„Nahnědlé, ale ne úplně hnědé“. Příští demokracie zřejmě nebudou podle vkusu dnešních liberálů
Populismus je „vyzmizíkování“ institucí mezi politikem a voličem, nabízí jednoduchou definici politoložka z Oxfordské univerzity Lenka Buštíková. „Reflektovat vůli voliče by měly všechny strany, ale ve chvíli kdy populisté eliminují politické strany, zájmové organizace, odbory, které normálně dělají mediaci mezi voličem a politikem, eliminujete i kontrolu, schopnost stran zkorigovat šílence,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org
Současný populismus zosobňovaný třeba politickým stylem Donalda Trumpa nicméně uvadá, věří Buštíková. Populistická horečka podle ní opadá a celosvětovou demokracii čeká spíše „občasná zvýšená teplota“. Budoucnost populismu podle Buštíkové do jisté míry ukazuje třeba polská strana Právo a spravedlnost.
„Bohužel je tlačená krajní pravicí k některým strašným věcem kolem LGBT komunity a práva. Ale jinak oni v podstatě nabízí takový hezký balíček, který když nebude extrémní, tak bude podle mě velice populární a chytrý,“ říká o polské vládní straně.
Expertka na populismus, krajní pravici a společenskou odolnost momentálně působí na Oxfordské univerzitě, řadu let žila i v americké Arizoně. Budoucí tvář populismu vidí v určité formě majoritní demokracie: „Lidská práva nebo práva menšin nebudou tolik brána na zřetel, včetně třeba práv žen. Dále myslím, že to nebudou provádět vyloženě extremistické strany, budou možná trochu ‚nahnědlé, ale ne úplně hnědé‘, a budou to kombinovat s nějakým chytrým ekonomickým programem.“
Populismus? „Znásilněný“ pojem
Lenka Buštíková. (Foto: Vojtěch Berger)
Ještě před pár lety to vypadalo na celosvětové nekompromisní tažení populismu – po brexitu a po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA se ale nakonec nenaplnily ambice populistů v Rakousku, ve Francii ani ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019. Proč?
Na téhle vlně, že „svět se zbláznil“, jeli někteří akademici. Já tomu nikdy nevěřila, protože je to cyklický fenomén, i když ten cyklus někdy může být vysoký a divoký. Je to dané tím, že i věda se musí propagovat a být zajímavá pro novináře. Svádí to k tomu, že se některé trendy přehánějí, nebo to není úplně domyšlené. Nějaká vlna populismu byla a myslím, že teď pomalu končí. Samozřejmě se může vrátit zpátky, ale podle toho, jak já rozumím radikální pravici, a ne každý tomu tak rozumí…
…a ne každý tomu tak říká – radikální pravice.
A ne každý tomu tak říká, ale je to prostě cyklus, reakce vyvolaná třeba zvětšením práv pro menšiny nebo na něco, co ten elektorát rozčílí, pak dojde k nějakým vyjednáváním a zase se všichni trochu uklidní. Zkrátka máme vlny populismu, máme vlny liberální demokracie. Já se hrozně těším, až se přestane psát o „populismu“.
A jak tomu tedy říkat? Byť od novináře píšícího o populismu je ta otázka samozřejmě střelbou do vlastní nohy…
Já ten termín nemám ráda, myslím, že už je tak hrozně „znásilněný“, že už vlastně nikdo neví, co to je, protože to je úplně všechno, všechny strany jsou populistické. Radši bych přemýšlela o „neliberalismu“ než o populismu. Možná je to populismus v jiném rouše, ale podle mě dochází ke střetu liberalismu a neliberalismu. Ten nemusí být nutně protidemokratický, ale třeba v ekonomice znamená odmítnutí tvrdých reforem z 90. let. Pro politology je nejzajímavější neliberalismus, kde dominantní většina si uchovává svoje práva a nedává menšinám tolik prostoru. Ale to jsou pořád demokracie, ve kterých se dá rozumně žít. Já osobně je nepreferuju, ale hodně voličů ve střední Evropě ano.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Kde si vy osobně kreslíte čáru mezi tím, co je ještě „normální“, řekněme hodnotově zakotvená politika a co už „populismus“, když se toho termínu přece jen ještě podržíme?
