Jaká propast mezi chudými a bohatými? Česko je rovnostářský premiant
Česko odpovídá představám o rovnostářském státě v některých ohledech více než třeba některé skandinávské země.
Lidé s nejvyššími platy si tu přijdou zhruba na pětinásobek toho, co vydělávají jejich nejhůře placení spoluobčané. Česká republika se tak spolu s Dánskem, Finskem, Slovenskem či Slovinskem řadí v rámci OECD ke státům, kde je rozdíl mezi platy vůbec nejnižší. Podle statistik OECD u nás také žije nejméně lidí pod oficiální hranicí chudoby.
Příjmová propast ve 34 nejrozvinutějších ekonomik světa, které OECD sdružuje, celkově roste. Ještě v 80. letech představovalo deset procent nejvyšších platů jen sedminásobek deseti procent platů nejnižších. V roce 2013 to za celou OECD byl již téměř desetinásobek, přičemž například ve Spojených státech berou nejlépe placení osmnáctkrát víc a v Mexiku dokonce třicetkrát.
Vyplývá to z materiálů, které slouží jako podklady na právě probíhajícím fóru OECD v Paříži. Příjmová a majetková nerovnost patří mezi témata, jimiž se letošní jednání zabývá (v oficiálním názvu pořadatelé využili skutečnosti, že výrazy „lidé, planeta a prosperita“ začínají v angličtině všechny na písmeno P a konference nese název „Investing in the Future: People, Planet, Prosperity).
Poměr mezi průměrným platem deseti procent nejlépe a nejhůře honorovaných
Údaje z jednotlivých zemí jsou z roku 2013 a novější. Podrobnější data si můžete stáhnout zde.
Z údajů OECD vyplývá, že příjmy nejvíce odměňovaných zaměstnanců také rostly daleko rychleji, jak ukazuje graf zachycující jejich vývoj v letech 1985 až 2011, kdy se začaly platy vinou celosvětové ekonomické krize propadat.
Jak rostly platy v letech 1985 až 2011*
* Prostý průměrný plat odvozený z mezd v 17 zemích uvedených v tabulce
Ještě větší nepoměr ukazují údaje týkající se majetku. Deset procent nejbohatších lidí vlastnilo po roce 2010 v zemích OECD polovinu veškerého bohatství, procento nejzámožnějších kontrolovalo jeho osmnáct procent. Naopak čtyřicet procent nejméně movitých obyvatel zemí OECD dohromady disponovalo jen třemi procenty celkového bohatství.
Kolik vlastní nejbohatších deset procent
Údaje jsou z roku 2010 a novější. Hodnota sloupce ukazuje procento z celkového bohatství domácností v jednotlivých zemích.
Ekonomická krize zatlačila řadu lidí ve sledovaných zemích pod hranici chudoby. Česko si ovšem v tomto ohledu vede podle statistik OECD velmi dobře – v „oficiální“ chudobě zde žije nejméně lidí, jen 5,3 procenta.
Procento obyvatel žijících pod hranicí chudoby
©©
Údaje z jednotlivých zemí jsou z roku 2013 a novější.
Chudoba se přitom netýká jen lidí bez práce. I v ekonomicky vyspělých zemích přibývá těch, jimž platy, které berou, neumožňují se z chudoby vymanit. Důvodem je podle OECD zvyšující se počet částečných pracovních úvazků, zaměstnávání na dobu určitou ne vždy úspěšná snaha podnikat. Studie OECD udává, že polovina všech pracovních míst, která vznikla mezi lety 1995 a 2013, patří do této kategorie.
Procento zaměstnanců vydělávajících méně než polovinu průměrné mzdy
©©
Stránky OECD nabízejí graf, v němž si sami můžete zobrazit, jak si jednotlivé země stojí v příjmové nerovnosti. Mimo jiné využívá tzv. Giniho koeficient diverzifikace, který pracuje se stupnicí 0 až 1. Nula reprezentuje hypotetickou společnost, v níž všichni vydělávají stejně. Jednička naopak takovou, ve které by všechny příjmy dostával jediný člověk.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Česká republika Ráj pro nepřízpůsobivé spoluobčany. Vyloučená lokalita ideální bydlení – Mluvíme o rodině se šesti dětmi příspěvek / měsíc:
Měsíčně dostávají od sociálky životní minimum domácnosti ve výši 17 920,- Kč, přídavky na děti 3 420,-, příspěvek na bydlení 12 724,- Kč. S ohledem na to, že otec rodiny jde vždy na „nezbytnou“ dobu pracovat, bere podporu v nezaměstnanosti 5 150,- Kč. Toto jsou ověřené údaje a může si je kdokoli i dle tabulek zkontrolovat. Celkově tedy taková rodina dostává od státu 39.214,- Kč.
