Neklidné předvolební Slovensko. Od vyšetřování Ficových „našich lidí“ k policejní válce

Lepší načasování policejní akce „Rozuzlení“ namířené i proti špičkám tajné služby si slovenský expremiér Robert Fico nemohl přát. Pět týdnů před volbami tak může aktuální lídr předvolebních průzkumů s rétorikou o „policejním převratu“ sbírat relativně snadné body a tvrdit, že slovenskou opozici chce na objednávku zničit policejní mašinerie. Takzvaná policejní válka na Slovensku má přitom kořeny ve vyšetřování kauz, které se týkaly právě Ficovy éry, jeho samotného a lidí, které za léta u moci dosadil do všech pater státní moci.

Když Robert Fico – tak jako teď po poslední policejním zásahu – mluví o převratu, je dobré zpozornět. Ovšem s vědomím, že to velmi pravděpodobně bude úplně jinak, než jak bývalý trojnásobný předseda slovenské vlády tvrdí.

Fico už pokusy o puč spatřoval třeba před pěti lety v tlaku na svou tehdejší vládu bezprostředně po vraždě novináře Jána Kuciaka.

Tenkrát do údajných převratových plánů zahrnul i tehdejšího prezidenta Andreje Kisku či miliardáře George Sorose a hromadu „podezřelých“ dlažebních kostek před úřadem vlády v Bratislavě.

Systém „našich lidí“

Převrat se nekonal, Fico se ale z premiérské pozice po tlaku veřejnosti musel uklidit do ústraní a za dva roky ve volbách jeho strana Smer také z vlády.

Tehdejší politická kometa (mezitím zcela vyhořelá) Igor Matovič Fica odstavil s příslibem, že skoncuje s mafií a systémem „našich lidí“, které během řady let Ficova garnitura dostala do všech pater státní moci nebo jejich byznysu otevřela cestu k veřejným penězovodům.

Skupinu vyšetřovatelů kolem Jána Čurilly se už od loňska snaží zdiskreditovat také lídr opozičního Smeru Robert Fico. Ten vytrhl z kontextu úryvky z nahrávky odposlechů „čurillovců“, aby to vypadalo, že proti jeho straně a celé opozici osnovají diskreditační kampaň

Vyšetřování skutečně začalo a slovenskou (a podle mediálního zájmu také českou) veřejnost začaly ohromovat policejní akce s názvy jako Boží mlýny, Jidáš, Soumrak nebo Očistec.

Policisté z Národní kriminální agentury mířili vysoko, mezi obviněnými tehdy skončil například šéf speciální prokuratury Dušan Kováčik nebo policejní exprezident Tibor Gašpar.

Společným jmenovatelem obvinění byla korupce, mělo jít například o vydírání podnikatelů účelovými stíháními nebo naopak zastavení stíhání za úplatek. Kováčik dostal loni za korupci pravomocný trest osm let vězení.

Nakonec došlo i na samotného Roberta Fica a jeho dlouholetou pravou ruku a exministra vnitra Roberta Kaliňáka. Jejich obvinění z účasti na zločinecké skupině však prokuratura loni zrušila.

Fico s Kaliňákem byli podezřelí, že ve spojení s nitranským podnikatelem Norbertem Bödörem a zmiňovaným exšéfem policie Gašparem (který je mimochodem Bödörův vzdálený příbuzný) zneužívali policii i finanční správu k diskreditaci politických oponentů, včetně tehdejšího prezidenta Kisky.

Kauza Očistec kolem Bödöra a Gašpara se letos po průtazích znovu rozběhla, slovenský Nejvyšší soud nařídil pokračování přerušeného stíhání.

Po Očistci má přijít Rozuzlení

Někde uprostřed těchto spletitých vyšetřování lze hledat počátek toho, co se dnes všeobecně označuje jako „válka ve slovenské policii“. Připomeňme, že jejím posledním dějstvím byla v úvodu zmíněná policejní akce „Rozuzlení“, při které minulý týden policisté obvinili také současného i bývalého šéfa Slovenské informační služby Michala Aláče a Vladimíra Pčolinského nebo šéfa Národního bezpečnostního úřadu Romana Konečného. Aláče tento týden odvolala z funkce prezidentka Zuzana Čaputová.

Aktuálně vyhrocená situace uvnitř policie na Slovensku souvisí právě s vyšetřováním zmíněných politicky citlivých kauz a otázkou, zda ho někdo záměrně nebrzdil.

