
Nikým nevolení ministři (a ministryně) versus mandát poslance
V Británii je dobrým zvykem, že se ministrem vlády nemůže stát nikdo, kdo by nebyl členem Dolní sněmovny či Sněmovny lordů. Nic takového v Česku nemáme a možná je to chyba. Přesně polovina, sedm ze čtrnácti, ministrů a ministryň vlády Andreje Babiše jsou ve vrcholné exekutivní funkci jaksi „z ulice“. Dnes sněmovna schválila novinku, která tuto věc sice neřeší, ale mandátu poslance a ministra se týká. Původní idea byla dokonce zcela opačná než ta britská: kdo bude ministrem, nemá být poslancem. To ale neprošlo a vznikl návrh klouzavého mandátu: zvolený poslanec, který se stane ministrem se po čas svého ministrování může mandátu vzdát. Může, ale nemusí. Moc tomu nápadu aspoň v českých podmínkách nerozumíme. Že by (asi marný) pokus zvýšit do budoucna účast členů vládu na interpelacích, která jinak opakovaně okázale ignorují?

České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)