ANALÝZA. Ještě v roce 2018 ministerstvo vnitra v pravidelné zprávě o extremismu napsalo, že hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura „nelze označit za extremistické dle definice využívané Ministerstvem vnitra“. O dva roky později označilo SPD za lídra mezi tuzemskými xenofoby. Teď kvůli této „nálepce“ hrozí, že se Česká republika bude muset Okamurovi a spol. omluvit.  

Stát se má omluvit SPD za to, že ji vnitro spojilo s xenofobií a předsudečnou nenávistí, rozhodl ve středu Obvodní soud pro Prahu 7. Rozsudek není pravomocný a lze se proti němu odvolat. Vnitro ve zprávě o extremismu za rok 2020 zveřejnilo, že nejvýznamnějším uskupením mezi „extremistickými skupinami s dominujícím xenofobním prvkem“ je hnutí SPD.

Okamura a spol. se proti zařazení mezi  „extremisty“ a „xenofoby“ bránili žalobou a Obvodní soud pro Prahu 7 jim dal za pravdu. Ministerstvo vnitra odvolání proti rozsudku „zvažuje“. „Stát, potažmo ministerstvo vnitro zneužívá svoje složky pro politický boj proti nepohodlným lidem,“ reagoval na svých sítích na verdikt Tomio Okamura a dodal: „Prokázalo se, že SPD je legitimní demokratický subjekt“. Symptomaticky přitom při promluvě ke svým stoupencům opomenul fakt, že rozsudek není pravomocný.

Jeden xenofob prý stranu nedělá

Co přesně se u soudu událo, asi nejlépe popsal Marek Pokorný v článku Jeden xenofob není celá strana. Vnitro se musí omluvit SPD za zmínku ve zprávě o extremismu. Dovolím si proto ocitovat klíčové pasáže jeho popisu:

1. „Nebyly splněny všechny znaky definice předsudečné nenávisti, jak si ji žalovaný sám stanovil,“ vysvětlila soudkyně Iva Kaňáková hlavní důvod, proč žalobě vyhověla. V samotné metodice ministerstva vnitra je totiž uvedeno, že do této škatulky je možné zařadit pouze ty subjekty, u kterých projevy předsudečné nenávisti „reálně představují dominantní složku jejich rétoriky a aktivit“. To se ale podle Kaňákové nepodařilo ministerstvu v uvedené zprávě ani při projednávání před soudem prokázat.
2. Podle soudkyně lze sice připustit, že někteří členové SPD mají xenofobní názory, které mohou splňovat definici předsudečné nenávisti, nejde prý ale o dominantní jev v celém hnutí. „Pokud nějaký představitel hnutí něco tvrdí, tak nebylo prokázáno, že by za ním v tomto názoru stála celá strana,“ konstatovala Kaňáková.
3. Obě strany se přitom před soudem potkají již příští měsíc, kdy soud začne řešit žaloby na další monitorovací zprávy, v nichž ministerstvo SPD zmiňuje.

V souvislosti s bodem tři je zajímavé podívat se, jak v minulosti o Okamurovi a jeho politických souputnících vnitro referovalo. Shodou okolností jsem analýzu tohoto tématu vyhotovil v polovině února poté, co se SPD začalo hlásit o účast v možné vládě Andreje Babiše po příštích sněmovních volbách:

Ondřej Neumann: Premiérem za každou cenu? Babiš do vlády klidně vezme lídra českých xenofobů

Vzhledem k očekávané soudní přetahované mezi SPD a ministerstvem vnitra si dovoluji nabídnou aktualizovanou a rozšířenou analýzu znovu. Pasáže ze zprávy za druhou polovinu roku 2020 – které se týkalo středečního jednání soudu – jsem zvýraznil červeně.

