IN MEDIAS RES. Generální ředitel ČT Jan Souček se při zrušení pořadu 168 hodin opakovaně zaklínal obranou dobrého jména České televize. Veřejným zpochybňováním kvality pořadu i Nory Fridrichové – navíc za pomoci nefér argumentů – však pověsti veřejnoprávní televize naopak škodí.

„Ze strany redakce pořadu 168 hodin docházelo v uplynulých několika letech při zpracování reportáží k opakovanému porušování závazných pravidel, a to totožným či velmi podobným způsobem. Ve většině případů se jednalo o neposkytnutí dostatečného nebo dokonce žádného prostoru pro vyjádření protistran, oponentních odborných názorů či nezbytného kontextu,“ napsal 29. července generální ředitel České televize Jan Souček členům Rady ČT.

„Tato agenda nebyla řešena pouze Radou ČT, ale i Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). V řadě případů bylo konstatováno nejen porušení kodexu ČT, ale i zákona o rozhlasovém a televizním vysílání,“ pokračoval Souček s tím, že připojil i „příkladmý výčet rozhodnutí z let 2023 a 2024“, ve kterém vyjmenoval celkem osm problémových reportáží.

Jsou to ostrá slova. Zopakujme si je: „V uplynulých několika letech (docházelo) při zpracování reportáží k opakovanému porušování závazných pravidel“. Nepíše to veřejně deklarovaný odpůrce Nory Fridrichové, moderátorky 168 hodin, Luboš Veselý zvaný též Xaver, nýbrž generální ředitel ČT.

Argumenty generála ČT vs. analýzy ČT

V souvislosti se Součkovou argumentací si dovolím upozornit na analýzy, které si Česká televize „v uplynulých několika letech“ objednala a následně je posvětila i Rada České televize, na jejíchž webových stránkách jsou také k dohledání.

Z nich vyplývá, že za posledních analyzovaných pět let pořad 168 hodin, respektive „korektnost“ jeho reportáží, v porovnání s Reportéry ČT či hlavní zpravodajskou relací Události nijak nevybočoval. A v porovnání s Reportéry si vedl dokonce lépe. Dokládá to následující tabulka:

(Metodologická poznámka k tabulce: V případě Událostí společnost Media Tenor zkoumá tzv. „vyváženost“, v případě Reportérů ČT a 168 hodin pak tzv. korektnost. V případě Událostí bylo analyzováno 600 příspěvků ročně, v případě Reportérů a 168 hodin vždy více než 300 příspěvků z obou pořadů. Data za probíhající rok 2024 nejsou k dispozici.)

Ve světle výše publikovaných čísel by si – v souladu s argumentací ředitele Součka – zrušení patrně zasloužili i Reportéři ČT či Události. Obzvláště, když Události v průběhu roku 2024 od „velké vysílací rady“ (RRTV) obdržely stejný počet upozornění na porušení zákona jako pořad 168 hodin. Konkrétně jedno.

Fridrichová musí jít!

Abych nebyl špatně pochopen. Nevyzývám ke zrušení hlavní zpravodajské relace veřejnoprávní televize ani Reportérů ČT. Chci pouze na základě vlastních analýz České televize upozornit na fakt, že s kvalitou pořadu 168 hodin to zjevně nebylo tak zlé, jak se nyní snaží radním a veřejnosti sugerovat Jan Souček. Minimálně v porovnání s dalšími „vlajkovými pořady“ z dílny redakce zpravodajství a publicistiky.

Chápu, že výše zmiňovaný odsudek pořadu 168 hodin i jeho klíčové protagonistky Fridrichové Souček sepsal v okamžiku, kdy se nad jeho náhlým rozhodnutím ukončit uprostřed prázdnin výrobu úspěšného publicistického pořadu „podivilo“ osm členů Rady ČT z osmnácti a vynutilo si mimořádné zasedání.

Předseda Rady ČT Karel Novák ho svolal na 19. srpen a generální ředitel chce mít odůvodnění pro své překvapivé rozhodnutí z 25. července co nejvíce „vyfutrované“.

Ve svém přípisu radním ČT jako další důvody (nad osm „problematických příspěvků“) okamžitého zrušení pořadu dále Souček zmiňuje:

• „Rázný odklon“ od dramaturgického konceptu „aktuální publicistiky shrnující dění uplynulého týdne“.
• Žánrová neukotvenost pořadu, který osciloval od využívání komediálních prvků (pomocí hudebního podkresu, karikující střihové skladby atd.) až po zpracování závažných sociálních témat a pokusů o investigaci.
• Vyšetřování Nory Fridrichové interní komisí ČT kvůli obvinění, vznesené Markem Wollnerem, z bossingu. Nařčení nebylo potvrzeno, nicméně komise konstatovala dle Součka (zprávu komise dodnes ČT odmítá zveřejnit) „opakované manažerské selhání Nory Fridrichové“.
• Nerespektování pravidel komunikace ČT (viz. zveřejnění podrobností dávné „masturbační komunikace“ s exmoderátorem Reportérů ČT a tehdejším nadřízeným Markem Wollnerem).

