Ondřej Neumann: Ředitel rozhlasu neřekl radním o propouštění. Jeho volbu prošetří poslanci

IN MEDIAS RES. Druhé funkční období generálního ředitele ČRo Reného Zavorala je hned od samého počátku zatížené zjištěním, že si k úspěchu dopomohl „účelovým neříkáním celé pravdy“. Loni se totiž členům Rady ČRo „zapomněl“ pochlubit, že v případě znovuzvolení plánuje propustit vyšší desítky zaměstnanců. To přitom v té době musel po pěti a půl letech v ředitelské židli dobře vědět. Takové jednání si dovolím nazvat podvodem. Okolnosti loňské volby šéfa rozhlasu chce z jiných důvodů přezkoumat i sněmovní volební výbor.

„Český rozhlas je dnes v nebývalé kondici,“ napsal ve svém kandidátském projevu pro druhou volbu René Zavoral. Desetistránkový projekt s názvem „Univerzalita, nestrannost a inovace, Situace a výhled Českého rozhlasu 2022 – 2028“ vlastnoručně podepsal 13. srpna 2021 v Čelákovicích. „Abychom nemuseli (…) služby omezovat nebo dokonce rušit, budu usilovat o navýšení rozhlasového poplatku o 5 až 10 korun. Otevřu i otázku indexace poplatku,“ píše Zavoral v krátké pasáži o ekonomice ČRo. O propouštění zaměstnanců v projektu není ani čárka.

Už 12 dnů poté byl zvolen na další funkční období ve výběrovém řízení, ve kterém neměl žádného protikandidáta. Novinářům pak nabídl vysvětlení svého úspěchu s tím, že podle jeho názoru rada ocenila jeho dosavadní práci: „Během mého současného mandátu se podařilo zajistit Českému rozhlasu ekonomickou stabilitu i rekordní postavení na mediálním trhu.“

Krizová manažerka Obzinová na scénu!

O necelé tři měsíce později – v listopadu 2021 – už Zavoral v prvním „povolebním“ rozhovoru pro server Mediář hovoří zcela jinak.

„Určitě v příštím roce budu chtít sáhnout do pracovních míst, už se na to s kolegy připravujeme po právní i ekonomické stránce. K další optimalizaci počtu pracovních míst bude rozhodně muset dojít. Jinak nebude provoz Českého rozhlasu do budoucna ufinancovatelný – za předpokladu, že se nezvýší koncesionářský poplatek. Ten se jen tak nezmění, politickou vůli k tomu nevidím, byť toto téma budu chtít směrem k rýsující se vládní koalici otevřít a budu chtít u poplatku dosáhnout aspoň indexace. I když ani to nás nemusí zachránit,“ uvedl Zavoral.

A že svá slova o propouštění myslí vážně, potvrdil hned v půlce prosince. Tehdy oznámil angažmá Jitky Obzinové na pozici ředitelky zpravodajství místo Jana Pokorného. S tím, že ji najímá jako „krizovou manažerku“, která se dokáže „potýkat s nutností významně redukovat rozpočet i počty pracovních míst“.

Místo Českého rozhlasu, který je v „nebývalé kondici“ či si užívá „ekonomické stability“ (Zavoral – vzor srpen 2021), máme náhle před očima veřejnoprávního vysílatele, který musí škrtat vyšší desítky pracovních míst, jehož nejdůležitějšímu novinářskému úseku má šéfovat „krizová manažerka“ a ani indexace rozhlasového poplatku ho „nemusí zachránit“ (Zavoral – vzor listopad/prosinec 2021).

Průšvihy pana generálního

Výběr Jitky Obzinové vyvolal – pro Zavorala jistě nečekaný – odpor zaměstnanců i spolupracovníků Českého rozhlasu. Dokonce tak velký, že Zavoral ze jmenování kontroverzní „krizové manažerky“ rychle vycouval. Jeho krok však neznamenal pouze vzbouření na pražské Vinohradské třídě a v regionálních redakcích ČRo po celé zemi. Na přetřes přišly i manažerské schopnosti samotného Zavorala.

„Jestliže generální ředitel ČRo po šesti letech dospěl k závěru, že jím řízená organizace vyžaduje krizové řízení a jestliže k tomu vybral novinářku, proti které protestují renomovaní zaměstnanci, je na místě, aby rezignoval sám na svou funkci. K tomu ho vyzýváme,“ zareagovaly například ve společném prohlášení Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Zavoral nevoli podřízených i výzvy k rezignaci ustál, další vášně pak utlumily vánoční svátky. Svůj první mandát i tak René Zavoral končí v pozici manažera, který svou vlastní firmu reputačně poškodil. A to dokonce opakovaně.

Pro připomenutí: během prvních šesti let se na něj jeho vlastní podřízení s kritickým otevřeným dopisem obrátili hned několikrát. Ten poslední kvůli Obzinové podepsalo 600 lidí, přes dvě pětiny zaměstnanců rozhlasu. Známá je též Zavoralova opakovaná účast v porotě Krameriových novinářských cen blízkých dezinformační scéně. Zavoral to tehdy obhajoval snahou „nestavět bariéry mezi médii“.

Bariéry ostatně ředitel dlouhodobě nestaví ani směrem k politikům. Jakkoli jeho pozice značnou míru politických kontaktů předpokládá, René Zavoral šel často dál, než musel – obzvláště ve vztahu k Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi.

Konkurz „šitý na míru“?

Od pátku 21. ledna tedy začal „generál“ ČRo své druhé šestileté funkční období. Okolnosti jeho loňského znovuzvolení však chce ještě prověřit volební výbor ve sněmovně. Zejména kvůli faktu, že Zavoral ve volbě neměl žádného protikandidáta. Mezi vyhlášením výběrového řízení na post šéfa rozhlasu a samotnou volbou navíc proběhlo jen šest týdnů, to vše uprostřed letních prázdnin.

„Nevím, jestli tam najdeme nějaké zákonné pochybení. V každém případě to opravdu vypadá, že to bylo šité na míru,“ říká poslanec Petr Bendl (ODS) s tím, že je na rozhlasové radě, aby podezření vyvrátila.

„Profesní předpoklady pro uchazeče rozhodně nebyly ‚šity na míru‘, ale byly stanoveny zcela standardně s důrazem na manažerské schopnosti kandidátů,“ ohradila se rada v pátek ve svém stanovisku na rozhlasovém webu.

Volební výbor by se měl loňskou volbou Zavorala zabývat na své příští, únorové schůzi.