Surfování na antiislámské vlně

Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra mapuje kontinuálně ve svých zprávách tuzemský extremismus od roku 2009. A Tomio Okamura, respektive jím ovládaná politická uskupení, v nich zanechali výraznou stopu. Okamura je v nich poprvé zmiňován ve zprávě za poslední čtvrtletí roku 2012, a to následovně:

• „Podpora některých veřejně aktivních osob kriticky vystupujících proti ,establishmentu‘ byla reflektována i ze strany vedení DSSS  (Dělnická strana sociální spravedlnosti). To nabídlo Danielu Landovi i Tomio Okamurovi neformální podporu strany. Ve druhém případě byla nabídnuta až po odstoupení T. Vandase z prezidentské kandidatury.“
• „Naopak část stoupenců PEX (zkratka lidí z ministerstva vnitra znamenající ,pravicový extremismus‘ , pozn. autora)  inklinovala k podpoře kandidatury Tomia Okamury, a to vzhledem k jím prosazovaným ,národním hodnotám a hrdosti‘.“

Jednoduše řečeno – Tomio Okamura začal svými veřejnými výstupy oslovovat lidi, kteří dosud upínali své zraky k extrémní pravici, označení ,extremista‘ si však zatím od ministerstva vnitra nevysloužil. Ostatně stejně jako v letech 2015 a 2016, kdy je ve zprávách opakovaně zmiňován, a to v souvislosti s přiživováním se na obavách z imigrace lidí islámského vyznání.

• „Mezi jednotlivými populisticky, proti imigrantům a proti muslimům orientovanými subjekty byla rovněž zjevná snaha o vytváření koalic či partnerství. Výše zmíněný BPI (Blok proti islámu) komunikoval se stranou Úsvit, ND (Národní demokracie) pak s poslancem Tomio Okamurou,“ píše se ve zprávě o extremismu za druhé čtvrtletí roku 2015.

Ve zprávě za třetí čtvrtletí 2016 pak ministerští analytici konstatují, že „velká část islamofobně laděných občanů začala upřednostňovat stranu Svoboda a přímá demokracie (strana založená Okamurou v roce 2015). Ta se oproti jiným, čistě protiislámsky či protiimigrantsky založeným subjektům orientovala na širší okruh témat“.

A protiimigrantská jízda pokračuje i v roce 2017:

• „Nejvíce (…) z operování s tématy migrace a islámu těžilo hlasy hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (dále jen ,SPD‘), které slavilo s 10,64 % (538 574 hlasů) významný úspěch. Hnutí SPD používá oproti extremistickým stranám kvalitnější a efektivnější politický marketing. Jeho představitelé navíc nejsou oproti DSSS a ND limitováni rozsudky soudů či probíhajícími trestními řízeními,“ píše se ve zprávě o extremismu v Česku ve zmiňovaném roce.

Vyluxování témat extrémní pravice

Hned v prvním čtvrtletí 2018 experti ministerstva vnitra hlásí Okamurův triumf:

• „Tradiční pravicově extremistická uskupení přestala být politicky relevantní. Nejefektivněji pracovalo s obdobnou agendou hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura.“ Ještě ovšem s dovětkem, že Okamuru a spol. „nelze označit za extremistické dle definice využívané Ministerstvem vnitra“. To se však již brzy má změnit.

Ale vraťme se ještě ke zprávě z počátku roku 2018:

• „Daleko více pozornosti ovšem vzbudily projevy spojené s hnutím Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (dále jen SPD). V souvislosti s odkupem vepřína v Letech byly zaznamenány výroky některých představitelů hnutí na adresu bývalého pracovního, resp. cikánského tábora, ve kterém našlo za druhé světové války smrt několik stovek osob a další stovky byly deportovány do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Policie ČR zahájila v únoru úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia proti třem poslancům hnutí, včetně předsedy Tomia Okamury. Výroky představitelů hnutí vyvolaly velkou kritiku u zástupců národnostních menšin, u přeživších holokaustu či u veřejně známých osobností, včetně některých politiků. V případě bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka zahájili policisté trestní stíhání v souvislosti s jeho údajnými výroky v prostorách Poslanecké sněmovny. Stíhání je vedeno pro trestné činy podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.“
• „Hnutí SPD ve svých výstupech nadále operovalo s migranty a muslimy. Navrhlo novelu zákona, která by umožňovala trestat už samotnou podporu nenávistných ideologií. SPD uvádí, že cílem novely má být postih ,nenávistné islámské ideologie‘.“
• „Severomoravská organizace SPD varovala před občanskými iniciativami, neziskovkami a aktivisty řízenými americkým finančníkem Georgem Sorosem. Tito ,vlastizrádci‘ měli údajně chystat ,český majdan‘. Bezpečnostní složky k takovým tvrzením ale nedisponují žádnými poznatky.“

