I když ze zákona leží odpovědnost za zřízení mateřských a základních škol na obcích, tak jednoduché to není. Dokazuje to příklad středočeské obce Drahelčice, jíž se HlídacíPes.org věnoval už dříve. Nyní má redakce k dispozici soupis korespondence, v níž se starostka obce snažila s politiky dlouhodobě problém s nedostatkem kapacit pro děti v obci i širším okolí řešit. Až na výjimky se ale téměř žádné reakce ani pomoci nedočkala.

Starostka Petra Ďuranová je matka šesti dětí – i díky tomu jí rozhodně kontakt s realitou ani schopnost improvizace a akce nechybí. V posledních letech řeší hlavně dopady stavebního boomu v kdysi malé zemědělské obci, kde poměrně rychle vyrostlo zhruba sedm set nových domů a počet obyvatel se z několika set násobně zvýšil. V blízké budoucnosti by Drahelčice mohly mít až tři tisíce hlav.

A protože se sem, těsně za hranici Prahy, stěhují zejména mladé páry či rodiny s malými dětmi, nepřekvapí, že by obyvatelé své potomky rádi umístili do škol a školek co nejblíže svému bydlišti.

„Školu, větší kapacitu školky, obchod s potravinami,“ opakuje se v dotaznících, kde nedávno občané Drahelčic vyplňovali, co by si pro rozvoj obce nejvíce přáli. Jenže naplnit jejich tužby není snadné.

Příčiny i možná řešení

Jen za loňský rok a část letošního roku rozeslala starostka Ďuranová tři desítky dopisů na ministerstvo školství, ministerstvo pro místní rozvoj i na Úřad vlády, kde na problémy s nedostatečnými kapacitami školek a škol – kdy kupříkladu nejbližší volná místa by vyžadovala každodenní dojíždění až 80 kilometrů – upozorňovala. Stejně jako na příčiny i možná řešení.

Alespoň nějaké reakce a odpovědi se jí dostalo jen v několika málo případech. Měla i osobní schůzky, například s pražským primátorem Bohuslavem Svobodou, ministrem Bartošem, ministrem Balašem či šéfkou sněmovny Pekarovou. Výsledek se dá shrnout do pár základních tezí: obce zaspaly, je to problém, dotace pro školky pro váš region nebudou.

A to přitom právě Drahelčice nestojí s nataženou rukou. Obec už před dvěma lety odkoupila a zrekonstruovala bývalý statek, kde otevřela mateřskou školku, jejíž kapacita se obratem zcela naplnila. Plná je i soukromá školka, která v obci funguje.

„Několik desítek dětí stejně musíme odmítat,“ říká Ďuranová, která to zmínila i ve svém nedávném dopise adresovaném premiéru Petru Fialovi.

Z dopisu ze dne 16. května 2023 

(…)Mateřskou školu máme z roku 2021 podpořenou z programu IROP 2014 – 2020 (IROP je Integrovaný regionální operační program, pozn. red.) pro 72 dětí. A už je malá. Bývali bychom postavili i školku větší, ale v rámci IROPU dostanete dotaci na současně chybějící kapacity a nikoliv na ty, které budou chybět za dva roky….a také nám chybí už opětovně 40 míst. Hranice pro přijetí je datum narození v říjnu 2019. Dotační tituly pro rozvinuté regiony z IROPu nejsou na školky a dle MMR už ani nebudou do konce roku 2027. Národní dotační titul zcela na školky chybí a dle informací se ani nepřipravuje. Z RUDu (RUD = rozpočtové určení daní, pozn. red.) je výstavba školek pro obce neufinancovatelná. Jedna třída stojí cca 25 mil Kč (a to je více jak roční RUD obce s 1 500 občany). Dotační titul na havarijní stavy v MŠ a ZŠ alokoval 300 mil Kč a bylo požádáno o více jak 2 mld Kč.

(…) velmi apeluji na podporu přípravy dotačního titulu na výstavbu školek. Navýšení rodičovského příspěvku nic neřeší, naopak v době šetření, je to zcela kontraproduktivní gesto pro potenciální voliče.

