V Británii je dobrým zvykem, že se ministrem vlády nemůže stát nikdo, kdo by nebyl členem Dolní sněmovny či Sněmovny lordů. Nic takového v Česku nemáme a možná je to chyba. Přesně polovina, sedm ze čtrnácti, ministrů a ministryň vlády Andreje Babiše jsou ve vrcholné exekutivní funkci jaksi „z ulice“. Dnes sněmovna schválila novinku, která tuto věc sice neřeší, ale mandátu poslance a ministra se týká. Původní idea byla dokonce zcela opačná než ta britská: kdo bude ministrem, nemá být poslancem. To ale neprošlo a vznikl návrh klouzavého mandátu: zvolený poslanec, který se stane ministrem se po čas svého ministrování může mandátu vzdát. Může, ale nemusí. Moc tomu nápadu aspoň v českých podmínkách nerozumíme. Že by (asi marný) pokus zvýšit do budoucna účast členů vládu na interpelacích, která jinak opakovaně okázale ignorují?
18. 6. 2021

Nikým nevolení ministři (a ministryně) versus mandát poslance
Lidovky.cz: Sněmovna schválila klouzavý mandát pro ministry z řad poslanců, mohou jej předat náhradníkům Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. Byl by členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže, a měl by mít právo vystupovat a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.