Německo i Velká Británie se připravují na možný nedostatek elektřiny. Města a obce si pořizují generátory a zásoby paliva a ke stejným krokům jsou vyzýváni i občané. Úřady a odborníci upozorňují, že by v případě krize mohlo docházet k plánovanému odpojování domácností či podniků od sítě, zcela vyloučit nelze ani plošný blackout.

Německá vláda provedla v září zátěžový test energetické sítě. Ten ukázal, že výpadky proudu trvající několik hodin jsou sice během letošní zimy velmi nepravděpodobné, nemohou být ale zcela vyloučeny, píší německá média. Německý Svaz měst a obcí proto už v září vyzval, aby se na případný blackout připravili nejen lidé, ale právě i města a obce.

Více než polovina Němců, konkrétně 53%, se výpadku proudu v zimě obává, cituje web Bayerischer Rundfunk průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění Civey. Lidé již v obavách v podstatě vykoupili záložní generátory elektřiny. Čekací lhůty jsou nyní až dvanáct měsíců a pro rok 2023 je již téměř vyprodáno, prohlásil pro bavorský rozhlas jeden z výrobců nouzových elektrocentrál.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Experti podle německých médií sice na jedné straně mírní paniku, zároveň ale doporučují připravit se na nejhorší. Obecná doporučení říkají, že každý by měl mít doma zásoby trvanlivých potravin, vody a osobních léků nejméně na deset dní.

V případě nouze by provozovatelé rozvodných sítí mohli spustit takzvaný load shedding, tedy časově omezené cílené odpojování jednotlivců od sítě, které by zabránilo skutečnému rozsáhlému blackoutu. Bavorskému rozhlasu to řekl Dominik Möst, profesor energetické ekonomie na Technické univerzitě v Drážďanech. „Pokud bude mírná zima, nebude to nutné. Záleží na počasí,“ myslí si Sandra Kreitnerová, krizová manažerka z Hohenpeißenbergu v Horním Bavorsku.

Žena pro krizový scénář

Právě Kreitnerová je v současné době pravděpodobně „nejžádanější ženou“ v Bavorsku, píše Bayerischer Rundfunk. Od začátku podzimu objíždí celou spolkovou zemi, radí, koučuje a pomáhá nastavit krizové plány. Když naplánovala na konci října v jihozápadním Bavrosku workshop, přihlásilo se na 120 zájemců z řad starostů, zástupců okresů, úřadů veřejného pořádku, hasičských sborů a dalších organizací.

Kromě seminářů připravila Kreitnerová spolu s Bavorským svazem pro bezpečnost v podnikání informační kampaň s názvem Step by Step – Crisis Fit. Rady, jak se připravit na blackout, najdou na webu kampaně jednotlivci, úřady i soukromé společnosti.

Podle ankety magazínu veřejnoprávního rozhlasu Report Mainz z konce října má krizový plán pro případ déletrvajícího výpadku elektřiny zhruba polovina z 200 německých obcí, které na dotaz odpověděly. Firmy se na rozdíl od úřadů na blackout ve velkém nepřipravují. Podle průzkumu společnosti Ifo má pouze 29 % podniků v Německu plán pro případ, že by se musely po delší dobu obejít bez proudu.

V době míru jsou za ochranu před katastrofami v Německu zodpovědné spolkové země. Ty ale přenesly odpovědnost za ochranu občanů na města, obce a okresy. V připravenosti jednotlivých obcí jsou proto velké rozdíly.

Skutečnost, že neexistují jednotná pravidla pro celou zemi, kritizuje Martin Voss ze Svobodné univerzity v Berlíně. „Pokud si každá malá vesnice vaří vlastní polévku a každý starosta dělá vlastní místní politiku, je často ponecháno na náhodě nebo štěstí, zda máte připravenou infrastrukturu,“ uvedl pro rozhlasovou stanici SWR. Po jednotném plánu pro zvládání katastrof jako blackout volá také Gerd Landsberg, výkonný ředitel Svazu měst a obcí.

