velmi vysoko. Rád o ní mluví a svým rivalům naopak vytýká její nedostatek. Bývalo i pravidlem, že Zeman novináře před rozhovory zkoušel ze základních ekonomických pojmů typu: „Víte, co je to stagflace?“ Právě tato otázka je nyní velmi aktuální – i s ohledem na nadcházející proměnu bankovní rady ČNB.

Miloš Zeman má před sebou sice už jen necelý rok svého mandátu, některé ze svých pravomocí si ale ještě užije ještě několikrát. Na jeho volbě bude záviset celkem pět jmen členů bankovní rady České národní banky, klíčové instituce, jejíž činnost je nyní s ohledem na vysokou inflaci v pozornosti široké veřejnosti.

K poslednímu červnu končí mandát guvernéru Jiřímu Rusnokovi, první šestileté funkční období pak směřuje k závěru i u Tomáši Nidetzkého a Vojtěcha Bendy. Viceguvernérovi Marku Morovi a Oldřichu Dědkovi, skončí mandát k 13. únoru 2023, necelý měsíc před koncem Zemanova prezidentování.

Zájemců o vlivnou guvernérskou ale i řadovou pozici v bankovní radě nabízející výhled až dvanáct let prestižní a nadstandardně placené práce (jak plyne ze zprávy o hospodaření ČNB za loňský rok, guvernér Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 4,3 milionu korun čistého, řadový člen pak tři miliony) by bylo dost.

Mezi ty vážně zvažované patří oba nynější viceguvernéři Marek Mora a Tomáš Nidetzký; podle serveru Seznam Zprávy je ale už rozhodnuto. Guvernérem by se údajně měl stát stávající člen rady Aleš Michl. Minulý týden Zeman v televizi Prima řekl, že už má jasno, koho guvernérem jmenuje. Svou volbu prý oznámí až v červnu. Zeman – jak je jeho zvykem – může překvapit. S ohledem na prosakující informace to může být dříve.

Pražský hrad žádná možná jména, ať už na post guvernéra či řadového člena bankovní rady, nekomentuje. Zajímavá ale budou do konce Zemanova funkčního období i jména řadových členů rady, kde potvrzení na druhé funkční období není nijak garantováno.

S díky za úřednický kabinet

Členem bankovní rady může být dle znění zákona o ČNB jmenován občan České republiky, který je „plně způsobilý k právním úkonům, má ukončené vysokoškolské vzdělání, je bezúhonný a v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu uznávanou a zkušenou osobností“.

Prezident tak sice nemůže jmenovat libovolného svého „koně“, míra zkušenosti a uznávanosti v oboru je ryze na jeho subjektivním posouzení. Faktem je, že dosavadní Zemanovy nominace do bankovní rady ČNB dosud odborná veřejnost přijímala v zásadě pozitivně. |Paradoxem je, že větší rozruch vyvolalo v prosinci 2018 jmenování výše zmíněného Aleše Michla. Má se za to, že jej do bankovní rady pomohl u Zemana prosadit tehdejší premiér Andrej Babiš.

Klíčové pro složení současné bankovní rady bylo jmenování Jiřího Rusnoka guvernérem v roce 2016 (pozici mu Zeman přislíbil za to, že byl po pádu Nečasovy vlády ochoten coby úřednický premiér vést Zemanem jmenovanou vládu, jež nezískala důvěru a přesto vládla mezi lety 2013 a 2014), další jména centrálních bankéřů byla do značné míry na jeho přání a doporučení.

Jmenování guvernéra i členů bankovní rady ČNB je každopádně výsostným právem prezidenta, nepodléhá žádnému dalšímu schválení například v Senátu (jako je to v případě Ústavních soudců) či spolupodpisu premiéra. Tuto výlučnost své pravomoci si u Ústavního soudu vybojoval v roce 2001 prezident Václav Havel – ve sporu s tehdejším premiérem, jímž nebyl nikdo jiný než Miloš Zeman.

Soudci tehdy potvrdili platnost jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky a Luďka Niedermayera viceguvernérem a odmítli snahu vlády Havlovo rozhodnutí zpochybnit. Zeman marně trval na tom, že je k tomu nutný spolupodpis premiéra; poměrně aktuálně zní fakt, že Tůma tehdy v opozičně-smluvní ČSSD a ODS vyvolával obavy, že bude prosazovat zvyšování úrokových sazeb a tím utlumí ekonomický růst. Rozhodnutí ústavních soudců nicméně definitivně potvrdilo, že kontrasignace premiérem není nezbytná. V roli prezidenta z toho těží sám Zeman.

Klaus: od Havla ne, od Zemana ano

Spíše anekdoticky se jako o možném kandidátovi na guvernéra hovořilo i o Václavu Klausovi; sám exprezident v rozhovoru pro Echo24 poznamenal, že „řídit ČNB by ho zcela jistě nijak neuráželo“. Minulý týden v čtvrtek Zeman Klause také přijal na Pražském hradě.

Jeho případné jmenování by mělo obzvláště pikantní nádech. Nejde jen o věk exprezidenta a letité dobré vztahy s politickým souputníkem. Klause chtěl už v roce 1990 – při pokusu odstavit ambiciózního Klause z aktivní politiky – jmenovat guvernérem ČNB tehdejší prezident Václav Havel. Kvůli neslučitelnosti funkcí by Klaus býval musel odejít z vlády, na což tehdejší ministr financí a následně premiér odmítl přistoupit.

Do veřejné debaty pronikly i jiné bizarní možnosti. Například možnost, že by se do bankovní rady dostala poslankyně ANO Aleny Schillerové, jejíž výkonnost a erudici v roli ministryně financí Zeman opakovaně chválil.

Naopak současní členové bankovní rady, v čele s guvernérem Rusnokem, se na adresu Schillerové, která se jim v době, kdy byla ministryní financí, snažila radit v měnové politice, vyjádřili ne zcela pochvalně. Její kritiku zvyšování úrokových sazeb označili za „naprosto nekompetentní“.

Za favorita na guvernérský post byl nejčastěji označován další „dinosaurus devadesátých let“, současný prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten se k tématu inflace a měnové politiky začal v poslední době vyjadřovat víc než kdykoli předtím. V nedávném rozhovoru navrhl mimo jiné – v době, kdy se celoroční inflace očekává někde na úrovni 13 % – změnu inflačního cíle ČNB ze dvou na tři procenta a to, aby vláda s rizikem stagflace bojovala vyššími investicemi.

V případě Dlouhého zaujala i informace Deníku N o tom, že Dlouhý sice přijel minulé pondělí na Hrad, ale Zeman tam nebyl. Hodinu svého času mu prý ale věnoval prezidentův poradce Martin Nejedlý.

Co o bankovní radě ČNB říká ústava a zákon o ČNB

Článek 62 Ústavy v bodě k) konstatuje, že prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Paragraf 6 zákona o ČNB:

(1) Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky.

(2) Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy jmenuje a odvolává prezident republiky.

(3) Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.

(4) Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků.

(5) S členstvím v bankovní radě je neslučitelná funkce poslance zákonodárného sboru, člena vlády a členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů a výkon samostatně výdělečné činnosti s výjimkou činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické a s výjimkou správy vlastního majetku. Členství v bankovní radě je dále neslučitelné s jakoukoliv činností, která může způsobit střet zájmů mezi prováděním této činnosti a členstvím v bankovní radě.

(6) Členem bankovní rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) má ukončené vysokoškolské vzdělání,

c) je bezúhonný,

d) je v měnových záležitostech nebo v oblasti finančního trhu uznávanou a zkušenou osobností.