ČEZ nejspíš nové jaderné elektrárny stavět nebude. Zajistí to nová státní firma, naznačuje vládní analýza
HlídacíPes.org má k dispozici oficiální analýzu „vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje“. Stostránkový dokument si nechal vypracovat Stálý výbor pro jadernou energetiku.
HlídacíPes.org dokument získal na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z analýzy jednoznačně nejlépe vychází varianta, kdy je investorem budoucí stavby nových jaderných zdrojů stát.
Buď skrze vznik nové společnosti ve stoprocentním vlastnictví státu, která by od ČEZ odkoupila aktiva nutná pro výstavbu nového jaderného zdroje.
Nebo přes odkup speciálně vytvořené projektové společnosti (v dokumentu je používána zkratka SPV), která už nyní koordinuje přípravu dostavby Dukovan i Temelína (a zatím ji ze 100 % vlastní ČEZ).
Hrozba sporu s minoritními akcionáři
Obě varianty vycházejí pro stát nejlépe jak s ohledem na energetickou bezpečnost a strategické zájmy státu, tak z hlediska financování a návratnosti (viz tabulky níže). Z řady hodnocených bodů je zde však nejvyšší riziko z hlediska rizika mezinárodní arbitráže s investory a v dopadu na státní dluh.
Varianty, kdy by stavba nových jaderných bloků byla pod taktovkou ČEZ, jsou sice podle analýzy sice též proveditelné, ale obtížně: „Existence minoritních akcionářů a fakt, že ČEZ je obchodován na kapitálových trzích, neumožňuje v dostatečné míře promítnout strategické zájmy státu do záměrů společnosti, aniž by hrozilo riziko sporu s minoritními akcionáři“.
To zdůrazňuje i energetický analytik Michal Šnobr, sám minoritní akcionář ČEZ. „Z právní analýzy vyšlo, že ČEZ na současném akcionářském půdorysu to nikdy stavět nemůže. Z jednoho prostého důvodu – že je to nerentabilní investice a žádnému členu představenstva se zodpovědností, kterou mu dává zákon o obchodních korporacích z roku 2014, neumožňuje takovouto investici podepsat,“ říká.
„Politik si může říkat co chce, ale ten, kdo nese veškerou trestně-právní, hmotnou zodpovědnost, a dokonce ručí svým osobním majetkem, jsou členové představenstva a mohou to být i členové dozorčí rady,“ dodává Šnobr, který je s obsahem analýzy obeznámen.
Bodové hodnocení zvažovaných investičních modelů
(od 1 – nízká míra naplnění po 10 – vysoká míra naplnění)
„Když by stavěl ze 100 % stát, tak si na rozdíl od podnikatelského subjektu může říct, že návratnost projektu může být i nula. Stát si může dát jinou prioritu – třeba bezpečnostní. Investice se pak do ceny elektřiny tolik nepřenese, to by pro spotřebitele znamenalo o hodně nižší cenu,“ vysvětluje Šnobr. Materiál zároveň mluví o tom, že v únoru 2018 má být připraven scénář, aby příští vláda mohla o jádru rozhodnout.
Členy stálého výboru byli v minulém volebním období i dva ministři za ANO – ministr financí Ivan Pilný a ministr životního prostředí Richard Brabec. Lze tedy očekávat, že dokument bude relevantní i pro vznikající vládu ANO.
Varianta 100 % podílu státu se jeví nejvýhodněji i z pohledu spotřebitele a budoucích cen elektřiny.
Jestli se vůbec bude stavět
O stavbu nových jaderných bloků v Česku má nyní oficiálně zájem šest společností. Podle výboru pro jadernou energetiku „všechny oslovené společnosti akceptují, že investorem může být projektová společnost vytvořená speciálně pro přípravu, realizaci a budoucí majetkovou správu“. Všechny společnosti by v takovém případě usilovaly o minoritní podíl, majoritním vlastníkem by byla buď společnost ČEZ nebo stát.
Analýza vznikla na konci května 2017, podepsaná je pod ní „Pracovní skupina zaměřená na financování výstavby, obchodně-investiční model a ekonomiku výstavby nového jaderného zdroje“
„Asi poprvé vidím smysluplný vládní materiál o tom, jak to řešit,“ říká analytik Michal Šnobr s tím, že ale dokument nic neříká o tom, zda se ve finále skutečně začne nový jaderný blok stavět.
„Aktuálně to nemá kdo postavit a podle mne se to ani nikdy nepostaví. Jediný, kdo by teoreticky stavět mohl, jsou nyní Rusové. Jenže ti toho ve světě naslibovali tolik, že na Dukovany by se dostalo kdo ví kdy. A otázka je, zda je Rus pro takovou stavbu ten správný partner pro Českou republiku,“ konstatuje Šnobr.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
Ještě by chtělo upřesnit co nebo kdo to ten stát je a kteří lidé ho představují. Je to spolek Zeman, Babiš, Okamura , komunisté a Rusko?