Myslím, že dělící čarou je osobní vztah politika k voliči. Reflektovat vůli voliče by měly všechny strany, ale ve chvíli kdy oni (populisté, pozn. red.) eliminují ty instituce mezi tím, tedy politické strany, zájmové organizace, odbory, které normálně dělají mediaci mezi voličem a politikem, tak to je podle mě to velké nebezpečí populismu. Třeba v latinskoamerické literatuře je definicí populismu charismatický lídr, který má přímý přístup k voliči a je na něj „nalepený“. Jenže když eliminujete tyhle mediátory, eliminujete kontrolu, schopnost stran zkorigovat šílence. Takže myslím, že právě tohle „vyzmizíkování“ institucí mezi tím je populismus, a v tom je strašně nebezpečný.
„Nahnědlé, ale ne úplně hnědé“
Nicméně z toho, co jste zatím řekla, mám dojem, že věříte, že populismus jednou skončí. Musím říct, že mě to dost překvapuje…
Historie neskončí populismem, přijde prostě něco jiného. Možná populismus neskončí úplně, ale bude třeba „míň sexy“, a skončí taková ta horečka populismu. Dobře, v budoucnu můžete znovu dostat zvýšenou teplotu, jako při chřipce, protože demokracie jsou nekonalé…
Takže trochu covidová varianta omikron pro demokracii?
Něco takového. Zkrátka myslím, že tahle horečka skončí. Možná přijde jiná, ale po válce na Ukrajině se prostě bude tolik věcí předělávat, že si myslím, že skončí. Ukázaly to už poslední volby v USA, tzv. midterms.
V nich ale také uspěla řada „trumpovských“ kandidátů, kteří stále mluví o poslední prohře Donalda Trumpa jako o podvodu a ukradených volbách.
Ano, ale republikáni měli vyhrát daleko víc, kvůli inflaci, protože takhle se to prostě v těchto kongresových volbách dělá. Já nechci říct, že svět bude krásný, bude velice těžký, ale myslím, že ta horečka opadne. A že Trump skončil a není relevantní. Tomu, že současná horečka populismu opadá, by mohla nahrát i válka na Ukrajině. Všechny strany teď budou muset přemýšlet, jak pomoci svým občanům, a ty hrozné ekonomické problémy možná vrátí do politiky soutěž o tradiční ekonomická témata.
Naznačujete, že po současném populismu přijde něco jako „populismus 2.0“, v čem tedy bude jiný? Přece bude muset do značné míry obsloužit ty stejné touhy voličů po snadných receptech na složité problémy, po mesiášovi – politikovi, který všechno vyřeší, tak jako dnešní populismus…
Myslím, že to bude nějaká forma majoritní demokracie. Že lidská práva nebo práva menšin nebudou tolik brána na zřetel, včetně třeba práv žen. Dále myslím, že to nebudou provádět vyloženě extremistické strany, budou možná trochu „nahnědlé, ale ne úplně hnědé“, a budou to kombinovat s nějakým chytrým ekonomickým programem, kterým si koupí voliče, které potřebují. Ale jak říkám, dokud přetrvají základní parametry demokracie, tak já jsem spokojená.
Vidíte tuhle novou tvář populismu, nebo toho, co přijde po něm, v některé zemi už dnes?
Nevím, co se stane s polskou stranou Právo a spravedlnost, ale je to myslím velice chytrá strana. Bohužel je tlačená krajní pravicí k některým šíleným věcem kolem LGBT komunity a práva. Ale jinak oni v podstatě nabízejí takový hezký balíček, který když nebude extrémní, tak bude podle mě velice populární a chytrý. Vždycky říkám: Kdyby chtěl někdo odstranit chudobu mezi dětmi, třeba sociální demokraté, tak se jim tleská. Ale když to dělá Právo a spravedlnost, tak na ně plivou. Pořád je to ale demokracie.