V závěru roku 2018 ministerstvo vnitra konstatuje:

• Policisté prověřovali a odložili trestní oznámení na tři poslance hnutí Svoboda a přímá demokracie, Tomia Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera, za výroky na adresu tábora v Letech u Písku. Městské státní zastupitelství v Praze nicméně v případě Roznera vrátilo věc detektivům zpět. Pražští policisté následně požádali Poslaneckou sněmovnu o zbavení imunity tohoto politika. Případ se již dostal na půdu imunitního výboru, ve sledovaném období ale ještě nebylo poslanci rozhodnuto.
• U Obvodního soudu pro Prahu 1 začalo líčení s bývalým tajemníkem hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslavem Staníkem, který čelí obžalobě, že na půdě Poslanecké sněmovny pronášel nenávistné výroky na adresu menšin.

Ve zprávě za první čtvrtletí roku 2019 ministerští analytici citují z rozsudky, ve kterém soudci propojili Okamuru a jeho stranu s prvním odsouzeným dokonaným teroristickým činem v Česku:

• „Krajský soud v Praze odsoudil Jaromíra Baldu pro teroristický čin a vyhrožování teroristickým činem ke čtyřem letům vězení do věznice ostrahou. Dále mu bylo uloženo ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě. Balda v roce 2017 ve dvou případech pokácel stromy na železniční trať ve středních Čechách s cílem vykolejit vlak. Prostřednictvím letáků, které na místě rozházel, se pak snažil připsat odpovědnost za tyto útoky muslimským imigrantům. Na různých místech v Čechách dále senior šířil letáky s výhrůžnými texty, které měly vyvolat dojem, že je psal imigrant vyznávající extremistickou podobu islámu. Oba teroristické útoky jen shodou náhod neměly fatální následky. Jak státní zástupce, tak i Balda, se proti rozsudku odvolali. Jedná se o první případ odsouzeného dokonaného teroristického činu v České republice. Během soudního líčení vyšly prokazatelně najevo Baldovy vazby na hnutí SPD. Soudní senát v rozsudku jasně hovoří o manipulaci veřejně vystupujícími osobami, které využívají strachu a důvěřivosti osob, jako je Balda, ve svůj prospěch.“
• „Hnutí SPD se potýkalo s vnitřními neshodami. Nejprve byla rozpuštěna vlivná severomoravská organizace. Poslanec a bývalý předseda této krajské organizace Lubomír Volný obvinil hnutí, že má v řadách neonacisty a rasisty. Společně z dalšími dvěma poslanci byl vyloučen z poslaneckého klubu SPD. Dalším významným momentem byla roztržka hnutí s vlivným webem Aeronet. Toto xenofobní a konspirační médium začalo publikovat texty kritické k jeho vedoucím činovníkům.“
• „Poslanecká sněmovna nevydala ke stíhání poslance SPD Miloslava Roznera za výroky, ve kterých označil tábor v Letech za ,neexistující pseudokoncentrák‘. Jeho vydání předtím nedoporučil mandátový a imunitní výbor. U Obvodního soudu pro Prahu 1 pokračovalo líčení s bývalým tajemníkem SPD a asistentem poslance Jaroslava Holíka, který čelí obžalobě pro podezření ze spáchání trestných činů podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Těch se měl dopustit provoláváním nenávistných výroků v Poslanecké sněmovně.“
• „Na tuzemské „alternativní“ mediální scéně byl v prvním čtvrtletí nejsledovanější událostí rozkol mezi Aeronetem a SPD. Tento web začal útočit na některé představitele Okamurova hnutí. Útočné články vesměs neobsahovaly nijak objevná tvrzení, nicméně se snažily vyvolat dojem, že přinášejí nová skandální odhalení. Hnutí SPD se snažilo na tyto texty reagovat. Celá roztržka byla velmi podrobně sledována jak xenofobně orientovanými aktivisty, tak i ostatními médii. Došlo tak k paradoxní situaci, kdy hnutí se silným parlamentním zastoupením bylo výrazně postiženo anonymním mediálním projektem. Tyto mediální projekty dokáží na jedné straně rychle získávat politickým subjektům body, na straně druhé je dokáží velmi rychle a účinně poškodit.“

