Parlamentní listy útočí na rozhlas kvůli utrácení. ČRo kvůli článkům zvažuje právní kroky
Server Parlamentní listy za poslední měsíc zveřejnil několik textů o údajném plýtvání v Českém rozhlase. Vesměs měly chytlavé titulky typu: „Papáme, bumbáme“, „Veřejnoprávní utrácení pokračuje“ nebo „Za cenu (rozhlasového) výzkumu koupíte na Moravě byt“. Místo novinářské práce jde ale jen o emotivně okomentované veřejně dostupné smlouvy. Rozhlas, který autoři textů vůbec neoslovili, kvůli článkům zvažuje právní kroky.
„Utrácení za pohoštění a další zbytečnosti pokračuje,“ píší Parlamentní listy v článku z 26. září, který popisuje náklady na slavnostní catering při otevření kavárny v budově rozhlasu na Vinohradské.
„Zaměřili jsme se na hospodaření veřejnoprávního Českého rozhlasu. Ten totiž, obrazně řečeno, pouští žilou pravidelně a všemi směry,“ stojí dále v úvodu textu.
Zbytek článku už tvoří jen citace ze smlouvy, kterou rozhlas uzavřel s dodavatelem cateringu na zmíněnou akci. Podobné je to i u dalších textů, kde Parlamentní listy rozebírají třeba nákup nábytku v ČRo, zakázku na sociologický průzkum spokojenosti posluchačů či plány rozhlasu revidovat vlastní online analytiku.
ČRo: Nikdo se nás neptal
Vesměs jde o zakázky za statisíce korun. V textech ale není žádné cenové srovnání s dalšími dodavateli podobných služeb na trhu tak, aby se ukázalo, zda kritizované výdaje jsou, nebo nejsou přemrštěné.
Jedním ze společných znaků všech textů je věta, že příslušnou smlouvu „mají Parlamentní listy k dispozici“. Je to ale jen zdání exkluzivity. Jde o veřejně snadno dostupné dokumenty.
„Uvedené články vycházejí z údajů v registru smluv, kde ČRo dle zákona zveřejňuje všechny své smlouvy,“ potvrzuje mluvčí rozhlasu Jiří Hošna; smlouvy si tedy může najít na internetu každý (například ZDE, ZDE či ZDE).
Vyjádření rozhlasu jako kritizované strany však ve všech zmíněných textech naprosto chybí. „Redakce Parlamentních listů nás s žádnou žádostí o stanovisko nekontaktovala,“ dodává Hošna.
Hostina pro vyvolené?
Kromě toho, že texty Parlamentních listů o ČRo kromě citací ze smluv nepřinášejí žádná nová fakta, také obsah smluv a výdaje rozhlasu „rámují“ jako něco obecně negativního.
„To, co v mnoha privátních firmách zvládnou raz dva, v případě ČT a ČRo neplatí. Tamní ředitelé obvykle schvalují řadu věcí, které jsou pro jiná média nereálné a zcela zbytečné,“ stojí třeba v perexu článku o smlouvě na úpravu webu ČRo.
„Rozhlas opět zaplatil hostinu pro vyvolené,“ láká další titulek v textu o smlouvě na catering při společenském setkání po zahajovacím koncertu Symfonického orchestru ČRo. Obšírný popis jednotlivých položek slavnostního menu pak uvozuje sugestivní otázka: „A na jaké občerstvení placené z kapes koncesionářů se mohli účastníci těšit?“
Dojem, který to má ve čtenářích vyvolat, je zřejmý: v rozhlase se plýtvá jejich penězi. To ale vedení rozhlasu odmítá.
Líbí se vám naše texty? Dejte nám hlas v anketě Křišťálová lupa 2019 – klikněte na obrázek níže.
Děkujeme za podporu. Redakce HlídacíPes.org
„Jde o standardní výdaje na činnost ČRo jako instituce. Parlamentní listy ve svých článcích tyto náklady záměrně staví do negativního kontextu s cílem diskreditovat ČRo jako médium veřejné služby,“ komentuje zmiňované texty mluvčí Jiří Hošna. Rozhlas také podle něj zvažuje obranu právní cestou.
„Je to ale bohužel problém daleko složitější, než v případě ČT a Jaromíra Soukupa a jeho vystoupení v TV Barrandov, kde lze aplikovat Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. On-line prostor je naproti tomu prakticky neregulovaný a platí zde jen obecné předpisy, jako je trestní zákoník nebo občanský zákoník apod,“ dodává Hošna v narážce na spor ohledně Soukupových nepravdivých a manipulativních výroků na adresu České televize.