Covid a demokracie
Na kvalitu demokracie nejen ve střední Evropě měla vliv i pandemie covidu. Vy jste se ve spolupráci s výzkumnicí Petrou Guasti v rámci insitutu SYRI v nedávné studii zabývala právě tím, jestli covid a s ním související omezení či zákazy nějak zásadně demokracii poškodily. K čemu jste došly?
My jsme tu studii psaly s tím, že se hodně mluví o tom, že se během covidu oslabuje demokracie. Položily jsme si otázku, jestli demokracie opravdu oslabuje. V globálním hledisku ano, ale v Evropě nějaký velký důkaz není a kvůli covidu se toho zas tak moc nezměnilo, až na pár výjimek.
Hledaly jsme místa, kde politici skutečně mohou covid zneužít pro sebe, a přišly jsme na to, že instituce jsou většinou velice odolné, ale jediné místo, kde mohou politici skutečně hodně věcí změnit, je oblast veřejných financí. Jako politik máte přístup k penězům, které můžete velice rychle přerozdělit. A během covidu je můžete přerozdělit svým kamarádům nebo lokalitám, které pro vás budou hlasovat. Víme, že Viktor Orbán tohle velice šikovně udělal a že se to děje i v Polsku.
Na druhou stranu Viktor Orbán svým starým známým a byznysovým spojencům „přihrává“ finanční zdroje, zakázky a podobně dlouhodobě, je to součást jeho politiky, čili to nebylo jen covidové specifikum.
Ale covid mu to umožnil zrychlit a ještě víc posílit trendy, které už v Maďarsku jsou. Může třeba přenést na místní samosprávy odpovědnost za boj proti covidu, na což obce nemají peníze, takže je to finančně úplně položí. Nebo pošle peníze tam, kde má svou voličskou základnu, a naopak jinde finance ubere – viz třeba oslabení Budapešti zrušením parkovacích poplatků v celém Maďarsku během pandemie. Tím připravíte o příjem metropoli, která pro vás pořád nechce hlasovat. Čili v Maďarsku bylo jasně vidět, jak „covidová pomoc“ byla rozdělovaná tak, aby oslabila Orbánovy politické oponenty. A podobně i v Polsku.
Naopak v Česku ani na Slovensku jste podobné „odklánění“ financí směrem k podporovatelům vlády nezjistily. Jak tedy z vaší studie vyšel tehdejší kabinet Andreje Babiše?
Když srovnáte ty čtyři země, v Česku jsme našli „běžný covidový nepořádek“, který se teď i vyšetřuje, jako jsou nesrovnalosti při státních nákupech. Ale nenašli jsme důkaz o tom, že by strany, které byly v Česku a na Slovensku tehdy u moci, byly schopné nasměrovat tu covidovou pomoc na svoje politické příznivce.
Takže vlastně dobrá zpráva?
Vlastně ano. V jiných výstupech jsme byli vůči Andreji Babišovi velice kritičtí, ale tohle se tady nedělo. Systém v Česku je poměrně kompetititvní a Slovensko je zase hodně fragmentované, levá ruka neví, co dělá pravá ruka. Abyste tohle (přesměrování státní pomoci do vlastních volebních bašt, pozn. red.) mohl dělat, musí ten systém už být trochu podlomený, musíte být hodně v sedle a ta strana musí být hodně silná. A takhle to vlastně ani v případě ANO ani Matovičova hnutí na Slovensku nikdy nebylo. Systém to nedovolil a oni nebyli tak silní, aby to dokázali, i když by si to možná někdo z těch stran přál.
Na čem si konkrétně v Česku můžeme ukázat tu „sílu demokratických institucí“ během covidu, o které mluvíte? Bavíme se třeba o justici?