Z dopisu ze dne 29. května 2023

(…) První dotační možnosti na školky a školy vznikly až v roce 2014, a to prostřednictví národních programů pod MF či MŠMT. Následně byly dotační možnosti v IROPu 2014 – 2020. Nicméně vždy byla vyšší poptávka než nabídka.

Jen naplánovat a postavit stávající novou školku pro 72 dětí prý trvalo tři roky. Náklady na její výstavbu byly 52 milionů Kč, příjmy obce z rozpočtového určení daní jsou zhruba ve výši devíti milionů ročně.

Trefit demografickou vlnu

I když zřizovatelem školek a základních škol jsou ze zákona obce, své slovo v tom mají mnohé další úřady a instituce. Kapacity základních škol (podobně jako středních škol) schvaluje kraj a ministerstvo školství k tomu vydává kladné či záporné stanovisko.

Ne, že by se tedy (aspoň některé) obce nesnažily. Peníze z příjmů, z rozpočtového určení daní, na větší investiční záměry obvykle nestačí. Stát to sice ví, vypisuje proto na stavby škol (a místy i školek) dotační programy. Kupříkladu tento dotační plán z roku 2021 s celkovým balíkem 6,8 miliardy korun. Podle ministerstva díky tomu vznikne na základních školách asi deset tisíc nových míst.

Je jasné, že podobné plány je nutné mít a začít realizovat s mnohaletým předstihem, nejen proto, aby se demografická vlna správně trefila, ale aby byla vůbec šance projít všemi nezbytnými byrokratickými povinnostmi a nasbírat všechna potřebná razítka.

Z dopisu ze dne 19. května 2023

Vážený pane premiére,

v neděli 14. 5. 2023 jste byl hostem Otázek Václava Moravce. Zaujala mě dvě Vaše sdělení, které bych velmi ráda s Vámi prodiskutovala. První sdělení je to, že vláda začala intenzivně diskutovat nedostatečné kapacity ve školství. Moje otázka zní, proč až nyní? Když už loni jste od paní hejtmanky Středočeského kraje obdržel petici skoro jak stovky starostů, že chybí kapacity v základních školách a situace se bude jen zhoršovat. Dále se domnívám, že s touto situací se na Vás obrací i jednotliví starostové, stejně jako já, která Vám v minulosti psala, a zatím se nedočkala žádné odpovědi. Dále je současná situace už minimálně od loňského léta pravidelně i medializována, krizí neprochází jen střední Čechy, ale též Praha, Liberecký kraj, okolí Brna, sever Plzně.

Od letošního září Drahelčice plánují otevřít alespoň provizorní školu v kontejnerových modulech na dvoře statku. To by mělo vyřešit problém, kam bude chodit čtyřicet dětí z obce pro následující dva roky. První rok provoz kontejnerů vyjde obec na čtyři miliony, o rok později na šest.

Pokud pak vše půjde dobře, měla by se 1. září 2025 otevřít zcela nová ZŠ s kapacitou 540 dětí. Stavba má vyjít na 750 milionů korun, něco přes půl miliardy pokryje dotace, na zbytek si Drahelčice spolu s vedlejšími Úhonicemi vzaly úvěr ve výši 60 milionů korun.

„Abychom to ufinancovali, musíme žádat o několik dotací od různých poskytovatelů, mít dostatek finančních prostředků na obecních účtech a ještě mít zajištěn úvěr tak, abychom celou stavbu dokázali dát dohromady. Od povolení projektu až po získání dotací je to spousta práce, a to jsme ještě nekopli do země. A do toho řešíme běžnou obecní agendu,“ konstatuje Ďuranová.