Lídr mezi českými xenofoby

Ve zprávě za druhé čtvrtletí roku 2019 už si ministerstvo vnitra nebere servítky a řadí Okamurovu partaj mezi „xenofobně laděné subjekty“:

• „Pokračujícím trendem druhého čtvrtletí je nárůst nenávistných projevů namířených proti konkrétním skupinám osob či jednotlivcům pro jejich politické přesvědčení. Volby do Evropského parlamentu ukázaly jasnou dominanci hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura mezi xenofobně laděnými subjekty. Hnutí jednoznačně upozadilo tradiční extremistické strany.“
• „Tradiční pravicově extremistické strany se ve sledovaném období orientovaly hlavně na vztahy se zahraničními kolegy. Velkou část jejich domácích témat jim nadále přebíralo progresivnější a efektivnější hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (dále jen „SPD“), případně další xenofobní a populistická uskupení.“
• „Vůdčí postavy pravicově extremistické scény se dlouhodobě nedokáží domluvit na spolupráci. Situaci jim komplikuje i vztah k hnutí SPD. Někteří pravicoví extremisté už se vůči Okamurovi vyhranili, jiní stále doufají, že s nimi předseda hnutí začne spolupracovat a oni budou moci využívat výhod, kterými disponuje tento parlamentní subjekt.“
• „Po dubnovém shromáždění hnutí SPD na pražském Václavském náměstí byly zahájeny úkony trestního řízení se dvěma osobami. Muži bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření za hajlování. Trestním příkazem mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a pokuta ve výši 30 000 Kč. S trestem ale nesouhlasil, jeho kauzu proto bude projednávat Obvodní soud pro Prahu 1. Dále je z trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podezřelá i žena, která se viditelně ozdobila přívěšky s neonacistickou tématikou.“
• „Obvodní soud pro Prahu 1 uložil bývalému tajemníkovi SPD Jaroslavovi Staníkovi roční podmínku s dvouletým odkladem a pokutu ve výši 70.000,- Kč za rasistické výroky pronesené v roce 2017 v Poslanecké sněmovně. Staník se proti rozsudku odvolal.“
• „(Policisté) Zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod proti poslankyni SPD Karle Maříkové pro její výroky, ve kterých přirovnala muslimské imigranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, kterým by měl být zakázán vstup na území EU.“
• „Xenofobní nálady části české společnosti nadále umně povzbuzovalo, zejména prostřednictvím sociálních sítí, hnutí SPD. Hnutí kontinuálně a záměrně vyvolávalo dojem, že je majoritní obyvatelstvo České republiky akutně ohroženo imigrací a islamizací, že je nutné se začít okamžitě bránit, jinak „budeme lidmi druhé kategorie ve vlastní zemi“. Představitelé SPD se velmi aktivně vyjadřovali k jakýmkoli zaregistrovaným tuzemským i zahraničním negativním jevům či incidentům spojeným s migranty či muslimy. Velmi účinně fungovala v tomto tématu symbióza mezi SPD a některými médii šířícími nenávistné předsudky. Před volbami do Evropského parlamentu hnutí výrazně sázelo i na partnerství s dalšími evropskými subjekty, zejména s francouzským Národním sdružením Marine Le Penové, nizozemskou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse a italskou Ligou Severu Mattea Salviniho. Okamura se se Salvinim setkal nejprve v Praze a posléze v Miláně. Le Penová a Wilders se osobně zúčastnili dubnového shromáždění SPD na Václavském náměstí. Na této akci vystoupil i hudebník a bývalý neonacista Tomáš Hnídek (Ortel). Proti shromáždění SPD byla pořádaná i protestní akce s názvem Hluková olympiáda. Deset jejích účastníků bylo zadrženo pro neuposlechnutí výzvy úřední osoby.“
• „Volby do Evropského parlamentu znamenaly pro SPD se ziskem 216.718 hlasů (9,14%) jednoznačně úspěch. Hnutí zastínilo ostatní protiimigrační a protimuslimská uskupení. Novými europoslanci za SPD se stali Hynek Blaško a Ivan David. Hnutí SPD by se mělo zařadit, vedle Národního sdružení či Alternativy pro Německo a dalších subjektů, do celoevropské frakce s názvem Identita a demokracie.“
• „Aeronet nadále publikoval texty zaměřené proti SPD.“

