ANALÝZA. Už jen měsíc zbývá do voleb do Evropského parlamentu, které chtěla podle zjištění tajných služeb ovlivnit ruská síť kolem portálu Voice of Europe. Kauza, která v březnu odstartovala v Česku oznámením kontrarozvědky BIS, nabrala brzy celoevropský rozměr. HlídacíPes.org shrnuje klíčová dosavadní zjištění v celém případu, včetně vlastní investigace k jedné z nejvíce mediálně zmiňovaných tváří celé kauzy – německému poslanci za AfD Petru Bystroňovi.

Petr Bystroň si své rozhovory pro velká média odbyl hned na začátku kauzy, o to víc nyní v Česku i v Německu vystupuje v alternativních médiích či na spřízněných youtubových kanálech. Svou roli v kauze ruského vlivu tam v uvolněné atmosféře bagatelizuje způsobem, který stojí za to popsat podrobněji.

Bystroňovi v obhajobě někdy pomáhá i neprofesionalita novinářů – v tomto případě českých. Příkladem byl zavádějící titulek rozhovoru s mluvčím BIS Ladislavem Štichou na portálu iDnes.cz z 11. dubna, který Bystroň a jeho příznivci následně v Německu využili jako údajný důkaz jeho neviny: „Jméno poslance AfD Bystroně z naší strany nikdy nezaznělo, říká mluvčí BIS,“ zněla původní verze titulku.

Ten však dnes už na síti nenajdeme. Server iDnes jej totiž vzápětí změnil na podstatně bezzubější „Jak poznáme ruské dezinfoweby? Vše vám vysvětlí v titulku, říká mluvčí BIS.“ Tato verze je online dodnes, po sítích se však šíří ta původní – o údajné nevině Petra Bystroně.

Tschechischer Geheimdienst bestätigt: Petr Bystron unschuldig! https://t.co/Bi87mHWzmg

— ᴘᴇᴛʀ ʙʏsᴛʀᴏɴ (@PetrBystronAfD) April 13, 2024

Mluvčí BIS přitom v rozhovoru na přímý dotaz neřekl nic jiného než to, že ve veřejných výstupech politiků i zástupců BIS Bystroňovo jméno nepadlo. To však neznamená, že není zadokumentováno v neveřejných materiálech, kterými BIS disponuje, včetně zvukových a obrazových nahrávek, o kterých následně informovala média.

Je to dobrá ukázka manipulací, kterými se aktéři kauzy snaží celou věc zlehčit. Další příklady zmíníme později v textu. Pro lepší pochopení si však nejprve připomeňme ta nejzákladnější fakta.

Voice of Europe – den po dni

Letos 27. března česká vláda rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Šlo o ukrajinské proruské politiky a podnikatele Viktora Medvědčuka a Arťoma Marčevského a společnost Voice of Europe sídlící v Praze. Medvědčuk měl z Ruska financovat provoz stejnojmenné webové stránky, Marčevskij měl pro něj portál řídit v Česku.

Vláda Petra Fialy o rozšíření sankcí rozhodla s odkazem na zjištění kontrarozvědky BIS, s tím, že tajná služba má činnost skupiny dobře zdokumentovanou. Síť kolem Voice of Europe měla podle premiéra „vykonávat v EU akce a činnosti proti územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny“.

Přečtěte si také investigaci HlídacíPes.org a německého týdeníku Die Zeit: Skutečný příběh Petra Bystroně

• Proč emigroval v roce 1988 z Československa?
• Jak to bylo s jeho údajným politickým pronásledováním, které nepotvrdili ani někteří z členů jeho rodiny?
• Jaké jsou jeho politické a byznysové vazby v Česku?

Skutečný příběh Petra Bystroně. Bílá místa v českém životopise „disidenta“ z AfD

BIS k tomu dodala, že její odhalení ukázalo, jak „Rusko vlivově působí na území států Evropské unie a jak se snaží ovlivňovat politické procesy v našich zemích“. To bylo ze strany českého státu prakticky vše. Ostatní dnes známé detaily o kauze přidala v následujících dnech a týdnech média.