Jsem rád, že Vás zase vidím! Škoda, že sem na psa chodí tak málo těch věčných rejpalů a fňukalů. Nechtějí se krmit fakty, která se jim nehodí pro pláč. Za sebe – skvělý článek. Je s podivem, proč nás mainstreamová media TĚMIHLE informacemi neživí víc?
Též vás tu rád vidím, pane SuPe.
A víte, že mi tu ani moc nechybějí 🙂
Tuším to a nedivím se ….
jen se nedělejte 😉
Zajímalo by mě, jak by dopadla v těchto kriteriích CSSR nebo Severní Korea. Myslím, že úplně nejpremiantštěji a nejrovnostánštěji. Tyto statistiky nevypovídají nic o tom jak se lidem skutečně žije.
Hádejte, kolik má plat český exekutor?
2.000.000.,- Kč čistého! Kdyby se prý snížili odměny exekutorům třeba na polovinu, tak by to prý za 1 milion čistého nikdo nedělal!!
Ani se nedivím, na takovou práci musí být jeden zvlášť dobře vybaven, aby mu večer chutnalo jíst a měl klidné spaní.
Ale k tématu – jistý, rozumný stupěň rovnostářství mi nepřipadá špatný, znám ze svého okolí dost lidí, kteří švindlují a okrádají stát na daních, ale tabulkově nevybočují z normálu. A nejsou to jen živnostníci, i mezi doktory a podobnými ctihodnými osobami se najdou.
Netuším, kam se vývoj evropské společnosti pohne, ale mladým není co závidět, myslím, že lidská chamtivost zavede tuto zem do nepříliš zářných zítřků.
I za nepříznivého období totality bylo dost lidí, kteří docílili ve svém oboru vynikajících výsledků, a nebylo to určitě o penězích, dokonce museli neustále odkopávat klacky pod nohami ze strany nepřejícníků a všemocné strany.
Kdyby si před převratem občané uměli představit, co to je tržní ekonomika se všemi jejími excesy a nespravedlnostmi, nedokázal by je na Letnou přivést ani svatý Pavel, natož naivní Václav Havel se stejně naivním kovářem Millerem.
Klausova squadra si počkala na svou šanci a tu dokonale využila. Teď se znovu vynořil Vladimír Dlouhý a zdá se, že je při chuti, snad se po Bimbovi nedostane na hrad, Mírov bych mu ale dopřál.
tak schvalujte, doufám, že ctěná schvalovací komise dbá v těch vedrech na pitný režim.
A jo..takže vlastně další nesmyslná statistika.Ona prostě není pravda že „..Lidé s nejvyššími platy si u nás přijdou zhruba na pětinásobek toho, co vydělávají jejich nejhůře placení spoluobčané.!.Tohle lze popřít tak snadno,že se o tom ani nezmiňuji.
Ono jde spíše o to, že v článku zmíněná celosvětová špička bohatých je u nás tak úzka, že aby se dala dopočítat do sledovaných deseti procent musí se výpočet protáhnout pěkně hluboko dolů, řekněme do platů vyšší střední vrstvy, doktorů, soudců, vyšších úředníků..Ostatně předpokládám že asi v žádném státě není ta vrstva skutečně nejbohatších „právě 10 procent“, tudíž zmíněné žebříčky jsou zcela nesmyslné.
Ale jestli bych v něco doufal-ale moc v tom nevěřím, že alespoň OECD vycházel z přesných čísel které by mu všechny státy pro ten účel dodaly-pokud tedy ty údaje naprosto přesně a pro všechny své pracovníky sledují…A ne tedy z nějakých švindl přepočtů a dopočtů z různě nasbíraných materiálů různých kvalit, jak je vůbec v těchto globálních statistikách zvykem…