Určitě, soudy zapracovaly skvěle, i když někdy byly pomalé a trvalo to. Zapracoval parlament, zapracovala občanská společnost, to říkám i s vědomím, že v Česku mnoho lidí během covidu zemřelo.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
42 komentářů
Je asi menší zlo vláda „populista“ než jakýchsi samozvanců s nulovou demokratickou legitimitou. To jsou ti, co mají podle paní Buštíkové „krotit šílence“ a ve skutečnosti jen poškozují legitimní zájmy občanů. Myslíte si, že by si občané odhlasovali Green Deal, znamenající drastické zchudnutí a ohrožení životů milionů lidí?
Tos to burešovi nandal, lžirgile. ANo, lidé si green deal neodhlasovali, bez odporu a v předklonu jej podepsal populistický šílenec soustavně poškozující legitimní zájmy občanů.
Ta prasárna nám byla jednoznačně vnucena. Stejně jako Lisabonská smlouva(jak tehdy aktivistické zrůdy řvaly, když ji Klaus odmítal podepsat.
Důležité je, že Fiala už před volbami prohlašoval, že Green Deal považuje za cosi pozitivního. Ale když je někdo alternativně myslící a věřím i na Pánbíčka, kterého nikdy nikdo neviděl … Nicméně bez účelového zprasení volebního zákona by premiérem nebyl.
Další věcí je, že válka na Ukrajině poskytla příležitost tu snůšku bezcenných nesmysl§ů zrušit nebo alespoň drasticky zredukovat, a tato příležitost jednat v zájmu našich občanů opět nebyla využita.
Důležité, lžirgile je leda to, že agent bureš green deal bez odporu podepsal, narozdíl od Fialy. Což se ty teď snažíš zamaskovat vylhanými pomluvami.
Babiš udělal to, co udělat musel. Fiala mohl z této ptákoviny vycouvat s tím, že obojí, pomoc Ukrajině i zelené nesmysly, prostě náš stát neutáhne (což se ukazuje naprosto jednoznačně).
Ano .. pro zachování penězovodů z bruselu do své kapsy bezesporu. Ještě, že je tady Fiala, aby napravil největší nesmysly odkývané burešem v buselu.
Pavle, jenže on dělá pravý opak.
… než bureš. Naštěstí, lžirgile. Jinak bychom už byli tam kde řecko v roce 2008
Ano, Fiala dělá pravý opak toho, co dělal Babiš. Proto zde máme bídu a inflaci, hrozící v přerostení na hyperinflaci na způsob Německa za Velké hospodářské krize. A pokud k tomu dojde, může to dostat k moci někoho, jehož odpůrci budou říkat „zlatej Babiš“. Ne, že bych si něco takového přál, ale v naší politice jsou lidé, jimž bych to přál zcela jistě.
Za to, že spíš pod mostem si můžeš sám, lžirgile. Pro info, jak vypadají řešení ala bureš, můžem teď sledovat v maďarsku. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-orbanem-prezentovany-raj-se-hrouti-madarska-inflace-prekonala-ocekavani-218790
Bohužel díky burešovu bezuzdnému rozhazování máme teď dvojnásobnou inflaci než by bylo nezbytné.
Cenzura,To je výsledek budování demokracie po Česku.Může nám emerická soudružka vysvětlit funkci ombudsmana u nás…..120 právníků.Ombudsman má rovnat úřady a u nás?Volá na ministerstvo jak má konat a poučuje občany,jak a proč se má podřídit úředníkovi.Lhaní a podvádění.To je ta liberální demokracie nového střihu?Takže kromě daní co na to platíme se nic s úřady nezlepšuje.
Protože co jsou „dnešní liberálové“? Kolik mají společného třeba s klasickým liberalismem Johna Lockeho? Ve skutečnosti už dávno o žádné liberály nejde, je to jenom marketingový název pro progresivní levici. A ta, naštěstí, opravdu umírá.
