Červencový zásah policie ve společnosti Invest & Property Consulting (IPC), která je podezřelá z podvodů i legalizace výnosů z trestné činnosti, má své další dopady. I na někdejší manažerku IPC Michaelu Skálovou. Ta je z firmy sice pryč už tři roky, policie jí ale nechala obstavit její byt. Skálová nyní veřejně vystupuje jako zastánce podvedených klientů. Její současný projekt přitom z někdejší spolupráce s IPC vychází.

Pro reputaci neziskové společnosti Money Advocate to není zrovna dobrá zpráva. Předsedkyně spolku, který slibuje pomoc „klientům i poradcům, kterým se nedaří vymáhání pohledávek z investičních produktů“ a jehož cílem je „pomoc poškozeným v investičních podvodných kauzách“, má sama policií obstavený majetek, konkrétně jde o byt na Praze 9 ve Kbelích.

Důvodem, které v usnesení uvádí Národní centrála proti organizovanému zločinu, je podezření ze spáchání „zvlášť závažného zločinu podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti v souvislosti s tzv. kolektivním investováním do svěřenských fondů“, kdy podle policie šlo ve skutečnosti o takzvané letadlo.

Onou předsedkyní je Michaela Studnička Skálová. Ta byla mezi lety 2017 – 2020 obchodní a výkonnou ředitelkou společnosti IPC; právě v souvislosti s vyšetřováním protiprávního jednání této firmy má nyní svůj byt obstaven. Sama to vnímá jako nespravedlnost: „Věřím, že se brzy ukáže pravda a přestanu být nesmyslně obviňována z něčeho, co jsem neudělala,“ říká.

Ve věci již vypovídala na policii, s IPC sama vede soudní spory a byla to podle svých slov ona, kdo klientům IPC pomáhal.

„Zcela odmítám jakékoli tvrzení, že bych někdy jakkoli poškodila klienty, vždy jsme našim klientům vymohli peníze zpět nebo jsme přistoupili k odkupu pohledávek. Stálo mě to hodně peněz, energie, času a věřím, že mohu pomoci dalším lidem, aby neopakovali mé chyby,“ říká Skálová.

Její podnikání vystavěné na základě někdejších klientů firmy IPC ale také vyvolává přinejmenším otazníky.

Pojala jsem podezření…

Na investicích do firem, které výměnou za vklad slibují výplatu pravidelného měsíčního zhodnocení, není samo o sobě nic špatného. Obezřetnost je však na místě za situace, kdy jsou tyto firmy personálně a majetkově propojené s tím, kdo investice nabízí, a když veřejně dostupné informace nenapovídají tomu, že by firmy až na výjimky vykazovaly zisk.

Navíc nejde o investice v korunách, ale ve virtuální měně, která je ke koruně v poměru 1:1, není ale veřejně obchodovatelná. To je podle expertů samo o sobě jednou z indicií, že se může jednat o investiční podvod. Virtuální měna tak může sloužit k obcházení zákona o kolektivním investování.

Obezřetnost se tak vztahuje i na projekt Money Mee, za nímž stojí právě Michaela Skálová. Vystavěla jej na základě bývalých klientů IPC, prý poté, co sama, coby vysoká manažerka této firmy, nabyla podezření, že jsou peníze klientů v ohrožení.

„V lednu 2020 jsem díky probíhající revizi projektů narazila na řadu nejasností a pochybných transakcí. Pojala jsem podezření, že se ve společnosti IPC děje něco nekalého, ale nevěděla jsem přesně co,“ popisuje pro HlídacíPes.org Skálová.

Když se jí prý podařilo rozklíčovat mechanismus podezřelých transakcí, svolala mimořádnou valnou hromadu akcionářů IPC, kde chtěla situaci řešit, ale byla okamžitě z funkce odvolána. S vedením IPC se poté nicméně dohodla na vzájemném vypořádání, jehož součástí bylo i převzetí části klientů a projektů firmy.

Její slova potvrzuje jeden z finančních poradců, který svým klientům spravoval majetek v účelově vytvořených svěřenských fondech – jak bylo v investicích u IPC běžné. Projekt se mu prý také postupem času jevil jako stále více podezřelý a netransparentní.

„Paní Skálová do naší společnosti poslala informaci, že IPC dělá podivné praktiky, které nejsou v pořádku a že se prý rozhodli se rozdělit. Založila společnost Money Mee a dál spravovala svěřenské fondy – a že kdo chce, ať ty svěřenské fondy převedeme k ní, že ona s tím bude pracovat čistě. A šéfové se rozhodli, že budeme následovat paní Skálovou,“ říká pod podmínkou, že nebude uvedeno jeho jméno. Jeho identitu redakce zná.

Svěřenské fondy svých klientů nakonec pod Money Mee převedl, ovšem již v běžící lhůtě pro výpověď této investice. „Výpovědní doba byla jeden rok, trochu jsem se obával, jak to dopadne, ale proběhlo to bez potíží,“ říká.

