Pravicoví extrémisté, nacionalisté, dezinformátoři a podporovatelé Ruska se seskupili v nové frakci Evropského parlamentu s názvem Evropa suverénních národů (ESN). Profily jednotlivých zvolených poslanců zahrnují i některé skutečně bizarní příběhy. Členem frakce je třeba polský kandidát, který ještě před několika lety varoval před stranou Alternativa pro Německo jako „příliš protipolskou“ a proruskou. Právě AfD je přitom hlavní silou celé frakce.

Kromě krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) byla hlavním iniciátorem vzniku Evropy suverénních národů bulharská nacionalistická strana Vazraždane (Obroda). Členem frakce je také český europoslanec Ivan David (SPD).

Nová frakce zahrnuje 25 poslanců z osmi členských států, kteří jsou vesměs členy kontroverzních stran. Hlavními tématy, která tyto politiky spojují, jsou odpor k dosavadní migrační politice EU, takzvanému Green Dealu a vojenské pomoci Ukrajině. Bližší pohled na jednotlivé členy frakce ale ukazuje, že členství je pro velkou část z nich věcí čistého pragmatismu.

Pod taktovkou AfD

Německá AfD obsadila se 14 europoslanci více než polovinu křesel ve frakci. Skupina má dva spolupředsedy, jsou jimi René Aust z AfD a Stanisław Tyszka z polské Konfederace.

Mezi europoslanci za AfD v nové frakci je také dosavadní člen německého Bundestagu s českými kořeny Petr Bystroň.

Polská média poukazují na to, že sám Tyszka v roce 2017 před AfD varoval na sociálních sítích: „Politici AfD jsou hrdí na německé vojáky z druhé války a plně podporují Rusko. AfD je tedy nebezpečně protipolská,“ napsal tehdy.

I on dlouhodobě vystupuje ve prospěch Ruska a letos se stal navíc jednou z hlavních postav kauzy kolem webu Voice of Europe, který byl podle české Bezpečnostní informační služby (BIS) řízen a financován z Ruska a měl ovlivňovat právě atmosféru v různých státech Evropské unie před eurovolbami.

Některá česká i německá média s odvoláním na zdroje z tajných služeb napsala, že Bystroň měl přijímat od Rusů peníze v hotovosti či kryptoměnách. Německé úřady následně spustily vyšetřování kvůli podezřením z korupce a praní špinavých peněz. Bystroň však zvolením do Evropského parlamentu získal imunitu.

AfD byla v minulém období členem europarlamentní skupiny Identita a demokracie (ID), z níž byla vyloučena v květnu po výrocích lídra volební kandidátky Alternativy pro Německo Maximiliana Kraha, že ne každý, kdo nosil uniformu SS, byl nutně válečný zločinec.

Asistent Kraha Jian Guo byl v dubnu zatčen na základě obvinění ze špionáže pro čínské tajné služby. Ve stejném měsíci označil AfD německý soud za oficiálně podezřelou z extremismu.

Proruský bývalý novinář

Bulharská nacionalistická strana Vazraždane (Obroda) má ve frakci ESN tři europoslance. Nejvýraznější tváří je bezpochyby bývalý novinář ze státního bulharského rozhlasu Petar Volgin, který byl podle informací HlídacíPes.org pověřen funkcí mluvčího frakce ESN.

Že se do europarlamentu dostali za SALF tři kandidáti, ho překvapilo. Zbývající dva europoslanci jsou podle něj neznámá jména: „Sám Pérez před volbami přiznal, že lidi na své kandidátce ani nezná.“

Volgin patří podle Reuters Institute mezi tři nejúspěšnější bulharské novináře na sociálních sítích. Šířil na nich ale mimo jiné proruský obsah, svými proruskými názory byl ve své rodné zemi znám již delší dobu. V prosinci 2023 vedl rozhovor s ruskou velvyslankyní Eleonorou Mitrofanovovou, který byl později stažen z vysílání. Bulharská tisková rada SEM prověřila Volginovo vysílání a zaznamenala v jeho pořadech prvky propagandy.

Strana Obroda také v únoru vyslala několik svých poslanců na konferenci pořádanou Putinovou stranou Jednotné Rusko v Moskvě. Plánuje mimo jiné zorganizovat v Bulharsku referendum proti přijetí eura.

Varoval před svými dnešními spojenci

Členy ESN se dále stali tří z šesti europoslanců zvolených za polskou krajně pravicovou stranu Konfederace, která ve frakci získala také post místopředsedy. Je jím Stanisław Tyszka, právník a bývalý poslanec polského parlamentu, kde během jednoho volebního období vystřídal několik politických uskupení.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Polská média poukazují na to, že sám Tyszka v roce 2017 před AfD varoval na sociálních sítích: „Politici AfD jsou hrdí na německé vojáky z druhé války a plně podporují Rusko. AfD je tedy nebezpečně protipolská,“ napsal tehdy.

Jednoho člena získala frakce ESN ze slovenské strany Republika, která je považována za nacionalistickou až neofašistickou. Zastává názor, že EU by se měla omezit na čistě hospodářskou spolupráci. Požaduje také vystoupení z NATO a šíří pravidelně proruské názory.

Republika vznikla převzetím a přejmenováním strany Hlas lidu poté, co její zakladatelé odešli z Lidové strany Naše Slovensko extremisty Mariana Kotleby. V evropských volbách získala Republika dva mandáty, do skupiny ESN byl ale zařazen pouze šéf strany Milan Uhrík.

