Seriál Most!, který se v pondělí uzavřel svým osmým dílem, vyvolal řadu debat a přitáhl pozornost i k sociálně vyloučeným lokalitám a k rozdílům v ekonomické situaci obyvatel Česka. Statistiky toho, jak lidé vycházejí se svým příjmem, nejsou vždy tak jednoznačné, jak by se dalo čekat.

Detailní pohled na ekonomickou a sociální situaci obyvatel všech krajů České republiky nabízí v lednu vydaná publikace Českého statistického úřadu „Srovnání krajů v České republice – 2018“.

„Odpovídá mimo jiné na otázky, jak vysoké jsou v jednotlivých krajích mzdy, kde je nejnižší nezaměstnanost nebo míra kriminality. Což jsou statistiky, které všechny zajímají,“ popsal obsah publikace Jan Honner z odboru informačních služeb ČSÚ.

Z dat vyplývá i to, že v Praze není všem tak blaze, jak je často přesvědčen zbytek republiky.

Nepřekvapí, že nejhůře podle svého subjektivního hodnocení vycházejí lidé se svým příjmem v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Hned na třetím místě se ale umisťuje Praha. Více než desetina Pražanů jen s obtížemi vyjde se svým příjmem,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nejméně problémů s tím, aby se svými financemi měsíčně vyšli, deklarují lidé v Karlovarském kraji (2 %), ve Zlínském (4,1 %) a Jihočeském kraji (4,3 %).

Jak domácnosti vycházejí se svým příjmem (%)

ZDROJ: ČSÚ

Celkové čisté příjmy na jednoho člena domácnosti jsou nejvyšší v Praze, fakt vyšších výdělků však vyvažují vyšší náklady – například na bydlení. Ty jsou v Praze suverénně nejvyšší.

Průměrná cena za metr čtvereční prodaného bytu byla v letech 2014 – 2016 podle ČSÚ v Praze těsně pod 50 000 Kč, na druhém místě byl Jihomoravský kraj se 27 000 Kč, naopak nejlevněji se dá bydlení pořídit v Ústeckém kraji (statistická cena 7000 Kč za metr čtvereční), následuje Karlovarský kraj s cenou za metr přes 12 000 Kč.

Celkové čisté příjmy na člena domácnosti (v Kč)

ČSÚ čisté příjmy definuje jako hrubé peněžní příjmy mínus zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. Do celkového čistého příjmu domácnosti se počítají i takzvané naturální příjmy. Ty tvoří například produkce z vlastního hospodářství či například příspěvky na stravování pro zaměstnance.

Tato statistická data nijak nepracují například s problematikou exekucí. Počet osob v exekuci se v Česku blíží jednomu milionu. Konkrétní data za rok 2018 zatím nejsou k dispozici. Situaci ale ilustruje tato projekt Mapa exekucí s údaji za rok 2017:

Celkově jsou Češi s ekonomickou situaci země – podle aktuálního průzkumu CVVM – spokojeni. Situaci hodnotí nejlépe od roku 1997.

„Hospodářskou úroveň České republiky hodnotí kladně necelé čtyři pětiny českých občanů, konkrétně 78 %,“ vypočítává Radka Hanzlová z CVVM, která výsledky výzkumu zpracovala.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy sklízí tato vláda a především hnutí ANO nezasloužené ovoce spojené s globálním ekonomickým oživením.

„Citelné zlepšení v hodnocení ekonomické úrovně ČR souvisí s globální ekonomickým oživením, které nastalo po roce 2013. Řada Čechů si období ekonomické prosperity spojuje s působením hnutí ANO ve vládě, ač faktická souvislost mezi účastí hnutí ANO ve vládě a globální ekonomickou konjunkturou pochopitelně žádná není,“ podotýká Kovanda.