IN MEDIAS RES.  Pozornost médií se upíná ke koronačíslům – počty nakažených, mrtvých, uzdravených. V poslední době – zaplať pánbůh – i k tomu, kdy konečně vláda povolí šrouby v této době již jen těžce obhajitelného umrtvení republiky (a ekonomiky). A protože v časech obnovy budou hrát jednu z klíčových úloh i média, pokusím se vaši pozornost obrátit k nim. V kostce nabízím nejdůležitější mediální události a trendy z prvních dvou dubnových týdnů.

Hned tři z majitelů velkých vydavatelských domů pocítili potřebu dát rozhovor titulům ze své stáje. Má to samozřejmě své neocenitelné výhody, když se vás ptá váš zaměstnanec. Lidové noviny moudra Andreje Babiše, majitele listu a premiéra v jedné osobě, pro jistotu rozdělily hned do dvou dílů. Asi aby nic podstatného z myšlenek a plánů majitele a premiéra v jedné osobě nezapadlo.

Lukačovič je v pohodě, Křetínský sčítá ztráty

To Daniel Křetínský pro jistotu zase rozhovor dal hned dvěma svým titulům – bulvárnímu Blesku a ekonomickému deníku E15. Obsah obou si je velmi podobný. V Blesku Křetínský promlouvá k „národu“ o průběhu nákazy COVID-19. V E15 posílá vzkaz směrem k „byznysu“, že už je zdráv a jak plánuje na koronakrizi reagovat jeho evropská energetická skupina. Spolumajitele vydavatelství Czech News Center zpovídali šéfredaktoři titulů – za Blesk Radek Lain, za E15 Tereza Zavadilová.

Třetím v řadě pak byl majitel Seznamu Ivo Lukačovič. Ten se dokonce předem na sociální síti otázal, kdo z jeho zaměstnanců by podle mínění sledovatelů s ním měl rozhovor vést. Za což si celkem pochopitelně vysloužil upozornění, že autora rozhovoru určuje redakce, nikoliv zpovídaný. Obzvláště, je-li zpovídaným majitel redakce (tedy alespoň v ideálním novinářském světě).  Nakonec si Lukačovič popovídal s dlouholetým známým Milošem Čermákem, který pro Seznam Zprávy pracuje od června 2019.

Lukačovičův mediální byznys krize neohrožuje – naopak, čtenost Seznam Zpráv i Novinek.cz (které spoluvlastní) letí vzhůru, vlastnictví vyhledávače Seznam ho chrání i před citelným poklesem příjmů z reklamy. To Křetínský již – jako mnozí další v mediálním byznysu – sčítá ztráty: „V dalších oborech, ve kterých jsme, vidím největší dopady zatím asi na média. To pro nás není hlavní ekonomická aktivita, ale média jsou ve složité situaci, zejména tisk. Všechna média musejí fungovat, dokonce v těžších podmínkách, tisku ale navíc vypadly nejen příjmy z inzerce, ale jsou velká omezení v distribuční síti, která mají vliv na prodejnost tištěných verzí, takže dostávají negativní hit ze dvou stran.“

Rekordní  HlídacíPes.org

Prudký pokles inzerce, obrovský nárůst čtenosti webů, problémy s distribucí tiskovin… Papírová a internetová média čekají turbulentní časy. Takový je výsledek velkorysé ankety zpravodajského webu veřejnoprávního rozhlasu iRozhlas.cz mezi šéfredaktory klíčových zpravodajských titulů. Potvrzují tak Křetínského zhodnocení současné situace. (Z oslovených neodpověděli pouze šéfredaktoři Babišových médií z Mafry a šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný.)

A jak si v časech koronakrize stojí HlídacíPes.org? Po dohodě s šéfredaktorem Robertem Břešťanem jsem do ankety odpovídal já, a to následovně: „Zaznamenáváme především zvýšený zájem o naše zjištění a články. Za březen jsme registrovali těsně pod 1 milion uživatelů (dle Google analytics). Dopad na příjmy z reklamy zatím neznáme, nejsou pro nás nicméně podstatné. To, co vidíme online, je velký nárůst drobných podporovatelů, kteří si přečtou náš článek a dobrovolně přispějí. Zatím je nárůst těchto darů na úrovni čtyř až pětinásobku ´normálního stavu´.“

HlídacíPes.org: Počet uživatelů v březnu 2020

Březnový zájem o naše informace dokládá i další údaj – téměř 2 miliony prohlédnutých stránek.

Pro blízkou i střednědobou budoucnost projektu Žurnalistiky ve veřejném zájmu je důležitá i skutečnost, že se nám podařilo získat grant z Norských fondů na obnovu redakce v Ústí nad Labem. Zprávy z regionu bude opět přinášet zkušený reportér a ústecký obyvatel Robert Malecký.

Začal 1. dubna. Projekt je plánovaný na 30 měsíců, výše podpory může přesáhnout dva miliony korun. Malecký pro Hlídacího psa z Ústecka referoval už mezi lety 2017 a 2018, kdy fungování redakce podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Za sérii článků „Čistky v severočeských galeriích a muzeích“ obdržel Robert Malecký Novinářskou cenu za regionální žurnalistiku za rok 2017.

Výhoda pro Agrofert

Pozornost českých mainstreamových médií se upíná ke koronačíslům – počty nakažených, mrtvých, uzdravených. V poslední době – zaplať pánbůh – i k tomu, kdy konečně vláda povolí šrouby v této době již jen  těžce obhajitelného umrtvení republiky (a ekonomiky). V tuto chvíli se v zákulisí hraje o podobu postkoronové podpory. Politici a úředníci mají v ruce klíč k otázce, kdo přežije a kdo padne. Jde o jednotlivé firmy i celá odvětví.

Na příkladu Spojených států to dobře ukazuje například článek Amerika rozděluje miliardy, lobbisté mají žně a zdražují. Firmy si chtějí koupit vliv na rozdělování peněz publikovaný na iHned.cz. Obdobné to bude bezpochyby i v Bruselu a dalších evropských metropolích. O stovky miliard korun se hraje i v Česku. V tom Česku, jehož premiér vlastní skupinu Agrofert s tržbami kolem 150 miliard a úvěry ve výši přes 40 miliard korun. Skupiny, která je závislá na evropských i tuzemských dotacích a na státních zakázkách.

Média, včetně těch veřejnoprávních, musí pozornost upřít tímto směrem. A přestat národ strašit čísly, publikovanými bez patřičného kontextu. Z tohoto úhlu pohledu považuji za selhání způsob, jakým především všechny tři velké televize (ČT, Nova a Prima) přistoupily ke zjištění, že předseda vlády Babiš používá při komunikaci s vládními činiteli privátní e-mail, který funguje na nedostatečně zabezpečeném serveru jím vlastněné společnosti.

Přišlo se na to tak, že Babiš na videu zveřejněném v neděli 5. dubna na serveru Youtube čte z papíru, na jehož straně natočené ke kameře je vytištěná e-mailová zpráva od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha s názvem Report pro pana premiéra. V záhlaví zprávy je uvedeno jméno zaměstnankyně firmy Imoba, kterou Babiš v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Andrej Babiš šetřil papír…

V této kauze nejde ani tak o další potvrzení faktu, že přes deklarované zbavení se majetku Babiš dál své firmy ovládá a profituje z nich. Daleko horší je skutečnost, že komunikace zjevně probíhá pravidelně a dlouhodobě. A Imoba a potažmo Agrofert díky přístupu k vládním plánům a informacím má mezi subjekty, které čekají na rozhodnutí o podpoře a úlevám, má velký konkurenční náskok před ostatními (a to i když – opět – přijmeme představu ideálního světa, ve kterém Andrej Babiš nečiní vůbec nic ve prospěch firem, ze kterých má užitek).

Na to teď není čas!

Na Babišovu obhajobu hned přiskočili ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který nevidí nic zvláštního na tom, když si člen vlády dokumenty, které nejsou ve vyhrazeném nebo tajném režimu, vytiskne například doma, i ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. „Mám jiné starosti než řešit, kde si pan premiér tiskne e-maily, a pokládám to za do jisté míry absurdní se na to ptát v této situaci. Nechme nás všechny zvládnout to, co nás ohrožuje na životě a na zdraví, a pak řešme, kde si pan premiér tiskne e-maily. Tento dotaz je pro mě absurdní,“ řekl Hamáček na dotaz jedné z novinářek.

V čase přiživovaného strachu z nakažení COVID-19 je snaha o bagatelizace obřího přešlapu ministerského předsedy možná pochopitelná, nikoliv však omluvitelná. Stále častěji budou novináři při nepříjemných dotazech slýchat: to teď neřešte, teď je čas chránit životy, soustředit se na nejpotřebnější. Nouzový stav a tato argumentační kouřová clona, sugerující zbytku národa dojem, že žurnalistické hyeny nesmyslným poštěkáváním ohrožují životy seniorů, hrají vládě a lobbistům do karet. Žádný div, že se vystrašený národ pokusí udržet v izolaci vlastních domovů co nejdéle.

Je to hra, kterou média mají povinnost stále a znovu demaskovat.

A co mi vadí na tom, jak o kauze premiérských e-mailů posílaných přes sekretářku soukromé firmy referovali všechny tři velké televizní domy? Především to, že podle údajů z monitorovacího systému Newton ji ve svých hlavních relacích vůbec nezaznamenaly (pro pořádek, zadána klíčová slova Babiš a Imoba).