IN MEDIAS RES. Ve vzrušené debatě o zrušení pořadu 168 hodin zaniká jiná skvrna na reputaci České televize. Nedomyšlený formát tzv. volební superdebaty veřejnoprávní televize před červnovými volbami do Evropského parlamentu totiž zjevně zvýhodnil trojlístek stran tvořící koalici SPOLU. Což už fakticky konstatovaly obě mediální rady, jejichž verdikty se generální ředitel Jan Souček ohání při argumentaci o (ne)kvalitách Nory Fridrichové a spol.

Opozice parlamentní i mimoparlamentní kritizovala ten nápad už měsíc před jeho realizací. Vlastně okamžitě poté, co Česká televize vydala pravidla předvolebního a volebního vysílání. Na Kavčích horách si však stáli za svým a 6. června odvysílali tzv. superdebatu.

Den před začátkem voleb do Evropského parlamentu tak proti sobě ČT postavila šéfy sněmovních stran. Úplně přesně šest předsedů a jednoho místopředsedu. V čem je problém, když to bylo podle předem vyhlášených pravidel?

Vládní přesilovka v ČT

Tři ze sedmi účastníků debaty byli lidé, kteří zastupovali jednu společnou kandidátku SPOLU do Evropy – Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Dalšími dvěma byli jejich kolegové z vlády Ivan Bartoš (Piráti) a Vít Rakušan (STAN). Do počtu sedm je pak doplnili 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a předseda SPD Tomio Okamura.

Takže poměr vláda vs. sněmovní opozice byl 7:2, mimosněmovní subjekty – přesto, že průzkumy ukazovaly jejich šance získal v europarlamentu některá křesla, a ve volbách je i získaly – ostrouhaly. Řečeno polopaticky: ČT den před volbami silně znevýhodnila sněmovní opozici a vůbec nedala prostor opozici stojící mimo sněmovnu.

Pro srovnání: komerční televize CNN Prima News udělala dvě závěrečné debaty. Do první pozvala pět různých zástupců kandidátek, které měly šanci na vstup do europarolamentu (Bartoš, Rakušan, Okamura +  Kateřina Konečná za STAČILO! a Róbert Šlachta za Motoristy a Přísahu) a do druhé představitele dvou nejsilnějších politických subjektů (Fiala, Andrej Babiš).

Stačí kouknout na výsledky eurovoleb a je jasné, že komerční televize to trefila přesně a rozhodně lépe než ta veřejnoprávní.

Přestupkové řízení kvůli eurovolbám

Řečeno natvrdo: ČT den před volbami silně znevýhodnila sněmovní opozici a vůbec nedala prostor stranám stojícím mimo sněmovnu. Čímž mohla ovlivnit především nerozhodnuté voliče.

To také již 9. července konstatovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (tzv. velká či vysílací rada), která rovnou s veřejnoprávním vysílatelem zahájila i správní řízení o přestupku, citujeme:

„(…) kterého se mohl dopustit tím, že dne 6. června 2024 od 20:10 hodin na programech ČT1 a ČT24 odvysílal diskusní pořad Superdebata o vztahu národní a evropské politiky, který představoval předvolební speciál odvysílaný v předvečer voleb do Evropského parlamentu. Provozovatel do závěrečné debaty před volbami do Evropského parlamentu pozval předsedy politických stran a hnutí, které jsou aktuálně zastoupeny v Poslanecké sněmovně. Provozovatel mohl zvoleným kritériem výběru hostů narušit princip rovné politické soutěže tím, že zvýhodnil volební subjekt SPOLU, který v pořadu reprezentovali tři zástupci, a současně znevýhodnil volební subjekty, které nebyly do pořadu pozvány, přestože měly dle předvolebních průzkumů ve volbách do Evropského parlamentu reálnou šanci na dosažení volebního úspěchu. Provozovatel se tím mohl dopustit porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, případně jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.“

Pro zahájení přestupkového řízení hlasovali všichni přítomní členové rady.

Rada ČT: Výběr hostů byl „problematický“

A 17. července se s „velkou radou“ fakticky ztotožnila i Rada České televize, když přijala usnesení, že na Kavčích horách zvolený výběr hostů „mohl některé subjekty v předvolební kampani znevýhodňovat“. Usnesení přijaté devíti hlasy (tři přítomní se zdrželi) jako odpověď na celkem 14 stížností si dovolím ocitovat obsáhleji. Je v něm totiž obsažena i „obhajoba“ šéfů Kavčích hor, proč je podle nich vše v naprostém pořádku:

„Na rozdíl od ostatních debat, pořádaných v rámci předvolebního vysílání, nebyl jako klíč pro výběr zástupců do závěrečné debaty zvolen volební potenciál kandidujících subjektů (jak tomu bylo v případě tří předcházejících debat). Do této debaty byli pozvání reprezentanti politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, přičemž Rada diskutovala zejména důvodnost vyhrazení této debaty subjektům z Poslanecké sněmovny.

