Nové ruské hroby na Olšanech. Jako když do historického domu dáte plastová okna
Charakteristickou báň pravoslavného Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice nelze na Olšanských hřbitovech přehlédnout. Stojí uprostřed hlavní aleje této části hřbitova. Bezprostřední okolí kostela je zejména mezi „novými Rusy“ žijícími v Česku extrémně žádané jako místo posledního odpočinku jejich blízkých.
Detailně jsme téma popsali v textu Pravoslavné hroby na Olšanech jsou žádané zboží. Noví Rusové si zde staví „mauzolea“.
Na původním hřbitově v okolí kostela jsou pohřbeni především příslušníci ruské, běloruské či ukrajinské elity, často vědci či umělci, kteří do Československa utekli ve dvacátých letech minulého století. Respektive přišli v rámci takzvané „Ruské akce“, na přímou výzvu prezidenta T.G. Masaryka. Nové hroby se z původní podoby náhrobků viditelně vymykají.
„Můžeme v rámci řádu pohřebiště vyžadovat, aby to nepřevyšovalo okolní náhrobky a aby to neomezilo přístupnost k okolním hrobům. Ale upřímně řečeno, je to jako když v památkové zóně dá někdo do domu nová plastová okna. Je to problém, ale skončí to maximálně tak pokutou,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org mluvčí Správy pražských hřbitovů Oldřiška Dvořáčková.
„Jak jim v tom chcete zabránit?“
Jaký je zájem o hroby v blízkosti pravoslavné kaple zejména mezi Rusy žijícími v Česku?
Zcela enormní. Nejsou to tedy pouze Rusové, ale obecně pravoslavní věřící.
Když říkáte enormní, co to znamená?
Pravidelně sem chodí lidé a ptají se na hrobová místa v co největší blízkosti pravoslavné kaple.
Jak moc jim můžete vycházet vstříc?
S ohledem na to, že je tam poměrně velké množství hrobů označených jako významné, je ta nabídka hodně omezená. V těch čtyřech nejbližších odděleních kolem kostela je ten počet opravdu minimální. Jiná věc je, že hrobová místa, která mají jiní nájemci, mohou tito převést za stanovený poplatek v řádech stokorun na někoho jiného. To, jestli si pak navíc někde nepředají obálku třeba s půl milionem korun, to nemůžeme ovlivnit. Zákonnému převodu z jednoho člověka na druhého zabránit nemůžeme. My pouze pronajímáme hrobové místo, ale za kolik to kdo a od koho koupil, do toho my, jako třetí strana, nepronikneme.
Ty nové hroby, když se tam člověk podívá, jsou ale hodně viditelné, v kontrastu k ostatním. Můžete ovlivnit velikost a podobu náhrobku?
Jsme v památkové zóně a nové hroby by neměly narušovat vizuální vzhled hřbitova. Jsou dané maximální rozměry, tedy délka a šířka.
Myslíte, že se to v případech zejména těch nových ruských hrobů daří?
Jak jim v tom chcete zabránit? Výška a šířka je daná a maximální rozměry splňují a v zásadě to nejde jinak, než to strpět. Můžeme v rámci řádu pohřebiště vyžadovat, aby to nepřevyšovalo okolní náhrobky a aby to neomezilo přístupnost k okolním hrobům. Ale upřímně řečeno, je to jako když v památkové zóně dá někdo do domu nová plastová okna. Je to problém, ale skončí to maximálně tak pokutou.
Pomáhá adopce hrobů
Je nějaká povinnost zachovat původní jména pohřbených?
Ne, toho se nelze domoct, pokud je náhrobek majetkem nějakého nového nájemce. Nemůžeme nikomu nařídit, co má být na náhrobku. Výjimkou je Vyšehradský hřbitov, který je národní kulturní památkou; tam vyžadujeme, aby jakékoli úpravy hrobového zařízení byly odsouhlaseny pracovníkem národního památkového ústavu. I když i tam nám bylo právníkem jednoho velmi bohatého nájemce vysvětleno, že on není ze zákona povinen toto dodržet.
Když je zájemců o uvolněné hrobové místo u pravoslavné kaple více, můžete jít třeba cestou dražby?
My nic nedražíme, na to nemáme kapacitu. Je to tak, že kdo přijde první, ten může hrobové místo získat. Zájemci chodí na správu hřbitova s tím, že si přejí pronajmout místo v konkrétních odděleních, kolegyně pak vyhledávají v databázích, zda tam vůbec něco volného máme.
Pokud jde o ochranu konkrétních hrobů, tedy i příslušníků někdejší ruské emigrace, je podle vás ideální variantou adopce hrobů?