Města nakupují generátory a naftu

Stav příprav jednotlivých měst na blackout mapuje od září řada německých médií. Město Postupim plánuje v případě krize proměnit čtyři sportovní haly v různých částech města v nouzové přístřešky, jejichž provoz by byl zajištěn pomocí nouzových generátorů. Plány pro mimořádné situace město koordinuje s klinikami a zařízeními sociální péče. Síť vytápěných míst chystá také Berlín. Pro tyto účely chce vybavit jídelny, muzea nebo knihovny.

Bavorská obec Straßlach-Dingharting chce pro své obyvatele zajistit hromadný nákup dieselových generátorů. Obec má již plné nádrže na naftu o objemu několika tisíc litrů. V případě nouze vytvoří mobilní čerpací stanici, která bude fungovat bez elektřiny. Generátory chce obec instalovat také u dvou obecních studní s pitnou vodou.

V jižním Bavorsku spolupracuje na společném krizovém plánování několik okresních úřadů, píše tisková agentura DPA. Zajistit chtějí jak nouzové generátory, tak zásoby pohonných hmot. Soustředí se přitom především na kritickou infrastrukturu jako kliniky, pohotovostní služby, pečovatelské domy, zásobování vodou, platební systémy a logistiku.

Generátory naopak zatím chybí ve ve Frankfurtu nad Odrou. Město také na rozdíl od Berlína či Postupimi zvažuje, zda chystat zateplené místnosti vzhledem k riziku šíření koronaviru.

Nedostatek generátorů hlásí také Düsseldorf. Město jich má k dispozici zatím 59, což by stačilo například na zajištění nepřetržitého provozu letiště po dobu pouhých 48 hodin. Autobusy by jezdily i nadále, ale tramvaje a rychlovlaky nikoli.

Na blackout se chystají také bezpečnostní složky. Policie v Severním Porýní-Vestfálsku zakoupila více než sto satelitních telefonů a připravila vlastní čerpací stanice, které mají zůstat v provozu i v době výpadku proudu. Region chce také ještě zvýšit zásoby pohonných hmot. Podobně se vybavila také policie v Berlíně, píše magazín Focus.

Úspory v bazénech, kostelích i na trzích

Od léta se mnoho měst a obcí také snaží šetřit energií, shrnuje web kommunal.de. Mnichov ochladil vodu v krytých bazénech o čtyři stupně, Wolfenbüttel o dva stupně a Norimberk bazény zcela uzavřel. V Augsburgu byly vypnuty fontány a Oldenburg zrušil autobusy na zemní plyn.

V Bochumi se snaží šetřit i na provozu krematoria, v provozu je pouze jedna pec místo dvou. Města Rensburg ve Šlesvicku-Holštýnsku a Hamm v Severním Porýní-Vestfálsku zrušila kluziště na vánočním trhu. V Kolíně nad Rýnem se provozovatelé pěti místních vánočních trhů dohodli na omezení osvětlení trhů a zakázali používání plynových ohřívačů ve stáncích.

Freudenstadt v Bádensku-Württembersku byl první obcí, která vánoční trhy zcela zrušila. V okrese Wesel vyvolal diskusi farář, který ve svém sboru uzavřel tři kostely, aby ušetřil za vytápění. Bohoslužby se nyní konají ve farním sále.

Některé obce také začaly aktivně vyzývat občany, aby přípravu na výpadek proudu nepodcenili. Lidé by se měli na výpadek proudu připravit stejně jako na 14denní dovolenou v kempu, doporučilo svým obyvatelům vedení hornobavorského města Rosenheim. Všichni dostali do schránek instrukce vytištěné na letáku, píše Focus.

Natankujte raději plnou

Radnice lidem na letáku radí, aby měli připravenou nouzovou zásobu 2,5 litru vody na osobu, případně filtrační systém na vodu, konkrétně ten soběstačný bez elektřiny.