Je potřeba dát ale velký pozor, aby se uvolněného prostoru nechytili nějací jiní autoritáři (progresivní levice totiž také jednoznačně autoritářské sklony má, byť realizované jinými prostředky). Obecně bych navrhoval se vrátit ke klasickému pojetí liberalismu, který se osvědčil jak ve veliké osobní svobodě, tak ekonomické prosperitě.
Už se nacpal. Ekologové.
Pochybuji, že by emerická soudružka, soudruhu gargoši, zvládla vysvětlit soudruha ombudsmana křečka. To nezvládne nikdo.
Emerická soudružka existuje.Ale soudruh gargoš ne.USA už jsou jen stát,kde se dřív chodilo pro životní příležitost,dnes pro sociální dávku.A to z celého světa.Také emerická soudružka se tam zřejmě živí za daně emerických poplatníků a pouští moudra.To soustužky umí.Sama by jinak zdechla hlady.Tak jako česká soustružka ministryně za ČSSD Valachová produkt ombudsmana,co úkolovala jak a komu dát dotace na ministerstvu školství,jak řekla Policie ČR.
Jinými slovy, existující soudruh gargoš má obavy, že se na něj co do sociálních dávek nedostane.
Soudruh jste jedině vy.A u dávek stojíte první v řadě,ale těch,kterým se říká daňová úleva.
Křeček je člověk na svém místě a dělá více-méně to, co by ombudsman dělat měl.
Tak to musíš, lžirgile, napsat soudruhu gargošovi, který je s ombudsmem evidentně nespokojený.
Když už v článku padla otázka jak nazývat populistické žvanily typu orbán, pisáci. bureš, fico apod., tak je evidentní, že zcela určitě je nelze nazývat pravicí. Je zjevné, že rozhazovačnost a ekonomický diletantismus těchto typů, je na politické mapě od pravice vzdalují nejdál, jak je to možné. Za další, paní z rozhovoru evidentně celý průběh covidu v ČR nezažila. Jinak by musela z roku 2020 pamatovat všechny ty ochranné pomůcky burešovými ministry „vysoutěžené“ za desetinásobek ceny ve srovnání s běžnou cenou stejného výrobku, respektive přes noc vzniklé firmy ve vlastnictví příbuzných a zpřízněných osob, které na druhý den po vzniku firmy získaly zakázky za miliony na desinfekci, atd. Za třetí, paní zřejmě nebere v úvahu hospodářské dopady vlád podobných zjevů. Takže za nástupem bureše a jemu podobných stojí nekonečné sliby a nekonečné kydání špíny, za vládou bezuzdné rozhazování (to platí minimálně pro Evropu, nevím jaké rozpočtové důsledky měla trumpetova vláda) za účelem uplácení voličů a korupce za účelem udržení mafiánské podpory od některých úředníků (včetně justice a policie), politiků a podnikatelů. To se ale nedá dělat věčně. Na to by museli mít bezednou pokladnu. Jakmile se projeví katastrofické hospodařské důsledky takové vlády, tak podpora klesá. O důsledcích vlády pisáků, orbána, apod. se můžeme snadno přesvědčit. Viz vítr v jejich státních rozpočtech a přes populistická opatření inflace vyšší než v ČR. Ovšem pokud má voličstvo dostatečně vymyté palice, tak vláda takových populistických levicových diletantů může snadno skončit jako v Řecku v roce 2008.
Pořád lepší dát peníze lidem než je cpát americký a nadnárodním zbrojařům.
Těmi „lidmi“ máš evidentně na mysli agenta bureše.
Kdo je lepší? Ten, kdo o sobě tvrdí, že je demokrat (ačkoli jím jednoznačně není) nebo ten o kterém pseudodemokraté tvrdí, že je populista, za něhož jsou ceny v krámech o 1/4 -1/3 nižší?