Nikdo neinformuje líp
Samotné Parlamentní listy mají ve svém etickém kodexu napsáno, že „pokud je v článku o někom informováno negativně, dotčená osoba/společnost musí vždy dostat prostor ke svému vyjádření. Takovéto vyjádření musí být vždy uvedeno v článku“. Rozhlas, o kterém server v posledních týdnech opakovaně informoval negativně, ale prostor nedostal.
HlídacíPes.org požádal o vyjádření i server Parlamentní listy. Ředitel redakce Jaroslav Polanský dotazy postoupil podřízeným.
„Všechny Vámi zmíněné články, které se týkaly hospodaření veřejnoprávního Českého rozhlasu, jsou založené na informacích z otevřených zdrojů. Podobný monitoring, který se týká nakládání s veřejnými zdroji, praktikujeme i v případě jiných státních či městských institucí nebo orgánů samosprávy,“ odpověděla za server nakonec redaktorka Barbora Richterová.
Otázku, zda nepovažuje za novinářské selhání, že rozhlas nedostal v textech prostor, ponechala bez odpovědi.
Zdůraznila, že Parlamentní listy se věnují rozhlasu i v jiných formátech, například zveřejňováním jeho tiskových zpráv. Redakce je se svým přístupem spokojená: „Tolik informací všeho směru o ČRo, myslíme, nepřináší jiné médium v zemi.“
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Jak vydělat na ekonomice pravdy, porazit shitstorm a žít s umělou inteligencí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Jak tyto zprávy dostat ke čtenářům Parlamentních listů? Rozhlas se může soudit donekonečna, ale jednou hozené lejno už bude smrdět navždy.
PeRnaMENTNÍ hLÍSTY nejsou jediný DEZinformační web ješ štěká jak čubka s falešnou březostí směrem k Vinohradské, Balbinově, Římské jeden věhlasný Úuustav z chaty v Brdských hvozdech teda jeho wiaralní hibridní válečníci(ješ někteří naj kté adrese proklatě blízko) se o ČRo otíráj furt stačí kouknout npř.https://hlidacipes.org/strana/2/?s=český+rozhlas+ i kdyš iDnes už legendární X-XXXL neumětelství angažovaných svazáků na Krkavkách proslavilo spíš ÚNŽ/HP neš Tomáši,Aleši,Halino To se ví je to FAKEnews-room
No to je fakt smutný. Ono je to sotva pár let, když se ten Registr smluv podařilo uzákonit a otevřít, právě proto aby si tam všechna média ty informace mohla dohledávát a publikovat. A najednou je to podezřelý a dokonce je za to chce veřejnoprávní instituce žalovat. To je opravdu další pěkný dárek k 30.výročí naší demo-demo.
Mimochodem, další věc kterou nechápu, proč jako nemůže ČRo publikovat svoje stanovisko na Parlamentních listech. Protože – a třeba se pletu, ale měl jsem dojem že právě tam si může publikovat kdo chce a co co chce. Prostě se tam zaregistruje jako „pan XX, ten a ten manager ČRO a napíše tam svůj článek. V tom jsou totiž právě PL dost benevolentní, že dokáží publikovat prakticky všechno.
(korektně i nekorektně).
No, ale jestli zrovna Hlídací pes chce hájit státní formalismus ve smyslu „bude se publikovat jen to co nařídí a povolí státem dosazený (nebo zatím trpěný) generální ředitel, tak brzy sbohem svoboděnko.
Buď jste to nepochopil, nebo to chápat nechcete – podezřelý není registr ani uveřejňování smluv v něm. Nekorektní je kopírovat smlouvy z registru, citovat z nich formou ctrl c, ctrl v, opatřovat je bulvárními titulky a emočně zabarvenými výroky o „pouštění žilou“ apod. Zadruhé, já osobně nechápu, proč by měl ředitel ČRo nebo jiné instituce suplovat špatnou práci novinářů PL tím, že si tam zřídí profil, a bude korigovat jejich nepřesnosti nebo lži. Mimochodem, co myslíte tou „obhajobou státního formalismu“? 🙂
Aha, ještě vidím že jsem Vám dlužen vysvětlení co jsem myslel oním termínem „státní formalismus“.. Tím jsem tedy myslel právě tu Vaší představu, že
po stížnosti státní (resp. veřejnoprávní instituce) pan generální ředitel nějakého nezávislého média nařídí redaktorům, že o tom už nemají tímto kritickým způsobem psát. Prostě „pan ředitel ČRo (jako oba víme, politicky jmenován), si stěžoval, tak ty články o ČRo stopněte (a starší smažte), a napište tam přesně co si přeje on? To je opravdu podivná představa o fungování nezávislých médiích. Je poněkud zvláštní, že to co sami kritizujete na médiích pana Babiše a některých soukromých TV (asi oprávněně), náhle požadujete po vedení Parlamentních listů.