Po babišovsku : Naozaj to tak zvonku vyzerá; česky : ono to tak vypadá.
je poměrné absurdní hovořit o tom, že z pohledu spotřebitele je nejvýhodnější, že to postaví stát. Důvodem je, že případnou „sekyru“ bude muset stát zasanovat z daní, které platí oni spotřebitelé. Další věc je, že cokoli nakupuje stát je řádově dražší než když to nakupuje soukromý subjekt (kdo nevěří, ten asi žije na planetě Marxu), tedy ona sekyra vznikne na 100 %. Takže shrnuto, za 10 let tu budeme číst analýzu a říkat si, jak je možné, že z původního předpokladu (pro příklad) 100 bn stála elektrárna nakonec 200 bn, zjistí se, že vše připravovala AK Šlachta a Šlichta a všichni se budem strášně divit.
Jakoukoliv „sekyru“ u soukromé firmy, zaplatí v konečném důsledku také občané, ovšem nikoli v roli daňových poplatníků, ale v roli zákazníků. Nebo jste opravdu tak naivní, že si myslíte, že soukromník platí ztráty ze svých soukromých reservních fondů, nebo dokonce osobních úspor?
A cena nakupovaného je zcela lhostejná, když ji mohu zahrnout do nákladů a mám téměř jistotu, že zboží prodám s obvyklým ziskem. A to u elektrické energie je prakticky zaručeno.
Měl bych ještě dodat, že v případě tak nezbytné komodit, jako je elektřina je vlastnictví státu pro občany výhodné, protože případné ztráty může stát politickým rozhodnutím zaplatit ze svých daňových příjmů, původně třeba určených k jinému účelu, aniž by zvýšoval ceny pro občany. U soukromé firmy je takový přístup, z principu věci, nemyslitelný, ba přímo nemožný.
Náklady na elektrárny zaplatí lidé tak jako tak v každém případě. A Je celkem jedno jakou cestou :-(.
Mýlíte se. Když nejde o monopol, ztráta MŮŽE (to radši zdůrazňuji) dopadnout na soukromé akcionáře. Zrovna u jaderné energetiky by se pár příkladů našlo.
Zatímco ztráta státní firmy se prakticky přímo promítne do čistého státního dluhu a s garancemi cen elektřiny, které budou vyšší než v tu dobu na trhu, je to obdobné.
V případě, kdy stát vlastní 70 procent ČEZ to takový rozdíl není, ovšem pohled soukromých akcionářů je pochopitelně jiný.
Hlavní problém je v tom, že do projektu „stát“ promítne své „strategické zájmy“. Čti zájmy lobbistů a stranických sponzorů. Takže ten projekt bude trvat dvakrát déle, bude třikrát dražší a výsledek bude nanejvýš pochybný. Viz brutální řádění „osvědčených domácích dodavatelů“ na Temelíně, která stálo ČEZ miliardy navíc, a nekonečný projekt Mochovce 3 a 4.
Doufám, že to dopadne dobře a nic se nepostaví. Další peněžní černou díru s ohromnými nedořešenými (už přes 40 let) problémy jako je likvidace odpadu nikdo racionálně smýšlející chtít nemůže.
Může to dopadnout ještě lépe, když budeme svítit loučama a místo robotů pracovat rukama, jak jsme to dělali jako lidstvo donedávna.
Boze! Clovek uz si myslel, ze je to davno u ledu. A oni to porad pripravuji. Takze nejhorsi mozny scenar (stavi/plati stat) nas nejspis nemine. Az to bude za 50 let stat, nikdo tu elektrinu nebude chtit. A co s odpadem? Uz maji hlubinne uloziste? Nebo je to taky stale ve stadiu priprav?
Ve srovnání s problémem odpadu z fosilních nebo „obnovitelných“ zdrojů je problém odpadů z jaderných elektráren zcela marginální a snadno řešitelný. Jinými slovy : pseudoproblém, uměle vytvořený „ekology“ v žoldu obrovských ropných a plynových koncernů.
1) Fakt, že v tomto pokřiveném netržním prostřední nelze postavit žádnou nedotovanou elektrárnu, není nikterak objevný. Takže to postaví buď samotná vláda, nebo bude soukromému investorovi garantovat návratnost.
2) Nechápu, kde pan Šnobr přišel k tvrzení, že kromě Rusů to nikdo není schopen postavit ? Čína staví, Jižní Korea staví, Westinghouse staví, Francouzi staví, Rosatom staví.
3) Je naprostý nesmysl stavět nyní v Dukovanech, když v Temelíně je připravený pozemek, dostaečná kapacita surové vody a řešitelné vyvedení výkonu. V Dukovanech není možný souběh nového bloku s těmi stávajícími.
4) Bez nových jaderných bloků jsme po roce 2035 bez elektřiny, a s námi polovina střední Evropy. To je neoddiskutovatelný fakt.
To je ale zajímavé zjištění, když oficiální analýza říká, že pro stát bude nejlepší, když si strategickou stavbu postaví sám namísto toho aby to stavěla soukromá firma?
Když se o tom zamyslíme hlouběji, podobné argumenty dnes mohou platit pro poštu, pro stavbu dálnic, pro státní IT systémy, stejné mohly platit pro české banky, stejné pro spoje, atd…