Ondřej Neumann: Xaver zůstal jako „Kůl v plotě“. V Radě ČT by měl okamžitě skončit
IN MEDIAS RES. Odchod Václava Klause juniora z politického a veřejného života by měl logicky znamenat i odchod Lubomíra Veselého zvaného též Xaver z Rady České televize. Nominovala ho tam totiž Klausova neziskovka, kterou teď její zakladatel ruší.
Rada České televize je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje právo na kontrolu veřejnoprávního vysílatele. Kandidáty mohou nominovat spolky a organizace „představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. Zákon předpokládá, že poté poslanci vyberou z nominovaných lidí tak, aby v Radě byly zastoupeny „významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“.
Výběrový Absurdistán
Nutno zdůraznit, že klíčovým slovem je VÝZNAMNÉ.
Systém nominací byl nastaven po tzv. televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001 a jeho smyslem bylo zamezit ovládnutí Rady politickými stranami. To už v praxi dávno neplatí a radní jsou vybíráni podle stranického klíče.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Loňskou i letošní volbu dohromady deseti z celkem patnácti radních ovládla hlasovací mašina ANO, SPD a KSČM s podporou ČSSD a Trikolóry, napsal jsem letos na konci března v analýze dokládající, že do Rady zhusta kandidáty vysílají neznámé a nevýznamné neziskovky, které navíc často i porušují zákony České republiky.
Je zkrátka potřeba, aby vytipovaného kandidáta „někdo“ nominoval. Pak už si ho domluvení politici dokáží snadno prosadit. I za cenu toho, že jejich divadelní představení na téma „hledáme relevantní zástupce veřejnosti pro nezávislou kontrolu České televize“ přináší i absurdní zápletky.
Dědictví po Klausově „účelovce“
Tu nejnovější teď odstartoval Václav Klaus junior, který po oznámení, že se stáhne z politického života, poslal v tichosti do likvidace i svoji neziskovku – spolek Centrum pro občanské svobody. Pro HlídacíPes.org svůj krok odůvodnil následovně: „Ukončuju veřejné aktivity, takže není žádný důvod, abych měl nějaké takové instituty“.
Klaus tím fakticky přiznal, že svoji neziskovku založil a provozoval pouze jako nástroj své politické kariéry. Klasická „účelovka“.
Jeho spolek rozhodně nikdy nepředstavoval žádný „kulturní, regionální, sociální, odborový, zaměstnavatelský, náboženský, vzdělávací, vědecký, ekologický ani národnostní zájem – natož VÝZNAMNÝ“, jak vyžaduje zákon o České televizi. Měl sloužit jen a pouze Václavu Klausovi mladšímu na cestě k moci.
Neziskovka je teď tedy v likvidaci, ovšem jako dědictví po ní sedí Lubomír Veselý aka Xaver v Radě České televize. Nominoval ho právě Klausův spolek Centrum pro občanské svobody. Situace je to natolik bizarní, že na ni zákon o České televizi nepamatuje.
Úmyslem zákonodárce totiž bylo zajistit do Rady ČT přísun lidí těšících se všeobecné úctě. Díky pokroucené praxi popsané výše je však realita zcela odlišná.
Xaver aka Kůl v plotě
Sečteno, podtrženo. Veselý – Xaver v Radě České televize od samotného počátku seděl jako zástupce spolku sloužícího kariéře jednoho politika. Ten je teď v likvidaci, takže vlastně přestal zastupovat i tuto neziskovku, resp. jejího zakladatele. Teď sedí v radě sám za sebe. Za mě je jasné, že by měl rezignovat.
Nedělám si žádné iluze, že by snad Lubomír Veselý dobrovolně odstoupil. Nicméně podle mě je likvidace Klausova spolku skvělou příležitostí znovu otevřít otázku systému výběru a volby členů rad veřejnoprávní televize a rozhlasu.