Sice samozřejmě platí, že onen generální ředitel takového média je zodpovědný za to co se u něj publikuje. Ovšem právě proto by měl pak bránit publikované názory svých (nezávisých) redaktorů. I v případě toho bulváru. I proti stížnostem a žalobám. I když to pak třeba na soudech prohrají a zaplatí mastnou pokutu – i to totiž platí k onomu novinářskému riziku..
Nikdo přece neřekl, ať se na PL nepíše o ČRo – článek byl o tom, že se tam o něm píše zcela nekorektně, a že je s tím redakce PL naprosto spokojená.
Nikdo sice neřekl, … Ale naznačil, stejně jako když HP.org píše třeba o Okamurově SPD, německé AfD, identitářích, či jiných podobných, co se nelíbí.
Ano, s tím že na PL se píše nekorektně, v tom se shodneme. Tím je to vyřešeno.
Bylo by na mnohem delší diskuzi, které by se měli zúčastnit i nezávislí odbornící, zda ona politicko-nekorektní pravda není právě to, co občané od právě nezávislých médiích požadují.
Jak je vůbec možné, že se jmenují Parlamentní listy, když s parlamentem ČR nemají nic společného. Už je ten název je zavádějící. Bohužel se u nás najde spousty bulíků s IQ vysypané koblihy, které tomu věří a budou se do krve hádat.
Tak to necti , ses chytrej bud rad ze zijes a dychas , !
Když se Něco jmenuje Parlamentní listy tak to přece musí být oficiální list Parlamentu české republiky to je snad jasné.
Bejvávalo, za dob budování socíku.
Kdyby běžní lidé věděli o uzavřených smlouvách ČT a ČRo, tak by asi rychle změnili
názor na tato média. V soukromých firmách se šetří na všech místech, ale jakmile je
něco za státní peníze, tak se nehorázně utrácí a pak se nedivme, že poplatky za televizi a rozhlas se musí zvyšovat.
No právě, „kdyby byla zveřejněna“. V tom je právě ten princip Registru smluv. Tam se nahrávají měsíčně tisíce smluv od státních organizací – a zdánlivě si je každý může přečíst“. Reálně je to nesmysl, protože by to časově nemohl stíhat, kdyby si navíc měl všímat a prověřovat podezřelé okolností, jako cena, účel, vazby , a pod..
Čili, toto je účel – a právě nezávislých médií – jenomže ani ty nemohou všechny smlouvy stíhat a musí si jen vybírat. Buď si nějaký subjekt vyberou a sledují jeho smlouvy – a nebo pokud jim to někdo po česku „práskne“.
No a až ta média to pak mohou zveřejnit čtenářům – pochopitelně s velkým, bombastickým titulkem, aby si toho v té záplavě článku vůbec všimli. Tudíž všechno je naprosto legální.
To co je na tom doslova zrůdné, když takzvaně veřejnoprávní médium, placené z vynucených peněz občanů, zvažuje právní kroky, tdy rozumějmě žalobu proti zveřejnění těchto informací.
Žijeme to v divných časech..
O hospodaření ČRO byla zveřejněna fakta – pokud byla veřejně dostupná, tak by to ČRO nemělo vadit. Pokud pořádá rauty za peníze koncesionářů při akcích nesouvisejících přímo s jejich posláním a vadí jim, že se tato informace dostala mezi širokou veřejnost, tak ať takové akce nepořádají.
Ale když HP na těchto stránkách útočí na ČRo přes ředitele Zaorala, tak to jistě útok na veřejnoprávní médium není.
Samozřejmně že ne. Útočí přece Parlamentní listy, to by Vám mělo být z článku jasné, „Nikdo přece neřekl …“
Parlamentní listy plní na 100% Gerasimovu doktrínu.