Obchody bez prodavačů se vyplácí a oživují venkov. V Německu jich přibývá, v Česku se testují
Nejen v Česku už řadu let ve venkovských oblastech chybí malé obchody s potravinami. Někde jejich provoz dotují kraje, letošní nárůst cen energií však zřejmě zvýší tlak na další zavírání prodejen. V Německu proto s úspěchem přibývá obchodů bez obsluhy. Majitelům zvyšují tržby a zároveň vrací do vesnic život. V Česku je taková prodejna na venkově zatím jedna, v malé obci na Pardubicku. Velké řetězce nápad zatím testují hlavně ve větších městech.
Je úterý tři hodiny odpoledne a v obchůdku Tante M v bavorském městysu Parkstein se dveře netrhnou. U samoobslužné pokladny se dokonce na chvíli vytvořila fonta. Třicátník Andrew právě platí svůj nákup – mraženou pizzu, Colu a pár dalších drobností. „Chodím sem nakupovat zhruba dvakrát v týdnu, je to super, že tady ten obchod je,“ říká.
Zrovna pro něj není bezobslužný systém prodeje nic zvláštního. Pracuje totiž v místní firmě, která patří mezi světové lídry ve vytváření automatizovaných systémů pro sklady chlazených potravin.
Možná právě i přítomnost firmy, která působí v oblasti automatizace, měla vliv na otevřený přístup místních k obchodu bez obsluhy. Parkstein byl první obcí v Bavorsku, která před rokem takovou prodejnu otevřela, v rámci Německa pak sedmnáctou.
„O projektu bezobslužných prodejen se původně dověděl někdo z vedení obce z reportáže v televizi. Úřad pak hned oslovil autora projektu a provozovatele Christiana Maresche, jestli by bylo možné otevřít takový obchod i zde,“ vzpomíná Sabine Piller, která je v obchodě zaměstnána formou takzvaného minijobu. V prodejně tráví jen deset hodin v týdnu a stará se hlavně o kontrolu a doplnění zboží.
Největší tržby v neděli
Místní si podle ní na bezobslužný systém zvykli bez problémů. „Ten, kdo si stále není jistý s platbou na kase, může přijít v době, když jsem na prodejně. Ale po roce už se s kasou naučili pracovat v podstatě všichni. I jeden z místních seniorů, který si pravidelně každý den chodí pro pečivo, a dlouho se tomu bránil. Nedávno poprvé zvládnul platbu sám a měl z toho nakonec i radost,“ usmívá se Sabine Piller.
Platit je možné platební kartou i hotově, ale samoobslužná pokladna nevrací, musí být vložen přesný obnos. Další možností je přednabitá zákaznická karta, na kterou lze vložit peníze buď samostatně přímo na pokladně, nebo s pomocí zaměstnankyně. Většina domácností v Parksteinu už tuto kartu kartu má, tvrdí Piller.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
V Parksteinu se otevřel bezobslužný obchod po více než deseti letech od chvíle, co zavřela běžná prodejna s potravinami. Sídlí v prostoru bývalé lékárny. Součástí obchodu je i poštovní přepážka, která je otevřena tři hodiny denně, v sobotu dvě hodiny. Otevírací doba obchodu je od 5 do 23 hodin. Kromě doby, kdy funguje poštovní přepážka či probíhá doplnění zboží, na prodejně není žádný personál.
Přesto se vstupní dveře do obchodu otevřou automaticky kdykoliv každému. Žádné čidlo na čipy či platební karty, obchod je zajištěn jen vnitřními kamerami. „Funguje to hlavně na bázi důvěry. Samozřejmě nejsou všichni vždy poctiví, ale ztráty jsou minimální, provozovatel je s tržbami spokojen,“ říká zaměstnankyně. Pravidelnými zákazníky jsou i místní strážníci, ti obchůdek využívají především při nočních službách, dodává.
Největší tržby míval obchod v neděli, kdy jsou všechny obchody v zemi uzavřené. Jezdili sem lidé ze širokého okolí, i z deset kilometrů vzdáleného čtyřicetitisícového Weidenu. V únoru musela ale obec nedělní provoz ukončit. Bavorské úřady totiž rozhodly, že se bude zákaz prodeje vztahovat i na bezobslužné prodejny. Vedení obce ale nakonec našlo způsob, jak nedělní prodej umožnit, a od listopadu si tak mohou lidé z Parksteinu a okolí nakoupit opět i v neděli.
Sortiment na přání. Kromě alkoholu a cigaret
Obchody Tante M provozuje Christian Maresch z Badenska-Würtemberska. Zaměřuje se na obce s 1000 až 4000 obyvateli, které mají jen omezené nebo žádné zásobování. Dnes fungují tyto prodejny již ve 40 vesnicích po celém Německu a připravují se další.
