Vliv počasí na vraždy, ublížení na zdraví, sexuální trestné činy, krádeže a loupeže v České republice se pro svou disertační práci rozhodl prozkoumat Vojtěch Mišák z Institutu ekonomických studií FSV UK. Na datech za roky 1996 – 2016 z osmdesáti českých policejních okresů dokládá, jakou roli v páchání trestné činnosti hraje to, jak je zrovna venku za oknem.

„Uvažovali jsme, že bychom se podívali specificky i na krádeže automobilů, případně vliv na vykrádání chat a chalup, když je pro Česko tak typické chalupaření. Ale nakonec jsme zvolili toto základní dělení. Získali jsme data české kriminality za roky 1996 – 2016 z osmdesáti policejních okresů a srovnávali jsme je s průměrnou denní teplotou, množstvím srážek, viditelností a tlakem v jednotlivé dny. Plus máme informace o konkrétním pachateli, například o tom, zda byl pod vlivem alkoholu,“ říká Vojtěch Mišák pro HlídacíPes.org. Rozhovor vznikl v rámci konference Kriminologické dny pořádané Českou kriminologickou společností.

Jak ta idea vlastně vznikla – propojit statistiky o počasí a o trestné činnosti?

Je to součást mojí disertační práce, už dříve jsem se věnoval specificky vztahu mezi teplotou a počtem vražd, takže jsem se chtěl na trestné činy podívat ještě trochu šířeji.

Máte v plánu s těmi výsledky nějak dál pracovat? Daly by se nějak využít v praxi, ve snaze snižovat kriminalitu?

Hlavní vliv má teplota a pak srážky. Plus jsme testovali hypotézu, že je to alkohol, proč se při vyšších teplotách častěji děje násilná trestná činnost – to se potvrdilo u ublížení na zdraví a sexuálních trestných činů. To by pro policii mohlo mít nějakou relevanci. V případě, že se bude v horkém dni konat nějaká akce, kde bude větší množství lidí a bude se tam konzumovat alkohol, může to být důvod, proč třeba posílit hlídky. Na druhé straně se dá čekat, že policie si je už ze své praxe takových rizik vědoma.

Přijde mi, že je to trochu intuitivní – když je hezky, je víc lidí venku, roste počet loupeží, přepadení, případně počet znásilnění, když prší, jsou lidé doma…

Na druhé straně to teď máme potvrzeno na datech, nota bene z České republiky, kde je těch empirických výzkumů kriminality oproti jiným zemím poměrně málo. Je to ale zároveň jen jedno z vysvětlení, proč se to děje. Našli jsme korelaci, která ale ještě nutně nemusí znamenat skutečnou kauzalitu, takže musíme hledat způsoby, jak si to zdůvodnit. K tomu slouží lékařské a psychologické studie, které dokazují, že vyšší teplota v lidech podněcuje agresivnější jednání, dehydrovaní lidé mají tendenci jednat více agresivně a podrážděně. Plus je tam vztah s konzumací alkoholu – jak v teple, tak i v zimním období. Alkohol je důležitý faktor páchání násilné kriminality.

Jaká jsou tedy vaše hlavní zjištění ve vztahu k těm pěti vybraným trestným činům?

U venkovní teploty jsme zjistili, že její nárůst způsobuje růst všech trestných činů – kromě vražd. Opačný efekt je v případě srážek u ublížení na zdraví a sexuálních trestných činů. U vražd ovšem hraje roli i fakt, že se jich v Česku odehraje ročně poměrně málo, což ten výzkum může zkreslovat. Na datech z USA nebo Mexika se naopak spojitost mezi vraždami a vysokou teplotou ukázala, přičemž ale počet vražd spáchaných v Chicagu je vyšší než v České republice.

S rostoucí teplotou sice roste i počet krádeží a loupeží, ukázalo se ale, že zde jen do určitého bodu, do určité výše teploty. Jistá výše teploty už na lidi působí tak, že omezí svou aktivitu a prostě nikam nejdou. Asi jako by začalo pršet. Ovšem na krádeže a loupeže déšť nemá žádný signifikantní dopad. Horší viditelnost a atmosferický tlak mají vliv na počet krádeží a ublížení na zdraví.

Mluví se o změně klimatu, oteplování planety – znamená to, že s teplotou může růst kriminalita?

S takovými závěry bych byl opatrný. My používáme denní data, údaje o počasí za konkrétní dny a v relativně krátkém časovém období. My máme od policie data za roky 1996 – 2016. Z toho vliv globální klimatické změny zkoumat nejde.