Sérii textů Mediální rady – věc veřejná podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Lakotové vždy prodělají. Šmejdi si na ně umějí počkat
Petr Fischer: Slovo roku a úpadek duševní činnosti lidského pokolení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
26 komentářů
Mám pocit, že členy Rady schválili poslanci parlamentu, tudíž mandát členů Rady je odvozen od volby parlamentem a ne od toho, kdo je navrhnul. To, že pan Neumann nemá pana Veselého rád, nebude asi dostatečný důvod k odvolání dotyčného. Nebo mi snad něco uniklo?
O odvolání jsem nepublikoval ani písmenko. Podmínka nominace VÝZNAMNOU neziskovou je podmínkou mandátu. Přečtěte, prosím, ještě jednou.
Možná je ten komentář napsaný jinak významově, ale myšlenka je stejná. Nemáte pana Veselého rád a nechcete, aby seděl v Radě ČT. Ještě štěstí, že vy to nemáte šanci ovlivnit. Nesaháte Xaverovi ani po kotníky.
A vy snad Xaverovi saháte nad kotníky? Tím se hodně vysvětluje….
Ježíš! A píšu tam něco takového? Čtěte radši dvakrát než zareagujete.
ŘIď se svou radou rené.
Pane Svobodo, neznám sice výšku Xaverových kotníků, zato vím, že pro výkon mandátu zvoleného zástupce obecně platí zákonem nastavená podmínka: Conditio sine qua non – bez níž zvolený mandatář nemůže ve výkonu mandátu pokračovat. Tou je po zvolení uzavřený slib jednat v zájmu… – zde už, jak to vypadá závazek pana Veselého neplatí – není komu se z výkonu mandátu zpovídat… „Významná neziskovka“ neexistuje – je chiméra!
Problém je, že pojem „významná“ neziskovka není nijak právně definován. Poslanci uznali, že ta Klausova neziskovka je významná (jinak by pro něj nehlasovali) a šmytec.
Stejně podpořím kohokoli, kdo „veřejnoprávní“ sdělovací prostředky, které naprosto neplní to, co plnit mají, zruší. V řadě demokratických států nic takového nemají, takže rozhodně k žádnému ohrožení demokracie jejich zrušením nedojde.
Uveď sem nějaký důkaz toho, že to co mají plnit neplní! Hezky konkrétně, ne nějaké obecné blafy!
Co musí dělat v rámci veřejnoprávnosti a nedělají to!
Například zatajili že Švýcaři v referendu odmítli zelené šílenství na způsob EU. To je asi jejich poslední hřích.
Jinak zjevně kopou za SPOLU a PirSTAN, takže žádné objektivní zpravodajství.
Konkrétně? Stačí si přečíst “ Kodex ČT.“!
Pane Neumanne, ohýbáte skutečnost tak, aby se Vám to hodilo. I v této odpovědi. V zákoně je řeč o zastoupení významných NÁZOROVÝCH PROUDŮ ve společnosti, nikoliv významných neziskovek. Záměrně (?) manipulujete. A LXV je reprezentantem výrazného názorového proudu ve společnosti. Ať se Vám to líbí nebo ne. Zánik té neziskovky co jej nominovala je irelevantní. Jak už píše wenkovan, člen Rady ČT je volen parlamentem.
Zákony tu ohýbá někdo úplně jiný…
Nikoli, pane Neumanne. Žádná podmínka nominace VÝZNAMNOU neziskovou (organizací?) v zákoně o ČT není.
Zákon č. 483/1991 Sb.Zákon České národní rady o České televizi praví přesně toto:
§ 4
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 15 členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.
Myslím si, že ani z formulace z odstavce 1), požadující v Radě ČT zastoupení „významných regionálních, politických, sociálních a kulturních názorových proudů“ nelze vyvozovat to, co o podmínce mandátu tvrdíte vy.
