Hned několikrát se v programovém prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů objevují neziskové organizace. Vesměs rámované jako něco, co je třeba více regulovat nebo zprůhlednit. Nevládní organizace v Česku se i kvůli politickým tlakům už delší dobu snaží sjednotit a zkvalitnit komunikaci o své vlastní práci i celém neziskovém sektoru. Z neformální neziskové sítě Společná řeč teď vznikl i nový zapsaný spolek, byť to s novou vládou prý přímo nesouvisí.

Slovo „neziskovky“ a jeho ekvivalenty v dalších světových jazycích fungují jako spolehlivé zaklínadlo pro populistické politiky u nás i v zahraničí už řadu let.

Na virtuálního strašáka v podobě neziskových organizací, které údajně neprůhledně odčerpávají veřejné peníze, vsadil třeba maďarský premiér Viktor Orbán, slovenský premiér Robert Fico a nově i rodící se kabinet Andreje Babiše.

„Advokační aktivity neplánujeme, ale o naší práci mluvíme, děláme osvětu. Jestli naše informace budou chtít politici využít, budeme rádi. Stejně jako část veřejnosti, ani část politiků nemá o fungování nevládních organizací hlubší povědomí a chytají se různých obchodníků s teplou vodou, kteří chtějí na tématu uhrát politické body,“ říká člen vedení spolku Tomáš Urban.

Zejména koaliční hnutí SPD a jeho letošní volební spojenci jako strana PRO či Trikolóra se vůči neziskovkám, kterým často dávají neurčitý přívlastek „politické“, vymezují dlouhodobě.

Také proto už v roce 2018 vznikla neformální síť Společná řeč, kde zástupci různých organizací v neziskovém sektoru začali společně řešit aktivní komunikaci, mimo jiné proto, aby se směrem k veřejnosti o „neziskovkách“ nešířily mýty, ale fakta.

Tornádo, povodně, covid

Ta říkají, že neziskové organizace se v Česku podle dat společnosti STEM podílejí téměř na jednom procentu hrubé přidané hodnoty celé národní ekonomiky a v neziskovém sektoru působí statisíce dobrovolníků pracujících v objemu zhruba 21 tisíc plných úvazků.

Celkem v České republice funguje přes 115 tisíc aktivních organizací občanské společnosti působících ve všech oblastech od sociální péče přes volnočasové aktivity, kulturu, sport až po zájmové činnosti jako myslivost, zahrádkaření nebo hasičské spolky.

„Koordinovali jsme třeba krizovou komunikaci při pomoci po tornádu na Moravě, během povodní nebo při humanitární pomoci Ukrajině. Při covidu jsme zase propojovali informace o krizových linkách, před Vánoci udělali přehled o sbírkách,“ vypočítává některé z dosavadních aktivit sítě Společná řeč Jenda Žáček, jeden ze zástupců nově založeného stejnojmenného spolku.

Založení spolku prý s novou vládou přímo nesouvisí. „I když je fakt, že kvalitní komunikace bude čím dál důležitější,“ připouští Žáček i s odkazem na dění v sousedních zemích.

„Vymyšlené informace a dojmy rámované dříve konspiračními teoretiky a extremisty se stávají běžnou součástí veřejné debaty a postupně pronikají i do politiky. Můžeme vidět, že od sebe autoritářské a populistické režimy podobnou agendu opisují,“ dodává.

Nevěřit obchodníkům s teplou vodou

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení avizuje plán zřídit veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, zavést povinnost pro „neziskové organizace vyvíjející politickou činnost“ označovat své příjmy ze zahraničí nebo zastavit dotace pro „neziskové organizace, které blokují rozvoj a investice“.

Celkový objem darů nevládním organizacím se mezi lety 2012 a 2022 přibližně ztrojnásobil z 4,4 miliardy korun na 12,5 miliardy korun. Aktuální odhady objemu dárcovství se pohybují dokonce kolem dvaceti miliard.

V kapitole o školství pak vláda tvrdí, že vzdělávání „musí zůstat prosté ideologických vlivů i působení politických neziskových organizací“. To všechno jsou i témata pro nově zapsaný spolek Společná řeč sdružující momentálně asi osm set profesionálů z oboru komunikace.

„Advokační aktivity neplánujeme, ale o naší práci mluvíme, děláme osvětu. Jestli naše informace budou chtít politici využít, budeme rádi. Stejně jako část veřejnosti, ani část politiků nemá o fungování nevládních organizací hlubší povědomí a chytají se různých obchodníků s teplou vodou, kteří chtějí na tématu uhrát politické body,“ říká další člen vedení spolku Tomáš Urban.

Spolek tak připravuje i argumentační shrnutí a doporučení pro samotné neziskové organizace, aby uměly témata spojená se svou prací, včetně třeba financování neziskového sektoru, srozumitelně a efektivně zprostředkovat veřejnosti.

Opatrná důvěra i rekordní dary

Důvěra v neziskové organizace se podle průzkumu CVVM v Česku dlouhodobě pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti procenty. Konkrétním organizacím lidé důvěřují mnohem víc. Známé značky jako Člověk v tísni, ADRA, Červený kříž nebo Charita mají sympatie u 60 až 85 procent lidí, kteří je znají.

„Aktivních odpůrců nevládního sektoru je podle průzkumu STEM, PAQ Research a Median asi jen dvanáct procent,“ shrnuje za Společnou řeč Zuzana Kroupová.

Podle zástupců neziskové sféry je důvěra výrazně vyšší u lidí, kteří někdy darovali nebo využili služby nějaké z neziskových organizací, a také u mladší generace.

Celkový objem darů nevládním organizacím se mezi lety 2012 a 2022 přibližně ztrojnásobil z 4,4 miliardy korun na 12,5 miliardy korun. Aktuální odhady objemu dárcovství se pohybují dokonce kolem dvaceti miliard.

„Do budoucna bude kromě konkrétních opatření vlády záležet také na kvalitě veřejné debaty. K té bychom jako Společná řeč rádi alespoň trochu přispěli,“ odhaduje nejbližší budoucnost neziskového sektoru v Česku Tomáš Urban.