Argument uváděný vysílatelem zdůrazňuje hlavní téma debaty, tedy zaměření na vztah národní politiky (reprezentované zejména členy Poslanecké sněmovny PČR) a unijní politiky (kterou do jisté míry zase utváří těleso – Evropský parlament – o jehož složení dané volby rozhodují). Tento model již Česká televize uplatnila (nejen) v předešlých evropských volbách v roce 2019, použila stejné téma i identický klíč pro výběr zástupců politických subjektů. Na straně druhé nelze opominout fakt, že i přes své dramaturgické zaměření byla debata součástí širšího předvolebního vysílání poskytujícího prostor pro prezentaci subjektů kandidujících v evropských volbách. Jako součást širšího předvolebního vysílání se pak nejeví jako vhodné stanovení odlišného klíče pro výběr hostů pro tři hlavní předvolební debaty a poslední tzv. superdebatu, a to i přes výše zmíněné odlišné tematické zaměření. Rada ČT je toho názoru, že uvedená nekonzistence výběru hostů mohla některé subjekty v předvolební kampani znevýhodňovat.

Příkladem aspektu vedoucího k pochybnostem o správnosti zvoleného formátu této tzv. superdebaty byla závěrečná pasáž, v níž moderátorka umožnila každému z hostů, aby na časové ploše půl minuty mohl formulovat vlastní vzkaz voličům. Důsledkem byla disproporční distribuce této možnosti ve prospěch jednoho z kandidujících subjektů, který svůj vzkaz mohl zopakovat celkem třikrát. Výběr hostů podřízený pouze dramaturgickému zaměření závěrečné debaty se tak v tom duchu jeví přinejmenším jako diskutabilní. Přesto, že členům Rady ČT nepřísluší zasahovat do výběru hostů do předvolebního vysílání, doporučí Rada ČT v souladu s § 8 odst. 1)., písm. i) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi napříště přizpůsobit výběr hostů do předvolebních debat charakteru voleb.

Návrh byl přijat. PRO: D. Brabec, J. Fistein, P. Matocha, L. Mrklas, K. Novák, B. Procházková, I. Racek, T. Řehák, P. Šafařík

ZDRŽEL SE: I. Chmel Denčevová, V. Ježek, M. Richterová“

Součkův podpis

Česká televize má velký vliv na to, jakým způsobem voliči vnímají jednotlivé politické subjekty a pochopitelně i na to, pro koho se u konkrétních voleb nakonec rozhodnou. A je si toho dobře vědoma.

Ostatně i vznik problematických pravidel pro poslední eurovolby ředitel divize Zpravodajství a publicistika Petr Mrzena doprovodil slovy: „Zpravodajství České televize je tradičně velmi vyhledávaným zdrojem předvolebního servisu i samotných volebních výsledků“.

Za pravidla pro vysílání „superdebaty“ ovšem nese odpovědnost nejen Mrzena, ale i generální ředitel Souček, který je stvrdil svým podpisem. Žádný div, že původně odmítli jakékoliv své pochybení.

„Koncept kombinace volebních debat s lídry kandidátek a Superdebaty s předsedy stran zastoupených ve sněmovně je tradiční součástí předvolebního servisu ČT před každými volbami (evropskými, krajskými i komunálními), nebyl nikdy zpochybněn žádnou autoritou, kontrolním orgánem ani rozhodnutím soudu,“ stojí mimo jiné ve vyjádření ČT zveřejněném před citovanými verdikty obou rad.

Verdikty hned dvou mediálních rad ovšem situaci zásadním způsobem mění. Obzvláště, když ředitel Souček v „kauze Fridrichová“ dosti jednoznačně veřejně tvrdil, že se rozhodnutími RRTV a Rady ČT hodlá řídit:

„Byl jsem tázán, zda je korektní, když Česká televize argumentuje šesti upozorněními na porušení zákona, vydanými v posledních dvou letech Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dvěma konstatováními Rady ČT o porušení Kodexu… Protože jde přece o orgány volené politiky, a že jejich členové nemusí být vždy odborníky na žurnalistiku… Jedinými orgány, které mohou vykonávat společenskou kontrolu nad činností veřejnoprávních médií, jsou ale právě ty dva, které tazatelka ve svém dotazu zpochybňuje. Je myslím celkem zřejmé, že často s názory radních nesouzním. V dobře nastaveném systému si ale nikdo nemůže vybírat toho, kdo jej má kontrolovat. Nežijeme v totalitě. Volby v Česku jsou už 34 let svobodné (ty první byly až v červnu 1990). Naše zákony tedy už desítky let vznikají demokraticky. A rozhodnutí těchto orgánů je tak třeba respektovat.“

Uvidíme, zda postoji obou rad bude Souček tak vehementně argumentovat i v případě, kdy Česká televize dle většinového názoru radních narušila férovost eurovoleb. A to díky dokumentu, na němž se stkví jeho podpis.

Více si o argumentech Jana Součka v „kauze Fridrichová“ můžete přečíst zde:

Ondřej Neumann: Pokud byl pořad 168 hodin nekvalitní, jak tvrdí Souček, pak by měl zrušit i Události a Reportéry ČT