Volný pohyb osob po Evropské unii je od nového roku zase o něco volnější. Jak pro občany EU, tak pro lidi z třetích zemí, kteří získají vízum do schengenské prostoru. Jeho aktuální rozšíření o Rumunsko a Bulharsko zároveň otvírá nové možnosti pro výjezdy ruských občanů, tedy i agentů ruských tajných služeb, do Evropy. Zejména Bulharsko je v udělování víz Rusům velmi otevřené.

I když Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu v rámci unijních hranic už v roce 2011, jejich přístup postupně blokovaly různé členské státy. Nejprve Nizozemsko a Finsko, následně Německo a do poslední chvíle především Rakousko.

Obě balkánské země nakonec vstoupily do schengenského prostoru vloni 31. března jen v omezeném režimu: kontroly skončily pouze na vzdušných a námořních hranicích, pozemní kontroly pokračovaly. To se změnilo až s koncem starého roku.

Od 1. ledna tak cestující mohou volně překračovat hranice z Bulharska a Rumunska směrem do sousedního Maďarska (respektive Řecka)a přes něj po zemi a bez kontrol volně dále do Evropy. Týká se to všech držitelů unijních pasů, ale i všech, kdo mají ve svém pase schengenské vízum.

A to může být bezpečnostní problém zejména ve vztahu k Ruské federaci.

Agresivita Ruska a jeho tajných služeb ve vztahu k celé Evropě roste a naše politika na to musí aktivně reagovat,“ konstatuje Lipavský.

Rusům dveře otevřené

Česká vláda na půdě EU požaduje, aby se zejména ruští diplomaté nemohli v schengenském prostoru pohybovat neomezeně, tak jako dosud.

„Česká diplomacie navrhla a aktivně prosazuje omezení pohybu držitelů ruských diplomatických a služebních pasů v schengenském prostoru mimo země jejich akreditace. V průběhu uplynulých několika měsíců se nám podařilo o důležitosti schválení tohoto návrhu pro bezpečnost občanů Česka a celé Evropy přesvědčit drtivou většinu zemí včetně Bulharska a Rumunska,“ říká na dotaz HlídacíPes.org ministr zahraničí Jan Lipavský.

Za problematické ale tuzemská diplomacie považuje i udělování krátkodobých schengenských víz ruským občanům za účelem turistiky. „Je to další problém, na který dlouhodobě upozorňujeme – a netýká se jen Bulharska, jak je patrné ze statistik. Agresivita Ruska a jeho tajných služeb ve vztahu k celé Evropě roste a naše politika na to musí aktivně reagovat,“ konstatuje Lipavský.

Zmíněné vízové statistiky ale ukazují, že právě Bulharsko bylo v uplynulých letech k zájmu ruských občanů nebývale vstřícné.

Ze statistik udělených víz za rok 2023 plyne, že na bulharském velvyslanectví v Moskvě dostali Rusové v roce 2023 celkem 44 368 víz, dalších 5712 na konzulátu v Petrohradu. Což výrazně kontrastuje jak s českým přístupem (262 víz), ale i rumunským (jen 464 vstupních víz pro Rusy).

Na druhé straně data dokládají i to, že schengenská víza ruští občané ve velkém dostávají i v mnoha „starých“ unijních zemích, které jsou součástí schengenském prostoru od počátku.

Snahy o prosazování ruského vlivu jsou – vedle dalších zemí – dlouhodobě patrné jak v Maďarsku, tak i v Rumunsku a Bulharsku.

Nejvíce víz – 134 141 – vydala ruským občanům Itálie. Bezmála sto tisíc pak Francie (99 517). Pro srovnání – Německo jenom 14 500, což je zhruba stejně jako osmkrát méně lidnaté Maďarsko (14 924). Bránou vstupu do EU je pro Rusy i Řecko, které jim vloni vydalo 54 289 víz.

Další mezi Rusy oblíbenou evropskou destinací je Kypr. V Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu vydali Kypřané ruským občanům v součtu 36 852 vstupních víz.

Na diplomatických zastoupeních zemí EU Rusové v roce 2023 – navzdory trvající válce proti Ukrajině – získali celkem 448 890 schengenských víz, z toho 220 928 víz pro více vstupů.

TOP 10 zemí žadatelů o schengenská víza

Zdroj dat: Evropská komise

Konzulát pracující v utajení

Také Maďarsko, které je první další zemí schengenského prostoru na trase Bulharsko–Rumunsko, je k Rusku politicky vstřícné.

Přímo proti snahám omezit a zkomplikovat potenciálním ruským špionům volný pohyb po schengenském prostoru jde dohoda, kterou s Ruskem a Běloruskem uzavřel maďarský premiér Viktor Orbán.

Ten obě země nechal zařadit do programu Národní karty pro zahraniční pracovníky. Občané obou zemí se budou moct v Maďarsku registrovat, získají schengenské vízum a s ním i možnost volného pohybu v jiných státech EU.

„Maďarsko zjednodušuje podmínky vstupu pro Rusy a Bělorusy, kteří se budou moci již za několik dní bez jakýchkoli bezpečnostních prověrek volně pohybovat i po jiných zemích. Tímto rozhodnutím opět nabourává jednotu EU a jde na ruku zájmům Putinova režimu,“ komentoval to vloni v létě ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Snahy o prosazování ruského vlivu jsou – vedle dalších zemí – dlouhodobě patrné jak v Maďarsku, tak i v Rumunsku a Bulharsku.

Příkladem byl průběh rumunských prezidentských voleb, jejichž první kolo, kdy díky masivní kampani na sociálních sítích překvapivě dominoval proruský nacionalista Călin Georgescu, anuloval rumunský ústavní soud. Ten se kvůli tomu nyní obrátil na Evropský soud pro lidská práva.

Pozoruhodné je i dění v Bulharsku, kde tamní zákonodárci zřídili parlamentní komisi, která má vyšetřovat ruský vliv v zemi – v reakci na odhalení pojítek mezi skupinou firem v Bulharsku a sítí ruského vlivu, která ovlivňovala prezidentské volby právě v sousedním Rumunsku.

Zajímavý ve vztahu k schengenským vízům je pak fakt, že i když z rozhodnutí bulharských úřadů měl ruský konzulát ve Varně ukončit už v roce 2022 svou činnost – s poukazem na ruskou špionáž a ohrožení národní bezpečnosti – nadále v utajení fungoval. A to v prostorách kanceláře proruské Bulharské socialistické strany. Případem se začal zabývat bulharský Státní úřad pro národní bezpečnost.

V Bulharsku také v poslední době prudce vzrostl počet firem s ruskými spoluvlastníky. Podle údajů bulharského obchodního rejstříku  jen od září 2024 do konce roku přibylo zhruba tisíc takových firem.