A až si na výzvu autora článku přečtete obsah pozorněji, a zejména věnujte prosím pozornost zásadnímu principu demokratického státu – zákonem nastavené podmínce: Conditio sine qua non – bez jejíhož naplnění nelze ve výkonu přiděleného mandátu pokračovat! Nikomu, tedy ani panu Veselému… Děkuji.
Kdybychom za NGO přestali považovat vlivové agentury razící politickou agendu svých sponzorů, věru by nám jich mnoho nezůstalo. Jsem pro, aby zákon zamezil takovým organizacím bez volbami získaného mandátu pobírat státní dotace a zasahovat do veřejného života. – Ale prosím – z OBOU stran politického spektra!
Dobrá tedy, a jako zástupce kterého politika tam sedí pan Šarapatka?????
Žádného!
Šarapatka chtěl do Rady už v květnu roku 2015 Tehdy ale nebyl zvolen, jako klíčovému svědkovi v kauze Olovo mu odmítli dát hlas příznivci Miloše Zemana mezi poslanci ČSSD. V květnu jeho kandidaturu kritizovali poslanci Marie Benešová, Vítězslav Jandák, Stanislav Huml, Jaroslav Foldyna nebo Jiří Běhounek.
Ti uvedení kritici jsou zárukou, že je to člověk na svím místě…
Kritizují-li jmenovaného lidé jiného názorového spektra, než zastáváte vy, je to záruka toho, že je to člověk na svém místě?
Velice zajímavý názor, díky za něj!
Včera jsem reagoval na odpověď Tondacha, který uvádí, že uvedení kritici jsou zárukou, že pan Šarapatka je člověk na svém místě. Podivil jsem se, že názor kritiků jednoho názorového spektra má takovou váhu!
Z toho by plynulo, že i kritici Xavera jsou zárukou toho, že je to člověk na svém místě, tedy v radě ČT. Pochopil jsem to správně?
Tak ono bohužel, i tento zákon odpovídá svou špatnou kvalitou našemu celkově špatnému procesu legislativy, jehož výsledkem je kde „najisto “ neplatí nic, a o vše se lze hádat nebo i soudit.
Nicméně – jak jsem se díval do toho zákona, tak tam stojí v tomto pořadí
1) Členy Rady volí Parlament
2) volí členy Rady tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy – čili že ten výběr dle významnosti provádějí poslanci
3) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující atd… zájmy – čili že tyto spolky tu podmínku „významnosti “ plnit pro sebe nemusí.
Ovšem dále v tom zákoně zmíněno, že „.. Člen Rady .. nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů“ . Tudíž, i proto je požadavek na odstoupení Veselého Xavera z Rady ČT , proto, že sdružení, které ho nominovalo, zaniklo, naprosto irelevantní.
Ovšem celkově jest skutečně ten zákon postaven přímo elitářsky špatně, jak a podle čeho mají ti poslancí vlastně vybírat ? Kdyby to aspoň bylo na pořád, jako anketa Největší Čech.. Ale vzhledem k tomu že mají hledat ty „nej“ zástánce významných názorů každé dva roky, to už spíš připomíná ten Burianům film Nejlepší člověk…
Zajímavé, že do roku 2018 působila v té Klausově partičce také Ing. Hana Lipovská …. a teď je v Radě ČT taky!
Celý ten systém volby radních do Rady ČT je přinejmenším nešťastný ….
Toto je Tondachu snad jediné, na čem se my dva shodneme.
Pane René Svobodo!
„Nesaháte Xaverovi ani po kotníky.“
Kdo to napsal?
Ježíši, tak čemu se divíte?
Nešťastný není až tolik primárně systém, ale tvorové kteří ho mají naplnit. Buranokracie, kterou nám oživili a ještě zdokonalili Zeman z Hradu a Babiš ze Strakovky (oba tzv. „bývalí“ komunisté) se svými poskoky a obskurními parťáky v parlamentu zneužije jakýkoliv systém. Soudruh Babiš to nazývá pro Čechy nepěkným slovem – zřejmě ze slovenštiny: „ojebat“. Cokoliv o se mu hodí.