Počátkem ledna ruské velvyslanectví v Praze na svém webu zveřejnilo pokyny pro ty Čechy, kteří mají za to, že „sdílejí tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“ a chtěli by se přestěhovat do Ruska. I když se žádný velký zájem čekat nedá, zájemci se mají osobně dostavit na pohovor a dodat o sobě i řadu osobních informací. Z hlediska českých bezpečnostních složek může jít o způsob, jak v Česku rekrutovat nové spolupracovníky Kremlu.

Žádný velký ruch před ruským velvyslanectvím v pražské Bubenči, na hranici ulice Ukrajinských hrdinů a náměstí Borise Němcova, v lednovém odpoledni nepanuje.

Na webu ambasády se počátkem ledna objevily podrobné informace o tom, jak mají ti lidé, kteří „sdílejí tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“, žádat o víza pro cestu do Ruska a následné povolení k dočasnému pobytu, žádný velký nával podle všeho očekávat nelze.

Bylo by od českých podporovatelů Putinova režimu naivní si myslet, že se o jejich spolupráci s Ruskou federací a jejich zpravodajskými službami nebude vědět.

Na novinářský dotaz, zda se v uplynulých dnech nějaký český zájemce ozval, ruská ambasáda nijak nereagovala. Bez odpovědi zůstaly i otázky, co přesně si pod tradičními ruskými hodnotami představit, jak dlouho potenciální vyřízení víza trvá a jaká práva by takový český občan v Rusku měl.

Výsledkem procesu by mělo být udělení jednorázového běžného soukromého víza pro pobyt v Rusku na 90 dnů, následovat má podání žádosti o povolení k dočasnému pobytu na Ministerstvo vnitra Ruské federace.

Čeští zájemci o přestěhování do Ruska se mají dle pokynů nejprve nahlásit na zveřejněnou emailovou adresu, následně přijít na pohovor, předložit pas, záznam z rejstříku trestů i lékařskou dokumentaci. Součástí je i fotografování a odebrání otisků prstů. Dokládat znalost ruského jazyka není potřeba.

Humanitární podpora Kremlu

Podle české kontrarozvědky BIS jde ze strany Ruské federace o těžko napadnutelný postup, protože „poskytnutí osobních údajů včetně těch citlivých nelze nikomu zakazovat, je to každého odpovědnost“. Tajná služba prý nemá informace, že by zájem ze strany českých občanů byl nějak významný.

„Jednat se bude maximálně o jednotky lidí z nichž většina stejně do Ruska neodjede,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha. BIS podle něj spatřuje mnohem větší potenciální riziko v tom, že tato platforma může sloužit především jako nábor možných spolupracovníku Kremlu na českém území.

„Udržujeme si poměrně slušný přehled o těchto aktivitách a bylo by od českých podporovatelů Putinova režimu naivní si myslet, že se o jejich spolupráci s Ruskou federací a jejich zpravodajskými službami nebude vědět,“ podotýká Šticha.

Kreml možné udělení víz zájemcům ze zahraničí prezentuje jako „poskytnutí humanitární podpory“ a žádost o udělení speciálního víza mohou občané konkrétně vyjmenovaných zemí zařazených „na seznam cizích států a území provádějících politiku, která vnucuje destruktivní neoliberální ideologické postoje odporující tradičním ruským duchovním a morálním hodnotám“. Dekret v tomto smyslu vydal ruský prezident Vladimir Putin vloni 19. srpna.

Na seznamu je Česká republika, většina zemí EU a demokratických zemí světa (Austrálie, Británie, Kanada, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea a další) naopak chybí Slovensko nebo Maďarsko.

Michalů na sociálních sítích nejprve život v Rusku opěvoval, později začal do Česka adresovat svým fanouškům žádosti o finanční podporu, v Rusku pak skončil ve vězení a vytoužený politický azyl nezískal.

Už na konci srpna ruské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že do Ruska přesídlilo více než čtyři sta cizinců, mimo jiné z Německa, Lotyšska, Litvy, Estonska a Kanady.

V prosinci 2024 pak přidalo další údaje o tom, že na základě Putinova dekretu se do Ruska přesunulo 18 Američanů, z Evropy celkem 143 osob a dvacet Australanů.

Konkrétní data o českých občanech k dispozici nejsou. Ministerstvo vnitra ani zahraničí podle svých dřívějších vyjádření informace o těch, kteří se rozhodli do Ruska vycestovat, nijak neshromažďuje.

Krása ruského života

Známá jsou naopak data o počtu občanů Ruské federace žijících v Česku; povolení k pobytu zde má přes čtyřicet tisíc Rusů.

Z minulosti, ještě před ruským útokem z února 2022, je známý případ Čecha Petra Michalů. Ten asi jako první Čech v historii požádal – v roce 2016 – o politický azyl v Rusku.

Jako důvod své žádosti tehdy uvedl „pronásledování za své názory, indoktrinaci dětí ve škole o tom, že Československo osvobodily od nacistů Američané, protiruské postoje vedení našeho státu a vlastně celkově nesnesitelný život u nás“.

Jak později popsal HlídacíPes.org, Michalů ve svých textech na sociálních sítích nejprve život v Rusku opěvoval, později začal do Česka adresovat svým fanouškům žádosti o finanční podporu, v Rusku pak skončil ve vězení, vytoužený politický azyl nezískal, zato se zapojil do bojů na Ruskem okupovaném území východní Ukrajiny.

V současnosti je jedním z propagátorů života v Rusku plzeňský zastupitel zvolený za SPD Jakub Zieba, který sám studuje a pobývá v Rusku. Mimo jiné publikuje videa, v nichž lidem radí, jak se přestěhovat do Ruska a jak tam získat práci i bydlení.