„Byl jsem to já, ještě s jedním kolegou, kdo jsme mezi prvními žádali po IPC, aby nám dali informace o nakládání s penězi ve svěřenských fondech… Ukázalo se, že fondy neměly podíl ve firmách, ale jen papír, že někomu půjčily peníze. Skálová, když to zjistila, sama začala poptávat informace a byla drsně odejita. Snažila se pak svěřenské fondy svých klientů zachránit,“ přidává se jiný z finančních poradců, který se Skálovou spolupracuje, Martin Podolák.

Svěřenské fondy jako zástěrka

HlídacíPes.org má k dispozici seznam 128 svěřenských fondů, které z IPC v roce 2020 měly přejít pod správu společnosti Money Mee založené Studničkovou s celkovým objemem investic ve výši 43 milionů korun.

Drtivá většina z těchto svěřenských fondů již ale neexistuje – nejsou vedené v evidenci svěřenských fondů.

„Pokud svěřenský fond není v evidenci, jsou v zásadě jen tři možnosti: fond vznikl před rokem 2018, ale do půl roku nebyl zapsán do evidence a proto ze zákona zanikl. Druhá možnost je, že správce nesplnil zákonnou povinnost a fond nezapsal, bez čehož ale fond fakticky vzniknout nemůže. A třetí varianta je, že svěřenský fond již zanikl,“ shrnuje Pavel Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců.

Byla to právě Komora, kdo už několik let před policejním zásahem v IPC upozorňoval Českou národní banku na to, že jde o zneužívání institutu svěřenských fondů, které v tomto případě sloužily jen k lákání nových investorů a jako investiční instrument bez licenčního oprávnění.

V IPC investiční poradci a zprostředkovatelé vystupovali zároveň jako správci svěřenských fondů a investovali takto peníze svých klientů.

„Činnost IPC vykazuje znaky neoprávněného kolektivního investování, přičemž společnost nedisponuje žádným povolením ze strany ČNB,“ napsala komora na svém webu už v roce 2020.

Následné podnikání Michaely Skálové se s IPC dosti prolíná. Z IPC si Skálová odnesla nejen část klientely, ale i ideu na investice prostřednictvím virtuální měny. V IPC to byl iBon, v Money Mee dostala jméno Monetky.

„Jelikož jsem se podílela zcela na vývoji virtuální měny iBon, dohodli jsme se, že si vytvořím svou virtuální měnu, která bude kompatibilní s iBonem a bude sloužit k přepočtu a převodu projektů, klientů, iBonů a svěřenských fondů – toto byl jediný účel Monetek a bylo předem definováno, kdo bude jeho součástí,“ vysvětluje Skálová.

Letadlo? To určitě ne

Projekt Monetky je podle Skálové nyní již ukončený, byl určen „pro úzkou skupinu klientů, kteří měli být vypořádání při ukončení spolupráce s Invest & Property Consulting a.s. a nikdy nebyl k dispozici veřejnosti“.

Toto tvrzení je ale v nesouladu s tím, že stránky projektu původně oslovovaly širokou veřejnost a nabízely konzultaci a potenciální investici. Stránky byly k dispozici na adrese www.monetky.cz, jak dokazuje třeba tento printscreen:

Printscreen z dnes již nefunkčního webu monetky.cz Foto: HlídacíPes.org

Když se ale o případ začal zajímat web Aktu (který projekt přímo nazval podvodem), podnikatelský záměr se stal méně nápadným: zmíněné webové stránky přestaly fungovat a klienti mají nyní přístup jen do uzavřeného zaheslovaného rozhraní, prostřednictvím něhož mohou spravovat svou investici – buď na stránkách portal.monetum.cz či monetky.eu

Podle Skálové se s původními klienty IPC podařilo postupně vypořádat, jen zhruba jedna třetina z nich využila možnosti podílet se na projektu Monetky.

Skálová odmítá, že by její projekt naplňoval podstatu takzvaného Ponziho schématu, tedy letadla, kdy jsou úroky klientů vypláceny buď z jejich vlastních peněz, či z peněz nových investorů.

„Jelikož už téměř rok nepřijímáme nové vklady a klienti dostávají stále úroky, tak se jen těžko může jednat o ‚ponziho schéma‘,“ namítá Skálová.

Faktem je, že platforma zatím slíbené úroky klientům v souladu se smlouvami připisuje. A Skálová ujišťuje, že všichni dostanou zpět i své vložené peníze: „V září 2022 byl projekt ukončen, stávající smlouvy dobíhají a nyní jsme se rozhodli, že nebudeme čekat na uplynutí trvání smluv, ale začali jsme řešit předčasné vypořádání. Všichni klienti byli, jsou a nebo budou řádně vypořádáni.“

Projekt vesměs nabízí (či nabízel) investice do firem, které jsou buď přímo spojeny se Skálovou, nebo se spřízněnými osobami a hlavně – podle veřejně dostupných účetních uzávěrek – nevykazovaly žádný zisk.

Výjimkou je firma Adala s.r.o, „tým specialistů na správu vašeho majetku“, v níž opět figuruje sama Skálová. Firma má podle dostupných údajů 1 – 5 zaměstnanců a v roce 2021 vykázala zisk 98 tisíc Kč po zdanění, o rok dříve 41 tisíc.