Z dopisu z 29. května 2023

Vážený pane premiére,

Na Twitteru dne 26. 5. 2023 jste v pátek v podvečerních hodinách přidal příspěvek týkající se nedostatečných kapacit ve školách. Píšete, že zřizovateli základních škol jsou obce. Dále sdělujete, že: „U základních škol došlo k tomu, že se obce rozšiřovaly a prostě se zapomnělo, že součástí územních plánů musí být i vybudování nových školních kapacit. My to teď řešíme ve spolupráci s obcemi. Navyšujeme Národní plán obnovy, abychom vytvořili nové kapacity tak, aby se zvýšil počet míst ve školách o 10 tisíc.“

Ano, máte pravdu, že v rámci tvorby nových územních plánů v druhé polovině devadesátých let se zapomnělo na kapacity ve školství. Nicméně chybí zde zcela jasné i B. A to, že obce i kolem Prahy se vylidňovaly a jediným jejich příjmem byly příjmy z rozpočtového určení daní. Naše obec měla např. pouhopouhý milion korun ročně, neměla kanalizaci, vodovod, plynovod, v obci byly veškeré místní komunikace prašné, žádný asfalt, do obce byly přivedeny pouhé tři linky telefonu. Topilo se uhlím, tedy celou zimu naše občany provázel smog. A to naše obec je 8 km od hranic Prahy.

Stát podle starostky Ďuranové selhal i jako regulátor. Stavební boom zejména v okolí Prahy a dalších větších měst naprosto neodpovídá infrastrukturním kapacitám – nejen dopravním, ale právě i škol a školek. Developery nikdo a nic k stavbě takového nezbytného zázemí nenutí.

Z dopisu ze dne 19. května 2023

(…) Druhé sdělení bylo, že za současnou situaci odpovídají obce a měly si to spočítat. Ano, takto je to nastavené i v zákoně. Nicméně se domnívám, že je nutné se podívat i do vzdálenější minulosti a zcela jasně zjistit příčiny dnešního stavu. (…) Developeři územní plány dokáží obejít a stavební úřady ještě kolem roku 2010 úplně na územní plány nepohlížely do detailů. Náš developer má územní rozhodnutí z roku 2010, tedy toho neomezíme. Do nového územního plánu jsme ale už poučeni, neschválili ani jednu novou plochu.
(…)

Nicméně, selhal tady i pořizovatel a následně v rámci projednávání zcela i dotčené orgány od okresních úřadů až po jednotlivá ministerstva, která se měla tázat, kam budou děti chodit do škol? Ale to nikdo neřešil, asi i právě proto, že se školky a školy omezovaly. Stavební zákon a ani žádný další zákon žádné zvláštní pravomoci obcím nepřiznal, a každý developer je vždy o krok až několik kroků dále než jednotlivá obec. Omezit jej je skoro nemyslitelné. Žádný zákon a ani nejnovější stavební zákon jej nenutí platit příspěvky na občanskou vybavenost třeba jako ve Švýcarsku či Rakousku.

Jak dále starostka upozorňuje, žádný dotační titul už nepodporuje stavbu sportovišť, která obvykle bývají součástí základních škol.

Z dopisu z 29. května 2023

(…) dle posledních informací od Národní sportovní agentury, nebudou podporována sportoviště u základních škol. Což v době, kdy pohyb dětí by měl být zásadní, jsou obézní a nemotorné, je dle mého názoru zcela jasným omylem. My v této situaci sportoviště stavět nebudeme, protože na něj nemáme.

Na citované dopisy (a dva předchozí, přičemž první odešel adresován Petru Fialovi na Úřad vlády už před rokem a půl) starostce Ďuranové odpověď přišla až minulý týden, krátce poté, co o nedostatku kapacit a nekomunikaci politiků mluvila ve zprávách TV Nova. Podepsán je Jakub Kajzler, hlavní poradce předsedy vlády.

„Souhlasím s Vámi, že rychlý růst a rozšiřování obcí v blízkosti Prahy a dalších velkých měst je dlouhodobý problém, který nebyl dostatečně řešen v minulosti a že i když mají obce ze zákona zodpovědnost zajistit potřebnou školskou infrastrukturu, podpora státu je při řešení tohoto problému nezastupitelná,“ píše mimo jiné.

Ke zlepšení by prý mělo přispět mimo jiné zřízení fondu vzdělávací infrastruktury, který by umožnil podporu vzniku nových školských kapacit.