Do europarlamentu se dostal za Republiku také bývalý slovenský poslanec Milan Mazurek. Ten byl v minulosti odsouzen za hanobení rasy na základě protiromských výroků. V důsledku toho přišel v září 2019 o křeslo v parlamentu a stal se tak prvním slovenským poslancem, který ztratil tuto pozici v důsledku trestného činu. Mazurka frakce ESN odmítla přijmout, zůstal tedy jako nezařazený.

Francouzský rozklad už před první schůzí

Ve frakci ESN zasedne také jeden europoslanec z krajně pravicové francouzské strany Reconquête (Znovudobytí). Tu založil v roce 2021 publicista Éric Zemmour. Politicky je tato strana ještě více napravo než Národní sdružení Marine Le Penové a Zemmour byl několikrát odsouzen za rasistické výroky.

Do Evropského parlamentu byli zvoleni i další čtyři kandidáti za Reconquête, ale v průběhu předčasných voleb ve Francii se se Zemmourem nepohodli a poté byli ze strany vyloučeni. Zatím není jasné, zda se nakonec k nějaké frakci připojí, nebo zůstanou nezařazení.

Litevská strana jednoho muže

Dalším členem ESN je litevská Unie Lidu a spravedlnosti. Ta získala v evropských volbách jeden z celkem jedenácti mandátů Litvy. Média stranu popisují jako populistickou a euroskeptickou. Jejím lídrem a zároveň novým europoslancem je Petras Grazulis, který na sebe v minulosti upozorňoval především homofobními činy.

„Petras Grazulis je jedním z nejpodivnějších fenoménů litevské politiky. Do litevského parlamentu byl zvolen v roce 1996 a byl poslancem až do konce prosince 2023, tedy více než 25 let. Poté byl z parlamentu vyhozen, když se zjistilo, že hlasoval za jiného poslance. Nyní se po dobu deseti let nesmí ucházet o žádnou volenou funkci v Litvě,“ říká pro HlídacíPes.org novinářka Litevského rozhlasu a televize (LRT) Justina Ilkeviciute.

Grazulisova politická strana – Unie lidu a spravedlnosti – není podle ní v Litvě seriózním hráčem: „Jedná se především o stranu jedné osoby – Petrase Grazulise. V Litvě je považován hlavně za klauna, který vykřikuje hesla o „invazi gayů“ a „gendersimu, který ničí EU“, takže je známý především svým odporem k právům LGBTQ+.“

Po zvolení do Evropského parlamentu se chtěl Grazulis připojit ke skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR), ale nebyl do ní přijat.

„Vstup do ESN byl velkým překvapením i v Litvě, protože Grazulis není přítelem Ruska. Byl také jediným ze skupiny ESN, kdo hlasoval na první plenární schůzi pro rezoluci o Ukrajině. Navíc neumí plynně anglicky (upřímně řečeno, nemyslím si, že vůbec mluví anglicky), takže se možná pokusí v europarlamentu vykřikovat něco o LGBT nebo genderismu, ale to je tak všechno,“ myslí si Justina Ilkeviciute.

Grazulis na sebe během prvního plenárního zasedání europarlamentu upozornil tím, že se během projevů k volbě předsedkyně Komise nekoordinovaně pohyboval po prostoru jednacího sálu a natáčel si videa.

Párty skončila?

Členem ESN se původně měla stát také španělská strana Se Acabó La Fiesta – SALF (v překladu Párty skončila), která ale nakonec zůstala, alespoň prozatím, mimo frakci a její tři poslanci jsou nezařazení.

Strana se sama prohlašuje za „antiestablishmentovou“ a vede ji 34letý influencer Luis Alvise Pérez. Aktivní je především na sociální síti Telegram, kde má jeho kanál více než půl milionu sledujících. „Z toho, co Pérez na sociálních sítích šíří, jsou z 90% fake news,“ konstatuje pro HlídacíPes.org španělský novinář Lluís Tovar z televize Telecinco.

Pérez byl původně od roku 2017 členem liberální strany Občané, tu ale opustil na konci roku 2019 po neúspěchu strany v parlamentních volbách. Poté se začal točit kolem krajně pravicové strany Vox, která byla v minulém období v Evropském parlamentu ve frakci konzervativců (ECR) a nyní je členem Patriotů pro Evropu.

Nakonec ale založil letos na konci dubna vlastní uskupení Se Acabó La Fiesta. Platforma není zatím ani zaregistrována jako politická strana. „Je to fenomén sociálních sítí, protože média během kampaně o SALF ani neinformovala, v podstatě ji ignorovala. Přesto SALF dokázala získat tři mandáty. Volili ji podle průzkumů až z 80% mladí muži aktivní na sociálních sítích,“ podotýká Lluís Tovar.

Že se do europarlamentu dostali za SALF tři kandidáti, ho překvapilo. Zbývající dva europoslanci jsou podle něj neznámá jména: „Sám Pérez před volbami přiznal, že lidi na své kandidátce ani nezná.“

Luis Alvise Pérez zjevně nevnímá mandát v europarlamentu jako své poslání. Prý již oznámil, že jakmile budou ve Španělsku vyhlášeny parlamentní volby, rezignuje na místo europoslance a bude kandidovat na premiéra. Příští volby ve Španělsku by měly být v roce 2027.