Rentabilitě pomáhá mimo jiné i to, že v prvních týdnech po otevření mohou zákazníci pomoci určit sortiment prostřednictvím takzvaných seznamů přání. Prostor dostávají také lokální výrobci, kteří si zde mohou pronajmout například i celý regál. Chybí pouze alkoholické nápoje a tabákové výrobky, protože není možné ohlídat, aby k nim neměli přístup nezletilí.
Prodejna Tante M ve Winzerhausenu v Badensku-Würtembersku byla čtvrtou v pořadí, poprvé si v ní lidé nakoupili už v srpnu 2020. Také zde chyběl obchod se základním zbožím více než deset let. V obci žije 1400 obyvatel a ještě v 70. letech tam fungovaly dokonce dva obchody.
Novou prodejnu přijali místní podle starosty s velkým nadšením. Dokonce se stala brzy centrem dění v obci. „Lidé si zvykli se u obchodu potkávat, popovídat si. Určitě tomu pomohlo i to, že součástí je také malá kavárna a před prodejnou obec instalovala kašnu s vodotryskem. Teď v adventním čase zde uspořádali setkání místní maminky s dětmi a konal se tam i malý adventní trh. Skutečně tedy vzniklo nové místo setkávání občanů,“ říká pro HlídacíPes.org Ralf Zimmermann, starosta obce Großbottwar, pod který Winzerhausen patří.
I tady vsadil provozovatel na poctivost místních zákazníků a vstup do prodejny nijak nezabezpečil. „Funguje to díky venkovské komunitě, kde se v podstatě všichni navzájem znají. Věřím, že v anonymním prostředí, například někde na nádraží, by toto možné nebylo,“ myslí si starosta.
Řetězce nápad zatím testují
Christian Maresch není v rámci Německa jediným, kdo měl nápad vyřešit nedostatečné zásobování venkova pomocí bezobslužných prodejen. Zhruba ve stejné době, kdy otvíral v Grafenbergu v okrese Reutlingen první obchod, přišel s podobným projektem podnikatel Mario Demange v Durynsku.
Jeho prodejny „Emma’s Day and Night“ jsou otevřené 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Vstup do obchodu je ale možný pouze prostřednictvím zákaznické karty a PIN kódu, který si zákazník sám nastaví. Zákaznickou kartu je možné objednat online, nebo získat přímo v prodejně. Kromě nákupní zóny má každý obchod také přepážku pro příjem balíků, bezplatný Wi-Fi hotspot, elektronickou dobíjecí stanici a automat na kávu. Obchody jsou stavěné a dodávané na klíč jako celek.
První obchod Emma’s byl otevřen 1. února 2020 ve vesnici Altengottern v Durynsku s 1200 obyvateli, která patří k obci Unstrut-Hainich vzdálené asi padesát kilometrů od Erfurtu. Vyšel zhruba na 300 tisíc eur, přičemž část byla hrazena z programu Evropské unie pro rozvoj venkova.
Spolková země Durynsko vyhlásila v roce 2021 dotační program, kterým nyní zřízení těchto prodejen v dalších obcích spolufinancuje. V roce 2021 využilo této možnosti šestnáct obcí, letos se do programu přihlásilo dalších dvanáct, píše web veřejnoprávní stanice MDR.
Více než dvacet prodejen bez personálu otevřel od roku 2020 také řetězec Tegut. Jeho obchody nazvané TEO jsou určeny rovněž pro provoz v malých obcích a jsou otevřené stejně jako Emma’s 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, upřesňuje Tagesschau.de. Předpokladem pro otevření obchodu je ale minimálně 1500 obyvatel žijících v obci.
Vlastní venkovskou miniprodejnu bez personálu testuje od března také společnost Rewe. Nový obchod s názvem „Josefs Nahkauf Box“ otevřela v bavorské obci Pettstadt v okrese Bamberg, kde nebyla žádná prodejna poslední čtyři roky. Obchod má rovněž neomezenou provozní dobu a pro vstup je potřeba přiložit debetní nebo kreditní kartu.
Průkopník v Česku: Vesnice na Pardubicku
První českou vesnicí, která má bezobslužnou prodejnu potravin, jsou Bítovany u Chrudimi. Obchod s názvem Fééér obchůdek zde byl otevřen letos v červenci. Obec, kde žije jen 500 obyvatel, byla bez možnosti nákupu pouhé tři měsíce, do konce dubna zde ještě fungoval běžný obchod.
Fééér obchůdek má otevřeno od půl šesté ráno do devíti hodin večer, v pátek a v sobotu do jedenácti. Funguje zatím ve smíšeném režimu: ráno a dopoledne je přítomna obsluha, odpoledne a večer se obchod přepíná do samoobslužného módu.