Na české straně byl v prvních dnech nositelem tématu zejména Deník N. Ten svůj první velký text se zákulisními informacemi zveřejnil ještě během vládní tiskovky. Jedním z klíčových sdělení textu bylo, že někteří z politiků, kteří Voice of Europe od loňského roku poskytli rozhovor, měli přes tuto platformu dostávat také peníze.

Mělo jít o platby v celkovém objemu až stovek tisíc eur (milionů korun), a to i pro účely financování kampaně před červnovými eurovolbami. Peníze měly mířit k politikům z celkem šesti evropských států, nikoli však z Česka.

S tímhle nikde nezaplatím…

V následujících dnech přišel Deník N s několika dalšími zásadními zjištěními, včetně toho, že „BIS ukázala na Bystroně“. Zmíněný text vznikl ve spolupráci s německým týdeníkem Der Spiegel a vyšel následující den, 28. března. Nedlouho poté, 2. dubna, vyšel v Deníku N článek, který jako důkaz proti Bystroňovi zmiňoval zvukové nahrávky. Novináři se v těchto případech odvolávali na zdroje blízké Úřadu vlády či Černínskému paláci.

Petr Bystroň všechna obvinění popřel a dodal, že proti Deníku N podnikne právní kroky. Střípků do skládačky, která nevyznívala proti německému poslanci s českými kořeny vůbec dobře, však postupně přibývalo.

Poměrně záhy se do zpravodajství vložil i další prestižní německý týdeník Die Zeit, který 4. dubna přinesl informace o tom, že Bystroň měl od zástupců Ruskem financované sítě převzít 20 tisíc eur v hotovosti. Následně 5. dubna německá investigativní redakce Correctiv cituje šéfa sněmovního bezpečnostního výboru Pavla Žáčka, podle kterého přes Česko a Polsko ruskou vlivovou sítí protekl až jeden milion eur.

19. dubna popisují Deník N, týdeník Die Zeit a německá veřejnoprávní televize ARD s odvoláním na poslance české sněmovny, jak na nahrávkách Bystroň přepočítává peníze.

A ve stejný den přichází Der Spiegel s dalším zásadním zjištěním – kromě audionahrávek mají na Bystroně ukazovat také videozáznamy, na kterých přebírá od Arťoma Marčevského malé balíčky s blíže neurčeným obsahem. O týden později časopis napsal, že když Bystroň vysvětloval kauzu vedení své strany AfD, balíčky přiznal, odmítl ale, že by v nich byly peníze.

Proti tomu se ale vzápětí poslanec ohradil, stejně jako strana samotná. Nic takového prý na jednání předsednictva nepadlo a Spiegel je podle něj součástí kampaně, „jejímž cílem je zdiskreditovat všechny strany usilující o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině“. Za zmínku stojí, že toto vyjádření poskytl Bystroň agentuře ČTK. Ukazuje to, jak se snaží kontrolovat mediální dopady své vlastní kauzy v Česku – a minimalizovat škody.

24. dubna pak Der Spiegel s odvoláním na zvukové nahrávky píše, že si na záznamu Bystroň stěžuje na příliš vysokou nominální hodnotu obdržených bankovek (podle magazínu šlo o dvouseteurové bankovky), protože se s nimi nedá v Německu platit „na benzince ani v obchodě“.

Nejen Rusko, ale i Čína

Mnichovské státní zastupitelství zahájilo předběžné prověřování Bystroňovy kauzy kvůli možné korupci. To je však teprve první stupeň z možného řetězce kroků, vedoucích přes teoretické zbavení poslanecké imunity až k trestnímu stíhání či soudnímu procesu.

Bystroň v jednom z rozhovorů na YouTube řekl, že v případě Voice of Europe šlo o „úplně normální portál, který zveřejňoval články a dělal rozhovory“, který „provozovali nejspíš ukrajinští uprchlíci“.