2020 – první pololetí

• „Zejména představitelé hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen ,SPD‘) se pokoušeli opětovně vyvolávat i protiromské nálady (v rámci oficiální prezentace se využívá termínu ,nepřizpůsobiví‘).“
• „Předseda hnutí SPD prezentoval i názor, že pandemie (koronavirová) je v západních zemích zneužívána k zavedení eutanazie seniorů. Cílem má být podle něj jejich likvidace, jakožto zastánců tradičních hodnot, a jejich nahrazení agresivní imigrantskou populací.“
• „Velmi intenzivní kritika směřovala rovněž na adresu některých médií, zejména České televize. Předseda pražské organizace SPD vyzval např. k defenestraci vedení této veřejnoprávní instituce.“
• „Bývalý tajemník SPD Jaroslav Staník neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu proti rozsudku za výroky, ve kterých navrhoval střílet ,buzeranty a lesby‘ a posílat homosexuály, Romy a Židy do plynu. Policisté požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání poslankyně SPD pro její výroky na adresu migrantů. Mandátový a imunitní výbor, a posléze i Poslanecká sněmovna, ji však ke stíhání nevydaly.“

Ve zprávě za druhé pololetí 2020 jsou počiny Okamury a jeho SPD opět popisovány v jednom šiku s „xenofobně populistickými subjekty“:

• „Vedle neonacistických a jiných pravicově extremistických subjektů vyvíjelo ve sledovaném období aktivity i několik dalších xenofobně zaměřených populistických skupin. Tyto subjekty se však nedokázaly sjednotit, křehká spojenectví vzniklá v prostředí sociálních sítí se rozpadala. Jednoznačně dominantní úlohu hrálo hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen SPD).  To se před krajskými volbami vymezilo vůči jiným subjektům, které rovněž akcentovaly ,vlastenecká‘ témata. Hnutí Tomia Okamury si vůdčí pozici ve volbách uhájilo, získalo 6,13 % hlasů a celkem 35 mandátů. Ostatní podobně laděné subjekty neuspěly.“
• „Příznivci a členové některých méně významných xenofobních subjektů, kteří dříve SPD příliš nedůvěřovali a v čele ,pronárodní opozice‘ si přáli ,etnicky vhodnějšího‘ politika, začali postupem času měnit názor.“
• „V sledovaném období se uskutečnilo několik ,vlasteneckých setkání‘, kterých se zúčastnili vyhroceně nacionalisticky orientovaní politici a aktivisté. Tyto akce potvrdily trend rozmělňování ideologických dogmat, kdy se ve jménu ,ochrany národních zájmů‘ potkávají politici z různých částí politického spektra. V některých případech se těchto setkání zúčastnili představitelé SPD. Dostalo se jim zpravidla i publicity ze strany alternativních médií.“
• Okresní soud Praha-západ potrestal asistenta poslance (za SPD, pozn. red.) Jaroslava Foldyny Milana Krafta peněžitým trestem za texty zveřejněné na internetu namířené proti migrantům. Okresní soud v Chomutově uložil peněžitý trest kulturistovi Filipovi Grznárovi (kandidát SPD do plzeňského zastupitelstva, pozn. red.) za protiromské výroky. Obě rozhodnutí jsou nepravomocná.

Pochopení pro Vladimira Putina

Rok 2021 ukázal, že osočování konkurentů či médií nemusí být beztrestné:

• „Představitelé xenofobně populistických subjektů, včetně hnutí Svoboda a přímá demokracie a nového uskupení Volný blok (viz dále), šířili nepodložená tvrzení z dezinformačních médií. Často jimi byla bagatelizována kauza Vrbětice.“
• „Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že se předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura musí omluvit za nepravdivé výroky o europoslancích Zdechovském a Svobodovi z roku 2017, kteří podle něj hlasovali pro uvalení sankcí na ČR za nepřijímání migrantů. Zdechovský a jeho rodina se poté stali terčem výhrůžek a byla jim přidělena policejní ochrana. Okamura se proti rozsudku odvolal.“
• „Vrchní soud v Praze dále pravomocně rozhodl o tom, že se předseda hnutí musí omluvit za své výroky na adresu webu HlídacíPes.org. Okamura ho označil za ,podvodný‘.“
• „Okresní soud Praha – západ odsoudil asistenta poslance Jaroslava Foldyny Michala Krafta pro trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, kterého se dopustil výroky proti migrantům, k peněžitému trestu 30 000 Kč. V případě nezaplacení bude muset nastoupit k výkonu trestu odnětí svobody na 60 dní. Verdikt posléze potvrdil i Městský soud v Praze.“
• „Dominantní pozici (mezi xenofobními projekty) si udrželo jednoznačně hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen SPD), které v parlamentních volbách se ziskem 9,56 % (513 910 hlasů) získalo 20 mandátů. Předvolební kampaň hnutí byla relativně umírněná. Jeho představitelé si byli vědomi toho, že tvoří dlouhodobě etablovanou politickou sílu, která má i zahraniční přesah.“
• „Předseda SPD Tomio Okamura na svém facebookovém profilu zveřejnil omluvu Ústavu nezávislé žurnalistiky provozujícímu server HlídacíPes.org. Vrchní soud v Praze mu uložil se omluvit za výrok, ve kterém server označil za podvodný a za ,mediální žumpu‘.“
• „Policisté se zabývali setkáním regionálních romských politiků v restauraci na Českolipsku, kde zazněly agresivní výroky na adresu Tomia Okamury. Českolipská státní zástupkyně nicméně případ poslala do přestupkového řízení.“

V roce 2022 experti ministerstva vnitra zaznamenali Okamurovu dvojitou „ukrajinskou otočku“ i pokračující snahu prezentovat sebe a SPD jako „normální politický subjekt“:

• „Hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen SPD) před ruskou invazí uvádělo, že Ukrajina chce s přispěním NATO vyprovokovat válečný konflikt s Ruskem. Tomio Okamura napsal, že: ,Fiala, Lipavský a Černochová nehájí zájmy České republiky, ale Bruselu a Washingtonu a jsou zaslepení nenávistí a touhou s někým válčit.‘ Po ruském napadení sousední země ale hnutí SPD ve stanovisku uvedlo, že se jedná o porušení mezinárodního práva. Jeho poslanci podpořili v únoru a v dubnu usnesení Poslanecké sněmovny odsuzující ruskou agresi. Postupem času se však hnutí začalo navracet k linii, která vyhovuje kremelským představitelům. Prosazovalo např. ukončení dodávek zbraní a munice Ukrajině čelící ruské vojenské přesile, podněcovalo českou veřejnost proti ukrajinským uprchlíkům, pokračovalo ve výpadech proti EU. Dne 25. června již jeho poslanci nehlasovali pro usnesení k podpoře územní celistvosti Ukrajiny a odsouzení válečné agrese Ruské federace. V prohlášeních představitelů SPD se objevovaly tradiční zmínky o muslimských imigrantech, před jejichž kriminalitou prý chtějí českou veřejnost chránit. Okamura, v souladu s kremelskými prohlášeními o speciální vojenské operaci s cílem údajné denacifikace Ukrajiny, nazval tuto zemi ,semeništěm neonacistů‘. Hnutí SPD rovněž kritizovalo blokační opatření namířená proti dezinformačním médiím, která lživě a manipulativně informovala veřejnost v souvislosti s ruskou agresí.“
• „Okamura neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který mu uložil se omluvit za výrok, ve kterém označil server HlídacíPes.org za podvodný a za ,mediální žumpu‘.“
• „Městský soud v Praze v odvolacím řízení potvrdil, že Okamura lhal o politicích Tomášovi Zdechovském a Pavlovi Svobodovi, když tvrdil, že jako europoslanci hlasovali pro přijetí sankcí pro Českou republiku za nepřijímání imigrantů. Okamura se jim podle rozsudku musí omluvit na facebookovém profilu. Oba muži se následkem Okamurovy lži stali terčem výhrůžek.“
• „Obvodní soud pro Prahu 4 udělil půlroční podmíněný trest s roční zkušební dobou bývalému poslanci za SPD Miloslavu Roznerovi pro trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Rozner se ho dopustil svými výroky o táboře v Letech, který označil za ,neexistující pseudokoncentrák‘.“
• „Státní zástupce podal obžalobu pro popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia na bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye pro jeho výroky o ,výborné strategii‘ Vladimira Putina.“
• „Ve druhé polovině roku 2022 musela Česká republika čelit celé řadě společenských, ekonomických i politických problémů, které představují živnou půdu pro extremistická a xenofobní uskupení. Tyto subjekty ale nabízenou příležitost nedokázaly dostatečně využít. S výjimkou hnutí Svoboda a přímá demokracie lze považovat tuzemské subjekty za marginální. Zpravidla jde o skupiny, které mají omezený dosah, případně omezenou dobu fungování. Často je limitují i vzájemné rozpory.“
• „Komunální volby opět prokázaly, že hnutí Svoboda a přímá demokracie nemá v českém „pronárodním prostředí“ konkurenci.10 Představitelé hnutí si jsou vědomi svého výlučného postavení a pečlivě si ho hlídají. Konkurenční ,vlastenečtí‘ aktivisté se v některých případech pokoušejí vytvořit vůči hnutí Tomia Okamury alternativu. Zpravidla ale nejsou politicky úspěšní a postupně končí v zapomnění.“
• „Ve sledovaném období představitelé hnutí Svoboda a přímá demokracie upozadili xenofobní témata. Prioritně se věnovali kritice vlády, její domácí i zahraniční politiky.“
• „Silným tématem hnutí se stala válka na Ukrajině. Tomio Okamura v televizním interview např. uvedl, že neví, kdo válku reálně rozpoutal. K dotazu moderátora, zda ruský útok byl vyvolán nutností chránit ruskou tamní etnickou menšinu, uvedl, že ,na tom něco pravdy být může‘.“
• „Naprosto  jasno mají politici hnutí o vládní podpoře bránící se Ukrajině. Okamura představitele vlády označoval za ,válečné štváče‘, poslanec Jiří Kobza psal o vládě ,vlastizrady‘, o služkách ,zaoceánských bankéřů‘ apod. Kobza rovněž obvinil ,novinářské prostitutky‘ či ,neukojené mocichtivé feny‘ ze snahy zatáhnout Českou republiku a celou Evropu do válku.“
• „Poslanci hnutí Svoboda a přímá demokracie nominovali jako svého kandidáta do prezidentských voleb Jaroslava Baštu. Předseda hnutí o něm uvedl, že ,chce jako jediný odvolat premiéra Fialu a jeho vládu‘. Ve snaze získat podporu voličů nespokojených se současnou vládou prezentoval Okamura protiústavní názor, že prezident má takovou pravomoc ,bez jakýchkoli dalších podmínek‘.“
• „Obvodní soud v Bruntále odsoudil k peněžitému trestu 45 000,- bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye za jeho výroky o ,výborné strategii‘ Vladimira Putina během války na Ukrajině, doplněné např. i doporučením k využití vodíkové bomby. Trest za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia potvrdil i Krajský soud v Ostravě.“

Fašistické hnutí

Oproti předchozímu období v roce 2023 ministerstvo vnitra Okamurovi a SPD věnovalo ve zprávě o extremismu poměrně malou pozornost. Ve zprávě za druhé pololetí dokonce není zmíněno ani jednou. Následující citáty lze nalézt ve zprávě za první polovinu roku 2023:

• „Většina xenofobních uskupení vzniklých v reakci na migrační krizi z let 2014–2015 již ztratila na významu, nebo přestala úplně existovat. Jedinou stálicí na této scéna tak zůstává hnutí Svoboda a přímá demokracie. Ve sledovaném období si vysloužilo pozornost prostřednictvím kontaktů představitelů hnutí s německou Alternative für Deutschland, resp. její mládežnickou organizací Junge Alternative. Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy přitom stranu označil ve vazbě na pravicový extremismus za ,podezřelý případ‘, mládežnickou organizaci pak přímo za pravicově extremistickou.“
• „Městský soud v Praze v únoru zamítl žalobu hnutí (SPD) na ochranu dobré pověsti podanou na týdeník Respekt. Médium ho v minulosti označilo za ,fašistické‘.“