Německá veřejnoprávní televize ZDF nabídla svým divákům příklady tří politiků, kteří si z eurofondů udělali „bankomat“ pro vlastní politické cíle či pro svou rodinu: Viktor Orbán, lídr vládních socialistů v Rumunsku Liviu Dragnea a Andrej Babiš. Investigativní dokument o nich vysílala ZDF ve středu večer; novináři při jeho výrobě čerpali i z materiálů HlídacíPes.org.

„Takže to všechno nakonec zaplatí čeští daňoví poplatníci?“ ptá se v dokumentu redaktorka eurokomisaře Günthera Öttingera.

Na mysli má dotace pro Babišův holding Agrofert, kterému loni v prosinci Evropská komise kvůli střetu zájmů českého premiéra stopla vyplácení dotací. Ty ovšem na národní úrovni Česko Agrofertu dál vyplácí, pouze je neposílá do Bruselu k proplacení.

„To se může stát. My nejsme dozor ministerstev členských států EU,“ odpovídá Öttinger, pod kterého spadá i evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. Ten vyšetřoval i Babišovu kauzu Čapí hnízdo a dospěl k závěru, že v případu existuje podezření na dotační podvod.

Přelet nad Čapím hnízdem

Dokument věnuje Babišovi svou úvodní část, zhruba šest minut – nejméně ze všech tří kontroverzních politiků. Na záběrech je vidět i to, jak novinářky pracují s publikací HlídacíPes.org „Babiš. Vůdce pro 21. století“ a s unikátní pavučinou premiérova byznysu, která byla součástí knihy.

Film shrnuje většinou fakta, která jsou v Česku známá. Že je premiér uveden ve slovenském registru partnerů veřejného sektoru jako konečný uživatel výhod holdingu Agrofert, i když ho formálně převedl do svěřenských fondů. Nebo že dotace EU určené původně malým a středním firmám (HlídacíPes.org to popsal ZDE) ve skutečnosti čerpají ty velké – včetně Babišových.

Dokument ZDF zároveň přichází v citlivou dobu, už za několik týdnů budou volby do Evropského parlamentu.

Z českého pohledu je ovšem ještě důležitější fakt, že ještě před volbami by výše zmíněný eurokomisař Öttinger mohl zveřejnit dílčí výsledky auditu, který Evropská komise v Česku letos kvůli dotacím pro Agrofert provedla.

„Evropské dotace v některých zemích podporují oslabování demokracie,“ říká v německém dokumentu šéfka rozpočtového výboru europarlamentu Ingeborg Grässleová.

Ti, kdo si Evropskou unii představují jako „bílého rytíře, který z Bruselu vyráží zachránit jednotlivé státy“, se podle ní pletou. Unie spoléhá na to, že její členské země jednají zodpovědně. Všechny tři příklady z dokumentu od Prahy po Bukurešť ale ukazují přesný opak.

Potřebujeme evropskou FBI

ZDF se pokusila všechny tři lídry, Babiše, Orbána i Dragneu, se svými zjištěními konfrontovat. Na oficiální žádost o rozhovor nikdo z nich neodpověděl. Babiše s Orbánem nakonec novináři oslovili alespoň na tiskových konferencích – aniž by ale dostali konkrétní odpověď.

Dragnea při konfrontaci v rumunském parlamentu mlčel a nakonec jen utrousil, že neumí anglicky.

Němečtí diváci můžou v dokumentu jako příklad Babišových firem sledovat letecké záběry holdingových pekáren Penam, drůbežáren ve Vodňanech nebo masokombinátu v Kostelci u Jihlavy. Pak už se kamera přesouvá do Maďarska.

I v rodině premiéra Viktora Orbána evropský úřad OLAF našel „vážné nesrovnalosti“ v čerpání unijních dotací. Týkalo se to takzvané kauzy „Elios“, podle stejnojmenné firmy Orbánova zetě Istvána Tiborcze. Ta v Maďarsku modernizovala veřejné osvětlení – za peníze EU.

Zakázky ale pomáhal na straně obcí připravit další ze spolupracovníků Orbánova zetě, který s ním v tu dobu firmu Elios spoluvlastnil. Existuje tak podezření, že je mohl Eliosu „šít na míru“.

Jak připomíná i dokument ZDF, evropský úřad OLAF poslal do Maďarska zprávu nabitou důkazy o možném podvodu a bylo na maďarských úřadech, aby věc prošetřily. To se ale nestalo:

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

„Nepřišla policie ani státní zastupitelství, nikdo tu nevyšetřoval, nechtěli vyšetřovat,“ potvrzuje na kameru starosta provinčního maďarského města Hódmezővásárhely u hranic s Rumunskem, kde předchozí vedení radnice také postavilo nové veřejné osvětlení za evropské peníze.

„Takže je Evropská unie vlastně bezmocná?“ ptá se redaktorka. „Ano,“ odpovídá starosta s tím, že by EU potřebovala k prosazování zákonnosti něco tak efektivního, jako je americká FBI.

Kromě kauzy Elios dokument ZDF připomíná i relativně známý příběh Orbánova starého přítele Lörincze Meszárose, starosty vesnice Felcsút, kde Orbán vyrůstal.

Do obce přiteklo pod vládou místního rodáka tolik peněz, že to zdaleka neodpovídá její velikosti a významu. Ve Felcsútu vznikl honosný fotbalový stadion a třeba i úzkokolejná železnice pro turisty podpořená též z unijních peněz. Na otázku ZDF, kolik turistů vláčkem v opuštěné krajině jezdí, maďarský zaměstnanec dráhy jen zavrtí hlavou: „Nesmím odpovídat.“

Odklánět umějí i v Rumunsku

Poslední třetina filmu se věnuje Rumunsku a korupci kolem šéfa tamních vládních socialistů.

Liviu Dragnea se sice nestal premiérem kvůli tomu že byl v roce 2016 podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení a ještě začátkem dubna proti němu stále běžel jiný soudní proces kvůli zneužití pravomoci. Přesto je Dragnea považován za toho, kdo v Rumunsku tahá za nitky.

Podle ZDF zbohatl i na tom, že kdysi, ještě coby regionální politický boss v chudé jihorumunské oblasti Teleorman, profitoval z unijních dotací na výstavbu nových silnic. Dragnea přihrával zakázky jedné konkrétní firmě a ta jemu zase provizi.

Dragnea se podle německých investigativců například postaral i o to, aby dotace z EU určené původně na jeden rumunský sirotčinec „byly odkloněny“ k Dragneovým známým a straně.