„Je tedy nepředstavitelné, že by za výše popsaných okolností jakýkoliv jiný vysílatel nesáhl k razantnímu řešení, tedy stažení moderátora či vedoucího týmu z pořadu a z vysílání. S ohledem na výše uvedené předchozí deliktní situace a i s ohledem na fakt, že pořad 168 hodin je po celou dobu existence spojen s jedinou tváří, došlo k dohodě mezi vedením RZP, vedením programu a generálním ředitelem, že dojde ke stažení pořadu z podzimní programové nabídky,“ končí Souček odůvodnění pro radní.

To sepsal, protože se mimořádného zasedání rady o zrušení pořadu 168 hodin odmítá zúčastnit s poukazem na to, že Rada ČT nemá žádnou kompetenci toto jeho rozhodnutí posuzovat. V čemž má mimochodem pravdu.

Hybridní pořad

Pořad 168 hodin vysílala ČT od září roku 2006. V minulém roce měl pořad průměrnou sledovanost 533 tisíc diváků. Díval se něj zhruba každý šestý Čech, který si v té době zapnul televizi.

O míře jeho úspěchu u diváků svědčí i to, že spolu s Reportéry ČT jde o jediné publicistické pořady ČT, které jsou každoročně analyzovány (viz výsledky analýz výše v textu).

Nemíním rozebírat Součkovo tvrzení ohledně výsledků vyšetřování nařčení Nory Fridrichové z šikany podřízených, neboť výstup z šetření komise je tajný a na rozdíl od Součka ho nemám k dispozici. Stejně tak nebudu řešit okolnosti zveřejnění „masturbační komunikace“. V tomto případě má každý nastavenu vlastní hranici citlivosti.

Poněkud diskutabilní je však argumentace „žánrovou neukotveností“ či rázným odklonem od konceptu pořadu. Satira (se Součkem zmiňovaném využívání „komediálních prvků“) byla součástí 168 hodin od prvního vysílaného dílu.

A údajný odklon? Minimálně Součkův předchůdce ve funkci ředitele ČT Petr Dvořák tvrdí, že se pořad měl věnovat i důležitým celospolečenským tématům. „Jeho významnou součástí byla i politická satira. Takovou strukturu měl pořad řadu posledních let a já jsem žádný zásadní dramaturgický odklon v poslední době nezaznamenal,“ okomentoval Dvořák argumentaci svého nástupce.

Klid na práci

Z dostupných informací vyplývá, že impuls ke zrušení 168 hodin vzešel z vedení redakce zpravodajství a publicistiky. Tedy od šéfů Nory Fridrichové; a Souček se této iniciativy rychle a ochotně chytil. V čem byl problém?

Zaznělo to v oficiálním zdůvodnění zrušení pořadu a pak třeba i v jediném rozhovoru, který poskytl ředitel zpravodajství a publicistiky ČT  Petr Mrzena – vedení redakce se s Norou Fridrichovou dlouhodobě neshodovalo na tom, co vysílat a jak vysílaná témata zpracovávat. Z toho plynuly hádky a konflikty. Jednoduše – Fridrichová lezla nadřízeným na nervy a přidělávala jim práci a problémy.

A když nevyšel ani Mrzenou zmiňovaný přesun pořadu 168 hodin – přesněji jeho moderátorky – ze zpravodajství pod publicistiku na „velkých Kavkách“ (která kupříkladu produkuje pořad Máte slovo moderovaný Michaelou Jílkovou), byla využita první příležitost k „definitivnímu řešení“. K většinové spokojenosti generality České televize i aktuální křehké většiny v Radě České televize, kterým se „konec Fridrichové“ náramně hodí v nadcházející politické bitvě o zvýšení koncesionářských poplatků.

Její jméno – společně s jménem Václava Moravce – je totiž rudým hadrem pro politiky jako je Andrej Babiš či Tomio Okamura, kteří zvýšení dosud torpédují. Dle mého ovšem hybatelé „akce 168 hodin“ podcenili sílu pozitivního symbolu, kterým je pro mnoho lidí, včetně části radních a politiků, jméno Nory Fridrichové. A teď musí čelit následkům.

Vyslovenou chybou pak bylo rozhodnutí s Fridrichovou „vylít z vaničky“ i samotný veleúspěšný pořad. V okamžiku zveřejnění tohoto verdiktu ovšem přestala být pro Jana Součka a vedení zpravodajství cesta zpět. Své rozhodnutí tak bohužel „opentlují“ i nefér argumenty, aby mu dodali na relevanci.

Při zrušení pořadu 168 hodin se přitom opakovaně zaštiťovali obranou dobrého jména České televize. Veřejným zpochybňováním kvality pořadu i Fridrichové však pověsti České televize naopak škodí.

Autor v minulosti pracoval ve zpravodajství České televize jako zástupce šéfredaktora, podílel se na vzniku pořadu 168 hodin a byl jeho prvním editorem.