Foto: Michal Růžička/ MAFRA/ Profimedia

Kdo rozsoudí informační válku. Nejde jen o to říkat, co je pravda a co lež

Napsal/a Petr Kopecký 21. července 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Jsme uprostřed pověstné okurkové sezóny, prezident Pavel ale na zavařování okurek zjevně není. Opakovaně ve svých projevech varuje, že se vede intenzivní válka nejen na Ukrajině, ale i proti nám. A v ní že nejde o nic méně, než o naši mysl. Pokud se tomuto problému nebudeme věnovat, zavaříme si sami, i tak by se dala vyložit prezidentova slova.

V tomto týdnu se s podobným apelem ozvala i skupina vládních poslanců, včetně ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové. Vláda si ostatně ve svém programovém prohlášení vytkla za cíl mj. podporu mediální gramotnosti a kritického myšlení a avizovala přípravu legislativních i nelegislativních opatření, která umožní lépe se bránit proti škodlivým dezinformacím.

Obávám se, že v době (dez)informační záplavy a sociálních sítí už jen stěží můžeme hovořit o okurkové sezóně. Na sociálních sítích jsou dnes a denně spřádány nové konspirační či účelově zkreslené příběhy o Putinově agresi na Ukrajině, chemtrails, dopadech covidu, či placatosti planety.

Jejich utváření a rozšiřování bude stále více zjednodušovat a urychlovat nečekaně rychlý nástup umělé inteligence. Ta pomůže také ve vyhledávání zranitelných cílových skupin.

Sečteno a podtrženo, dezinformace představují dnes opět o něco větší hrozbu než v době, kdy vláda sestavovala programové prohlášení. Přestože se vláda objektivně musí vypořádávat s nebývalým množstvím problémů, podceňovaní vlivu dezinformací se jí (i celé české společnosti) může šeredně vymstít.

Role ve veřejné diskusi

Ve hře není totiž o nic méně než důvěra v instituce, na nichž naše společnost stojí. Hraje se o její soudržnost, kterou dezinformace soustavně podrývají.

Univerzity mohou nabídnout odbornou, neutrální a důvěryhodnou platformu, která by mohla společnost bránit proti dezinformacím nejen výukou a výzkumem, ale i spoluúčastí na tvorbě veřejných politik.

Pokud rezignujeme na udržení společenské smlouvy/soudržnosti a veškeré naděje budeme upínat pouze a jen k ekonomickému oživení, můžeme se dočkat soumraku demokracie. Nebyli bychom zdaleka první postkomunistickou zemí, kterou by tento scénář dostihl.

Ale abych nezůstal jen u lamentu, zkusím nabídnout jedno z možných řešení. V posledních měsících se v souvislosti s návrhem rozpočtu vedou debaty o (pod)financování veřejných vysokých škol a užitku, který z nich společnost má. Domnívám se, že v oblasti obrany proti dezinformacím by mohly veřejné VŠ státu významně pomoci a prokázat i takto svůj význam, potřebnost.

A dostát i liteře zákona o vysokých školách, v jehož úvodu se píše mj. o jejich aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, podílu na rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupráci s různými stupni státní správy a samosprávy.

Jak už jsem zmínil, chápu zaneprázdněnost vlády v době, kdy jedna krize střídá druhou. Ale snad i proto možná nazrál čas na to, aby se vláda obrátila na centra vzdělávání, do nichž stát investuje.

Kapacity českých univerzit

Univerzity mohou nabídnout odbornou, neutrální a důvěryhodnou platformu, která by mohla společnost bránit proti dezinformacím nejen výukou a výzkumem, ale i spoluúčastí na tvorbě veřejných politik.

Mohly by zároveň pomoci koordinovat početné, ale často roztříštěné snahy na tomto poli. Mohly by rozptýlit obavy o svobodu slova a politizaci, které v souvislosti s obranou proti dezinformacím u některých stále panují. Kdo jiný by mohl garantovat apolitičnost těchto snah?

Nejde primárně přeci o to říkat, co je pravda a co lež. Cílem je rozvíjet schopnosti a mechanismy, které nám pomáhají odlišit důvěryhodnou informaci od účelově zkreslené či lživé, rozeznat spolehlivý zdroj.

Univerzitní laboratoře pro studium dezinformací jsou v některých zemích běžnou záležitostí. Proč se touto cestou nevydat i u nás? Jsem přesvědčený, že některé české univerzity již disponují odbornou kapacitou i ochotou se tímto směrem vydat. Co na to vláda?


Autor je rektorem Ostravské univerzity

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
ReklamaSMR mobil článek Mobile (207411)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
ReklamaSMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

ReklamaSkyscraper 2 Desktop (211796-4)