Za celý loňský rok dostalo na českém velvyslanectví v Moskvě víza opravňující ke krátkodobému vstupu do Česka a zemí schengenského prostoru pouze 262 ruských občanů. Rusové si ale víza ve velkém opatřují na jiných evropských ambasádách a konzulátech, otevřené jsou jim hlavně Itálie, Francie a Řecko. Přes padesát tisíc „ruských“ víz bylo však vloni zamítnuto – i díky zájmu české kontrarozvědky BIS.

Navzdory válce, kterou Rusko rozpoutalo a vede proti Ukrajině, zůstávají Rusové v první pětici zemí, jejichž občané nejčastěji získávají krátkodobá víza opravňující ke vstupu do zemí schengenského prostoru.

Ta umožňují pobyt na území celkem 29 členských zemí až na dobu 90 dnů.

TOP 10 zemí žadatelů o schengenská víza

Zdroj dat: Evropská komise

Nejvíce těchto víz vloni získali občané Číny (1 043 149) a Turecka (867 646). Rusové jsou na pátém místě s 448 890 udělenými vízy. Plyne to z dat Evropské komise za rok 2023.

Ta také ukazují, že 54 293 ruských žádostí o víza bylo vloni v součtu zamítnuto. Svůj podíl na tom má i česká kontrarozvědka.

Půl milionu ruských žádostí

BIS ve své nedávno zveřejněné výroční zprávě popisuje, že v rámci zpřísnění české vízové politiky vůči Rusku se BIS „může vyjadřovat k žádostem o víza ruských občanů, které jsou podány na zastupitelských úřadech všech členských států EU“.

„Možnost konzultovat vydání víza i v jiném členském státě EU má každý členský stát. Ten pak musí zaslat vydávajícímu státu konečnou odpověď ve lhůtě sedmi kalendářních dnů od obdržení dotazu. Nedodržení lhůty je považováno za souhlas s vydáním víza,“ upřesnil na dotaz HlídacíPes.org mluvčí BIS Ladislav Šticha.

„Česká opatření patří mezi nejpřísnější v Evropě a významně přispívají ke snížení bezpečnostní hrozby, kterou pohyb ruských zpravodajských důstojníků představuje.“

V roce 2023 prověřila česká kontrarozvědka téměř 1,7 milionu žadatelů o krátkodobá a dlouhodobá schengenská víza podaná jak na českých ambasádách a konzulátech, tak i na zahraničních diplomatických zastoupeních.

„Jedním z faktorů, který ovlivnil počet prověřovaných žádostí o vízum, bylo zpřísnění vízové politiky vůči Rusku, ke kterému EU přistoupila po zahájení konfliktu na Ukrajině. V Česku byla přijata přísná pravidla pro podávání žádostí o vízum ze strany ruských a běloruských občanů, což mělo za následek nejen snížení jejich počtu, ale i omezení možnosti zneužití víz osobami spolupracujícími s cizí mocí,“ píše BIS ve své výroční zprávě za loňský rok.

• V roce 2023 bylo podáno 520 387 žádostí o schengenské vízum z Ruské federace
• Vydáno bylo 448 890 schengenských víz
• Míra zamítnutí žádostí o vízum byla 10,6 %
• Ruským občanům bylo vydáno 220 928 víz pro více vstupů (MEV)
• Podíl víz pro více vstupů na celkovém počtu vydaných víz byl 49,2 %

A dodává, že v roce 2023 byla zamítnuta více než 4 % z celkového počtu víz podaných občany Ruska, zatímco v roce 2020 se jednalo o pouhé promile. „Česká opatření patří mezi nejpřísnější v Evropě a významně přispívají ke snížení bezpečnostní hrozby, kterou pohyb ruských zpravodajských důstojníků představuje,“ doplňuje BIS.

Přesná celková čísla, ke kolika žádostem od ruských státních příslušníků se česká kontrarozvědka v roce 2023 vyjadřovala, prý nejsou k dispozici. Podle dat Evropské komise přišlo na konzuláty a velvyslanectví zemí schengenského prostoru vloni 520 387 žádostí o víza, zamítnuto jich bylo 54 293.

Poté co Česko v březnu 2022 uzavřelo Rusům dva jejich konzuláty – v Brně a v Karlových Varech – přišlo reciproční opatření a český konzulární úřadu v Petrohradu i v Jekatěrinburgu je uzavřen. Rusové tak mohou o víza do Česka žádat jen v Moskvě; za celý loňský rok se tam sešlo jen 283 žádostí.

Plyne to i z faktu, že Česko otevřeně deklaruje, že víza ruským občanům za účelem turistiky vůbec nevydává. U těch, kteří v Česku žijí či projíždějí nově vyžaduje výhradně jen biometrické pasy.

Ze zemí, které jsou součástí schengenského prostoru umožňujícího volný přeshraniční pohyb, nejvíce víz – 134 141 – vydala ruským občanům Itálie.

V rámci EU navíc navrhuje i tvrdší opatření, která by omezila volný pohyb schengenským prostorem akreditovaným ruským diplomatům.

Je to i reakce na to, že Rusko se po vyhoštění svých zpravodajců, kteří na velvyslanectví v Praze působili pod diplomatickým krytím, nové situaci již přizpůsobilo.

„Ruští diplomaté do Prahy přijíždějí ze zahraničí takzvaně na služební cesty, obvykle z blízkého zahraničí, například z Vídně, kde je ruských diplomatů i zpravodajců velké množství, jak díky ruské ambasádě, tak přítomnosti mezinárodních institucí. Do jisté míry tím kompenzují nedostatek sil na tuzemském zastupitelském úřadu,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Kudy snáze do Evropy

Ze zemí, které jsou součástí schengenského prostoru umožňujícího volný přeshraniční pohyb, nejvíce víz – 134 141 – vydala ruským občanům Itálie. Bezmála sto tisíc pak Francie (99 517). Pro srovnání – Německo jenom 14 500, což je zhruba stejně jako osmkrát méně lidnaté Maďarsko (14 924).

Oblíbenou bránou vstupu do EU je pro Rusy i Řecko, které jim vloni vydalo 54 289 víz.

Přívětivější k cestám ruských občanů jsou i ty země EU, které nejsou v schengenském prostoru, respektive v roce 2023 ještě nebyly. Třeba na bulharském velvyslanectví dostali Rusové v roce 2023 44 368 víz, dalších 5712 na konzulátu v Petrohradu.

Zajímavé je srovnání s Rumunskem, které stejně jako Bulharsko na vstup do schengenského prostoru čekalo 13 let; obě země se dočkaly až letos v dubnu, avšak kontroly na pozemních hranicích kvůli vetu Rakouska zatím nadále pokračují. K Rumunům se však vloni Rusové nijak „nehnali“: požádali v součtu jen o 464 vstupních víz.

Další mezi Rusy oblíbenou evropskou destinací je Kypr. V Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu vydali Kypřané ruským občanům v součtu 36 852 vstupních víz.

Naopak ještě méně šancí než u Čechů mají Rusové u Poláků: ti jim v součtu na své ambasádě v Moskvě a na konzulátech v Kaliningradu a Petrohradu udělili pouhých 256 vstupních víz.