Podle Skálové je ale ziskové i „provozované RTG pracoviště, jakožto jedna z investičních strategií“. To podle ní vykázalo zisk jeden milion Kč i po úhradě úroků.

Jde o Innovative Medical s.r.o slibující výnos 7,5 % ročně – firma vznikla v červenci 2020 a podle poslední dostupné účetní uzávěrky byla v roce 2021 ve ztrátě 803 tisíc. Společnost Cribis u ní měla pro rok 2021 uvedenu varovnou informaci „společnost je předlužená“. Čerstvější údaje veřejně dostupné nejsou.

Příslib slušného zhodnocení

Nejvyšší zhodnocení – 9 % ročně – slibuje firma Hromadné žaloby s.r.o.. I tam je jednatelkou Skálová a společníkem Project Mee Europe. Výsledek hospodaření: v roce 2021 mínus 64 tisíc, o rok dříve mínus 23 tisíc.

Přehled firem nabízených k investici přes virtuální měnu Monetky. Foto: HlídacíPes.org

V Natur Development slibujícím výnos 8 % je taktéž jednatelkou Skálová. V roce 2021 firma vykázala ztrátu 1,7 milionu, o rok dříve 471 tisíc. Čím se firma zabývá, moc jasné není, nepomáhá ani to, že nemá dohledatelný web.

Smart Startups s.r.o. nabízí 6 % zhodnocení a poslední známý výsledek hospodaření za rok 2021 je mínus 484 tisíc. Rozvoj firem s.r.o. (10 % zhodnocení): poslední výsledek hospodaření za rok 2020 je mínus 895 tisíc. I v těchto firmách je společníkem opět Project Mee Europe, kde je jednatelkou Skálová.

Podle Skálové mají klienti smlouvu přímo s konkrétní vybranou společností, na dobu určitou a s jasně definovaným fixním úrokem.

„Je povinností konkrétní společnosti dostát svým závazkům ze smluv uzavřených přímo s klientem. Společnost Project Mee Europe s.r.o. jako provozovatel platformy umožňuje připisovat úroky v platformě, které je povinna konkrétní společnost uhradit,“ vysvětluje Skálová, jejíž jméno spojuje jak většinu firem, do nichž mohou klienti investovat své Monetky, tak provozovatele Project Mee Europe.

Podle Skálové ale pochybnosti nejsou na místě a problém vidí hlavně ve svém sporu s IPC. Ta se ji prý snaží již tři roky „diskreditovat, poškozují mi reputaci, podávají na mě nesmyslná trestní oznámení a nesmyslné žaloby“.

Pochybnosti může vzbuzovat i fakt, že v orgánech některých z firem působí i Jaromír Skála, otec Skálové, který má svou trvalou adresu vedenou na městském úřadu Prahy 9 a je na něj vedeno celkem 19 exekucí, některé už od roku 2005.

Důvod, proč její otec v čele společnosti Money Mee Prague figuruje, vysvětluje obavami z praktik svého původního zaměstnavatele.

„IPC používá praktiky známé z 90. let, na což jako žena nejsem zařízena, proto se (můj otec) nabídl, že se této funkce ujme a mně jako své dceři pomůže čelit atakům výše zmíněného typu ze strany IPC, neboť otec podnikal v 90. letech a nejsou to pro něj nové zkušenosti,“ vysvětluje Skálová s tím, že ale Money Mee Prague utlumila svou činnost a s projektem Monetek již nemá nic společného.

Hlavně to otočit do plusu

Z výše popsaného však stále není příliš zřejmé, zda bude mít Skálová, respektive šestice uvedených firem, dost peněz nejen na domluvené úroky, ale i na vrácení původních vkladů. Toho se obávají i někteří z klientů.

„Úroky byly dosud vypláceny. Nedávno jsem ale dostal varování, že to může být problém a začal jsem to řešit právně,“ říká jeden z investorů, který do projektu vložil několik milionů korun. I jeho identitu redakce zná, ani on ale s ohledem na aktuálně podnikané právní kroky nechtěl mluvit na jméno.

Naopak výše citovaný finanční poradce Martin Podolák se ztráty peněz svých klientů neobává. „Ze společnosti IPC jsem peníze klientů včas vytáhl, někteří z nich hledali alternativní investici podobného typu, ale s větší transparentností, a projekt Monetek několik z nich využilo. Je tam sice nějaká míra rizika, ale znám lidi, kteří za tím stojí. Navíc mám informaci, že padlo rozhodnutí, že se ty projekty splatí předčasně,“ říká s tím, že nepochybuje, že klienti peníze dostanou.

To, že firmy, které nabízejí zhodnocení 5 – 9 %, podle všeho nejsou příliš ziskové, jej z míry nevyvádí: „Firmy bývají ve ztrátě, zejména ve startovacích časech, nebo pokud jde o nákupy, odpisy… Podstatné je, aby se firmy dokázaly otočit do plusu.“