Co je lepší, lžirgile, spolehnout se na vlastní úsudek daný zkušeností s katastrofickým dopady vládnutí bureš, orbána a jemu podobných nebo dát na tvoje vylhané bláboly.
Za Babiše jsme byli 4. nejméně zadluženou zemí EU. Soudruh Fiala aspiruje na první místo v zadluženosti, ačkoli k něčemu takovému absolutně není důvod.
Tak, tak, děkujeme Kalousku. Bohužel katastrofické dědictví po burešovi a šilerce bude řešit současná vláda, a to je něco, co nelze přát ani největšímu nepříteli.
Po Babišovi tu byla na poměry po covidu docela překvapivě kvalitní ekonomika. Současné horory jsou dílem Fialy a spol.
Když se Kalousek dral k moci, poslal mi složenku, že jako dlužím 121 tisíc a on s tím tedy jako něco udělá. A udělal. Prodloužil u nás krizi, že trvala o dva roky déle než jinde a když s ostudou končil, dlužil jsem 160 tisíc. S tím už se ale nechlubil.
Po burešovi, zůstaly hororově roztočené mandatorní výdaje. Víš co to je, lžirgile, nebo ti to šilerka nevysvětlila protože se věnovala svému státem zaplacenému vizážistovi a fotografovi. A ano, ty burešovy horory se teď musí nesmírně složitě řešit.
Zrovna ve tvém případě to není složenka od Kalouska, tu ti poslal exekutor, honimíre. Vidím, že se jsi za těch kolik … 7 let ještě nevytáhl ruku z nočníku. Zkus to. Pak zjistíš, že v případě ČR jako ekonomiky extrémně exportně zaměřené je krize/konjunktura závislá na jediném, a to na tom, zda krize či konjunktura je v zemích, kam exportujeme.
Mandatorní výdaje roztáčejí všechny vlády.
Bureš a jeho podržtašky nejsou „všechny vlády“, lžirgile.
Pavle, všechny vlády po roce 1945 si mj. kupovaly voliče zvedáním mandatorních výdajů. Jediný lék na to je, že příjemci peněz tohoto druhu jsou vyloučeni z voleb, jak to částečně bylo za první republiky, kdy volit nesměli vojáci, policisté i státní úředníci (snad vč. členů justice). Což po osvobození zrušili komunisté a získali tak významnou část voličské základny.
Pro lidi bez paměti (případně selektivně myslící fialové Hujery), jako jste Vy Pavle, jsem jen připomněl, jak to tehdy bylo. To Kalousek vykřikoval, že nás se krize netýká. Svým šetřením, kde neměl a rozdáváním kamarádíčkům nás málem zakopal. Vytáhl vládní dluh z 24 na 42% HDP, což se nepovedlo ani Vámi kritizované Šilerce za covidu.. Ale za té se aspoň lidem žilo lépe a něco si naspořili, což jim teď fialová inflace devastuje.
Tos to burešovi nandal, lžigrile. Ano, zvedl mandatorní výdaje tak, že teď máme velký problém, který současná vláda řeší. Máš tam ovšem chybu. Tvoje fantasmagorie o tom, kdo si jak po roce 1945 kupoval voliče je zcela mimo mísu, nemluvě samozřejmě o tom, že jsi samozřejmě v totálním rozporu s tvým dalším blábolem, tentokrát na téma „jak komunistická diktatura nebyla populistická“.
To kde ty ses zakopal asi není možné mimo gastroenterologickou ordinaci rozebírat, honimíre. Každopádně paměť ti už neslouží a chápání mnou uvedeného textu ti jde jak psovi pastva. Jediné o čem mluvil Kalousek, bylo to, že se nás netýká BANKOVNÍ krize nikoli ekonomická krize. Kamarádíčkům (a sobě do kapsy) rozdává bureš o zvyšování dluhu jeho zásluhou nemluvě. A opět pro lopaty řečeno. Tak ekonomická krize nastala jen a pouze proto, že exportně orientovaná česká ekonomika přišla velkou častá exportních trhů v krizí postiženém zahraničí. A díky přírodo za kalouska. Bez něj by to dopadlo ještě hůř.
