Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Františkovy Lázně. Foto: Martin Stolař / MAFRA / Profimedia
,

Hlavní klienti západočeských lázní zůstávají doma. Německé lázně naopak po covidu ožívají

Němci během minulých dvou desetiletí tvořili hlavní klientelu českých lázní v pohraničí. Loni je ale vyhnal covid a teď vůbec není jisté, zda se vrátí. Německé pojišťovny totiž začínají po 25 letech opět proplácet lázeňskou léčbu a pro řadu Němců přestane být pobyt v dosud levnějších českých lázních výhodný. Zástupci českých léčebných lázní zatím přesto nevidí důvod k obavám.

Pojišťovny v Německu přestaly vyplácet příspěvky na lázně po reformě zdravotnictví, která vstoupila v platnost v lednu 1997. Následující čtvrtstoletí přineslo útlum tamního lázeňství; letošní změna zákona by jej ale měla naopak vzkřísit.

České lázně: O klienty se nebojíme

Ambulantní lázeňskou léčbu jako koupele, masáže, cvičení, výživové poradenství či relaxační kúry schvalovala v posledních letech zdravotní pojišťovna v Německu pouze v ojedinělých případech, připomíná web krankenkasseninfo.de.

„Ti, kteří si chtěli dovolit lázeňskou léčbu, museli někdy sáhnout hluboko do kapsy nebo se uchýlit k výhodným nabídkám v jiných evropských zemích,“ popsal server s tím, že podmínky se nově zcela mění. I úplně zdraví pojištěnci si mohou nechat od svého lékaře předepsat preventivní lázeňskou léčbu a využít ji. Žádost je možné podat každé tři roky a v případě lékařské naléhavosti i častěji.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Německé zdravotní pojišťovny budou hradit náklady na léčebné procedury v lázních a 90 procent nákladů na předepsané terapeutické produkty, jako jsou bahenní koupele, inhalace nebo masáže. Na náklady na ubytování, místní poplatek a stravu budou přispívat částkou mezi 8 a 16 eur na den, v závislosti na konkrétní zdravotní pojišťovně.

Svaz léčebných lázní, který zastupuje většinu akreditovaných lázní v České republice, se ale dlouhodobé ztráty německých hostů v důsledku nového zákona zatím neobává. „Můžeme se na to dívat i z druhé strany, že i českým lázním to může přivést více německých klientů, jelikož i tuto léčbu jim v některých našich lázních pojišťovny proplatí. Jinak se ale nedomníváme, že by tento krok nějak výrazně počty těchto klientů v našich lázních ovlivnil,“ odhaduje za svaz Alice Müllerová.

Některá lázeňská zařízení totiž mají smlouvy i s německými pojišťovnami. Není jich ale údajně mnoho a každé zařízení má smlouvu jen na konkrétní indikace. „To nesouvisí s novou úpravou zákona. Tak to ostatně funguje i s českými zdravotními pojišťovnami,“ říká Müllerová pro HlídacíPes.org.

Pomohly volby?

Nový zákon v Německu vstoupil v platnost 20. července. Rychlému schválení pomohli zřejmě zástupci profesních organizací, kteří použili jako argument koronavirovou pandemii a politikům dali v předvolebním roce nůž na krk.

„Sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva jsou obzvláště zasaženy důsledky pandemie koronaviru. Této části populace byl po celá desetiletí odepřen přístup k ambulantní lázeňské léčbě. Nyní musí naléhavě dojít ke změně zákona,“ uvedl německý svaz lázní ve výroční zprávě za rok 2020. Velký tlak vyvíjel i svaz lázní Bavorska (BHV), na jehož území se nachází nejvíce lázeňských míst v Německu.

„Očekávám, že o změně bude rozhodnuto před volbami do Spolkového sněmu (konaly se 26. září, pozn. red.). My a obyvatelstvo poškozené koronavirovou epidemií nemáme žádné pochopení pro výmluvy ani odkládání,“ prohlásil v minulém roce Alois Brundobler, bývalý starosta lázeňského města Bad Füssing a předseda BHV.

Podle Bavorského svazu lázní (BHV) bylo ještě v 90. letech poskytnuto v Německu ročně v průměru 900 000 ambulantních lázeňských kúr. V roce 2019 to bylo již pouze 31 763 kúr a loni 11 500 – polovina z nich v Bavorsku. Minulý rok byl samozřejmě ovlivněn i epidemií koronaviru.

Místo lázeňských hostů uprchlíci a montéři

Jednou z obětí reformy z konce 90. let se staly lázně Bad Tölz. V 19tisícovém městečku jižně od Mnichova, v Česku mimochodem známém také jako dějiště seriálu Big Ben, začal rozvoj lázeňství na konci 19. století po objevení minerálních pramenů s obsahem jódu.

V roce 1930 zde byla vybudována největší kolonáda v Evropě o délce 120 metrů. O čtyřicet let později získaly lázně další prvenství – akvapark Alpamare, který byl prvním akvaparkem v Německu s umělými vlnami a po desítky let se pyšnil i největším zastřešeným skluzavkovým komplexem v zemi.

