Jeden z českých jaderných reaktorů stojí jen kousek za hranicemi Prahy. Slouží k výzkumným účelům v areálu ÚJV Řež. Tam také vzniká malý modulární jaderný reaktor, což je vedle obnovitelných zdrojů zajímavý budoucí trend světové energetiky.

„Použití je víceúčelové, bylo by možné ho použít jako náhradu zastaralých tepláren, k výrobě a akumulaci vodíku a elektřiny. Protože je tak malý a modulární, bude možné jej snadno převážet, použitelný tedy bude i v odlehlých oblastech,“ říká generální ředitel ÚJV Řež Daniel Jiřička v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Váš kolega Marek Ruščák, vedoucí projektu modulárního reaktoru, vypustil už v polovině ledna přes svůj Twitter do světa informaci: „Obdrželi jsme patent na český malý modulární reaktor. Teď to vypukne.“ Co vypukne?

Generální ředitel ÚJV Řež Daniel Jiřička.

Stále je před námi běh na dlouhou trať. Ale to, že jsme dostali patent je první nutný krok. Náš reaktor Energy Well je přelomový, čtvrté generace, solí chlazený. Patent je udělen na celkový koncept designu. Zajímavé na něm je třeba to, že reaktorová nádoba bude zároveň použitá jako kontejner na vyhořelé palivo.

Co to vlastně ten malý modulární reaktor je, respektive co má umět?

Malé modulární reaktory jsou charakterizovány výkonem do 300 megawattů elektrických. Ten náš je skutečně malý, na papíře uvažujeme, že bude mít 8,5 megawattu elektrických, to odpovídá 20 megawattům tepelným. Což pro ilustraci znamená, že by dovedl obsloužit město typu Dvůr Králové, tak 15 000 obyvatel. Takže malý, ale výkonný.

Malé reaktory dnes vyvíjejí desítky firem po celém světě. Jak daleko je konkurence?

V posledních letech i dokonce měsících jsou malé modulární reaktory hodně populární a popularizované. V USA vzniká třeba reaktor NuScale o výkonu 60 megawattů elektrických, který bude moct být skládaný do bloků. Rusko má zase historicky reaktory používané na lodích, ledoborcích a asi by se daly adaptovat na použití v energetice. Ten náš se odlišuje velikostí, tím, že pracuje s chladivem na principu tavených solí, v atmosferickém tlaku, a je to reaktor čtvrté generace.

Vytopíme celé město

V Rusku už mají projekt plovoucí jaderné elektrárny: loď Akademik Lomonosov, investice v přepočtu za několik miliard dolarů. Je to podle vás dobrá cesta, nebo hrozí spíše plovoucí Černobyl, jak se někdy říká?

Doufám, že to Černobyl rozhodně nebude. Je to reaktor třetí generace, záleží na bezpečnostních opatřeních a věřím, že jsou na maximální úrovni.

Pokud jde o bezpečnost, v areálu v Řeži máte svůj malý reaktor. Nebojí se třeba lidé v okolí úniku radioaktivity, zejména po Fukušimě?

Ne. My máme bezpečnostní opatření natolik na úrovni, že i jakýkoli případný malý únik by byl okamžitě signalizovaný. Jsme pod velkou kontrolou Úřadu pro jadernou bezpečnost a ani nemám informace z okolí, že by se snad lidé v obci něčeho obávali.

Pokud se váš projekt podaří dotáhnout do konce, bude to podle vás dobrý byznys?

Vývoj si vyžádá ještě mnoho desítek milionů korun, ale pokud ho dotáhneme do finálního stavu, určitě by to byznys byl. Použití je víceúčelové, bylo by možné ho použít jako náhradu zastaralých tepláren, k výrobě a akumulaci vodíku, k výrobě elektřiny. Díky rozměrům bude možné jej snadno převážet, použitelný tedy bude i v odlehlých oblastech.

Zajímá se o váš projekt aktivně i někdo z vlády, z úřadů, a hlavně ČEZ, který je vaším hlavním akcionářem?

Určitě ano. Začátek vývoje byl financován v rámi projektu Susen (evropský projekt zaměřený na udržitelnou energetiku, pozn. red.), z nějž jsme jako ÚJV Řež získali alokaci několika miliard na vědecko-výzkumnou základnu. Z toho byl také vyvinut náš Energy Well. Vloni jsme získali i dotace z Technologické agentury České republiky. Byl u nás na návštěvě i pan premiér a vládní zmocněnec Jaroslav Míl a tématem byly právě modulární reaktory.

Je podle vás tohle budoucnost jaderné energetiky?

V delší budoucnosti to může být perspektivní. Každopádně teď se v Česku postupuje podle energetické koncepce s cílem vybudovat aspoň dva velké jaderné bloky, a to je i podle mne potřeba. Následně by se mělo uvažovat o budování malých modulárních reaktorů, pak přijde doba reaktorů čtvrté generace, což už náš Energy Well bude splňovat. A někdy tak v roce 2050 a dále bychom mohli uvažovat o termojaderné fúzi. To je taková jaderná osa v mé hlavě vedoucí až někam do nekonečna.

Postavme si elektrárnu

Podílíte se jako ÚJV Řež nějak expertně na přípravě tendru na nové jaderné bloky v Česku?

Zatím jsme na začátku. Předpokládám ale naši významnou účast v tomto tendru, i v následném procesu výstavby. Jedna z našich divizí je Energoprojekt Praha, který byl historicky generálním projektantem jaderných elektráren. A jsme v procesu, kdy koupíme Škodu Praha, což je vhodný kontraktor pro tyto projekty. Budeme se připravovat i na odstavování našich elektráren, na takzvaný decommissioning (čištění jaderných elektráren po jejich odstavení, pozn. red.). První přijdou na řadu Dukovany v roce 2035, pokud se tedy neprodlouží provoz o dalších deset let.

Jak daleko je zmíněný nákup Škody Praha?

Bavíme se o podmínkách a mělo by to proběhnout v průběhu tohoto roku. Teď je stoprocentně vlastněná ČEZem.

Říká se, že staří pardálové odcházejí z oboru jaderné energetiky, mladí tolik nepřicházejí a znalosti a zkušenosti není komu předat. Myslíte, že bychom v Česku uměli postavit jadernou elektrárnu vlastními silami, sice s cizí technologií, ale konstrukčně vlastně sami?

Sami asi ne, ale schopni bychom byli. Myslím, že naše generace energetiků je na poměrně vysoké úrovni. Historicky jsme uměli postavit si jaderné elektrárny. Ostatně, když porovnám jadernou elektrárnu a klasickou, tak 60 % je v podstatě shodných, liší se jen primární okruh. Místo kotle máme reaktor… Takže s účastí našich inženýrů a našich kapacit v rámci výstavby jaderného bloku se může počítat a myslím, že to je i všeobecně dobrá motivace.

Základem je umět vyrobit tlakovou nádobu, která hraje i hlavní roli v celkové životnosti elektráren… Tam by asi byl problém?

Tam jsem taky tak trochu mířil. Z mého pohledu by ideální podoba výstavby nových jaderných bloků byla zadat v rámci tendru primární jaderný ostrov zahraničním dodavatelům a vše ostatní vzít pod českou účast. Ale to bude záviset na podmínkách tendru a dohody, která se právě dokončuje mezi státem a ČEZ.