Bystroňovým cílem je momentálně zvolení do Evropského parlamentu. Jako dvojka kandidátky AfD má úspěch stále prakticky jistý, a to navzdory aktuálnímu snížení popularity strany kvůli zmíněným skandálům kolem ruského a čínského vlivu.

Kromě kauzy Voice of Europe se totiž v posledním měsíci naplno rozjela i kauza čínských vazeb lídra kandidátky AfD do europarlamentu a současného europoslance Maximiliana Kraha.

Jeho spolupracovník byl kvůli špionáži pro Čínu v dubnu zatčen, samotného Kraha prověřuje kvůli ruským i čínským kontaktům státní zastupitelství. Kvůli možným platbám z Ruska už loni v prosinci Kraha během jeho návštěvy USA kontaktovala americká FBI. Také Krah všechna obvinění odmítá.

Pro účely tohoto textu se však přidržíme ruské stopy příběhu, tedy kauzy Voice of Europe. Jak Petr Bystroň, tak Maximilian Krah se snaží ve svých reakcích význam aféry i svůj podíl na ní bagatelizovat. Upozorňují třeba na malý počet zhlédnutí videorozhovorů na serveru Voice of Europe, což má dokazovat jeho nízký vliv.

„Úplně normální portál“

O Viktoru Medvědčukovi a Arťomu Marčevském, kteří celou ruskou operaci měli řídit, pak tvrdí, že šlo o obyčejné zástupce ukrajinské opozice vystupující nesouhlasně vůči režimu prezidenta Zelenského. Bystroň minulý týden v jednom z rozhovorů na YouTube řekl, že v případě Voice of Europe šlo o „úplně normální portál, který zveřejňoval články a dělal rozhovory“, který „provozovali nejspíš ukrajinští uprchlíci“.

Bystroň a Krah přitom Medvědčuka v roce 2021 společně navštívili v Kyjevě, v době, kdy ho Ukrajina kvůli napomáhání Rusku obvinila z vlastizrady a skončil v domácím vězení. Bystroň byl také ve skupině poslanců německého Bundestagu, kteří předloni podali interpelaci k německé vládě, kde se mimo jiné dotazovali, „zda se kabinet zasadil o Medvedčukovo propuštění, a pokud ne, proč“.

Krah letos na veřejném mítinku v Drážďanech začátkem dubna celou kauzu shazoval replikou, že „se právě dozvěděl, že kdo nevychvaluje Zelenského, určitě dostal peníze (od Ruska)“.

Bystroň zhruba ve stejné době, tedy krátce po vypuknutí kauzy, tvrdil, že jde o pomstu současné české vlády Petra Fialy vůči jeho osobě. Třeba za to, že v projevu na protivládní demonstraci z roku 2022 v Praze, kde vystoupil jako jeden z hostů, nepřímo vyzval šéfku sněmovny Pekarovou Adamovou k demisi. Kromě toho Bystroň burcoval dav na náměstí, že účastníci přece nejsou „ruští švábi“, ale „hrdí Češi“.

Podle Petra Bystroně bylo důvodem vypuknutí kauzy Voice of Europe to, že „vláda Petra Fialy patří k největším podporovatelům pokračování války na Ukrajině a český zbrojní průmysl k těm, kdo z konfliktu celosvětově nejvíce profitují“.

Zdroje v tajných službách jako problém?

Petr Bystroň se také od začátku snaží znedůvěryhodnit média, která o kauze informují. Na konci března odmítl odpovídat na dotazy Deníku N, zmiňovaný týdeník Der Spiegel označil za součást kampaně proti podobně orientovaným politikům a jejich stranám.

Směrem do Česka v posledních třech týdnech podle dostupných mediálních zdrojů komunikoval jen s agenturou ČTK a vyjádřil se i pro server Parlamentní listy, tentokrát s tvrzením, že „NATO nezákonně využívá placená NGO jako Correctiv a Evropské hodnoty k očerňování opozice a k manipulaci voleb do Evropského parlamentu“.

Pokud nedojde k úniku nahrávek a videozáznamů, které mají přebírání peněz od Ruska konkrétně v Bystroňově případě dokazovat, pravděpodobně se do červnových voleb v argumentační přetahované nic zásadního nezmění.

Dlouhý rozhovor s Bystroněm vyšel 26. dubna také na webu Deník TO. Autorizován byl 17. dubna, tedy v době, kdy už byla například dávno na stole informace, že BIS disponuje v Bystroňově případě audionahrávkami, které mu výrazně přitěžují. A také, že měl převzít sumu 20 tisíc eur v hotovosti. Na nic z toho se však autor rozhovoru neptal.

Deník TO vydal 27. dubna další text s titulkem „Anatomie Bystroňova skandálu. Podivné načasování, nejasnosti a více otázek než odpovědí.“ Přestože hned v úvodu autorka píše, že „text nemá být obhajobou Petra Bystroně“, Bystroň ho pro svou obhajobu v některých rozhovorech už stihl využít s odkazem, že zveřejnění kauzy „mělo znaky kampaně“.

Ze zmíněného článku přitom nevyplývá nic víc, než co ukazuje i výše uvedený výčet mediálních výstupů v tomto textu. Tedy, že některá média v Česku i Německu měla hned na začátku kauzy informace od tajných služeb.

Na německé straně šlo přitom o média velká, která se poměrům v AfD i skandálům strany od extremismu až po pochybné financování věnují dlouhou řadu let. Že mají za tu dobu zdroje i mezi zpravodajci, by nemělo být až tak velké překvapení.

Ztráty pro AfD, čekání na volby

Kauza Voice of Europe navíc není jen aférou Petra Bystroně, ačkoli to tak v českých médiích někdy vypadá. Podstatná je i druhá zmíněná linka příběhu, v níž se ruský vliv míchá s tím čínským, tedy kauza Bystroňova souputníka z eurokandidátky Maximiliana Kraha. AfD jako strana, která se dávno pasovala do role hlavního obhájce německých zájmů, teď musí odvracet podezření, že se její tváře nechaly koupit nepřátelskými mocnostmi.

Na preferencích už je to znát, strana po rekordních lednových hodnotách spadla v celostátních průzkumech znatelně pod dvacet procent, a pomalu ztrácí i na východě Německa, kde budou na podzim několikeré zemské volby. V nich přitom byla AfD dlouhodobě neohroženým favoritem.

Se ztrátami bude muset zřejmě AfD počítat i ve volbách do Evropského parlamentu, a to přesto, že se oba problematičtí lídři kandidátky Krah a Bystroň částečně stáhli v kampani do pozadí. Jejich vlastní zvolení to však vzhledem ke stále dostatečným preferencím strany téměř jistě neovlivní.

Po více než měsíci od vypuknutí kauzy je její evropská bilance kromě popsaných důsledků v Česku následující: Podezření z ruského uplácení prověřují úřady v Německu, v Belgii a v Nizozemsku. Své vlastní vyšetřování oznámila už v březnu také tajná služba v Polsku. V případě podezření z čínské špionáže kolem Maximiliana Kraha je jeden člověk ve vazbě. Web Voice of Europe svou činnost obnovil z Kazachstánu.

Pokud nedojde k úniku nahrávek a videozáznamů, které mají přebírání peněz od Ruska konkrétně v Bystroňově případě dokazovat, pravděpodobně se do červnových voleb v argumentační přetahované nic zásadního nezmění. Podezřelí politici budou opakovat teorii o spiknutí vlád, médií a neziskovek proti mírovým silám a o zneužití tajných služeb. Tajné služby zase svou repliku o tom, že důkazy zásadně nezveřejňují.

Jisté je tak zřejmě jen to, že faktor Voice of Europe své dopady na výsledky evropských voleb mít bude. Jen nejspíš zcela opačné, než Rusko – podle tvrzení tajných služeb – zamýšlelo. Tedy s negativním dopadem přinejmenším na část proruských politických stran.