Petice, stávky a protesty organizovali v uplynulých týdnech novináři veřejnoprávních médií v Itálii a ve Francii. Obávají se ovládnutí médií politiky a ztráty svobody tisku. Zatímco v Česku se mluví o orbanizaci médií na Slovensku, podobný vývoj hrozí i v dalších zemích.

Odbory italské veřejnoprávní televizní stanice RAI stávkovaly na začátku května kvůli tomu, že se televize podle nich stává „hlásnou troubou“ vlády.

Zároveň má být druhá největší tisková agentura AGI prodána Antoniu Angeluccimu, který je poslancem za vládní stranu Liga a zároveň již vlastní hlavní konzervativní deníky Il Giornale, Libero a Il Tempo. Agenturu AGI nyní ovládá státem kontrolovaná společnost ENI.

Novináři italské státní televize RAI, kteří se na začátku května zapojili do stávky, si stěžovali na stále represivnější atmosféru, která podle nich v Itálii v oblasti médií panuje.

Protestovali proti zpřísnění rozpočtu televize, včetně zmrazení náboru zaměstnanců, rušení pracovních míst a reorganizaci.

RAI, která ovládá tři hlavní italské veřejnoprávní televizní kanály, uvedla v oficiálním prohlášení, že pracuje na své transformaci v moderní digitální mediální společnost a nemůže přijímat nové zaměstnance.

Ohrožení svobodné žurnalistiky se podle pozorovatelů stupňuje v celé v Itálii. Narůstá počet případů šikanózních žalob (SLAPP), žalob na náhradu škody a zastrašování novinářů, popisuje Mezinárodní tiskový institut.

Až osm let vězení

Nejviditelnější je v současné době kauza tří novinářů investigativního webu Domani, kterým hrozí osm let vězení. Novináři Giovanni Tizian, Nello Trocchia a Stefano Vergine jsou vyšetřováni od října 2022 perugijskou prokuraturou za to, že si údajně vyžádali a neoprávněně obdrželi důvěrné dokumenty od veřejného činitele a zveřejnili informace obsažené v těchto dokumentech.

Článek, který web Domani v roce 2022 zveřejnil, se zabýval střetem zájmů italského ministra obrany Guida Crosetta.

Novináři poukazovali na Crosettovo působení coby lobbista a poradce pro zbrojní průmysl v Itálii od roku 2014 po jeho odchodu z aktivní politiky. Crosetto si měl v letech 2018 až 2021 vydělat za poradenskou činnost 1,8 milionu eur od dodavatele obranného průmyslu.

Ministr zveřejněné informace nikdy nepopřel. Přesto podal stížnost italským soudním orgánům s cílem identifikovat údajný zdroj novinářů.

Novináři jsou nyní obviněni ze dvou skutků: jednak ze spoluúčasti na společném postupu s veřejným činitelem, pokud jde o neoprávněný přístup k dokumentům z databází týkajících se daňových příjmů, resp. předběžného vyšetřování a probíhajících řízení napříč několika státními zastupitelstvími. Za druhé jsou obviněni z vyzrazení tajemství zveřejněním informací obsažených v těchto dokumentech.

V rozporu se zákonem

Podle italského trestního zákoníku může trojici novinářů hrozit až pět let vězení za spoluúčast veřejného činitele na neoprávněném přístupu k dokumentům z databází a tři roky za porušení mlčenlivosti, upozorňuje konsorcium mezinárodních organizací MFRR.

Organizace sdružené v konsorciu MFRR podnikly v souvislosti s děním v Itálii advokační misi do země a vyzývají k okamžitému zastavení předběžného vyšetřování v souladu s mezinárodními standardy svobody tisku.

Rozhodnutí perugijského státního zastupitelství stíhat reportéry časopisu Domani je podle vyjádření konsorcia v naprostém rozporu s duchem Evropského zákona o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA).

Ten vstoupil v platnost letos v květnu a jeho účinnost bude nabíhat postupně během letošního a příštího roku. Zákon posiluje ochranu novinářských zdrojů a přísně upravuje možnost soudních orgánů tyto zdroje vyšetřovat, a to pod vedením nezávislého soudce a pouze v souvislosti s vyšetřováním závažných trestných činů.

