Navzdory aktuálním úspěchům ukrajinské armády při vytlačování ruských okupačních vojsk je mnoho ukrajinských měst a vesnic na východě země stále v přímém ohrožení boji. I tam se ale lidé snaží žít normálním životem, chodit do práce, vychovávat děti a v rámci možností také odpočívat. „Na západní Ukrajině jsou naopak dny, kdy válku nepřipomíná téměř nic. To však neznamená, že by se i tam válka nedotkla úplně každého,“ píše pro HlídacíPes.org z Ukrajiny novinář Pavlo Posochov.

Pocházím z Charkovské oblasti a moje rodná vesnice je okupována. Posledních 15 let svého života jsem žil a pracoval v Charkově. 24. února se Rusové pokusili město obsadit, a tak jsem spolu se svou ženou a dítětem odešel. Od 1. března žijeme v Ternopilu, malém oblastním centru na západě Ukrajiny. Je to velmi krásné a útulné město.

Uprchlíci tvoří téměř polovinu místního obyvatelstva. Nájmy jsou tu velmi drahé. Ve školách, které na jaře sloužily jako dočasné útočiště uprchlíků, však už nejsou žádná lůžka. Od prvního září šly děti do školy. Žádné online učení z domova, ale s taškami na zádech jako dřív. Můj syn, kterému bylo na konci léta šest let, šel také do první třídy. Do školy chodí rád a naštěstí skoro neví, jak vypadá válka.

Výuka na směny

Ozvěnou války jsou v Ternopilu letecké poplachy. Sirény se ozývají zhruba jednou denně. Pokud je to během vyučování, pak výuka pro děti pokračuje ve školním protiatomovém krytu. Letos v létě si úřady na kryty vzpomněly poprvé po mnoha letech. Musely se tam provést různé menší i větší opravy a také například prorazit druhý vchod do místnosti nebo udělat ventilaci.

Bohužel ve většině škol se do krytů nevejdou všichni žáci najednou. Výuka proto probíhá v několika směnách. Dopoledne chodí do tříd ti nejmenší, odpoledne středoškoláci a v pozdním odpoledni středoškoláci. Nebo naopak. Aby se v případě poplachu vešli do krytu všichni žáci školy.

Ráno, když vozím dítě do školy, musíme stát v zácpě. Lidé se vrátili do města, vozí děti do školy, jezdí do práce. Veřejná doprava funguje naplno. Jestliže dříve museli řidiči autobusů při vyhlášení leteckého poplachu zastavit a pokračovat v jízdě až po odvolání poplachu, nyní mohou pokračovat i při leteckém ohrožení.

Obchody, kavárny nebo zábavní centra však během leteckého poplachu přerušují provoz a žádají návštěvníky, aby se odebrali do nejbližšího krytu. Na začátku léta začala nákupní centra znovu fungovat navzdory poplachům, ale poté, co obchodní centrum v Kremenčuku zasáhly nepřátelské rakety, úřady změnily pravidla. Teď tak během poplachu nesmíte v obchodech centru nakupovat ani obědvat.

Fotbal: Z trávníku do krytu a zpět

Válka také přerušila profesionální fotbalové soutěže. Už koncem dubna se mluvilo o možném zahájení nové sezony, v červenci se začali připravovat na soutěž samotní sportovci a v předvečer 24. srpna (Den nezávislosti Ukrajiny) odehrály týmy první kolo nové ukrajinské ligy.

Všechny zápasy se odehrávají bez diváků, na stadiony je zpravidla vpuštěn jen minimální počet lidí: hráči obou týmů, trenéři a personál, rozhodčí, pracovníci stadionu, hlasatelé. Povolení ke konání každého konkrétního zápasu vydávají místní úřady a armáda. Na každém stadionu, kde se konají zápasy, nebo v minimální vzdálenosti od něj, by měl být protiatomový kryt.

Do začátku tohoto týdne byla odehrána čtyři ligová kola. Většina zápasů nebyla přerušena kvůli leteckým poplachům. Výjimkou byl zápas mezi „Ruchem“ Lvov a charkovským „Metalistem“, který se hrál 24. srpna a byl přerušen třemi nálety. Přitom se nehrálo poblíž fronty v Charkově, ale ve Lvově, který leží prakticky na hranicích s Polskem. Fotbalisté obou týmů museli několikrát odejít z hřiště do sklepů a rozdělit si tam lavičky. Místo obvyklých 90 minut trval tento zápas čtyři a půl hodiny.

Soutěže ve všech divizích ukrajinského profesionálního fotbalu již začaly. Ostatní druhy sportů se připravují na zahájení sezóny.

Občas zapomenout na válku

Na západě Ukrajiny existují dny, kdy vám válku na druhém konci země nepřipomene prakticky nic. Pomineme-li letecké poplachy (jsou však dny, kdy nezazní ani jeden) a noční zákaz vycházení.

Od 23 hodin večer do pěti ráno jsou na ulici pouze vojenské a policejní hlídky. Pohybovat se venku smějí zaměstnanci záchranných služeb, zaměstnanci podniků kritické infrastruktury a několika taxislužeb, které převážně vozí lidi na vlakové nádraží nebo z něj. Vlaky jezdí převážně v noci. Jízdenka na vlak je v době zákazu vycházení propustkou na ulici.

Na západní Ukrajině se můžete procházet přírodou, jezdit na výlety po místních zajímavostech, procházet se ulicemi města a na válku „zapomenout“. Samozřejmě jen tehdy, pokud se vám podaří nemyslet na touhu vrátit se domů, do svého města, které je denně ostřelováno, nebo jet za rodiči, kteří žijí na okupovaných územích.