„Tato služba je lidmi vnímaná velmi kladně. Dopoledne si nakoupí starší občané, kteří nechtějí a třeba ani nemají možnost nakupovat v bezobslužném režimu. Ale na druhou stranu je zde i řada starších, kteří se nebojí nových věcí a využívají bezobslužný provoz,“ shrnuje pro HlídacíPes.org starostka Bítovan Pavla Peřinová. Obchod podle ní zvyšuje kvalitu života v obci: „Je přínosem pro všechny spoluobčany, hlavně ty starší, kteří již nemají takové možnosti obslužnosti jako mladší generace.“
Pro nákup v odpoledních a večerních hodinách potřebuje zákazník mobil s aplikací, aby se do obchodu dostal. Dveře prodejny si otevře pomocí QR kódu a nákupní položky si následně načítá pomocí mobilu. U pokladny pak znovu načte QR kód a zaplatí platební kartou. Kdo nechce používat aplikaci, má ještě druhou možnost: musí mít bankovní identitu a ofocený občanský průkaz a fotografii zaslat provozovatelům. Senioři, kteří nemají chytré telefony, mohou provozovatelku požádat o nabíjecí zákaznickou kartu. Ta pak slouží pro vstup do prodejny i k placení.
Otevření obchodu v Bítovanech podpořil Pardubický kraj. Pokud se projekt osvědčí, chce kraj přispět na zřízení podobných prodejen i v dalších malých obcích.
Prodavač jako prevence osamělosti
Bezobslužné obchody testuje v Česku také skupina COOP. Zatím se ale nezaměřila na malé obce, kde by tento model vyřešil chybějící možnost nákupu. Od začátku letošního roku otevřel řetězec tři automatizované prodejny, kde lze nakupovat 24 hodin denně, ve Strakonicích, Českém Krumlově a v Ústí nad Orlicí. Další plánuje v Lipně nad Vltavou a Berouně.
Automatické prodejny COOP fungují během standardní otevírací doby jako běžné obchody, mimo tuto dobu pak v automatickém režimu. Tržby po zavedení nové technologie vzrostly podle statistik v průměru o deset procent a nenaplnily se částečné obavy z vyššího množství krádeží nebo případů vandalismu, uvedla skupina v tiskové zprávě.
Hned dva pilotní projekty digitalizovaného obchodu spustila na jaře 2021 německá skupina Schwarz, mateřská společnost řetězců Lidl a Kaufland. Prodejny s názvem shop.box a collect.box testuje ve vzdělávacím kampusu Duální univerzity Nadace Dietera Schwarze v Heilbronnu.
Zda a kdy případně budou tyto koncepty uvedeny do provozu, není zatím jasné, píše web 24rhein.de. Firma Schwarz podle webu tvrdí, že se zatím jedná o čistě výzkumné a vývojové projekty, které jsou testovány v rámci strategie digitalizace skupiny Schwarz. „Zavedení do maloobchodních divizí se neplánuje,“ cituje 24rhein.de prohlášení firmy.
Jestli nakonec převládne automatizace v maloobchodním prodeji i ve městech, je zatím těžké odhadnout. Tam, kde je to možné, je třeba zachovat klasické nakupování s kontaktem se zaměstnanci u pokladny, píše Tagesschau a poukazuje na příklady Belgie a Švýcarska, kde se jednotlivé supermarkety vracejí k těmto tradičním přístupům. Chtějí tak čelit osamělosti lidí. „Budoucnost je kombinací digitálních a analogových technologií,“ uvedl pro Tagesschau Stephan Genth, výkonný ředitel Německého maloobchodního svazu.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kurdové opět ztrácí sen o samostatnosti. Jejich autonomie se nehodí nikomu
Tchaj-wanské jaderné dilema. Globální dodávky čipů jsou opět v ohrožení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
Není větší díra na peníze než chytrý telefon!!!!!
Což o to, samo o sobě to není špatná myšlenka, a jestli už dneska většina lidí zvládne bezobslužné placení u automatických pokladen, tak pak tam ty prodavače navíc taky nepotřebujou.
V čem jsou dva problémy
a) Jak se i už psalo, , tam kde se to u nás zkouší , jsou ti nakupující neustále pod vzdáleným dohledem hlídačů přes kamery, a v okamžiku kdy ti zjistí nejaké podezřelé jednání, tak se obchod se všemi co jsou uvnitř, zablokuje a čeká se na příjezd policie. Což tedy není příliš dobrý zážitek, aby si ho člověk přál častěji opakovat (že bych třeba připomenul, i naše obchody se samoobslužnými pokladnami dělají v případě podezření dokonce osobní prohlídky tašek a všeho poměrně často.)…
ale za b) – a jak se lze dočíst z našich pokusů , ono to dokonce ani není levnější, spíše naopak , když se započítají všechny ty náklady online kontroly, přístupu, bezpečnosti, atd.. Dokonce jeden z našich manažerů zcela vážně navrhoval, aby se tam nasadily vyšší ceny, protože to je vlastně služba pro zákazníky navíc..:())))