Jak neukrást volby zněl podtitul konference o férovosti a pravidlech politické komunikace zejména v předvolebním čase. Češi etiku po politicích a politických stranách požadují a celkem 58 % z nich by dokonce „v případě porušení etiky“ bylo ochotno nechat volby anulovat. Co přesně si ale představují pod pojmem etické–neetické? 

„Ideálem Čechů jsou eticky vedené předvolební kampaně. Napříč společností si to přeje 90 % lidí,“ říká politická analytička Tereza Fridrichová z agentury NMS Research.

Průzkum vnímání úrovně politické komunikace v ČR pro Asociaci public relations (APRA) ale zároveň dokládá jistý rozpor: 63 % Čechů a Češek si „umí představit“, že budou volit politika, který se nechová eticky.

Z průzkumu plyne, že nadpoloviční většina (55 %) přitom věří, že v politice je možné uspět a dodržovat zároveň etické zásady. Ale 81 % Čechů má pocit, že aktuálně politické kampaně v Česku eticky vedeny nejsou. Dvě třetiny (67 %) navíc vnímají, že se situace v posledních letech zhoršila a 41 % očekává, že se bude dále zhoršovat.

Češi prý dokážou dobře identifikovat, které chování ve volebních kampaních je už za hranou. Etiku v politice si obvykle představují jednoduše tak, že lhát se nemá. Vadí i falešné chování, manipulace například v podobě placených diskutérů na sociálních sítích či šíření falešných videí a falešných výroků připisovaných politickým oponentům.

Zdroj: průzkum NMS Research

Přibližně polovina Čechů odmítá používání botů a placených komentátorů (56 %) k ovlivňování veřejného mínění na sociálních sítích či sdílení nepodložených spekulací (61 %) o politicích nebo stranách (tzv. přišlo WhatsAppem).

„Spadá sem i kupování hlasů, vytváření falešných účtů na sociálních sítích nebo šíření vykonstruovaných audio či videozáznamů,“ doplňuje Fridrichová.

Češi se dle svých postojů k důležitosti dodržování etických zásad v politice dělí na pět skupin.

• Moralisté tvoří 28 % populace. Etické chování v předvolebních kampaních je pro ně extrémně důležité. Moralisté uvádí, že by za žádných okolností nevolili politika, který se nechová eticky.
• Idealisté tvoří 26 % populace. Ideál etického chování v předvolebních kampaních je pro ně stejně důležitý, jako pro Moralisty. V praxi již připouští, že by volili politika, který se ne vždy chová úplně eticky – zejména pokud by tím reagoval na neetické chování oponenta.
• Realisté (24 %) jsou zdrženlivější ohledně důležitosti etického chování v politice. Zatímco pro první dvě skupiny je etické chování zcela zásadní (81 % považuje za velmi důležité), pro Realisty je spíše již jen jedním z důležitých prvků politiky.
• Reformátoři tvoří 15 % populace. Etické chování v politice je pro ně méně důležité. Obecně si nejsou jisti, zda se dá s etickým přístupem v politice uspět a nevnímají konkrétní etické prohřešky tak silně.
• Poslední skupinou jsou politicky Nezapojení (7 % populace), kteří nemají výrazné názory na politiku ani etiku v politice. Do politického života se příliš nezapojují.

ZDROJ: průzkum NMS Research

Nadávky i výhrůžky smrtí

O etice v politice promluvil na středeční konferenci Jak neukrást volby: Etika a pravidla v politické komunikaci i prezident ČR Petr Pavel.

„Nepočítal jsem s tím, že jdu do slušného, férového prostředí. Bral jsem to jako něco, s čím jsem dopředu počítal jako s nutným zlem. Byť jsem se občas pozastavil nad tím, čeho jsou někteří lidé schopni. Ale máme se snažit posouvat měřítka,“ řekl v úvodní debatě s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

Na konferenci o etice politických kampaní promluvil i prezident ČR Petr Pavel a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org

„V přírodě funguje princip rovnováhy. Extrémy vyvolávají snahy hledat rovnovážný stav. Bohužel to platí i naopak a lidstvo má tendenci nezůstávat v klidu příliš dlouho. Pak voliči poptávají a politici nabízejí alternativu… Když pak přijde někdo s brutálním macho egoistickým stylem, vypadá náhle jako lákavá alternativa, i když za jiných okolností by to nefungovalo,“ dodal prezident s tím, že emoce sice fungují lépe než fakta, „ale rolí politiků je říkat lidem i nepříjemné pravdy, byť to není to, co chtějí slyšet“.

Zuzana Čaputová připomněla, že na Slovensku byla v roli prezidentky „terčem číslo jedna u opozice i dezinformační scény“, vedle vulgárních nadávek šlo i o výhrůžky násilím a smrtí, jak vůči ní, tak jejím dětem.

„To, jaké emoce dokáže politika vzbuzovat, je za hranicí přijatelného. Nenávist je ale krátkodobá strategie. Funguje při snaze uchopit moc, ale lidé jsou z konfliktu unaveni. Nikdo nechce žít pořád v bodu varu. Mnohé průzkumy dokazují, že lidé touží po pořádku, bezpečnosti a klidu,“ řekla Čaputová.

Zrušit volby? I to by prý šlo…

Etika v politice a politických kampaních je obecně důležitější pro starší a vzdělanější Čechy. Vůči neetickému chování jsou ale podle aktuálního průzkumu NMS Market Research benevolentnější mladí lidé do 24 let: častěji říkají, že zvažují volbu politika, který se ne vždy chová eticky (83 %).

Zdůvodňují to tak, že volí menší zlo či politika, který je schopen efektivně prosadit změnu, někdy i na úkor etických zásad. „Může to být i tím, že oni, na rozdíl od starších generací, již vyrůstali ve světě sociálních sítí. Ty jsou také většinově hlavním zdrojem jejich informací o politice,“ říká Fridrichová.

Třetina mladých se v politice orientuje dle toho, co si myslí jejich rodiče, známí nebo přátelé.

Fridrichová zdůrazňuje, že dezinformace a lži mají potenciál negativně ovlivnit ochotu účastnit se voleb. Celkově to říká až 46 % lidí, především ze skupin ženy, nevoliči a právě mladí.

„Volební kampaně v několika zemích byly zásadně ovlivněny neetickými praktikami, což prohlubuje nedůvěru občanů ve stát a demokratické uspořádání,“ vysvětluje i předseda APRA Radek Maršík.

S ohledem na fakt, že drtivá většina lidí v tuzemsku si myslí, že v Česku politické kampaně eticky vedeny nejsou, vyznívá zásadně především toto zjištění průzkumu: „Celkem 58 % lidí připouští možnost anulování voleb v případě porušení etických standardů, a platí to napříč politickým spektrem,“ upozorňuje Fridrichová.

Jaká by ale byla reálná ochota Čechů přistoupit na možnost, že by se volby skutečně s ohledem například na masové šíření dezinformací skutečně mohly anulovat, je s velkým otazníkem. „Je skutečně zásadní otázka, na čem by v Česku reálně panovala shoda, že je to důvod, proč volby zrušit,“ říká ředitel Transparency International David Kotora. Na konkrétní okolnosti možného anulování voleb dle mínění Čechů a Češek průzkum neodpovídá.