Ano, nic lepšího jsme nevymysleli. Když se jedná o prokazatelně významnou osobnost, tak ředitel vydá interní příkaz, v němž zakáže pronájem toho hrobového místa a předmětem adopčního nájmu je jen náhrobek. To je také jediný zákonný způsob, jak hrob zachovat, aniž by lidé mohli exhumovat a nově pohřbívat do toho místa.
Pokud jde o hroby v okolí pravoslavného kostela, a pohřbené příslušníky emigrace z bývalého Sovětského svazu, vidíte rozdíl mezi přístupem Ukrajiny či Běloruska, a v přístupu Ruska?
Rozdíl je v přístupu k té problematice. Kolem pravoslavné kaple není zdaleka jen ruská emigrace, jsou tam právě i Ukrajinci, Bělorusové a další. Nedá se tedy říct, že by to byl ruský hřbitov, jak se někdy nazývá. Je to hřbitov, který jako místo svého posledního odpočinku upřednostňují pravoslavní věřící. Stavbu kaple mimochodem hradili jednak bývalý československý premiér Karel Kramář, ale především Srbové.
To asi nikdo nezpochybňuje. Zajímá mne ale, zda podle vaší zkušenosti současnou ruskou vládu tahle ruská emigrace do Československa z 20. let zajímá. Třeba spolek Ruská tradice, který se tématice intenzivně věnuje, je na černé listině ruské ambasády a Kremlu.
Nemyslím si, že by to byla věc ambasády. Třeba pokud jde o Bělorusy, jsou to konkrétní lidé a spolky, které hroby adoptují. Spíš by bylo žádoucí, aby se i ruské spolky, které o to mají zájem, zapojily právě do programu adopcí. V našem systému máme vytipovány konkrétní hroby, kde jsou významné osobnosti i ruské emigrace, a ty k pronájmu vůbec nenabízíme, i když uplynou všechny zákonné lhůty a za hrob nikdo neplatí. Už v roce 2014 jsme z podkladů, které jsme z ruských spolků a iniciativ dostali, takto označili několik desítek hrobů. Ruská tradice jako významné hroby označuje celkem 210 míst. Z toho jich je osm adoptovaných, 135 s platnou nájemní smlouvou a 63 bez ní. Ty ale přesto k pronájmu dlouhodobě nikomu nenabízíme. Ideální by bylo je adoptovat.
Kdyby tedy spolek Ruská tradice šel cestou adopce, kterou preferujete, kolik by to stálo?
Je to cena za pronájem hrobového místa, což je zhruba sedm tisíc korun na deset let. Zásadní ale je, co je tam za náhrobek, protože adopční nájemce se zavazuje opravit hrobové zařízení a pečovat o ně. Cena tedy závisí na tom, z čeho je konkrétní náhrobek, jak vypadá, v jakém je stavu, jak velkou opravu potřebuje… Takže náklady se předem dovozují těžko. Nicméně v průměru to může být 25 – 30 tisíc, plus cena za pronájem.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Ruml o svém těžkém úraze: Život jsem nevzdal. A taky o Česku a politice
Takhle to dál nejde. Německý starosta kritizuje nečinnost Berlína v migrační politice
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Dík za podrobné informace o pravoslavných hrobech na Olšanech, ale co tím chtěl autor říct? Proč nám tovykládá?
Autor nám chtěl jenom sdělit, že „za peníze v Praze dům – pardon hrob“! Dejte a bude vám dáno…a když pak („na oko“ aby jim nikdo nic nemohl dokázat) jim úředníčci udělí směšnou pokutu, tak je to vyjde pořád levněji, než by to pořídili normálně. Všichni spokojení, vysmátí a pisálek nechápe…obraz naší doby!
Prectete si ten clanek a treba se to i dozvite.
Paní mluvčí správy hřbitovů připadají nové hroby jako plastová okna v památkové zóně.
Nelíbí se mi toto přirovnání a jsem pro, aby omezení zůstalo jen „jsou dané maximální rozměry, tedy délka a šířka“ a jinak každý může dát hrobu vzhled jaký chce.
Doporučuji návštěvu nějakého ruského hřbitova, Ať víte, co má paní mluvčí na mysli.
Týto hroby mají větší úroveň než mnoho českých.
Opravdu ? I ty ruské, které jsou ohraničeny šprušlemi z postele ?
Každá víra má jiný způsob pohřbívání a jinou podobu hrobů. Pokud zde panuje netolerance k pravoslavné církvi, jak potom budete pohřbívat muslimy, kteří vyžadují mělký hrob a tělo do země umístěné jen látkové schráně? To bude pak v pořádku?