Pokud jde o potraviny, doporučeny jsou konzervy a zavařená zelenina a ovoce, obiloviny a luštěniny, těstoviny, rýže, cukr, trvanlivé mléko. Domácnosti by měly mít připravenou hotovost v částce zhruba odpovídající dvojnásobku týdenního nákupu v drobných bankovkách a mincích. Lidé nemají zapomenout na lékárničku a osobní základní léky (například inzulín), svíčky a zápalky.

Doporučuje se také rádio na baterie nebo solární pohon, případně na kliku. Dále náhradní baterie, kempinkový vařič, zásoby pro domácí zvířata, dřevo na topení či do krbu, spací pytle, deky a teplé oblečení a také mít vždy natankovanou nádrž u auta.

Leták obsahuje také informace o tom, kde lze získat aktuální informace a co to přesně znamená, když dojde elektřina: lidé zůstanou bez světla (od lampiček na čtení po pouliční osvětlení, bez komunikace (mobilní telefon, telefon, internet, televize, tísňové volání), bez peněžních transakcí (bankomat, pokladny, platební styk), bez možnosti nákupů (potraviny, nápoje, supermarket, doprava zboží) , bez pitné vody (vaření, sprcha, toaleta), bez chlazení (lednice, mrazáky, soukromé i v obchodě), bez topení (soukromé i veřejné), bez léků.

Britský plán týdenního blackoutu

Na krizi se připravuje i Velká Británie. Vláda připravila krizové plány pro případ výpadku elektřiny, který by mohl trvat až sedm dní, zjistil deník The Guardian.

Tomu se podařilo získat dokumenty označené jako „citlivé“, které varují, že v případě nejhoršího možného scénáře by mohla být všechna odvětví včetně dopravy, zásobování potravinami a vodou, komunikací a energetiky vážně narušena až na týden.

Z dokumentů vyplývá, že v případě výpadku elektřiny budou ministři upřednostňovat zajištění potravin, vody a přístřeší pro mladistvé a starší lidi a pro osoby závislé na pečovatelských službách.

Úředníci v současné době provádějí zátěžové testy programu Yarrow a v minulých týdnech uspořádali řadu cvičení po celé zemi. Program Yarrow se připravuje na situaci, kdy v zimě nebude bez jakéhokoli předběžného varování dostupná elektřina pro všechny objekty bez záložních generátorů. Předpokládá, že 60 % poptávky po elektřině bude pokryto mezi druhým a sedmým dnem, během nichž budou mít domácnosti a podniky přerušovaný přístup k dodávkám na příděl.

Když se rádio odmlčí…

Dohoda mezi energetickým regulačním úřadem a distribuční společností National Grid stanoví, že po týdnu by mělo být obnoveno 100% poptávky po elektřině, a to i v případě nejhoršího scénáře. Plán rotačního odpojování je navržen tak, aby se elektřina odpojovala rovnoměrně po celé zemi. K přerušení dodávek elektřiny by mělo zpočátku docházet pouze jednou denně na dobu tří hodin, později jen na hodinu. Četnost přerušení dodávek by závisela na závažnosti nedostatku energie.

Deník Guardian také zjistil, že BBC připravila scénáře, které by mohly být čteny ve vysílání, pokud by nedostatek energie způsobil výpadky proudu a dodávek plynu. V nejhorším případě by fungovala pouze analogová FM rádia a stanice BBC Radio 2 a 4. Vysílání lokálních rádií by bylo nejisté, protože některé stanice by měly i při použití záložního generátoru zajištěn pouze několikahodinový provoz.

Na řadě venkovských návsí v Británii jsou již nyní instalovány generátory, aby mohly v případě výpadku proudu fungovat jako komunitní centra. Nákup generátorů je financován s pomocí speciálního programu v hodnotě 7,7 milionu liber z charitativní nadace Northern Powergrid Foundation, kterou založil provozovatel elektrické sítě Northern Powergrid po ničivé bouři Arwen v listopadu 2021. Ta způsobila, že tisíce domácností zůstaly bez proudu, některé až deset dní.