V letech, kdy jezdili hosté do lázní „na pojišťovnu“, se mohlo město pochlubit 850 tisíci noclehy za rok. V posledních letech však tato čísla dosahovala podle bývalého starosty města Josefa Jankera sotva 350 tisíc.

Nepoužívaný areál lázní Bad Tölz. Zdroj: Andreas Modos

Slavný místní hotel Jodquellenhof byl uzavřen na konci roku 2014 po 125 letech provozu, protože „neexistovala perspektiva rozvoje“. Akvapark Alpamare potkal stejný osud 30. srpna 2015. Od února 2015 do května 2017 byli v hotelu z 19. století ubytováni žadatelé o azyl, v roce 2018 pak byla jeho část otevřena jako levný hostel, jehož cílovou skupinou se stali hlavně montéři a řemeslníci. Kdysi proslulá kolonáda zarůstá plevelem, jen nárazově je využívána jako výstavní prostor.

Přesto má i Bad Tölz podle manažerky místního turistického Infocentra Brity Hohenreiterové nyní šanci na obnovu lázeňského provozu. „Pokud ambulantní preventivní léčba poroste, byť pomalu, ale zdravě, může se opět stát zajímavým obchodním modelem pro soukromé provozovatele. Jestliže se toto odvětví ukáže jako lukrativní, místní poskytovatelé služeb určitě ve střednědobém a dlouhodobém horizontu opět vytvoří odpovídající nabídku,“ uvedla pro deník Münchner Merkur.

Podle vedoucího rehabilitační kliniky „Tölz Frisia“ Andrease Munkerta ale přišla změna zákona příliš pozdě. „Mnoho menších domů, které nabízely lázeňskou léčbu, již neexistuje,“ tvrdí.

Naděje německých lázní

Optimističtí jsou naopak provozovatelé tří dalších lázeňských provozů v Německu, které oslovila redakce HlídacíPes.org.

„Od znovuzavedení plateb za ambulantní lázeňskou léčbu samozřejmě očekáváme výrazné oživení. Poprvé po mnoha letech jsme už skutečně zaznamenali výrazný nárůst počtu kúr i délky pobytu našich hostů,“ pochvaluje si Viktor Gröll, vedoucí lázeňské správy bavorského města Bad Birnbach.

Zlepšení od nového zákona čekají i v dalších bavorských lázních Bad Kissingen, v jednom z nejznámějších lázeňských míst v Německu, které je od letošního roku spolu s českým lázeňským trojúhelníkem na seznamu UNESCO.

„Změna zákona nabízí lázním novou perspektivu. Lázeňské léčebné postupy opět vstupují do všeobecného povědomí a nabývají na důležitosti ve společnosti,“ říká Ines Hartmannová z tiskového oddělení lázní Bad Kissingen. Město čeká, že se počet lázeňských procedur, který od roku 1997 stále klesá, postupně znovu zvýší. Stejně jako lázně Bad Ems v německé spolkové zemi Porýní-Falc:

„Doufáme, že znovuzavedení ambulantní lázeňské léčby bude mít za následek nárůst počtu hostů a přenocování i poptávky po lékařských službách, a tím celkové posílení místní ekonomiky,“ říká Ulf Klimke, zástupce generálního ředitele společnosti Touristik Bad Ems-Nassau.

„Několik těžkých let“

Z českých lázní zasáhl loni nejhlubší propad návštěvnosti ty, které se orientují na zahraniční klientelu, zejména lázně na Karlovarsku. Celkově se trh propadl asi o 35-40%, Svaz léčebných lázní věří, že jde jen o dočasný pokles.

„Pozornost společnosti se bude víc upírat na zdraví, a proto nemáme o budoucnost oboru obavy, byť nás jistě čeká několik těžkých let. Tuzemci ze dne na den cizinu nenahradí, respektive jí nedokáží nikdy zcela nahradit. Kapacity oboru jsou mnohem vyšší než jaký potenciál má domácí trh, ať se cílové skupiny rozrostou jakkoliv,“ tvrdí Alice Müllerová s tím, že největší problém pro české lázeňství bude v nejbližší době nedostatek personálu.

Německé klienty nyní láká do českých lázní a měst podzimní kampaň agentury CzechTourism, která odstartovala v polovině srpna. Agentura na ni vyčlenila šest milionů korun a vyzývá jejím prostřednictvím Němce, aby přijeli „zažít Česko jako nikdy předtím“ (Erleben Sie Tschechien wie nie zuvor!).

Cílí především na příhraniční spolkové země, jako jsou Sasko a Bavorsko, dále pak Berlín či Durynsko, odkud k nám podle průzkumů přijíždí přes 80 % německých návštěvníků. Celkem navštívilo Českou republiku v roce 2019 přes dva miliony Němců, v minulém roce jich bylo 814 tisíc.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno