IN MEDIAS RES. Co se týče „veřejného mínění“, Jan Souček po půl roce ve funkci generálního ředitele ČT zatím spíše prohrává. O jeho osudu ale rozhodují politici. Z malostranských paláců žádné silně kritické hlasy na Součkovu adresu nezaznívají. A rozšířením fokusu generálního ředitele i jeho nového etického panelu i na „mimotelevizní projevy“ lidí jako je Václav Moravec či Nora Fridrichová si u politiků vládních i opozičních Jan Souček určitě nepohorší.   

Otočit veřejnoprávním molochem jménem Česká televize po dvanácti letech šéfování předchůdce není záviděníhodná záležitost.

Na druhou stranu – Jan Souček jakožto dlouholetý ředitel televizního studia ČT Brno dobře věděl, do čeho jde. Na samém začátku svého působení vsadil na spolupráci s dlouholetými souputníky Petra Dvořáka v nejvyšším managementu.

Fakticky odešli pouze ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal (nahradil ho jeho dlouholetý spolupracovník Petr Mrzena) a ředitel komunikace Vít Kolář (místo něho si Souček přivedl Michala Filu).

Rychlý konec Součkových koňů

Novými tvářemi v nejužším managementu byly Tereza Polachová, která nastoupila na nově zřízenou pozici ředitelky divize Obsah. Nově Souček zřídil i pozice výkonných ředitelů klíčových programů ČT1 a ČT2.

Obsadili je Jiří Kokmotos a Jan Štern, kteří spadali pod dlouholetého šéfa programu Milana Fridricha.

K poslednímu březnu ale Kokmotos i Štern v ředitelských funkcích skončili. Souček to zdůvodnil tím, že jím zavedený model řízení se ukázal jako neefektivní.

„Jsem si vědom toho, co jsem deklaroval. Ale sám jsem si stanovil časově jasně ohraničenou zkušební dobu, abychom následně s kolegy z vedení tento proces vyhodnotili a vyvodili závěry,“ tvrdí teď Souček. Řízení kanálů ČT1 a ČT2 je od 1. dubna opět v přímé gesci Milana Fridricha.

„Ukončení“ Kokmotose a Šterna si mnozí zaměstnanci na Kavčích horách vykládají jako výrazné posílení Fridricha, dlouholetého souputníka Petra Dvořáka, a naopak oslabení Jana Součka.

Jeho zastánci naopak hovoří o schopnosti „uznat chybu“ a napravit ji. V každém případě zrušení dvou nově zavedených vysokých manažerských postů (čti „stopka“ pro vlastní lidi a posílení pozice klíčového muže z předešlého managementu) není dobrou vizitkou pro generálního ředitele ani navenek, ani dovnitř České televize.

Spor o Moravce a Hynka

Druhou „nepříjemností“ načasovanou přesně na výročí půlročního fungování Jana Součka pak byla rezignace všech členů Etického panelu ČT.

„Etický panel České televize je poradním orgánem generálního ředitele České televize. Posláním Etického panelu České televize je přijímat stanoviska k eticky sporným aspektům pořadů České televize. Jedná výhradně na základě zadání, která obdrží od generálního ředitele České televize. Je pětičlenný, členství v něm je čestné,“ píše se o etickém panelu na webu České televize.

Podstatou neshody mezi Součkem a členy etického panelu byl spor o to, zda mají řešit výlučně „odvysílané pořady“, nebo se mají zabývat i chováním zaměstnanců a spolupracovníků ČT „mimo obrazovku“.

Konkrétně Souček chtěl po panelu stanovisko k výroku moderátora Václava Moravce, který v rozhovoru pro slovenský Denník N označil exprezidenta Václava Klause za „Putinova gubernátora“. A též názor na uniklou komunikaci reportéra Jiřího Hynka s některými aktéry „kauzy IKEM“.

Některá média spor interpretovala tak, že Souček nebyl spokojený s tím, že se etický panel Moravce a Hynka „zastal“.

Což určitě neplatí v případu Jiřího Hynka – členové etického panelu se pouze usnesli, že nemají dostatečné podklady a vzhledem k probíhajícímu policejnímu vyšetřování, „v dané fázi záležitosti (…) nemohou k úloze pana Jiřího Hynka v kauze IKEM žádné stanovisko (zřejmě přijmout – poznámka autora článku)“.

V případě stížnosti na Václava Moravce pak etický panel nejdříve konstatoval, že jeho výrok „sice nebyl šťastný, nepředstavuje však porušení Kodexu ČT“.

Po Součkově písemné žádosti o vysvětlení, na základě čeho k tomuto závěru došli, mu členové etického panelu mimo jiné odpověděli, že „Etický panel se dosud zabýval prakticky výhradně stížnostmi na pořady vysílané v rámci jednotlivých programů ČT. Členové etického panelu proto nemohli vycházet z precedentu vyplývajícího z jejich předchozí činnosti“.

Hromadná rezignace

Faktem je, že od počátku fungování etického panelu v roce 2004 se jeho členové snažili „shazovat ze stolu“ všechny žádosti o názory, které se netýkaly odvysílaných pořadů. V přehledu přijatých stanovisek jsem objevil jen dvě, která v tomto smyslu vybočují.

V prvním případě se jednalo o podpis Adama Komerse, tehdy vedoucího regionální redakce zpravodajství ČT a místopředsedy Nezávislé odborové organizace, pod výzvu „Ano pro Švejnara“ během prezidentské volby v roce 2008:

„Etický panel respektuje přístup České televize, která na principu předběžné opatrnosti zamezila panu Adamu Komersovi až do ukončení voleb prezidenta České republiky v zásazích do své editoriální politiky, jako nezbytný pro zachování její důvěryhodnosti; zároveň však konstatuje, že v soukromé aktivitě pana Adama Komerse neshledal porušení Kodexu České televize.“

V roce 2012 bylo na stole vyjádření Václava Moravce na Facebooku k hospodaření Lesů ČR:

„Etický panel nepokládá vyjádření moderátora na sociální síti Facebook k zjevné nehospodárnosti při správě státního majetku za výroky, které by byly v jakémkoliv rozporu s ustanovením 6.5 v Kodexu ČT; považuje je za uplatnění ústavního práva občana na vyjádření názoru“.

Jan Souček během prvního půl roku ve funkci opakovaně členy etického panelu tlačil do toho, aby se vyjadřovali i k etickým otázkám týkajícím se vystupování zaměstnanců a spolupracovníků „mimo vysílání“.

Kritici v tom vidí snahu získat argumenty proti nepohodlným novinářům. Na konkrétním případu mu zatím nikdo nic neprokázal.

Každopádně etický panel na tlak zareagoval kolektivní rezignaci všech pěti členů. Souček kontroval upozorněním, že „všichni byli jmenováni mým předchůdce Petrem Dvořákem“ a že teď si vybere „své“ lidi.

Jak pohlídat novináře

Co bude dál? Etický panel tvoří pět členů, které po dohodě s Radou České televize jmenuje a odvolává generální ředitel.

Z dosavadního Součkova působení se dá předpokládat, že Radě ČT navrhne lidi, kteří nebudou mít velký problém vyjadřovat se k etickým tématům nesouvisejícím výhradně s odvysílanými pořady. Což – a to je podstatné říci – není v rozporu s Kodexem ČT, konkrétně s článkem 22.

Dá se také předpokládat, že mu při výběru půjde na ruku i nedávno rozšířená Rada České televize. Ta letos koncem února přijala následující stanovisko k stížnosti za Moravcovo označení Klause jako Putinova gubernátora, v němž po Součkovi jasně požaduje, aby důsledně hlídal „vystupování zaměstnanců ČT mimo vysílání“:

K poslednímu březnu si generální ředitel České televize Jan Souček „odfajkoval“ půlrok v nejdůležitější kanceláři na Kavčích horách. Ke stejnému datu skončilo ve svých funkcích hned sedm lidí z jeho nejbližšího okolí. Dva z nich si přivedl sám, pět zdědil po předchůdci Petru Dvořákovi.

Zmiňované „personálie“ spolu přímo nesouvisí a ze všeho nejvíce ukazují na setrvačnost molocha jménem Česká televize. Co se týče „veřejného mínění“, Jan Souček zatím spíše prohrává.

Je však třeba míti na paměti, že o jeho osudu rozhodují politici, respektive jejich vyslanci zhmotnění v osobách radních ČT. A kromě polohlasného a vlastně tak trochu i povinného „brblání“ opozice se z malostranských paláců žádné kritické hlasy na Součkovu adresu neozývají.

A rozšířením fokusu generálního ředitele i jeho nového etického panelu na „mimotelevizní projevy“ lidí jako je Václav Moravec či Nora Fridrichová si u politiků vládních i opozičních Jan Souček určitě nepohorší.