Účty u ruské Sberbank měly v Česku vedené pro účely správy daně z přidané hodnoty tisíce podnikatelů, firem i řada měst. Finanční správa už také zastavila veškerý převod kompenzací či přeplatků na účty u Sberbank, firmy mohou mít podle ní potíže s dodržením svých daňových povinností a mají rychle nahlásit nové účty.

Jednou z velkých českých firem, které své daňové účty vedly právě i u ruské Sberbank, byl Metrostav. Ten však ujišťuje, že se do žádných problémů v souvislosti s pádem Sberbank nedostal. Jednak proto, že má prý účty u všech bank v Česku, hlavní účet má v Komerční bance, a pak proto, že své finance firma z ruské banky „v předtuše“ včas stáhla.

„Zrovna u Sberbank jsme měli jen něco přes milion korun, a celý obnos odpovědná pracovnice zvládla stáhnout v předtuše nejhoršího včas na jiný účet. Jak to tušila, to vskutku nevím, ale všechny peníze u Sberbank nám zachránila. Žádné avízo od nikoho nedostala. Je ale pravda, že je to ostřílená harcovnice, která s bankami obchoduje celý svůj život,“ komentuje to mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Jak ale dodává, někteří zaměstnanci stavební firmy měli u Sberbank své soukromé účty, zejména ty spořící bez karty: „Nikdo z nich ale neměl víc než v přepočtu 100 000 eur, čili doufají, že budou vyplaceni z pojištění vkladů. U těch, kteří tam měli všechny svoje peníze a nedostanou se k nim, firma krátkodobě finančně vypomohla.“

Byli jsme s nimi spokojeni

Méně šťastné byly některé samosprávy. O případu kraje Vysočina, který má v ruské bance přes dvě miliardy korun a ve Sberbank končily také daňové příjmy kraje, již média informovala, služby Sberbank však využívala i řada měst. Například Jihlava.

„U Sberbank, dříve Volksbank, jsme měli dlouhodobě účet za účelem zhodnocení finančních prostředků a byli jsme s bankou spokojeni. Nyní tam bylo asi 18% všech volných prostředků města, což nezpůsobuje žádné výraznější problémy našemu rozpočtu. V tuto chvíli neuvažujeme se škrtáním výdajů,“ říká mluvčí města Jihlava Radovan Daněk.

Ohrožen podle něj nijak není ani běžný platební styk, protože účty ve Sberbank, jako v jedné z pěti bank, „sloužily pouze k uložení části disponibilních prostředků“. Situaci ale město aktivně řeší. Město má na běžném spořicím účtu u Sberbank uloženo 50 milionů korun, na vkladovém účtu dalších sto milionů. „Věříme, že se k penězům dostaneme. Od zástupců SB Europe AG opakovaně zaznělo, že Sberbank s ohledem na svou ekonomickou situaci depozita svým klientům vyplatí,“ věří Radovan Daněk.

V otevřených zdrojích lze dohledat celkem zhruba 6500 firem, podnikatelů či měst, jež svůj účet u Sberbank měly nahlášený pro daňové účely u finanční správy.

Povinnost hlásit finančnímu úřadu číslo účtu registrovaného pro účely DPH mají firmy, plátci DPH, od 1. dubna 2013 – mělo jít o opatření, které státu pomůže v boji proti daňovým únikům. „Jedním z těchto opatření byla i povinnost plátců sdělit správci daně jako povinný registrační údaj čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. Současně má plátce možnost určit, které z těchto jeho účtů budou zveřejněny v rámci veřejně přístupného registru plátců DPH,“ vysvětluje za Generální finanční ředitelství mluvčí Lukáš Heřtus.

Hned několik takových daňových účtů bylo u Sberbank vedeno například i na klienta „Statutární město Brno“. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek však ujišťuje, že „magistrát města Brna u vámi zmíněné banky nemá účet a nikdy neměl“. To, že Brno v evidenci figuruje, si vysvětluje tím, že brněnské městské části mají stejné IČO jako město Brno. „V současné době mapujeme situaci u městských částí a příspěvkových organizací města,“ doplňuje Poňuchálek.

U Sberbank mělo účet například i město Chrastava, jeho starosta a senátor Michael Canov na dotazy HlídacíPes.org nereagoval, stejně jako například společnost Škoda Transportation.

Odklad platby daně

Některé firmy si u Sberbank účet otevřely sotva několik dní před tím, než Česká národní banka 28. února oznámila, že Sberbank není schopná dostát svým závazkům a že zahájila kroky k odejmutí bankovní licence.

„Stalo se tak kvůli zhoršení likviditní situace banky v souvislosti s významným odlivem vkladů poté, co došlo k eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu a napadení Ukrajiny Ruskem,“ uvedla mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.

Sberbank CZ v Česku působila od roku 1993, do roku 2013 šlo ale o síť rakouské banky Volksbank, jež Rusové koupili; celkově získala v Česku necelých 120 tisíc klientů. Stoprocentním vlastníkem banky je Sberbank Europe, konečným většinovým vlastníkem je ruské ministerstvo financí.

„Již jsme zaznamenali situace, kdy poplatník nemůže hradit své daňové povinnosti kvůli faktické nedostupnosti svých finančních prostředků v této bance,“ říká za Generální finanční ředitelství Lukáš Heřtus.

„Pokud má být poplatníkovi vrácen přeplatek nebo vyplacen kompenzační bonus, je nyní nutné oznámit správci daně změnu čísla bankovního účtu. Poplatník tak může učinit podáním Oznámení o změně registračních údajů (je-li u správce daně registrován), v němž změní či zruší příslušný účet,“ nabádá finanční správa podnikatele.

Pokud se kvůli zavřeným účtům firmy nemohou dostat ke svým penězům, a nemohou tak aktuálně plnit své daňové povinnosti, jednou z možností je žádost o odklad platby daně, požádat lze i elektronicky prostřednictvím webové aplikace Finanční správy.