Vývoje v Itálii si všímá i Evropská komise. „Sledujeme různé druhy negativních trendů v médiích v Itálii i na Slovensku,“ uvedla Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost, na brífinku uspořádaném pro mezinárodní tisk po misi v USA, kde se setkala s generálními řediteli velkých technologických společností.

Do jednoho holdingu

Na vývoj v Itálii a na Slovensku se odvolávají také novináři francouzských veřejnoprávních médií, kteří v posledních dvou týdnech protestují proti záměru francouzských zákonodárců sloučit veřejnoprávní média do jednoho holdingu.

Návrh již prošel prvním čtením ve francouzském Národním shromáždění. Podle ministryně kultury Rachidy Datiové má být v roce 2025 zahájena „přechodná fáze“ v režimu holdingové společnosti a od 1. ledna 2026 by reforma vyvrcholila vytvořením „jediné společnosti“, která bude sdružovat France Télévisions, Radio France, France Médias Monde (RFI, France 24) a Ina (Institut national de l’audiovisuel).

„Hlavním argumentem ministryně kultury Rachidy Datiové pro zavedení této urychlené reformy je načasování. Podle ní je třeba jednat nyní, před fází obnovy generálních ředitelů veřejnoprávních médií a před prezidentskou volební kampaní, která by případné plány odložila až na rok 2028. Tvrdí, že pokud k reformě nedojde, nebude již zaručeno financování slíbené do roku 2028. To je nepřijatelné vydírání, vzhledem k tomu, že holding neochrání veřejnoprávní média před rozpočtovými škrty. Tato reforma je špatně připravená a ohrožuje rozmanitost složení redakcí,“ řekl webu HlídacíPes Pablo Aiquel, generální tajemník novinářské odborové organizace SNJ-CGT a člen řídicího výboru EFJ.

Petice podepisují desítky tisíc lidí

Proti záměru vlády vznikly také dvě petice, jednu již podepsalo téměř 30 tisíc lidí, druhou, kterou vytvořili přímo zaměstnanci veřejnoprávních médií, dokonce 70 tisíc.

„Vyzýváme vládu, aby stáhla své plány na vytvoření holdingu a následné sloučení čtyř veřejnoprávních vysílacích společností. Maďarsko, Slovensko, dnes Itálie, v posledních letech Polsko: v Evropě není nouze o příklady, kdy vlády převzaly kontrolu nad veřejnoprávními médii… Tato reforma ohrožuje veřejnou službu,“ píší autoři petice.

Také ve Francii byli již zatýkáni a vyslýcháni investigativní novináři v souvislosti s jejich prací. Loni v září byla zadržena novinářka Ariane Lavrilleuxová z investigativného webu Disclose, která následně strávila téměř dva dny ve vyšetřovací vazbě.

Důvodem zadržení byla Lavrilleuxové práce na kauze přezdívané Egypt Papers, na níž pracovala v roce 2021.

V rámci ní analyzovala několik stovek tajných dokumentů, mezi nimi zprávy francouzské vojenské rozvědky, ministerstva ozbrojených sil a generálního štábu francouzské armády, které odhalily existenci tajné operace francouzské rozvědky v Egyptě nazvané „Operace Sirli“.

Podle uniklých dokumentů měly egyptské úřady využívat francouzské zpravodajské služby ke svévolnému bombardování a zabíjení pašeráků na egyptsko-libyjské hranici v letech 2016 až 2018.

Tři novináři webu Disclose byli vyslýcháni již dříve od května 2019 do ledna 2020. Tehdy šlo o zveřejnění informací poukazujících na riziko, že zbraně prodané Francií Saúdské Arábii mohou být použity k páchání válečných zločinů v Jemenu.

Stížnost na novináře podalo ministerstvo ozbrojených sil pro podezření z vyzrazení státního tajemství, vyšetřování následně zahájila protiteroristická prokuratura v Paříži. Po roce vyšetřování ve snaze odhalit novinářské zdroje byl případ nakonec odložen.