Nevyhazujte jídlo! Jak se snahy EU omezit plýtvání jídlem odrážejí v kantýně europoslanců
Evropský parlament chce, aby se v EU výrazně omezilo plýtvání potravinami. HlídacíPes.org se proto zajímal o to, jak se s jídlem hospodaří v jídelnách, jež mají k dispozici v Bruselu a ve Štrasburku sami europoslanci.
„Plýtvá se tu dle mých zkušeností opravdu až zarážejícím způsobem, což je viditelné zejména nyní, kdy se talíře nechávají ve stojanech, než se umyjí,“ konstatuje český europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09).
„I já díky neustálému cestování spousta jídla vyhodím, protože prostě nakoupím, nesním a než se dostanu do té správné lednice (především v Bruselu), tak už řada potravin, zejména ovoce a mléčné výrobky, prostě ,odejde‘. Mea culpa,“ dodává Polčák.
Já sním celou porci
I on tak svým dílem přispěje k tomu, že se v zemích EU – podle odhadů – vyplýtvají za rok potraviny za 143 miliard eur. Celkově jde o 88 milionů tun potravin. Většina potravinového odpadu (70 %) vzniká v domácnostech, stravovacích službách a maloobchodu. Zbytek představují ztráty u výrobců a dodavatelů.
„Slyšel jsem o akci, která proběhla někdy v roce 2014 ve Štrasburku – kdy aktivisté vystavili zbytky nedojedeného jídla z předchozího dne u východu z jídelny. Jednalo se údajně řádově o několik metráků potravin. Upřímně řečeno takové plýtvání nechápu a nezúčastňuji se ho,“ říká sociolog a europoslanec zvolený za ČSSD Jan Keller.
„Od začátku mandátu jsem se stravoval uvnitř Evropského parlamentu asi patnáctkrát plus asi pětkrát při slavnostních příležitostech. Ve všech případech jsem snědl celou porci,“ ujišťuje Keller.
Jak na dotaz HlídacíPes.org odepsal tiskový servis Evropského parlamentu, parlamentní kantýny se ale nyní snaží jít příkladem a do roku 2019 hodlá snížit podíl vyhozených zbytků i neprodaných potravin o 10 až 15 %.
„Vloni se v jídelnách Evropského parlamentu vyhodilo v průměru 15 % potravin, v roce 2014 to bylo 18,21 %,“ konstatuje za EP mluvčí Delphine Colardová. Jednou z cest je prý nabídka různě velkých porcí za různé ceny či jídel ze samoobslužných pultů, kde se platí podle hmotnosti jídla. Neprodané jídlo prý EP také pravidelně dává na charitu.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství v Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok. Česká republika je pod tímto průměrem. V odpadu ročně končí asi 80 kilogramů potravin na hlavu.
„Ve srovnání s některými vyspělými státy, kde je to i kolem půl tuny, je to velice slušný výsledek,“ říká europoslanec ČSSD Pavel Poc, který se o problematiku plýtvání potravinami zajímá.
Velkovývařovna, ne restaurant
Evropská unie zatím operuje s nezávazným doporučením OSN (k němuž se EU a členské státy připojily v roce 2015), kde je deklarovaný cíl snížení plýtvání jídlem do roku 2030 na polovinu.
„Závazně by tyto cíle měly být stanoveny nově v rámci takzvaného balíčku k oběhové ekonomice a pravděpodobně také v revizi směrnice o odpadech,“ říká Poc.
Sám se prý prý kvůli alergii v Bruselu stravuje „svépomocí“. „Do parlamentní kantýny chodím jen výjimečně ve Štrasburku. Z těch návštěv bych řekl, že na talířích moc nedojedeného jídla obvykle nebývá. Samozřejmě nemohu vědět, jak to vypadá uvnitř provozovny samotné,“ říká Poc s tím, že v „parlamentní kantýně personál na požádání velmi ochotně přizpůsobí velikost porce individuálnímu požadavku“.
Podobně to vidí i někteří další čeští europoslanci. „Snažím se jíst tak, abych potravinami neplýtval, a to i v Evropském parlamentu,“ říká i Jiří Maštálka (KSČM).
„Když vám nandavají vaši porci v parlamentní jídelně, tak si řeknete, kolik čeho chcete. Neumím ovšem říci, jak moc se kuchaři trefují do celkového množství, které navařili dopředu – jde o velkovývařovnu, ne o michelinský restaurant,“ podotýká Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Ale no právě, ta poslední věta to vysvětluje poměrně jasně. „.. Neumím ovšem říci, „jak moc se kuchaři trefují do celkového množství, které navařili dopředu
Když půjdeme zpátky od navaření přes nákup těch potravin, zjistíme že i obchod jich nakoupil určité množství a „nějak “ se strefuje do toho kolik toho prodá“ (taky má nějaké hygienické lhůty), před ním zpracovatelé (masokombináty), před tím třeba jatka, zemědělci, atd…V ničem z toho se nedá přesně odhadnout kolik se má vyprodukovat aby se v závěru „na chlup spotřebovalo“.
Tudíž, jestliže to snad EU požaduje, jde v lepším případě o jeden z nesmyslných idealistických blábolů kterých ročně vyprodukuje tisíce a už je ani nikdo nečte a nebere vážně. A v tom horším případě o dost nebezpečný eurobruselský technokracismus. Tak že by nám všem upravili žaludky na standardizovanou úroveň a každý mohl sníst jen tolik kolik naplánuje Brusel? Nebo tu chtějí zavést potravinové lístky?
Hospodský moc jídla nevyhazují, protože to jsou jejich peníze.
Petrhp má zajímavý názor – EU produkuje tisíce blábolů, které nikdo nečte.
Zapomněl na to, že předpisy nejsou čtení pro zábavu, ale pro pořádek. Aby např. Češi nemohli prodávat chemickou sr..ku jako rum.
Zase jeden, který by bez dotací EU umřel hlady a přitom remcá
Vy toho, radek hodek, víte. To jste na to všechno přišel sám, nebo Vám to někdo řekl?
Asi dost nesledujete současnou situaci. Ale právě teď se řeší opačný problém, totiž že západní dovozci k nám dovážejí „chemickou sr..ku jako rum (a spoustu jiných potravin) a bruselští úředníci se diví proč nám to vadí.:))
Neboli i v tom je vidět nesmyslnost těch bruselských předpisů. Kdo chce ten je porušuje stejně
Na všem je napsané složení. Když vám vadí palmový olej v sušenkách a chcete s máslem, tak si kupte jinou značku s máslem. Výběr je velký. Navíc Čech chce buřta z masa, za cenu soji. Český Persil pere o 20% hůře než německý. Kolik lidí proto přestalo kupovat Persil? Nikdo.
Žijeme si jako prasata v žitě díky EU a na EU nadáváme.
Teď se ale dostáváme k jádru věci, Buď bude omezovat EU vyhláškami svobodu obchodníka prodat a spotřebitele koupit nebo nebude. Opakuji BUĎ a NEBO: Neboli – pokud jak píšete výše si mohu přečíst složení potraviny na obalu a dle toho rozhodnout zda si jí koupit, tak doufám taky přiznáte že si můžu sám (třeba uhloměrem ha ha) změřit zahnutí okurky nebo banánu a podle toho se rozhodnout zda koupit nebo ne. Můžu si koupit třeba rum-nerum, maslo-nemáslo, buřt-nebuřt prostě si přečtu složení na etiketě a rozhodnu se sám.¨
Tak proč sakra někdy EU ty omezující vyhlášky vydává a jindy vzkazuje lidem – to je Vaše věc???
Hlavně proč by vůbec přemýšleli nad tím, zda a kolik toho nechávají na talíři, když cena obědů v evropských institucích je o mnoho nižší než v bruselských či štrasburských restauracích a bistrech. Oběd (polévka, hlavní jídlo, kompot, pití) lze pořídit za 10 EUR. Oběd v restauraci na 10 EUR za hlavní jídlo teprve začíná.
Asi proto, že nemusí produkovat zisk.
Oběd ve školní jídelně v ČR je za 20,- Kč. Hold kuchařky nejezdí v Mercedesu….
Vy toho víte ještě víc?
Potravinové lístky jsou tím vyzkoušeným opatřením proti plýtvání potravinami. Za 2.světové války to vyzkoušeli na Češích předkové současné kancléřky a to s velkým úspěchem. Nic se nevyhazovalo, spíš ledacos chybělo, ale to chybějící se dalo sehnat „na černo“ za násobky běžné ceny na lístky a s rizikem, že přistižený bude popraven, nebo aspoň zavřen v koncentráku.
Téma článku je zavádějící. Můžeme nadávat na kantýny zákonodárců (rádi nadáváme, a na ty v Bruselu už vůbec nejradši). A nebo se budeme věnovat věci samotné.
Debata o vyhazování jídla je velmi důležitá a v mnoha západoevropských zemích se vede již léta či dokonce desetiletí. A abych nebyl nefér, i za socialismu nám říkali, že jídlem se nemá plýtvat.
Pokud se tedy EU podaří, něco zlepšit, je to jen chválihodné. Změna zákonů by možná z části prospěla, nepromyšlené změny ale mohou i uškodit. Důležitější je veřejná diskuze na toto téma, osvěta nejen na školách atp. Potraviny se vyhazují všude… část již u zemědělců, další část při dopravě, v obchodech a co se toho zkazí doma v lednicích… Kantýny a restaurace také vyhazují, ale vzhledem k jejich objemům jsou oproti soukromým domácnostem mnohem šetrnější.
Díky dotacím a nadprodukci jsou potraviny v Evropě často levnější než je jejich skutečná výrobní cena a to jejich plýtvání jen podporuje. Čistě teoreticky bychom tedy měli zrušit dotace… Nikdo si to ale nedovolí kvůli protestům zemědělců a zároveň i občanů, kteří by najednou museli akceptovat velké zdražení atd.
Já to vyjádřím tak, že bych se měl těšit,jak se bude méně plýtvat a budeme se mít lépe. Jenže ze zkušenosti se spíš obávám jak velký průšvih to tentokrát bude.
Tak ať v europoslanecké kantýně vaří dle počtu přítomných poslanců. Ve školních jídelnách se to praktikuje zcela běžně.