O sídlo evropské agentury, která bude kontrolovat dodržování nových pravidel proti praní špinavých peněz v celé EU, se ucházelo devět zemí. Přestože se před volbou mluvilo o geografické vyváženosti a férovém rozhodovacím procesu, jehož se vůbec poprvé účastnil i Evropský parlament, výsledek byl pro mnohé zklamáním. Proč se zákonodárci nakonec přiklonili k německému Frankfurtu, nedokázali zodpovědět ani během následné tiskové konference.

Balíček opatření zaměřených na boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, který byl předložen Evropskou Komisí v roce 2021 a schválen letos v lednu, by měl změnit pravidla hry. Na tom se politici shodují.

Velký souboj se ale odehrál o sídlo úřadu, který má na dodržování nových pravidel dohlížet.

Vůbec poprvé se na výběru sídla nového úřadu podílel Evropský parlament, dříve rozhodovala jen Rada.

K zapojení europoslanců došlo na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu, kdy Itálie a město Milán napadly rozhodnutí Rady o umístění Evropské lékové agentury (EMA) po Brexitu do Amsterdamu a Evropského úřadu pro pracovní záležitosti (ELA) do Bratislavy.

Zástupci Rady EU a europarlamentu zorganizovali na konci ledna společné veřejné slyšení kandidátů, kteří prezentovali nabídky devíti zemí.

O sídlo Úřadu pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA) se ucházel Brusel, Dublin, Frankfurt, Madrid, Paříž, Riga, Řím, Vídeň a Vilnius. Rada a Parlament se dohodli na řadě kritérií, podle nichž chtěli zvolit vítěze. Nakolik se jich ale nakonec politici drželi, není příliš jasné.

Jedním z kritérií byla i geografická vyváženost. Zákonodárci tedy podle svého prohlášení chtěli vzít v potaz také to, kolik unijních agentur již daný stát hostí, aby se ještě více neposilovala koncentrace úřadů v již silných centrech a nezvyšoval se rozdíl oproti tzv. periferii EU.

Podle této logiky měly získat body navíc především Vilnius a Riga, ty se ale v europarlamentu nedostaly ani do užšího výběru.

Přihlédnout měli politici také k nákladům na provoz agentury, které budou hrazené z peněz daňových poplatníků. Nabídka Frankfurtu byla s 587 600 eur druhou nejvyšší po Dublinu.

Vedle toho další města jako Madrid, Riga, Řím a Vilnius nabízela nájemné nižší než 150 000 eur/měsíc. Rakousko dokonce nabízelo, že bude hradit kompletní náklady na nájem a vybavení úřadu, a to na neomezenou dobu, pokud bude úřad sídlit ve Vídni.

Hra o to, kdo to umí líp

Důvod, proč nakonec zvítězil právě Frankfurt, není zcela zřejmý. V Radě získal v prvním kole hlasování 49 hlasů ze 162, uvedl server AML intelligence.

To by ale na vítězství nestačilo a europarlament byl původně podle informací pozorovatelů ještě více roztříštěný. Na užší seznam se Frankfurt dostal údajně jen ve frakci Renew.

Ale i tam nakonec měli někteří francouzští poslanci vyzvat k jeho vyřazení s odkazem na poslední špatné hodnocení Frankfurtu Finančním akčním výborem (FATF), což je mezivládní orgán, který vytváří mezinárodní standardy v oblasti boje proti praní špinavých peněz.

Ve výsledném společném hlasování měl 27 hlasů europarlament a 27 Rada. Frankfurt získal 28 hlasů, Madrid 16, šest hlasů bylo pro Paříž a čtyři pro Řím.

„Na výsledek hlasování mělo vliv vyhodnocení kritérií a veřejné slyšení,“ tvrdila na tiskové konferenci španělská europoslankyně Eva Maria Poptcheva (Renew), která ve své řeči také poděkovala zástupcům členských států za otevřený, spravedlivý a transparentní přístup a řekla, že i Evropský parlament může toto rozhodnutí jedině oslavit.

Frankfurt jako sídlo AMLA nazval skutečným vítězstvím také bulharský europoslanec Emil Radev (EPP).

Jinak to vidí český europoslanec Luděk Niedermayer, který se dlouhodobě zabývá legislativou v oblasti praní špinavých peněz a podílel se na vzniku nové směrnice.

Ten se podle svých slov snažil prosadit, aby alespoň jeho skupina EPP (Evropská lidová strana) vzala v potaz kritérium geografické vyváženosti. Navrhl proto podporu Vilniusu.

„Již na začátku se to ukázalo jako zcela izolovaný postoj. A tak, jako často, největší země sehrály další kolo hry o to, kdo ,to umí líp‘. Prohrála důvěra v evropanství, ale i v to, že Evropský parlament do toho procesu přinese férovost a transparenci. Kolegové mne zklamali,“ řekl Niedermayer webu HlídacíPes.org.

Radu EU zastupoval na tiskové konferenci po skončení volby Willem van de Voorde, stálý zástupce Belgie při EU.

Na otázku novinářky, čím vlastně Frankfurt vyhrál, když měl problémy s implementací doporučení FATF, reagoval van de Voorde poměrně rozpačitě a ke konkrétní odpovědi se vůbec nedostal:

„Byl to výsledek vnitřního hlasovacího procesu. Neměli jsme žádné mnohahodinové diskuze. Měli jsme hodnocení Komise a veřejné slyšení, kde mohl každý pokládat otázky. Podařilo se nám nalézt vlastní způsob, Evropský parlament měl také svůj způsob. Jak jsem už zmínil, nebylo to jednoduché, bylo potřeba velké důvěry, ale zafungovalo to a myslím, že můžeme být opravdu hrdí na to, jak jsme to zvládli. Je to benchmark, jak mohou evropské instituce rozhodovat transparentně a demokraticky.“

Podobně neurčitě odpověděl Willem van de Voorde i na další novinářský dotaz, zda se stane precedentním tento způsob rozhodování, kdy se zástupci Rady dohodnou a potřebují jen jeden hlas od Evropského parlamentu – tedy Rada stejně pořád vyhrává.

„Jestli to je precedens? Možná… A možná přijdeme v budoucnu s jiným způsobem, ale pro tuto chvíli si myslíme, že to takto bylo dobře.“

V kontrastu k oficiálním prohlášením na tiskové konferenci existuje podle Luďka Niedermayera už nyní minimálně ze strany frakce EPP požadavek, aby pro příště byla nastavena nová, funkční procedura rozhodování.

Frankfurtu pomohl poslanec za AfD

Na to, že proces nakonec opět ovládla Rada EU, upozornil také web Politico.

„Vlády EU přesto dokázaly systém zmanipulovat, když se několik hodin před setkáním s europoslanci sjednotily na jediném kandidátském městě pro AMLA. Tato strategie znamenala, že stačilo, aby se jeden poslanec postavil na stranu Rady,“ napsal web.

A to se podle novinářů poté také stalo. „Nebyl to jen chytrý lobbing německé vlády, který Frankfurt dovedl do cíle. Pomocnou ruku městu podal také Gunnar Beck, místopředseda frakce ID, poslanec Evropského parlamentu, který je členem krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD),“ poznamenal web Politico.

Beck měl v rozhovoru uvést, že jako Němec by měl upřednostnit německý národní zájem a hlasovat pro Frankfurt. Zároveň ale dodal, že pro Frankfurt nehlasovali žádní další němečtí europoslanci ani žádná ze skupin s početnými německými delegacemi.

O tom, že ve hře bude více než jen technické parametry a kritéria, spekuloval ještě před volbou i tradiční německý deník informující o finančních trzích Börsen-Zeitung, když se snažil odhadnout šance Frankfurtu na získání sídla AMLA.

„Podle někoho, kdo rozhodnutí o umístění v EU sleduje již řadu let, je rozhodujícím faktorem pro výběr místa odhodlání národní vlády a její ochota k ústupkům v jiných politických sporech… Podle diplomatických kruhů bude muset kancléř Olaf Scholz pravděpodobně partnerům z EU něco podstatného nabídnout,“ napsal web.

V každém případě je nyní jisté, že úřad AMLA bude sídlit v hessenské metropoli. Bude zaměstnávat více než 400 lidí, hospodařit s rozpočtem kolem 70 milionů eur a svoji činnost má zahájit v polovině roku 2025.

Za zřízení AMLA a za její počáteční fungování je nyní zodpovědná Evropská komise.

Bude jistě dobré sledovat, jak Německo vybojovaný úspěch zúročí a jaký efekt přinese nový úřad, jehož provoz bude stát evropské daňové poplatníky nemalé peníze i vzhledem k sídlu právě ve Frankfurtu, který je již dlouhodobě třetím nejdražším městem v Německu.