Klíčové korupční kauzy z éry vlád Ficova Smeru vyšetřoval po nástupu Matovičovy vlády v roce 2020 v Národní kriminální agentuře tým vyšetřovatelů kolem Jána Čurilly, pro které se ve slovenštině vžilo označení „čurillovci“.

Následně začala jejich postup prověřovat policejní inspekce kvůli podezření, že manipulují se svědeckými výpověďmi. Akce Rozuzlení avizovaná minulý týden ale míří naopak na inspekci, která podle policejního prezidenta Štefana Hamrana měla „čurillovce“ záměrně očernit:

Navozovala dojem, že elitní vyšetřovatel a jeho spolupracovníci z týmu Očistec (…) systémově selhávají při vyšetřování,“ řekl Hamran. Skupina vyšetřovatelů kolem Jána Čurilly už dva roky čelí trestnímu stíhání, jejich předloňský pobyt ve vazbě soud označil jako nezákonnný.

Fico: Chtějí zničit opozici

Skupinu vyšetřovatelů kolem Jána Čurilly se už od loňska snaží zdiskreditovat také lídr opozičního Smeru Robert Fico. Ten vytrhl z kontextu úryvky z nahrávky odposlechů „čurillovců“, aby to vypadalo, že proti jeho straně a celé opozici osnovají diskreditační kampaň.

„Zadání je udělat Smer zločineckou skupinou, a tak úplně zničit opozici,“ zněla pasáž citovaná Ficem. Ten ale vynechal další věty, které vyznění nahrávky úplně otočily. Vyšetřovatelé se ve skutečnosti bavili o tom, že tuto roli (zničit opozici) jim ve svých veřejně šířených konspirativních úvahách přisuzuje právě Fico. Dokonce o něm s uznáním poznamenali, že je „mistr marketingu“.

Tuto pověst ostatně Fico potvrzuje, když dnes mluví o „policejním převratu“. To, že policejní vyšetřování, které probíhalo řadu měsíců, vygradovalo šest týdnů před volbami, je pro něj dárek z nebes. Ještě před časem byl Fico po kauze Kuciak a rozběhnutých policejních vyšetřováních politicky odepisován.

Na druhou stranu právě průtahy ve vyšetřováních, a to že ho policie protentokrát zbavila obvinění, mu dovolilo postupně budovat image pronásledovaného lídra opozice, po kterém jde na objednávku policejní mašinerie.

Na preference atakující třicet nebo dokonce čtyřicet procent jako v dobách největší slávy Smeru to sice nestačí, na pohodlné vedení v průzkumech ale ano.

Kritika z ČR vadí, podpora z Maďarska ne

Fico nepohrdl ani podporou z Orbánova Maďarska. Poté, co nedávno policie zadržela kvůli obvinění v další kauze zmiňovaného policejního exprezidenta Tibora Gašpara, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na Facebooku psal o Slovensku jako o příkladu země, kde státní moc zatýká své politické odpůrce.

Jak je však u maďarského režimu zvykem, rámoval Gašparovo zatčení jako „zásah mezinárodního liberálního mainstreamu“. O Gašparově možné účasti na korupčních a dalších kauzách ani slovo.

Za pozornost stojí, že tento hlas z ciziny Ficovi nevadil, když ale právě kvůli Ficovi označil letos nově zvolený český prezident Petr Pavel vývoj na Slovensku za „znepokojivý“, kritizoval to šéf Smeru jako zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.

Nemluvě o tom, že kritika poměrů na Slovensku z maďarské strany je třeba vzhledem k postavení obou zemí v protikorupčním žebříčku Transparency International spíše úsměvná. Maďarsko je aktuálně na 77. místě, Slovensko je 49.

Expremiér Fico se také netají tím, že v případě návratu k moci bude chtít odchod policejního prezidenta Hamrana. Ten na poslední tiskové konferenci věnované akci Rozuzlení novinářům promítal i obrázek zavražděného novináře Kuciaka a vyvolal polemiku o tom, jestli načasování i kulisy celé policejní akce nenarušují běh předvolební kampaně ještě víc, než by vyplývalo ze samotné závažnosti celé kauzy.

Do voleb na Slovensku zbývá pouze pět týdnů. Pokud se za tu dobu výrazně nepohnou preference (dlužno dodat, že v minulých volbách se to stalo a Igor Matovič byl překvapivým vítězem), bude zřejmě problém pro kteroukoli koalici sestavit stabilní parlamentní většinu.

Situace nejen ve slovenské policii, ale i politice, se tak dost možná spíš než avizovanému „rozuzlení“ blíží k povolebnímu patu.