Kalousek nastavil rozpočet na rok 2009 na 5% růst. Odboroví ekonomové ho upozorňovali na krizi (o které Kalous tvrdil, že se nás netýká) a že bude 5% pokles. Kalousek se jim vysmál a nazýval je amatéry. Pokles byl o 4,9%. Odboráři se mýlili o 0,1%, Kalousek o 9,9%. Skóre odboráři 99 : Kalousek 1 A pak kdo je amatér.
Teď škodí ve VZP a chce, aby se na zubaře nevztahovalo zdravotní pojištění.
Pavle,
v době, kdy KSČ popsané prosazovala, ještě u moci nebyla.
Jinými slovy, nejen fakta ale i pochopení významu tebou použitého slovního spojení „všechny vlády po roce 1945“ ti dělá problém, lžirgile. To už je na pováženou.
Chápu, že ty honimíre jako jedinec, který je schopen zcela vážně reprodukovat výrok o tom, že se dá nastavit rozpočet na růst 5 %, je zároveň vážně hovořit o „odborových ekonomech“. Bláboly odborářských nemakačenků a nýmandům se každý při smyslech leda vysměje. Zkus si znovu přeslabikovat co jsem psal výše. Dozvíš se, že ekonomická prosperita tohoto státu je založena na exportu, ne na odborářských fantasmagoriích o rozpočtu.
Tedy, kdyz si to precteme dopodrobna, tak slecna politolozka bud nechape a nebo nechce z parlamentni demokracie vubec nic, ale spise ji chce nahradit nejakym chaosem aktivistickych kriklounu. Ani bych to nejak nespojoval s pojmem liberalismus, protoze i ten je zalozen na jinych principech.
Nemuze prece proboha napsat, ze ti zli poluliste vyeliminuji z diskuze po,iticke strany, kdyz prece onj sami jsou a budou v cele tech stran, pokud vyhraji volby, a poslanci tech jejich stran budou sedet v parlamentu a hlasovat o jejich zakonech. Ze ale v parlamentu budou sedet v opocici i zastupci prohravsich stran, i ti maji pristup do medii,..takze pokud jde o diskuzi v mediich takto eliminovan neni. Pokud tedy hovorime ciste o populismu .Ale taky by znad mela vedet, i z tej Arizony,ze i ten Trump byl zvolen jako kandidat v primarkach sve strany – takze opet, stranicka diskuze funguje (a mozna lepe nez jnde).
Ovcem spise je slozite nejak legitimne urcit ty dalsi skupiny subjektu ktere maji vest tu diskuzi. Ono totiz to musime rozdelit na dve cinnosti. Pochopitelne psat do medii svoje nazory muze kazdy, od toho tu svobodu nazoru mame.
Ale jestli si zacne klast politicke pozadavky a vyzadovat na vlade aby byly plneny – tak by se mel prosim statu i obcanum identifikovat jako politicka strana ci hnuti, a splnit taky nejake zakonne podminky.Ze bych dal takovy priklad, casto se schazi protestni shromazdeni lidi, kteri pozaduji politicky to ci ono.Oni si snad udelali zakladaci schuzi, kde si schvalili svuj pogram, zvolili si sve vedeni a poslali prihlasku na ministrstvo vnitra, jak to plati pro politicke strany? To asi tezko..
Pricemz, ale jsk jsem napsal, i oni jiste pravo na medializaci svych projevu i ucast ve verejne diskuzi maji. Ale co nechape pani politolozka, oni nemohoiu vnucovat cele spolecnosti sve politicke pozadavky, kdyz nejsou politicke strany..
Problém je jistě v tom, že aktivistické organizace, které soudružka „odbornice“ považuje za jakýsi základ demokracie, mají nulovou demokratickou legitimitu.