Povinné kvóty na potraviny z tuzemské produkce v českých obchodech sice v dubnu poslanci zamítli, návrh však inspiroval za českými hranicemi. Německá opoziční strana AfD, blízká krajní pravici, už v březnu interpelovala vládu Angely Merkelové, zda kvóty – po českém vzoru – nechystá také. Proti takovým nápadům je však nejen německý kabinet, ale i tamní zemědělci.

Návrh potravinových kvót v Česku počítal s postupným navyšováním povinného podílu tuzemských potravin v obchodech (prodaných za období jednoho roku) až na 73 procent od roku 2028. Proti se postavili drobní zemědělci, producenti i obchodní řetězce.

Na kvótách by podle kritiků návrhu vydělali především velcí hráči, producenti zejména vepřového masa, drůbeže, či zeleniny, včetně například firem z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše. Hrozilo by také omezení dostupnosti některých potravin, případně zvýšení cen.

Německá opoziční AfD, která se podobně jako jiná populistická hnutí voličům prezentuje hlavně slogany typu „německé zájmy na prvním místě“, však v českém nápadu viděla šanci bodovat u svých voličů.

Pivo pro velvyslance

„Je spolkové vládě známo, že do roku 2028 chce Česko mít v supermarketech minimálně 73 procent domácích potravin? Pokud ano, dalo by se o tomtéž uvažovat i v Německu pro mléčné a masné produkty, a plánuje spolková vláda nějaká opatření v tomto smyslu?“ ptala se vlády Angely Merkelové skupina poslanců opoziční AfD ve své březnové interpelaci.

Vláda koncem března odepsala, že o plánech v Česku ví, stejně jako o tom, že návrh zákona zamítl český Senát a že novela míří zpět do sněmovny (kde, jak jsme zmínili, nakonec neprošla). Merkelové kabinet také připomněl, že Německo i další státy vidí v plánovaných českých kvótách porušení pravidel volného evropského trhu. „Spolková vláda nic takového neplánuje,“ vzkázal kabinet.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Alternativa pro Německo se dále dotazovala, jaký efekt by zavedení potravinových kvót v Česku mělo na německý export na český trh: „K hypotetickým dotazům se vláda zásadně nevyjadřuje,“ zněla odpověď.

Třetí dotaz mířil na to, kolik tun mléka a masa ročně Německo do Česka vyveze. Odpověď vláda shrnula do následující tabulky:

Vývoz mléka a masa z Německa do ČR, 2018-2020. Zdroj dat: Bundestag, Německý statistický úřad, tabulka HlídacíPes.org

Jak velkou pozornost vzbudil návrh na zavedení kvót na české potraviny v sousedním Německu, ukazuje i fakt, že se do věci vložil i německý velvyslanec v Praze Christoph Israng. Ten kvóty spolu s dalšími velvyslanci zkritizoval a ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi následně přinesl sůl z Bavorska, ministr naopak ambasadorovi daroval české pivo Budvar.

Velice děkuji, pane ministře Tomane, za delikátní 🇨🇿 dárek. Budvar je velice oblíbený i v 🇩🇪. Je dobře, že tam neexistují potravinové kvóty a spotřebitelé se mohou sami rozhodovat. @MZeCR pic.twitter.com/HdoW9pElTB

— Andreas Künne (@velvyslanec_SRN) January 29, 2021

„Ten je i v Německu velmi oblíbený. Dobře, že nemáme kvóty na potraviny a spotřebitelé se mohou rozhodnout sami,“ reagoval v narážce na chystané české kvóty Israng.

Čí mléko je „víc domácí“?

Také poslanci v bavorském zemském sněmu za sociální demokracii (SPD) koncem ledna apelovali na tamní zemskou vládu, aby na Česko zatlačila s tím, že kvóty porušují evropská pravidla.

„Vyzýváme zemskou vládu, aby se vhodným způsobem zasadila o to, že česká vláda ustoupí od svých protekcionistických plánů,“ stojí v návrhu na usnesení evropského výboru bavorského parlamentu.

Novela zákona o potravinách sice v Česku prošla hladce sněmovnou už letos v lednu, v Senátu ale narazila a zákon doputoval zpět mimo jiné s argumentem, že kvóty jsou v rozporu s právem EU a že by čeští zemědělci ani nebyli schopni potřebnou produkci dodat.

„Neříkáme, že nechceme české potraviny na českých pultech – ale kvóty nejsou cesta. Ty vedou jen ke zdražení pro spotřebitele, deziluzi pro malé farmáře a posílení těch největších zemědělských podniků, které mají na tom zákoně ten největší zájem,“ řekl letos v debatě Deníku Jaroslav Šebek, šéf Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje menší zemědělce a rodinné farmy.

Podobně to vidí i němečtí farmáři: Zákonné kvóty na domácí potraviny odmítl jak německý Svaz zemědělců, tak i sdružení malých a středních farmářů (AbL), podle kterého nedává smysl vázat kvalitu potravin na hranice států: „Mléko vyrobené za hranicemi v Česku je přece mnohem víc regionální než to dovezené z tisíc kilometrů vzdáleného severu Německa,“ řekla deníku Tageszeitung předsedkyně AbL Lucia Heiglová.